Lipidy Autor: Lucie èedovß MEZI LIPIDY ╪AD═ME NEPOL┴RN═ N═ZKOMOLEKUL┴RN═ L┴TKY.MAJ═ V ORGANISMU NEZASTUPITELN╔ Z┴SOBN═,STRUKTURN═ A OCHRANN╔ FUNKCE. p∙vod:rostlinn² i ₧ivoΦiÜn² v²znam:zdroj energie,stavebnφ souΦßsti membrßn,tepelnß izolace majφ hydrofobnφ vlastnosti a tyto vlastnosti jim umo₧±ujφ ₧e se v nich rozpouÜtφ v²znamnΘ nepolßrnφ lßtky-vitamφny ADEK,hormony,barviva a r∙znΘ druhy lΘΦiv Lipidy jsou estery vyÜÜφch karboxilov²ch kyselin. 1)TRIACYLGLYCEROLY = TUKY -jsou to estery vyÜÜφch mastn²ch kyselin s glycerolem d∞lφme je na pevnΘ a₧ mazlavΘ tuky a na oleje,kterΘ jsou kapalnΘ p°i pokojovΘ teplot∞ z mastn²ch kyselin jsou nejΦast∞ji v tucφch zastoupeny : kys.palmitovß C15H31COOH kys.stearovß C17H35COOH nenasycenß kyselina olejovß CH3(CH2)7 - CH = CH - (CH2)7COOH tepl.tßnφ: v molekulßch triacylglycerol∙ se karboxylovΘ kys.r∙zn∞ kombinujφ,tak₧e majφ neurΦitou teplotu tßnφ platφ,₧e Φφm je vyÜÜφ obsah nenasycen²ch kyselin a Φφm je kratÜφ °et∞zec nasycen²ch kyselin,tφm je tepl.m∞knutφ tuku ni₧Üφ vlastnosti: ╚istΘ -jsou bezbarvΘ kapaliny,bez chuti,zßpachu, podlΘhajφ ₧luknutφ(za p°φtomnosti bakteriφ, tepla,vlhka) -katalickou hydrogenacφ se z olej∙ stßvajφ tuhΘ tuky,podmφnky-tlak a p°φtomnost katalizßtoru-nikl podstata ₧luknutφ-oxidace na dvojn²ch vazbßch nenasycen²ch kyselin,₧luknutφm vznikajφ aldehydy nebo ketony a nebo ni₧Üφ karboxylovΘ kyseliny,kterΘ zapßchajφ Ztu₧enΘ tuky -jsou stßlejÜφ proti ₧luknutφ a nemajφ nep°φjemn² zßpach M∞°φtkem biologickΘ hodnoty rostlinn²ch olej∙ je obsah nenasycen²ch karboxylov²ch kyselin.kterΘ jsou pro organismus nepostradatelnΘ Ztu₧ovßnφ rostlinn²ch olej∙: p°i v²rob∞ pevn²ch pokrmov²ch tuk∙ dvojnΘ vazby nenasycen²ch kyselin se kataliticky hydrogenujφ vodφkem (pod tlakem a za vyÜÜφ teploty) na kyseliny nasycenΘ,teplota m∞knutφ se tφm zvyÜuje a olej p°echßzφ na pevn² tuk Druhy olej∙: ln∞n²,makov² olej obsahuje nenasycenΘ karboxylovΘ kyseliny,majφ n∞kolik dvojn²ch vazeb a tyto oleje se na vzduchu m∞nφ na pru₧nou pevnou lßtku = vysychßnφ olej∙-zßklad pro v²robu ferme₧φ,urychlovßnφ pomocφ Cr,Mn V praxi se tuky d∞lφ podle p∙vodu na ROSTLINN╔ (ln∞n²,sluneΦnicov² a makov² olej)-zφskßvajφ se lisovßnφm nebo extrakcφ(vyluhovßnφm) vhodn²m organick²m rozpouÜt∞dlem a na ÄIVO╚IèN╔ (nap°.sßdlo,mßslo,l∙j,rybφ tuk),kterΘ lze p°ipravit vyÜkva°ovßnφm P°i alkalickΘ hydrol²ze vznikajφ soli karboxylov²ch kyselin,kterΘ znßme jako M▌DLA -jsou ve vod∞ rozpustnß,d∞lφ se na sodnΘ(pevnΘ) a draselnΘ(mazlavΘ),majφ schopnost rozpouÜt∞t tuky -molekuly m²dla se na povrchu nepolßrnφho tuku orientujφ svojφ nepolßrnφ Φßstφ dovnit°,tukovΘ Φßstice svojφ polßrnφ Φßsticφ do voda a dochßzφ rozpt²lenφ mal²ch ΦßsteΦek do vody 2)VOSKY JSOU ESTERY VYèè═CH MASTN▌CH KYSELIN S VYèè═MI JEDNOSYTN▌MI ALKOHOLY -jsou to tuhΘ,ve vod∞ nerozpustnΘ estery vyÜÜφch mastn²ch kyselin s jednosytn²mi alkoholy a delÜφmi lineßrnφmi °et∞zci -jsou obvykle vyluΦovßny jako sm∞si a jejich funkce je p°edevÜφm ochrannß-tvo°φ vodoodpudivou ochrannou vrstvu na r∙zn²ch Φßstech rostlin -u ₧ivoΦich∙ jsou vyluΦovßny na k∙₧i a srst,vΦely pou₧φvajφ vosk jako stavebnφ materißl plßst∙ 1)rostlinnΘ vosky-vytvß°φ ochrannΘ povlaky list∙ 2)₧ivoΦiÜnΘ vosky-vΦelφ vosk-lanolin-je vosk,kter² se zφskßvß z ovΦφ vlny 3)ISOPRENOIDY TVO╪═ PESTROU SKUPINU NEPOL┴RN═CH BIOLOGICKY V▌ZNAMN▌CH L┴TEK ODVOZEN▌CH OD ISOPRENU.MEZI NEJV▌ZNAMN╠Jè═ Z NICH PAT╪═ KAROTENY, VITAMIN D,STEROIDN═ HORMONY,CHOLESTEROL A LINE┴RN═ POLYMER KAU╚UK -jsou to lßtky odvozenΘ od isoprenu (2-metyl-1,3-butadienu) -k nejv²znamn∞jÜφm z nich pat°φ karoteny a vitamin A -polymeracφ isoprenu vznikß i p°φrodnφ kauΦuk STEROIDY -p°φrodnφ lßtky,kterΘ se vyznaΦujφ velk²m fyzologick²m uΦinkem - zßkladem uhlovodφk steran -z chemicΘho hlediska jsou to bu∩ alkoholy nebo aldehydy,p°φpadn∞ karbox.kyselina.ketony Rozd∞lenφ podle fyziol.·Φinku: 1)Steoly-steroidy u kter²ch se objevuje OH skupina a)zoosteroly Cholesterol je p°φtomn² ve vÜech tkßnφch,·Φastnφ se na stavb∞ membrßny,kde zajiÜtuje polopropstnost,ovliv≥uje vst°ebßvßnφ tuk∙ konzumace ₧iv.tuk∙ mß za nßsledek hromad∞nφ cholesterolu-nadbytek organismu Ükodφ b)fytosteroly Ergosterol d∙le₧itß role i v ₧ivoΦiÜnΘm organismu,podφlφ se na stavb∞ vitamφnu D p°i nedostatku dochßzφ k m∞knutφ kostφ do organismu v podob∞ provitamφnu D,p°em∞na UV zß°enφm 2)ÄluΦovΘ kyseliny skupiny COOH,d∙le₧itß role v organismu-vs°ebßvßnφ tuk∙,p° Kys.cholovß 3)Steroidnφ hormony testosteron-mu₧sk²,progesteron-₧ensk²,estradiol-₧ensk², kortikoidy-vznikajφ v k∙°e nadledvinek TERPENY nejΦast∞ji jsou rostlinnΘho p∙vodu jejich molekuly obsahujφ 2 a vφce izoprenov²ch jednotek = 2-methyl-1,3-butadien (=izopren) V²roba terpen∙:zφskßvßme je destilacφ silic a prysky°ic s vodnφ pßrou Terpeny:tvo°φ slo₧ku rostlin.silic,kde p°edstavujφ slo₧ku ΘterickΘho oleje Silice:vonnΘ prchlavΘ lßtky nap°. u kv∞tin Prysky°ice:vznikajφ oxidacφ silic,je to tuhß lepkavß lßtka,ve vod∞ jsou nerozpustnΘ Balsamy:polotekutΘ sm∞sy silic a prysky°ic,p°.kanadsk² balsam monoterpeny: Limonen-je nejznßm∞jÜφ,obsa₧en v citrusov²ch plodech Mentol-obsa₧en v silici mßty peprnΘ Kafr-je obsa₧en ve d°ev∞ kafrovnφku polyterpeny:p° p°φrodnφkauΦuk 4)POL┴RN═ LIPIDY A BIOLOGICK╔ MEMBR┴NY - v molekule polßrnφch lipid∙ m∙₧eme v₧dy rozliÜit dv∞ Φßsti NEPOL┴RN═: hydrofobnφ-odpuzuje vodu,b²vß tvo°ena delÜφmi uhlovodφkov²mi °et∞zci POL┴RN═: hydrofilnφ-rozpustnß ve vod∞,mß obvykle iontov² charakter a proto je jejφ interakce s vodou energeticky v²hodnß Slo₧itΘ lipidy: Fosfolipidy -jsou typick²m p°edstavitelem polßrnφch lipid∙, -jsou tvo°enΘ dv∞ma zbytky mastn²ch kyselin p°ipojen²ch esterov²mi vazbami ke glycerolu Glukolipidy = glykolipidy je navßzan² cukr(nejΦast∞ji gluk≤za nebo galaktoza) jsou zastoupeny v rostlinn²ch a ₧ivoΦiÜn²ch bu≥kßch jsou stavebnφmi souΦßstmi membrßn BIOSYNT╔ZA A METABOLISMUS LIPIDU -lipidy jsou zdrojem bu≥∞ΦnΘ energie -oxidace lipid∙-uvoln∞nφ vφce enregie ne₧ p°i ox.sacharid∙ -je vyu₧φvßna bu≥kami srdeΦnφho svalu -jednoduchΘ i slo₧itΘ lipidy se do bun∞k dostßvajφ z potravy a₧ po rozlo₧enφ na zßkladnφ stavebnφ jednotky-za pomoci hydrolitickΘho Üt∞penφ-pomocφ lipßz -nejprve dochßzφ k hydrol²ze esterovΘ vazby na koncov²ch uhlφcφch glycerolu za pomoci lipßz a glycerolu(b²vß rozklßdßn triacylglycerol) Karbox.kyselina a glycerol jsou pomocφ metabolick²ch drah v bu≥ce postupn∞ oxidovßny na CO2 a H2O,uvolnuje se energie-pou₧ita na syntΘzu ATP Nejd∙le₧it∞jÜφ je Beta oxidace -dochßzφ k aktivaci org.karbox.kyseliny-aktivovanß forma karbox.kyseliny je navßzßna na acetyl koenzym A,pro tuto vazbu je d∙le₧itß ATP -tato aktivovanß forma vstupuje do metabolick²ch drah-dochßzφ k odÜt∞povßnφ 2C zbytku karbox.kyseliny a k odÜt∞penφ na 3.uhlφkovΘm atomu acetylukoenzymu A - beta oxidace -po odÜt∞penφ 1.acetylkoenzymu A se odÜt∞pφ dalÜφ a dalÜφ a₧ do ·plnΘho rozpadu kyrbox.kyseliny -molekuly acetylkoenzymu A vstupujφ do cytrßtovΘho cyklu-oxidujφ se na CO2 Energie t∞chto reakcφ (nap°. oxidace 1 molekuly kys.palmitovΘ) bu≥ka zφskßvß 131 molekul ATP-p°i snφ₧enΘm po₧adavku energie v bu≥ce se vyÜÜφ karbox.kyseliny uklßdajφ do zßsoby-do tukovΘ tkßn∞ v podob∞ lipid∙-bu≥ky jsou schopny samy vytvß°et lipidy-bodou mφt sud² poΦet atom∙ -bu≥ky vyÜÜφch organism∙ nemajφ schopnost vytvß°et nenasycenΘ karboxylovΘ kyseliny,kterΘ obsahujφ vφce ne₧ 1 dvojnou vazbu