Nezam∞stnanost, inflace, stabilizaΦnφ hospodß°skß politika Autor: Petr ╚ech Nezam∞stnanost Znamenß ztrßtu statk∙ a slu₧eb, kterΘ by mohli b²t nezam∞stnan²mi vytvo°eny. SouΦßst tΘto ztrßty jsou i socißlnφ dßvky v nezam∞stnanosti. Negativa: zat∞₧ovßnφ stßtnφho rozpoΦtu; socißlnφ d∙sledky (pokles ₧ivotnφ ·rovn∞, zdravotnφ problΘmy, ztrßta kvalifikace) Rozd∞lenφ nezam∞stnanosti: 1. Dobrovolnß - dobrovolnΘ rozhodnutφ, neusilovßnφ o prßci, bez jakΘkoliv registrace) 2. Nedobrovolnß - aktivnφ usilovßnφ o zφskßnφ prßce 1. FrikΦnφ - PlynulΘ p°echßzenφ z jednoho mφsta na druhΘ - Je krßtkodobß a vesm∞s neodstranitelnß - Dß se s nφ₧it lepÜφ informovanostφ 2. Strukturßlnφ - V d∙sledku zm∞n celΘho odv∞tvφ, zruÜenφ pracovnφch sil - Pom∞rn∞ vysokß a dlouhodobß - vznikajφ tzv. strukturßlnφ kapsy - Mo₧nost rekvalifikace 3. Cyklickß - Zßvisφ na vztahu mezi skuteΦn²m a potencionßlnφm HDP - V dob∞ recese vysokΘ hodnoty = ekonomickΘ ztrßty - P°edm∞tem opat°enφ politiky stßtu P°φΦiny : Rozhodujφcφ charakteristikou jsou nepru₧nΘ mzdy a dlouhodobß nerovnovßha mezi nabφdkou prßce a poptßvkou po nφ. Zßkladem nepru₧nosti mzdy je chovßnφ ekon. subjektu p°i stanovovßnφ mezd. Podle zam∞stnanosti rozd∞lujeme obyvatelstvo na ekonomicky aktivnφ a neaktivnφ. Mφra nezam∞stnanosti se rovnß zlomku: PoΦet nezam∞stnan²ch , aktivn∞ hledajφcφch prßci / Ekonomicky aktivnφ obyvatelstvo (zam∞stnanφ + nedobrovolnß n.) Graf nezam∞stnanosti: Mφra nezam∞stnanosti p°i plnΘ zam∞stnanosti (p°irozenß mφra nezam∞stnanosti) - Ka₧d², kdo si p°eje pracovat, pracuje; s v²jimkou t∞ch, kte°φ jsou frikΦn∞ a strukturßln∞ nezam∞stnanφ - Mφra inflace je stßlß, nedochßzφ ke zrychlovßnφ ani zpomalovßnφ Inflace Inflace je zvyÜovßni celkovΘ hladiny cen vÜech statk∙ a slu₧eb v pr∙b∞hu urΦitΘho ΦasovΘho obdobφ. V²znamn∞ p°ispφvß k ekonomickΘ nestabilit∞, zvyÜuje mφru nejistoty o v²voj ekonomick²ch veliΦin, sni₧uje kupnφ sφlu pen∞z. (p∙sobφ jako skrytΘ zdan∞nφ). Celkovß hladina inflace je pr∙m∞rnß ·rove≥ cen. Inflaci vyjad°ujeme r∙zn²mi cenov²mi indexy, nejznßm∞jÜφ je index spot°ebnφch cen (vypoΦφtß se z tzv. spot°ebnφch koÜ∙) - mφra inflace. Vysokou mφrou inflace jsou znehodnocovßny ·spory, zhorÜuje se schopnost pen∞z plnit funkci mφry hodnot, zhorÜuje se kvalita informacφ zprost°edkovßvan²ch cenami. ZvyÜuje se mφra nejistoty v rozhodovacφ procesy. Druhy inflace: 1. Mφrnß inflace (n∞kolik procent roΦn∞) d∙sledky jsou malΘ, ekonomick² ₧ivot nenaruÜuje 2. Pßdivß inflace (desφtky i stovky procent roΦn∞) je spojena s velk²mi ekonomick²mi nßklady, sni₧uje v²konnost ekonomiky, cenovΘ informace se zhorÜujφ, nejistota se zvyÜuje, problΘm s d∙chody 3. Hyperinflace (tisφce a vφce procent) penφze neplnφ svou funkci, p°ijφman²m ekvivalentem se stßvß zbo₧φ = ekonomika se naturalizuje. Inflace ta₧enß poptßvkou Je vyvolßvßna p°evisem agregßtnφ poptßvky. Stav, kdy firmy a vlßdy cht∞jφ spot°ebovat v∞tÜφ HDP ne₧ se vyprodukoval (po krizφch, revolucφch a vßlkßch) Graf: Inflace ta₧enß nßklady Nastßvß, kdy₧ nejsou pln∞ vyu₧φvßny ekonomickΘ zdroje, ekonomika se nachßzφ pod ·rovnφ potencionßlnφho produktu, ceny jsou vytlaΦovßny vzh∙ru r∙stem cen nßklad∙ (ceny energiφ, mzdov²ch vazeb) Graf: Inflace setrvaΦnß (inflaΦnφ oΦekßvßnφ) Firmy a domßcnosti si zvyknou na tuto situaci, nauΦili se s nφ ₧φt a automaticky ve sv²ch rozhodnutφ o mzdßch (·rocφch) zohled≥ujφ inflaci. Inflace a nezam∞stnanost Byl definovßn vztah stagnace - jde o souΦasn∞ prod∞lßvanou vysoukou mφru inflace a vysokou nezam∞stnanostφ (rozpory s Okunovou teoriφ, hlavn∞ po revolucφch - p°echodz plßnovanΘ do tr₧nφ ekonomiky) Hospodß°skß politika Jednß se o souhrn cφl∙, nßstroj∙ a opat°enφ stßt∙ v hospoda°enφ. P∙sobφ v oblasti stßtnφ sprßvy (Ükolstvφ, soudnictvφ, obrana), ekologie, stßtnφ rozpoΦet. Cφle hospodß°skΘ politiky 1. Podporuje stabilnφ rozvoj hospodß°stvφ stßtu (cenovß, mzdovß politika, nezam∞stnanost, vyrovnanost platebnφ bilance) 2. P∙sobφ na efektivnost hospodß°stvφ protimonopolnφ regulacφ 3. Ovliv≥uje rozhodovßnφ d∙chod∙ vytvo°en²ch na trhu Zßkladnφ p°φstupy k hospodß°skΘ politice 1. Keynesißnskß ekonomie Vychßzφ z p°edpokladu, ₧e pro plnΘ vyu₧φvßnφ ekonomick²ch zdroj∙ jsou nezbytnΘ stßtnφ zßsahy. Za zdroj nestability se pova₧uje pokles agregßtnφ poptßvky, kter² vede k nevyu₧φvßnφ ekonomick²ch zdroj∙ a zp∙sobuje nezam∞stnanost (je nutnß poptßvkovß stimulace - hlavnφ ·lohou je rozpoΦtovß politika) 2. Monetßrnφ ekonomie (neoklasickß) Za hlavnφ zdroj nerovnovßhy a poklesu efektivnosti ekonomiky se pova₧ujφ prßv∞ stßtnφ zßsahy do ekonomiky. Tato politika pracuje s tezemi o vytlaΦovßnφ soukrom²ch investic vlßdnφmi. Dßvß p°ednost dlouhodob²m stßtnφm pravidl∙m, kterΘ nevedou k nestabilit∞. Nßstroje hospodß°skΘ politiky: 1. Monetßrnφ politika - zam∞°uje se na kontrolu mno₧stvφ pen∞z v ekonomice (regulace ·v∞r∙ a ·rokov²ch sazeb) - Diskontnφ politika - centrßlnφ banka p∙jΦuje ostatnφm komerΦnφm bankßm penφze za ·rokovou mφru = diskontnφ sazba (kolem 10%). Stßt mß p∙sobit protiinflaΦn∞ - restriktivnφ monetßrnφ politika - Minimßlnφ rezervy - stßt stanovuje bankßm povinnost, aby Φßst sv²ch aktivit ulo₧ili jako povinnou mφru rezerv v centrßlnφ bance. - Operace na volnΘm trhu - centrßlnφ banka prodßvß Φi kupuje stßtnφ cennΘ papφry - Regulace spot°ebnφch ·v∞r∙ -p°i prodeji zbo₧φ na splßtky nebo na ·v∞r , stßt urΦuje maximßlnφ dobu splatnosti a v²Üi ·v∞ru. - Regulace investiΦnφch ·v∞r∙ - t²kß se podnikatel∙, investice = od 20.000 KΦ 2. Fiskßlnφ politika (rozpoΦtovß) - uskuteΦ≥uje se prost°ednictvφm rozpoΦtu vlßdy a rozpoΦt∙ orgßn∙ stßtnφ sprßvy. Sklßdß se ze dvou Φßstφ: - Zdan∞nφ tr₧nφch subjekt∙ - Nasm∞rovßnφ v²daj∙ z rozpoΦtu (ovlivn∞no zastupitelstvφm) Fiskßlnφ politika musφ poΦφtat s tzv. transverov²mi platbami (nap°. d∙chody, socißlnφ dßvky) Stßtnφ rozpoΦet je centralizovan² m bodem finanΦnφch prost°edk∙ stßtu a mß podobu bilance (p°φjmy a v²daje). P°φjmy stßtnφho rozpoΦtu tvo°φ zejmΘna dan∞: a) Dan∞ p°φmΘ - da≥ z p°φjmu, ze zisku, na zdravotnφ a socißlnφ pojiÜt∞nφ, d∞dickß, darovacφ, silniΦnφ b) Dan∞ nep°φmΘ - DPH, spot°ebnφ da≥, akcφz = stßt se sna₧φ regulovat spot°ebu - na tabßk, alkoholà Nejv∞tÜφ v²daje stßtnφho rozpoΦtu tvo°φ: a) V²daje na socißlnφ zabezpeΦenφ, Ükolstvφ a zdravotnictvφ b) V²daje na obranu a v∞deck² v²voj c) V²daje do nßrodnφho hospodß°stvφ d) V²daje na stßtnφ sprßvu (soudnictvφ, policie, ÜkolskΘ ·°ady a trestnφ prßvo) V²daje se takΘ dajφ rozd∞lit na vlßdnφ nßkupy statk∙ a slu₧eb nebo transferovΘ platby (starobnφ d∙chody a socißlnφ dßvky) Vlßda by m∞la usilovat o vyrovnan² stßtnφ rozpoΦet. Schodek je stav, kdy v²daje jsou vyÜÜφ ne₧ p°φjmy. Na krytφ schodku se pou₧φvajφ stßtnφ dluhopisy. Stßtnφ dluh je zadlu₧enφ vlßdy v∙Φi ostatnφm subjekt∙m. 3. D∙chodovß politika - zam∞°uje se na stabilizaci cenovΘ hladiny, ovliv≥ovßnφm nominßlnφ mzdy, zisk∙ a cen vlßdou Podoba - DobrovolnΘ sm∞rnice - Vlßdnφ kontroly mezd a cen - Da≥ovΘ regulace mezd a cen DlouhodobΘ uplat≥ovßnφ m∙₧e mφt negativnφ dopad na ekonomiku. 4. Vn∞jÜφ m∞novß a obchodnφ politika (export, import) - zahrnuje regulaci v²robk∙ a slu₧eb plynoucφ p°es stßtnφ hranici, stanovuje m∞novΘ kurzy. Kurzy se stanovujφ pevn²m administrativnφm zßkonem. Centrßlnφ banka m∙₧e ovliv≥ovat kurz nßhl²m nßkupem zahraniΦnφch m∞n za domßcφ (mΘn∞ Φesk²ch pen∞z). Dlouhodob∞ by m∞la b²t vyrovnanß platebnφ bilance => stabilizovan² ekonomick² v²voj zem∞ s pevnou m∞nou.