Speed on-line

Velice p∞knΘ srovnßnφ operaΦnφho systΘmu Linux a Windows. Testovala se p°edevÜφm stabilita, rychlost, u₧ivatelskß p°φv∞tivost, mno₧stvφ aplikacφ, administraΦnφ nßklady, dokumentace, technickß podpora a p°enositelnost.

JeÜt∞ ne₧ pustφme oba dva k souboji, cht∞l bych vßm ukßzat program dneÜnφho klßnφ:cena stabilita, rychlost, u₧ivatelskß p°φv∞tivost, rozÜi°itelnost, mno₧stvφ aplikacφ, administraΦnφ nßklady, dokumentace, technickß podpora, p°enositelnost.
A₧ bude souboji konec bude nßsledovat zhodnocenφ soupe°∙ a vyhlßÜenφ vφt∞ze.
P°istupme tedy k souboji. Bojovat se bude velice tvrd∞ a nejsou dßna ₧ßdnß pravidla. Ka₧d² ze sebe vydß to nejlepÜφ co v n∞m je, ale zßrove≥ nezkryje ₧ßdnou svoji vadu.

3....2....1....BOJ !

1) Cena

Windows: Za OS Windows se platφ nemalΘ penφze a Φasto je tΘ₧ t°eba platit upgrady systΘmu. Musφte si tΘ₧ zaplatit aplikace kterΘ budete pot°ebovat, tak₧e minimßlnφ investice do software nazaΦßtek se pohybuje kolem 10 000KΦ.
Linux: Linux se distribuuje za cenu mΘdia, tak₧e po°φdφte Linux + aplikace pro pohodlnou prßci v kancelß°i, s grafikou, nastroje pro webmastera, webovy server, databazovy server, nßstroje pro v²voj aplikacφ, nßstroje pro webdesign, organizaci Φasu a sprßvu systΘmu za necel²ch 150KΦ.

2) Stabilita

Windows: Velmi Üpatnß. Jedna aplikace je schopna schodit celou sφ¥. To ₧e aplikace schodφ cel² poΦφtaΦ je samoz°ejmΘ. Velmi Φasto dochßzφ k vytuhnutφ systΘmu a p°i aktivnφ prßci se tΘ₧ systΘm pomalu zpomaluje, tak₧e je nutnΘ alespo≥ jednou za p∙l dne ho restartovat. Pokud pracujete, musφte Φasto prßci uklßdat a poΦφtet s pßdem systΘmu Φi aplikace. ╚as od Φasu takΘ n∞jakß aplikace totßln∞ zniΦφ systΘm a je nutnΘ jej p°einstalovat.
Linux: Velmi dobrß. Linux je velmi robustnφ systΘm a je schopn² ustßt i velmi krizovΘ situace. Narozdφl od MS Windows poΦφtß s vnit°nφmi chybami a pomocφ mechanismu vyjimek je schopen kritickΘ akce sam zopakovat tak, aby si u₧ivatel chyby ani nepovÜiml. Linux zaΦφnß obt∞₧ovat u₧ivatele a₧ p°i velmi kritick²ch chybßch kterΘ nenφ schopen sßm vy°eÜit. V tΘto chvφli je pro Linux nejv∞tÜφ pri÷rita udr₧et systΘm p°i b∞hu a zachrßnit data. Ve chvφli kdy tedy nastane takovß situace, Linux se sna₧φ rychle ulo₧it data a aplikaci ukonΦit Φi dßt u₧ivateli najevo ₧e p°i tΘto akci nastßvß chyba a nemß ji opakovat.
Okennφ systΘm Linuxu mi zatφm spadl p°i prßci pouze jednou. Jeliko₧ se jednalo o velmi zßva₧nou chybu, byl ukonΦen cel² grafick² modul (linuxßci prominou....nenaÜel jsem lepÜiφ vyjßd°enφ....X server je pro novßΦky zavßd∞jφcφ termφn) linuxu a byl jsem p°epnut do textovΘho terminßlu. Odtud jsem se vrßtil zp∞t do grafickΘho rozhranφ (vÜe bez restartu) a k mΘmu ·₧asu jsem naÜel okna rozmφst∞na tak jako p°i pßdu systΘmu a v textovΘm editoru z∙stal rozepsan² text. Za dobu co mßm Linux (cca p∙l roku) se mi jeÜt∞ nepovedlo ho p°ivΘst do stavu kdy by pot°eboval p°einstalovat.

3) Rychlost

Windows: Nenφ sice zßvratnß a nßroky na HW jsou vysokΘ, ale vcelku se dß °φci ₧e je OK. ProblΘm nastßvß ve chvφli kdy ji₧ je nainstalovßno mnoho aplikacφ a registry jsou zanesenΘ r∙zn²m balastem. Odinstalovßnφ aplikacφ Φasto nenφ 100%ni a systΘm se tφm zpomaluje. Pro zdßnlivΘ zrychlenφ pou₧φvß MS r∙znΘ triky. Nap°. Internet Explorer b∞₧φ permanetn∞ na pozadφ Windows a zabφrß systΘmovΘ prost°edky a proto zdßnliv∞ startuje rychle. Obdobnou taktiku pou₧φvß MS na zrychlenφ svΘho Office kdy Φßst b∞₧φ permanetn∞ na Windows v pozadφ a ubφrß systΘmovΘ prost°edky i kdy₧ Office v∙bec nepot°ebujete.
Linux: Rychlost okennφho terminßlu s u₧ivatelsk²m rozhranφm podobn²m Windows a MacOS je zhruba na ·rovni MS Windows. SkuteΦnß rychlost zaΦφß a₧ s p°echodem na textov² terminßl. 32 bitovΘ aplikace na kter²ch se opravdu dß porovnßvat rychlost jako nap°. databßzovΘ servery, webovΘ servery, kompresnφ programy, slo₧itΘ v²poΦty a dalÜφ jsou na linuxu o n∞co rychlejÜφ ne₧ pod OS Windows.
Microsoft se ve svΘ desinformaΦnφ kampani neostßle ohßnφ grafy p∙l roku star²mi, kterΘ dokazujφ ₧e na vφceprocesorov²ch systΘmech je server postaven² na Linuxu pomalejÜφ ne₧ Windows NT. Pravda je takovß ₧e ve svΘ dob∞ opravdu Linux na multiprocesorov²ch systΘmech byl pomalejÜφ. Linus Torvalds na to ovÜem pru₧n∞ zareagoval a Linux je u₧ optimalizovan² i pro multiprocesorovφ systΘmy. Od tΘ doby jsem ₧ßdnΘ seri≤znφgrafy nevid∞l, tak₧e se nechßme p°ekvapit.

4) U₧ivatelskß p°φv∞tivost

Windows: Zde majφ Windows p°ed Linuxem zatφm o n∞co navrch. Majφ nßskok, proto₧e jejich okenkovaci rozhrani je na sv∞te uz od roku 1993.
Linux: LinuxovΘ grafickΘ rozhranφ je pom∞rn∞ mladΘ. NicmΘn∞ za ten rok a p∙l (te∩ si nejsem p°esn∞ jist, ale odhadem rok a p∙l) urazil obrovskou cestu a mφlov²mi kroky krßΦφ dßl. V²voj v otev°enΘm modelu Linuxu je daleko rychlejÜφ ne₧ uzav°en² model Microsoftu.

5) RozÜi°itelnost

Windows: Velmi dobrß. Poskytuje systΘm dinamicky linkovateln²ch knihoven a proto nenφ problΘm rozÜi°ovat OS o dalÜφ funkce. Nov² hardware se p°idßvß pomocφ ovladaΦ∙, kterΘ lze kdykoliv p°idat. Do vlastnφho jßdra OS se ale zasahovat nedß, proto₧e k≤dy nejsou zve°ejn∞ny.
Linux: V²bornß. Poskytuje mimo obdoby dynamick²ch knihoven a ovladaΦ∙ takΘ mo₧nost upravovat p°φmo jßdro systΘmu i aplikace. Skoro vÜechny d∙le₧itΘ informace jsou zapsßny v konfiguraΦnφch souborech, kterΘ jsou pohromad∞ v jednom adresß°i, tak₧e nenφ problΘm p°izp∙sobit systΘm aktußlnφm pot°ebßm. RozÜi°itelnost a flexibilitu dokazuje ₧e linux byl pou₧it u₧ i v kapesnφch poΦφtaΦφch (Microsoft mß jin² systΘm = Windows CE), na grafickΘm serveru pro rendering potpenφ Titanicu ve filmu Titanic a dvakrßt NASA na ob∞₧nΘ drßze a k °φzenφ raketoplßnu. Tam kde je u jin²ch pot°eba psßt vlastnφ systΘm, Linux nabφzφ svojφ obrovskou flexibilitu a vzhledem k dostupnosti zdrojov²ch k≤d∙ se dß velice snadno upravit pro konkrΘtnφ pou₧itφ.

6) Mno₧stvφ aplikacφ

Windows: 99procent aplikacφ je psßno pro tento OS, co₧ bych °ekl ₧e nepot°ebuje komentß°.
Linux: Aplikacφ pro tento OS je opravdu mßlo. Na druhou stranu v∞tÜina jich je zadarmo a ka₧d² si je m∙₧e upravit dle svΘho. MΘn∞ je aplikacφ tΘ₧ proto, ₧e v Open Source modelu nevznikß nap°. mnoho textov²ch editor∙, ale programßto°i ke dv∞ma p°idßvajφ svoje zlepÜenφ a opravujφ jeho chyby. Proto nenφ mnoho r∙zn²ch editor∙ s r∙zn²my vylepÜenφmi, ale vÜe je ukryto v jednom. Toto se v komerΦnφm sv∞t∞ nikdy nebude moc uplatnit, proto₧e nejsou k dispozici zdrojovΘ k≤dy. Na Linux je dostupn² pln∞ kvalitnφ kancelß°sk² software, software pro tvorbu nßroΦnΘ grafiky a to jak 2D tak 3D, software pro editaci zvuku a videa, software pro programovßnφ, software pro p°φstup na internet. Aplikacφ nenφ mnoho, ale ty co jsou jsou, jsou velmi kvalitnφ a p°edevÜφm jsou zdarma.

7) AdministraΦnφ nßklady

Windows: Nejsou sice zßvratn∞ velikΘ jako je tomu na Unixov²ch systΘmech, ale menÜφ NT sφ¥ takΘ nemß administraci zadarmo. V ·vahu se tΘ₧ musφ vzφt nakupovßnφ novΘho software a upgrad∙ !
Linux: Linuxov² specialista v∞tÜinou po₧aduje vyÜÜφ plat ne₧ NT specialista, ale po odeΦtenφ nßklad∙ na upgrade software se administrace Linuxu stßvß bezkonkurenΦn∞ nejlevn∞jÜφ. V p°φpad∞ problΘm∙ se dß Linux administrovat po sφti ze serveru a dß se v sφ¥ovΘm prost°edφ jednoduÜe instalovat z konfiguraΦnφch script∙, nastavenφ celΘ sφt∞ se dß m∞nit pomocφ script∙ ze serveru a proto je administrace takΘ mΘn∞ Φasov∞ nßroΦn∞jÜφ. V neposlednφ °ad∞ si takΘ m∙₧e administrßtor poupravit zdrojovΘ k≤dy tak aby vyhovovali konkrΘtnφm po₧adavk∙m.

8) Dokumentace a technickß podpora

Windows: TiÜt∞nΘ dokumentace pro Windows je naprosß p°evaha. U₧ivatelΘ majφ takΘ zajiÜt∞nu podporu po telefonu, za co₧ ale platφ v cen∞ produktu. Dojmy z podpory na internetov²ch konferencφch je spφÜe rozpaΦit².
Linux: V distribuci se p°φmo na instalaΦnφm CD dodßvß neskuteΦnΘ mno₧stvφ dokumentace. Bohu₧el v∞tÜina Anglicky. Za to ale zde mßte kompletφ p°φruΦky programovßnφ snad vÜeho, popis hardware, jßdra systΘmu, obrovsk² popis pou₧φvßnφ systΘmu a jednotliv²ch program∙. Na internetu je takΘ obrovsk² poΦet ΦeskΘ dokumentace a v poslednφ dob∞ zaΦφnß p°ib²vat i dokumentace tiÜt∞nß.
Ohledn∞ technickΘ podpory: Standardn∞ ₧ßdnou nedostanete. Pouze p°i zakoupenφ distribuce SuSe za 1500Kc vam je poskytnuta 60 dennφ 24 hodin podpora po telefonu a mo₧nost p°iobjednat delÜφ podporu. U₧ivatelΘ Linuxu jsou ale velice solidßrnφ a v∞tÜinou vßm jsou ochotni i poradit po telefonu soukrom∞ zadarmo. Kde je ale podpora bezkonkurenΦnφ = na internetu. Pokud mßte n∞jak² problΘm, staΦφ ho poslat do n∞jakΘ mailovΘ konference a za chvilku mßte °eÜenφ. Pokud se omezφte na ΦeskΘ konference, budete mφt °eÜenφ do druhΘho dne, jinak poΦφtejte v °ßdu hodin.

9) P°enositelnost

Windows: Windows jsou k dispozici pouze na platform∞ PC.
Linux: Linux podporuje naprostou v∞tÜinu systΘm∙ na kterΘ si vzpomenete a navφc spoleΦnost SuSe nabφzφ, ₧e za 5000USD portuje Linux na jakoukoliv platformu. Ze souΦasn∞ podporovan²ch vybφrßm PC, SPARC, RISC, SGI a mnoho dlasich ....
Dobojovano.... Nynφ se p°esu≥te do haly A kde se bude konat vyhlßÜenφ v²sledk∙.
Vß₧enΘ publikum, vid∞li jste klady a zßpory, ohodno¥te sami a zvolte sami vφt∞ze. Nebudu tomu Φinit za vßs, proto₧e by to bylo velmi neobjektivnφ, ale vy stejn∞ asi vφte co si myslφm.
Slßva vφt∞z∙m a Φest pora₧en²m...

0A4H
clanky@atlas.cz
Publikovßno dne: 27.7.2000