U₧ od d∞tstvφ jsem m∞l dost bujnou fantazii a lßkalo m∞ to k tomu vym²Ület r∙znΘ zßpletky a psßt povφdky. Byl jsem ovlivn∞n nejr∙zn∞jÜφmi autory, ale tφm hlavnφm a koneΦn²m se stal Radek John a jeho D₧φnov² sv∞t.
áááááNejd°φv jsem psal nejr∙zn∞jÜφ povφdky, z kter²ch se nic nedochovalo. Ani si neuv∞domuju, kdo m∞ tenkrßt ovliv≥oval. Pak m∞ zaΦaly ovliv≥ovat komedißlnφ ₧ßnry - èimek s Grossmannem. Pod jeji vlivem jsem napsal povφdku Bohat² chudßk, na kterou byly velmi rozdφlnΘ nßzory. Tvo°il jsem ji n∞kdy v 11 nebo 12 letech. Sloh i jakßsi forma byla dosti naivnφ, p°esto i s odstupem Φasu v povφdce n∞kte°φ lidΘ nachßzeli i jistΘ filosofickΘ prvky. Pak jsem s jednφm spolu₧ßkem slo₧il i bßse≥ a vznikly jeÜt∞ dalÜφ dv∞ povφdky, kterΘ vÜak byly ·rovnφ o hodn∞ slabÜφ a ani se nezachovaly. To bylo tak n∞kdy ve 13 a₧ 14 letech.. N∞kdy v 15 a₧ 16 letech jsem k t∞mto povφdkßm dopsal dalÜφ povφdky a ud∞lal jsem z nich cyklus. Tento cyklu se potom umφstil na 3. mφst∞ v sout∞₧i na vysokΘ Ükole. ╚lenovi poroty panu Simonidesovi se nejvφc libila poslednφ povφdka nazvanß "Hodn² chlapec". Opravdu byla propracovan∞jÜφ, nebo¥ jejφho hlavnφho hrdinu chlapce MireΦka jsem dlouho prom²Ülel, co₧ bylo znßt, proto₧e byl jak²si "hmotn²".
áááááP°iÜlo obdobφ vß₧n∞jÜφ a delÜφ tvorby. Z povφdek jsem p°eÜel na romßny. A prßv∞ tady nastupuje vliv Radka Johna. Co m∞ velmi zaujalo byl styl psanφ v 1. osob∞ jednotnΘho Φφsla, tzv. "Ich forma". Pro m∞ jako hroznΘho detailistu to byl dar. V ka₧dΘ mojφ povφdce se toti₧ v₧dycky rozvinulo paraleln∞ hned n∞kolik p°φb∞h∙, a₧ se to stßvalo pro Φtenß°e ne·nosnΘ. Tento zp∙sob psanφ mß tu v²hodu, ₧e vÜe musφ projφt myslφ hlavnφho hrdiny a nenφ mo₧no tedy kombinovat tolik paralelnφch p°φb∞h∙. V podstat∞ je tato povφdka ohraniΦena pouze jedin²m p°φb∞hem a to p°φb∞hem hlavnφho hrdiny, jeho₧ role je zde zv²razn∞na.
ááááá╪φlß se, ₧e psßt "Ich formou" je jednoduchΘ. T∞₧ko °φct. VÜe mß svΘ pro i proti. M∞ ovlivnil D₧φnov² sv∞t tak, ₧e jsem zaΦal psßt romßn Kamarßdi a samoz°ejm∞ "Ich formou". A abych to nem∞l tak jednoduchΘ, vybral jsem si zßpornΘho hrdinu. Neznßm nic t∞₧Üφho. VÜak si to zkuste p°edstavit. Zßporn² hrdina je nesympatick². Hrdina, kter² je ale popisovßn "Ich formou" ale nesympatick² b²t nem∙₧e. V₧dy¥ jste to vlastn∞ vy. Ztoto₧≥uje se s nφm autor, nebo¥ d∞j vyprßvφ jeho prost°ednictvφm, ale ztoto₧≥ujφ se s nφm i Φtenß°i, kte°φ knihu Φtou.
áááááÄßdnß reßlnß postava ale nenφ ani Φist∞ kladnß ani Φist∞ zßpornß. "Ich formou" nejde napsat Φist∞ zßpornou postavu. Ka₧d² Üpatn² Φin hlavnφho hrdiny si musφte vnit°n∞ od∙vodnit, proto₧e nikdo ned∞lß v∞ci s tφm, ₧e ·mysln∞ Ükodφ a Ükodφ. Ka₧d² si svΘ Φiny vnit°n∞ zd∙vod≥uje, proΦ jsou sprßvnΘ, i kdy₧ jsou to ty nejv∞tÜφ lumpßrny. Ka₧d² zlod∞j si ka₧dou krßde₧ od∙vodnφ a ospravedlnφ. Vrah si takΘ motiv svΘ vra₧dy pro sebe ospravedlnφ. Takov² hrdina zßkonit∞ musφ obΦas sklouzßvat aspo≥ na chvφli do kladnΘ p≤zy. Aspo≥ m∞ se to stßvalo.
áááááKdy₧ Φlov∞k pφÜe takov² romßn a pln∞ se do n∞j pohrou₧φ, je to zajφmavΘ. Psal jsem mezi Vßnocemi a popisoval jsem konec prßzdnina a m∙j hrdina se chystal na tßbor. Najednou jsem si uv∞domil, ₧e si chvφlema p°ipadßm jako v lΘt∞, p°esto₧e venku za okny byl snφh a mrzlo jen praÜt∞lo.
áááááKniha D₧φnov² sv∞t je sice o d∞tech a mlßde₧i, ale urΦena je spφÜ mlßde₧i a hlavn∞ dosp∞l²m. Autor zde popisuje d∞ti tak, jak se chovajφ, kdy₧ si myslφ, ₧e je nevidφ dosp∞lφ. To je velice zajφmavß myÜlenka, kterß m∞ zaujala. To umo₧≥uje popisovat roÜ¥ßrny v plnΘ parßd∞. Je to ·pln∞ jin² styl psanφ ne₧ nap°φklad Jaroslav Foglar, kterΘho nem∙₧u v tΘto souvislosti nevzpomenout. N∞kte°φ Foglarovi hrdinovΘ jsou p°ece jenom trochu zidealizovanφ. Ne vÜichni, ale n∞kte°φ ano. Je to prost∞ pon∞kud jin² styl literatury. N∞kde mezi pak stojφ MiloÜ Zapletal se sv²mi knihami "Ostrov p°ßtelstvφ" a "SedmiΦka". Tady m∞ zase zaujala myÜlenka hlavnφho hrdiny, kter² ud∞lal klukovinu, kterß ale byla velmi nebezpeΦnß. Vyd∞sil svΘ kamarßdy a vedoucφ, kdy₧ p°edstφral, ₧e se topφ. Byl za to vylouΦen z oddφlu. Jen₧e ten oddφl ho vlastn∞ odvedl od p∙vodnφ nudy a grßzlovin a on se necht∞l nechat vyhodit. Necht∞l se vrßtit k nud∞ a grßzlovinßm. Proto se na oddφl p°ilepil jako Ütenice a₧ ho prost∞ za jeho vytrvalost vzali na milost a p°ijali ho zp∞t.
áááááP°ipouÜtφm, ₧e moji MstitelΘ byli mo₧nß ΦßsteΦn∞ ovlivn∞ni i Zapletalem. V₧dy¥ jejich hrdina takΘ zaΦφnß jako zßporn², ale ne tak v²razn∞, jako v Kamarßdech. Tenhle hrdina nenφ od zaΦßtku zl², ale je trochu primadona, trochu nevyzrßl² a hlavn∞ hodn∞ cti₧ßdostiv². Je ale i hodn∞ hrav². Dφky tomu se ve Mstitelφch vyvφjφ tak, jak se vyvφjφ.
áááááSamoz°ejm∞ oblφben²ch autor∙ mßm hodn∞. UrΦit∞ mezi n∞ pat°φ Karel ╚apek. P°esto se ale m²m literßrnφm vzorem nestal. Je to tφm, ₧e m∞ bavilo a bavφ psßt o d∞tech a tak jsem si vybφral vzory z °ad autor∙, kte°φ pφÜφ o tΘto tΘmatice. Z t∞chto autor∙ m∞ jako prvnφ nejvφc ovlivnil prßv∞ John svojφ knihou ale i sv²mi filmy. Tady bych cht∞l zmφnit i skv∞l² film "Jako zajφcφ", kter² je o dvou kamarßdech. S Radkem Johnem jeho hrdinovΘ stßrnou. Po "Jako zajφci" bylo "Jen si tak trochu pφsknout", kde jsou hrdinovΘ o n∞co starÜφ. Ve "Sn∞₧enkßch a mach°φch" se u₧ z d∞tφ stßvß mlßde₧. A pak u₧ pφÜe a toΦφ filmy o dosp∞l²ch ale jeÜt∞ i o mlßde₧i. Vzpome≥me nezapomenuteln² serißl "T°etφ patro", kter² napsal spoleΦn∞ s Ivo Pelantem (bohu₧el myslφm nevyÜlo kni₧n∞). Velmi p∙sobiv² je i film "ProΦ?" Nßm∞t sice hrub² - °ßd∞nφ fanouÜk∙ Sparty p°i nßvratu z fotbalu ve vlaku. Psychologicky vÜak detaeln∞ a perfektn∞ propracovßno.
áááááRadek John sice mnoho knih nenapsal, je spφÜ publicistou a novinß°em. Jeho knihy ale majφ pot°ebnou kvalitu a rozhodn∞ nepat°φ mezi le₧ßky. Jeho prvotina "D₧φnov² sv∞t" vyÜla v prvnφm vydßnφ nßkladem asi 20.000 ks a byla hned beznad∞jn∞ rozebrßna. DruhΘ vydßnφ vyÜlo nßkladem 60.000 kus∙ a Ülo rovn∞₧ velmi na draΦku. Byl to ale nßklad rozumn², proto₧e jeÜt∞ po m∞sφci se kniha dala sehnat. Dalo to sice prßci a shßn∞nφ, ale v zastrΦen∞jÜφch knihkupectvφch se p°i troÜe trp∞livosti objevit dala.
áááááKnihu dnes budete shßn∞t t∞₧ko. VyÜla v roce 1984 (tehdy vßzanß stßla 26,-- KΦ). Tak₧e Üance ji n∞kde sehnat je snad u₧ jedin∞ v antikvarißtech. Pokud by jste na ni narazili, mohu ji v°ele doporuΦit. Stojφ to za Φtenφ. Kdy₧ pφÜu tento Φlßnek, tak si uv∞domuju, ₧e u₧ jsem d∞j z velkΘ Φßsti zapomn∞l. Tak₧e asi zaΦnu Φφst znovu. Bude to asi u₧ pot°etφ. Nebo poΦtvrtΘ?
|
