LATINSK▌ N┴ZEV je nßzev prvku v latin∞. Mß spφÜe v∞deck² ne₧ praktick² v²znam. Z latinskΘho nßzvu prvku se takΘ odvozuje jeho znaΦka.

ZNA╚KA je krßtkΘ oznaΦenφ prvku, kterΘ je odvozeno z jeho latinskΘho nßzvu (nap°. H - Hydrogenium). ZnaΦka m∙₧e b²t nejΦast∞ji jedno nebo dvoupφsmennß, mΘn∞ u₧ t°φpφsmennß (nov∞ objevenΘ prvky, kterΘ jeÜt∞ nebyly pojmenovßny).

PROTONOV╔ ╚═SLO (ATOMOV╔ ╚═SLO) udßvß poΦet proton∙ v jßd°e atomu a po°adφ jednotliv²ch prvk∙ v periodickΘ tabulce. ZnaΦφ se velk²m Z.

RELATIVN═ ATOMOV┴ HMOTNOST je pom∞r atomovΘ hmotnosti danΘho nuklidu k atomovΘ hmotnostnφ konstant∞ (1/12 klidovΘ hmotnosti neutrßlnφho atomu nuklidu ¹²C). Pro p°φrodnφ izotopovou sm∞s danΘho prvku je to pom∞r st°ednφ atomovΘ hmotnosti tohoto prvku k atomovΘ hmotnostnφ konstant∞. Pokud je relativnφ atomovß hmotnost uvedena v zßvorce (nap°. technecium - (97)), udßvß tato hodnota atomovou hmotnost izotopu s nejvyÜÜφm poloΦasem rozpadu.

ELEKTRONEGATIVITA je schopnost vßzanΘho atomu p°itahovat elektrony chemickΘ vazby. ZnaΦφ se velk²m X a rozdφl elektronegativit mezi atomy vßzan²ch prvk∙ urΦuje polaritu chemickΘ vazby.

ELEKTRONOV┴ KONFIGURACE udßvß stav elektron∙ v orbitalech atomu (tj. obsazenost jednotliv²ch orbital∙ elektrony) danΘho prvku. Nap°. elektronovß konfigurace vodφku (1s¹) ukazuje, ₧e v orbitalu s je jeden elektron. PoΦet elektron∙, jimi₧ se zapl≥ujφ jednotlivΘ orbitaly, ukazuje nßsledujφcφ tabulka.

s orbitaly	1 elektron
p orbitaly	6 elektron∙
d orbitaly	10 elektron∙
f orbitaly	14 elektron∙

TEPLOTA T┴N═ udßvß teplotu ve stupnφch celsia (░C), kdy lßtka p°echßzφ z pevnΘho skupenstvφ na kapalnΘ nebo naopak.

TEPLOTA VARU udßvß teplotu ve stupnφch celsia (░C), kdy lßtka p°echßzφ z kapalnΘho skupenstvφ na plynnΘ nebo naopak.

PO╚ET STABILN═CH IZOTOP┘ udßvß poΦet stabilnφch izotop∙ (majφ stejnΘ protonovΘ Φφslo, ale r∙znΘ nukleonovΘ Φφslo - liÜφ se poΦtem neutron∙ v jßd°e), kterΘ dan² prvek vytvß°φ. ÄßdnΘ stabilnφ izotopy znaΦφ radioaktivnφ prvek.

PO╚ET NESTABILN═CH IZOTOP┘ udßvß poΦet nestabilnφch izotop∙ (majφ stejnΘ protonovΘ Φφslo, ale r∙znΘ nukleonovΘ Φφslo - liÜφ se poΦtem neutron∙ v jßd°e), kterΘ dan² prvek vytvß°φ.

PRVN═ IONIZA╚N═ ENERGIE je energie, kterou je nutno dodat atomu k odtr₧enφ jednoho elektronu a ke vzniku kationtu. Energie pot°ebnß k odtr₧enφ dvou elektron∙ se naz²vß druhß ionizaΦnφ energie, k odtr₧enφ t°φ elektron∙ t°etφ ionizaΦnφ atd. ZnaΦφ se velk²m I a jednotkou je kJ.mol^-1.

SKUPINA je jedna ze svisl²ch °ad periodickΘ tabulky, do kterΘ jsou uspo°ßdßny jednotlivΘ chemickΘ prvky. Celkem je periodickß tabulka rozd∞lena na 18 sloupc∙, ale mß pouze 16 skupin, proto₧e skupina VIII.B obsahuje 3 sloupce. JednotlivΘ skupiny se oznaΦujφ °φmsk²mi Φφslicemi a pφsmeny A nebo B. Pro n∞kterΘ p°φbuznΘ prvky umφst∞nΘ v tΘ₧e skupin∞, kterΘ majφ v∞tÜinou shodnΘ vlastnosti, se pou₧φvajφ tzv. skupinovΘ nßzvy, jak ukazuje nßsledujφcφ tabulka.

AlkalickΘ kovy	Li, Na, K, Rb, Cs, Fr
Kovy alkalick²ch zemin	Ca, Sr, Ba, Ra
Chalkogeny	celß VI.A skupina (O, S, Se, Te, Po)
Halogeny	celß VII.A skupina (F, Cl, Br, I, At)
VzßcnΘ plyny	celß VIII.A skupina (He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn)

PERIODA je jedna z °ad periodickΘ tabulky, do kterΘ jsou ve vodorovnΘm sm∞ru rozd∞leny jednotlivΘ chemickΘ prvky. Celkem mß periodickß tabulka 7 period a Φφslo periody zßrove≥ urΦuje hlavnφ kvantovΘ Φφslo n.

SKUPENSTV═ je charakteristika stavu lßtek podle soudr₧nosti Φßstic. RozliÜujeme celkem Φty°i skupenstvφ: kapalnΘ, pevnΘ a plynnΘ. Ve stadiu v²zkumu je ΦtvrtΘ skupenstvφ - plazma. Lßtky v kapalnΘm skupenstvφ se vyznaΦujφ snadnou zm∞nou tvaru a pom∞rnou stßlostφ objemu. PevnΘ skupenstvφ mß stßl² tvar a objem. Vlivem vn∞jÜφch vliv∙ sv∙j tvar a objem tΘm∞° nem∞nφ. PlynnΘ skupenstvφ je charakteristickΘ snadnou zm∞nou tvaru i objemu. P°i vysok²ch teplotßch dochßzφ k ·plnΘmu rozd∞lenφ atom∙ na jßdra a elektrony a vznikß plazma.

OXIDA╚N═ ╚═SLO je definovßno jako nßboj, kter² by byl p°φtomen na atomu urΦitΘho prvku, kdyby elektrony ka₧dΘ vazby, kterß vychßzφ z tohoto atomu, byly p°id∞leny elektronegativn∞jÜφmu z obou vazebn²ch partner∙. OxidaΦnφ Φφsla se zapisujφ p°φmo do chemickΘho vzorce pomocφ °φmsk²ch Φφslic, umφst∞n²ch vpravo naho°e u znaΦky prvku. V neutrßlnφ molekule je jejich souΦet roven nule a u iontu odpovφdß jeho nßboji. OxidaΦnφ Φφslo u atomu prvku je rovno nule.