V²skyt

   Vodφk je nejrozÜφ°en∞jÜφ prvek v celΘm vesmφru a t°etφ nejrozÜφ°en∞jÜφ prvek na Zemi. Vyskytuje se voln∞ i vßzan² ve slouΦeninßch. Voln² vodφk se nalΘzß se nap°. v plynnΘm obalu hv∞zd. Na Zemi se voln² vodφk za b∞₧n²ch podmφnek nevyskytuje, a proto je zde vßzßn jenom ve slouΦeninßch. Nejv∞tÜφ mno₧stvφ vodφku je vßzßno ve vod∞, kterß pokr²vß v∞tÜinu zemskΘho povrchu, ale je vßzßn i v r∙zn²ch organick²ch i anorganick²ch slouΦeninßch. Je to takΘ v²znamn² biogennφ prvek.
   V p°φrod∞ se vyskytuje jako sm∞s t°φ izotop∙:

• protium (lehk² vodφk) - ¹₁H - obsahuje v jßd°e jeden neutron
• deuterium (t∞₧k² vodφk) - ²₁H nebo takΘ ²₁D - v jßd°e mß dva neutrony
• tritium - ³₁H oznaΦovan² takΘ jako ³₁T - t°i neutrony

Vlastnosti

   Je to bezbarv² plyn bez chuti a zßpachu, kter² je lehΦφ ne₧ vzduch. Molekulov² vodφk je pom∞rn∞ stabilnφ a dφky vysokΘ hodnot∞ vazebnΘ energie takΘ mßlo reaktivnφ. S v∞tÜinou prvk∙ se proto sluΦuje a₧ za zv²ÜenΘ teploty nebo za p°φtomnosti katalyzßtor∙:

    H2 + Cl2 -> 2HCl
    N2 + 3H2 -> 2NH3
    H2 + S -> H2S
    2H2 + O2 -> 2H2O + uvoln∞nφ energie

   Reakce vodφku b²vajφ provßzeny uvol≥ovßnφm tepla (exotermnφ reakce) a n∞kdy takΘ sv∞teln²m efektem - ho°enφm. V²znamnΘ jsou redukΦnφ vlastnosti vodφku, kterΘ se vyu₧φvajφ k v²rob∞ n∞kter²ch kov∙ z jejich oxid∙:

    CuO + H2 -> Cu + H2O
    WO3 + 3H2 -> W + 3H2O

   Naproti tomu atomov² vodφk (tzv. vodφk ve stavu zrodu) je velmi reaktivnφ a reaguje s celou °adou lßtek ji₧ za nφzk²ch teplot. Je to takΘ jako molekulov² vodφk silnΘ redukΦnφ Φinidlo, ale existuje velmi krßtkou dobu a sluΦuje se na vodφk molekulov².

   Jinak je to typick² nekov, kter² tvo°φ vodφkovΘ m∙stky s dusφkem, kyslφkem a fluorem. Vodφk byl objeven roku 1766 anglick²m chemikem a fyzikem Henry Cavendishem (1731-1810).

Umφst∞nφ prvku v periodickΘ tabulce

Laboratornφ p°φprava

   V laborato°i se m∙₧e vodφk p°ipravovat reakcφ neuÜlechtil²ch kov∙ s kyselinami nebo hydroxidy v tzv. Kippov∞ p°φstroji:

    Zn + 2HCl -> ZnCl2 + H2
    Zn + 2NaOH + 2H2O -> Na2[Zn(OH)4] + H2

   Dßle m∙₧eme vodφk zφskat elektrol²zou vody, kterß obsahuje malΘ mno₧stvφ H₂SO₄ nebo NaOH pro zv²Üenφ vodivosti. Elektrol²za se provßdφ v Hoffmanov∞ p°φstroji, kde se vodφk vyluΦuje na katod∞:

    2H3O+ + 2e- -> 2H2O + H2

   DalÜφ v²robnφ metodou je reakce s¹ a s² prvk∙ s vodou:

    2Na + 2H2O -> 2NaOH + H2

   Poslednφm v²znamn∞jÜφm postupem je reakce vodnφ pßry se ₧elezem:

    3Fe + 4H2O -> Fe3O4 + 4H2

Pr∙myslovß v²roba

   Pr∙myslov∞ se m∙₧e vodφk stejn∞ jako v laborato°i vyrßb∞t n∞kolika r∙zn²mi metodami. Prvnφ metodou je termick² rozklad methanu za velmi vysokΘ teploty (1200░C):

    CH4 -> C + 2H2

   Reakcφ vodnφho plynu s vodnφ pßrou za p°φtomnosti katalyzßtor∙ a p°i teplot∞ 300░C m∙₧eme zφskat velmi Φist² vodφk, kter² se pou₧φvß nap°. ke ztu₧ovßnφ tuk∙:

    CO + H2 + H2O(g) -> CO2 + 2H2

   DalÜφm v²robnφm postupem je reakce vodnφ pßry s roz₧haven²m koksem za teploty 1000░C:

    C(s) + H2O(g) -> CO(g) + H2(g)

   Vodφk vznikß takΘ jako vedlejÜφ produkt p°i v²rob∞ hydroxidu sodnΘho (NaOH) - elektrol²za vodnΘho roztoku NaCl:

    2NaHgn + 2H2O -> 2NaOH + H2 + 2nHg

Pou₧itφ

   Vodφk mß °adu v²znamn²ch pou₧itφ mezi n∞₧ pat°φ nap°φklad v²roba r∙zn²ch chemick²ch slouΦenin (amoniak - NH₃, kyselina dusiΦnß - HNO₃, methylalkohol - CH₃OH, r∙znß dusφkatß hnojiva, atd.), v²roba n∞kter²ch kov∙ (redukcφ z jejich oxid∙) nebo ztu₧ovßnφ tuk∙. D°φve se pou₧φval takΘ ke sva°ovßnφ a °ezßnφ kov∙ (kyslφkovodφkov² plamen. Kapaln² vodφk se pou₧φvß jako raketovΘ palivo, ale m∙₧e b²t zdrojem energie i pro jinß za°φzenφ. Vodφk se p°epravuje a uchovßvß v ocelov²ch lahvφch oznaΦen²ch Φerven²m pruhem.

SlouΦeniny

H₂O - voda
nejb∞₧n∞jÜφ a nejrozÜφ°en∞jÜφ chemickß slouΦenina
hydridy - binßrnφ (dvouprvkovΘ) slouΦeniny vodφku
podrobn∞jÜφ informace o konkrΘtnφch hydridech naleznete na jednotliv²ch strßnkßch o chemick²ch prvcφch