Äamberk, Zßmek

Podle pov∞stφ pr² v mφstech zßmku stßval hrad Karlov, kter² postavil Karel IV.á v roce 1355 p°i dob²vßnφ nedalekΘho Äampachu. Existence hradu vÜak nenφ pφsemn²mi prameny prokßzßna. TakΘ to, ₧e v mφstech zßmku stßval p∙vodn∞ klßÜter, nenφ prokßzßno. Vzhledem k tomu, ₧e do konce 16. stoletφ nebyl Äamberk centrem samostatnΘho panstvφ, je existence panskΘho sφdla ve m∞st∞ p°ed koncem tohoto stoletφ nepravd∞podobnß.

Äamberk, p°ipomφnan² poprvΘ v roce 1332, byl rozd∞len mezi panstvφ litickΘ a ₧ampaÜskΘ. P°i d∞lenφ ₧ampaÜskΘho panstvφ mezi syny Zde≥ka Äampacha z PotÜtejna v roce 1568 zφskal ₧ampaÜskou polovinu ₧amberka Karel Äampach z PotÜtejna. Ten si v Äamberku vybudoval obytn² d∙m, p°ipomφnan² v urbß°i ₧amberskΘho panstvφ z roku 1657 pod nßzvem äKarlovsk² d∙mô. Stßval ve v²chodnφ Φßsti dneÜnφho prvnφho zßmeckΘho nßdvo°φ. V roce 1575 postoupil Karel Äampach svou Φßst Äamberka MikulßÜi z Bubna, kter² ji₧ od roku 1562 vlastnil litickou Φßst.

MikulßÜ z Bubna si Äamberk zvolil za svΘ hlavnφ sφdlo a v roce 1575 zde pravd∞podobn∞ zaΦal se stavbou zßmku. Byla to Φty°k°φdlß renesanΦnφ stavba kolem dvou nßdvo°φ. Vstup do m∞sta byl na severnφ stran∞, kde se stav∞ly hospodß°skΘ budovy. V severov²chodnφm rohu vznikla souΦasn∞ se stavou i zßmeckß kaple. Na v²chodnφ stran∞ byl strm² svah, kolem p°φkopy a valy, na ji₧nφ stran∞ pat°ily k opevn∞nφ dv∞ ΦtvercovΘ v∞₧e. Roku 1600 dokonΦil MikulßÜ z Bubna v²stavbu zßmku a p°emφstil sem svΘ sφdlo z hradu Litice.

Roku 1643, za t°icetiletΘ vßlky, byla budova vypßlena èvΘdy a krßtkou dobu z∙stala ve ÜpatnΘm a neobydlenΘm stavu.

V letech 1643 - 1656 probφhaly opravy, bylo zachovßno obvodovΘ zdivo, Φßst kleneb, zßmeckß kaple a jedna z v∞₧φ na ji₧nφ stran∞. Opevn∞nφ vÜak ji₧ obnovovßno nebylo. Vφce by nßm o tΘto dob∞ prozradil tzv. Bubnovsk² archφv. Ten byl vÜak p°ed vpßdem èvΘd∙ do ╚ech (a do Äamberka) p°evezen do Kladska. V Polsku se doposud nepoda°ilo o n∞m nic dalÜφho zjistit.

Roku 1668 dalÜφ pßn u Bubna - FrantiÜek Adam - znovu p°esφdlil z Litic na zßmek. V tΘto dob∞ se budova barokn∞ upravovala, zejmΘna v interiΘrech. Byly ΦßsteΦn∞ zruÜeny nßdvornφ arkßdy a upraven vstupnφ portßl hospodß°skΘ budovy. Byla postavena vstupnφ brßna do zßmeckΘho areßlu a kolem zßmku byl z°φzen francouzsk² park. Roku 1711 FrantiÜek Adam z Bubna zem°el a byl pochovßn v zßmeckΘ kapli, v nov∞ za°φzenΘ rodinnΘ hrobce Bubn∙.
Po celΘ 18. stoletφ - za dalÜφch pßn∙ z Bubna budova zßmku postupn∞ chßtrala. Zpustl² zßmek koupil v roce 1809 za 600 tisφc zlat²ch hrab∞ Veriand WindischgrΣtz, je₧ zßhy p°istoupil k jeho oprav∞ a p°estavb∞, p°i kterΘ se v²razn∞ projevil vliv rokoka. Byla str₧ena severnφ Φßst zßpadnφho k°φdla, tak₧e druhΘ zßmeckΘ nßdvo°φ se otev°elo p°φmo do parku. Byla upravena i ji₧nφ strana druhΘho nßdvo°φ s pr∙jezdem do nßdvo°φ t°etφho. Tento pr∙jezd byl ozdoben rokokov²m portßlem, s ·pravou zßmku byly odstran∞ny poslednφ poz∙statky opevn∞nφ p∙vodnφho sφdla a₧ na jednu v∞₧. Celß ·prava zßmku byla zcela dokonΦena a₧ za nßsledujφcφho majitele - AngliΦana Johna Parishe, kter² zßmek koupil v roce 1815 za milion zlat²ch. O tom sv∞dΦφ to, ₧e portßl mezi druh²m a t°etφm nßdvo°φm je zdoben znakem Parish∙. John Parish v letech 1815 - 1858 dokonΦil ·pravu okolφ zßmku. Dobudoval krßsn² anglick² park, kter² ozdobil empφrov²m pavilonem. V parku byla postavena kaÜna se sluneΦnφmi hodinami, byla dokonΦena p°estavba hospodß°sk²ch budov.

V roce 1844 nechal John Parish v parku postavit modernφ hv∞zdßrnu, vybavil ji specißlnφmi p°φstroji a tak se stala sv∞toznßmou. V letech 1864 - 1858 zde pracoval vynikajφcφm dßnsk² astronom Theodor Brorsen, jeho₧ pobyt p°ipomφnß pam∞tnφ deska v zßmeckΘ budov∞. Brorsen objevil na zßmeckΘ hv∞zdßrn∞ p∞t komet. Na ₧amberskΘm zßmku tehdy pob²val takΘ v²znamn² hodinß°, ₧ambersk² rodßk, MikulßÜek (Mikolaus). Roku 1858, po smrti Johna Parishe, byla hv∞zdßrna zruÜena a pozd∞ji za Ji°φho Parishe zbo°ena.

V roce 1866 byla opravovßna zßmeckß kaple ve stylu barokn∞ rokokovΘm. Kaple pat°φ z hlediska architektonickΘho k nejcenn∞jÜφm souΦßstem zßmku. Velmi cennß je barokn∞ rokokovß v²zdoba, na kterΘ se podφlel °ezbß° Rous, bratr socha°e FrantiÜka Rouse. Zajφmav² je tΘ₧ tvar oken (gotick² oblouk).

Na zlomu 19. a 20. stoletφ byl secesn∞ upraven interiΘr zßmku a tΘ₧ v²chodnφ strana druhΘho nßdvo°φ. Zde byl vybudovßn nov² vstupnφ prostor k Φßsti zßmeck²ch mφstnostφ. Vchod byl vyzdoben velik²m Parishov²m secesnφm erbem. Na ·prav∞ tΘto Φßsti zßmku se podφlel i socha° FrantiÜek Rous, ₧ambersk² rodßk. Z tΘto doby pochßzφ takΘ v∞tÜina dneÜnφch zßmeck²ch fasßd. Od poΦßtku 20. stoletφ se budova tΘm∞° nezm∞nila. ParishovΘ zde sφdlili a₧ do roku 1948.

P°irozenou ochranou m∞sta na stran∞ v²chodnφ byl pansk² rybnφk a rybnφΦky v zßmeckΘm parku, na severu °eka Divokß Orlice s p°ilehl²mi strßn∞mi, na zßpad∞ äjezero KuΦerovskΘô pod ₧idovsk²m h°bitovem a Üirokß str₧ pod Kapelsk²m vrchem a na jihozßpad∞ ba₧iny a rybnφΦek na louce p. Ji°φho Mazury proti domk∙m äv Jerichuô. CelΘ m∞sto bylo chrßn∞no d°ev∞nn²mi hradbami a branami v ulicφch a v dobßch vßleΦn²ch i äÜra≥kyô.
V budov∞ zßmku je nynφ umφst∞no st°ednφ odbornΘ uΦiliÜt∞ a internßt. V zßmeck²ch prostorn²ch sklepφch se provßdφ kvaÜenφ a zrßnφ vφna.

Z nßm∞stφ vedla Hlubokou ulicφ cesta k ädolnφmu ml²nu, podle °eky ke äSkalßmô a dßle k Helvφkovic∙m, p°ed h°bitovem odboΦovala od nφ cesta k Poplu₧φ a do Litic. äCφsa°skß silniceô od h°bitova ke kostelu byla vystav∞na v letech Φty°icßt²ch minulΘho stoletφ, p°i nφ u ₧idovskΘho h°bitova z°φdil roku 1845 Jan Parish nadaΦnφ Üpitßl Kate°insk².
Lukavickou ulicφ Üla z nßm∞stφ cesta na Äampach, Zßmeckou ulicφá vedla chatrnß voznice p°φk°e dol∙ k LφÜnici, na JablonnΘ nad Orlicφ a do ╚ervenΘ Vody na Moravu. Starß cesta p°es Äampach spojovala Äamberk s ╚esk²mi Libchavami, Chocnφ, Vysok²m Mφtem a LitomyÜlφ a d∙le₧itß silnice p°e ähornφ mostô vedla na Kunvald a BartoÜovice s odboΦkou na KlßÜterec nad Orlicφ, Pastviny a Mladkov. P°es Vimperk podle äHornφô skßly bylo spojenφ s KameniΦnou, Slatinou nad Zdobnicφ a P∞Φφnem, rovn∞₧ Dlouho≥ovice a Lukavice byly od pradßvna spojeny cestami se Äamberkem.

Mnohem pozd∞ji povstala celß °ada dom∙ na hornφm a dolnφm podm∞stφ, äna drahßchô, äna lindrßchô, äv BetlΘm∞ô, äv Polskuô, kde u rybnφka DymlovskΘho byl postaven VodiΦk∙v ml²n roku 1752. P°edm∞stφm Äamberka byla i zaniklß ves a pozd∞ji dv∙r Trundorf. M∞stsk² pivovar b²val na grunt∞ äna spilkßchô, tam kde je dnes hostinec äNa kopeΦkuô

Z┴MECK▌ PARK

áZßkladnφm pramenem pro datovßnφ historie zßmku a tφm i parku je Urbß° panstvφ ₧amberskΘho z r. 1657, kter² datuje zalo₧enφ zßmku do r. 1575. Urbß° mimo zßmku popisuje podzßmeck² rybnφk a ml²n, kter² na n∞m stßl. Na ·zemφ dneÜnφho parku je popisovßna äzahrada asi pod 8 strhô ohrazenß kamenou zdφ. Seje se zde obilφ, a stromy jsou jen °φdce po okrajφch a pat°φ k nφ d∙m pro ptßΦnφka a sroubenß lßzniΦka. V prostoru dneÜnφ pily byla äJeleniceô obehnanß a₧ ke kapli zdφ, v ähalt²°φch Üindelem kryt²chô se uchovßvaly ryby pro zßmek. V rohu Jelenice, na strßni proti zßmku stßly dv∞ v∞₧e vodßrny, do kter²ch byla Φerpßna voda z rybnφka.á Zahrada le₧ela v prostoru dneÜnφ nßstupnφ Φßsti do parku. Podle Urbß°e byla n∞kde mezi ml²nem, °ekou a m∞stsk²mi stodolami v tΘ dob∞ ji₧ zpustlß chmelnice

DalÜφ obraz m∞sta je a₧ z r. 1712 (v m∞stskΘm muzeu). Zahrada zde vyobrazenß mß pravidelnou dispozici s patrn²mi renesanΦnφmi prvky v p∙dorysnΘm Φlen∞nφ, ve kterΘm se uplat≥uje centrßlnφ kruhov² zßhon, od n∞ho₧ vedou Φty°i cesty ve tvaru k°φ₧e. Jednß se patrn∞ o upravenou zahradu zmφn∞nou v Urbß°i. Z v²chodnφ strany k nφ p°ilΘhß nßznak basketovΘ st∞ny s 5 Φtverci, z°ejm∞ zßhony. Po vnit°nφm obvod∞ zdφ je vysßzena °ada strom∙, mo₧nß ovocn²ch, v obraze toto₧n²ch se stromy v Üt∞pnici za ji₧nφ a v²chodnφ zdφ. Pod zßmkem, kde je dnes sokolovna, je takΘ zahrada, v dispozici ji₧ baroknφ. Proto₧e obraz zachycuje jen Φßst, nenφ zcela jasnß osa soum∞rnosti a tudφ₧ ani rozm∞r zahrady. Dominantou prostoru je jak²si kopeΦek, uzav°en² v basketu. Byla-li osa vedena vstupem, lze oΦekßvat i v druhΘ polovin∞ podobn² vrÜek jako je v Kv∞tnΘ zahrad∞ v Krom∞°φ₧i. Kolem kopeΦku je patrn∞ vodnφ p°φkop. Proto₧e nemßme ₧ßdnΘho jinΘho dokladu o existenci a stavu zahrad, nelze vylouΦit mo₧nost idealizace tehdejÜφho stavu. Ostatnφ budovy vÜak odpovφdajφ historick²m popis∙m.

áDßle se nßm dochovala rytina Jana Venuty z r. 1796, kde jsou jeÜt∞ hradby a rozvaliny druhΘ vodnφ v∞₧e. Po v²Üe zmφn∞n²ch zahradßch zde nejsou stopy, ale je zde mimo rybnφk prostor dneÜnφho parku mezi zßmkem a usedlostφ, v n∞m₧ jsou zobrazeny vysokΘ stromy. D∙le₧itΘ je, ₧e v mφstech hornφ Φßsti parku jsou holΘ kopce a svah pod vodojemem je porostl² v∞tÜinou jen ke°i.

áRoku 1815 koupil panstvφ Jan Parisch za milion zlat²ch. Zem°el 2. 9. 1858 a z 1. 9. mßme p∙dorysn² plßn od G.á Oppolzera, p°edstavujφcφ patrn∞ stav a nikoli nßvrh. V mφstech kurtu a zahradnictvφ je pravidelnß zahrada. Porosty jsou v podstat∞ shodnΘ s dneÜnφm stavem, podobn∞ jako cesty, mimo stromo°adφ kolem rybnφka je zde i Φßst aleje k Lukavici.

áZßmeck² park v anglickΘm stylu byl z°φzen pravd∞podobn∞ v 1. pol. 19. stol. na mφst∞ baroknφ francouzskΘ zahrady. Je vyzdoben kamenn²mi sluneΦnφmi hodinami, glorietem, empφrov²mi bazΘnky. Ve v²chodnφ Φßsti parku naleznete hranolovitou v∞₧, kterß byla souΦßstφ p∙vodnφho gotickΘho opevn∞nφ hradu, u₧φvanß pozd∞ji jako hv∞zdßrna a vodßrna. Na jihu uzavφrajφ park budovy hospodß°skΘho dvora.

áZßmeck² park je v²born²m mφstem k odpoΦinku. Naleznete zde mnoho krßsn²ch partiφ, kterΘ pot∞Üφ oko nßvÜt∞vnφka, klid a d∙v∞rn∞ milΘ prost°edφ,á v lΘt∞ laviΦky kolem upraven²ch stezek ve stφnu strom∙, v zim∞ upravenΘ b∞₧eckΘ trat∞.