ä Nikdy bych si nep°ßl b²t znovu mlad², ani kdybych mohl
Po Äamberku ale tou₧φm neustßle, pon∞vad₧ to bylo
tak krßsnΘ, tak velice krßsnΘ, tam na DivokΘ Orlici.
Tam Üumφ buky, smrky, jedle, tak jako u mne - doma 
na èumav∞, ale vÜechno je n∞₧n∞jÜφ, lφbezn∞jÜφ...ô

(1897, Karel Klostermann)