M╠STSK╔ MUZEUMá ╚s. armßdy 472á Äamberk

Roku 1911 bylo zalo₧eno m∞stskΘ muzeum. 20. zß°φ 1911 byl zapsßn prvnφ exponßt. Sbφrky muzea postupn∞ nar∙staly. Jejich p∙vodnφm mφstem ulo₧enφ byla ₧amberskß radnice, odtud vÜak byly v letech 1940 - 42 p°emφst∞ny nejprve do Kate°inskΘho Üpitßlu a potΘ do zßmku. OvÜem ani budova zßmku nebyla jejich poslednφm mφstem ulo₧enφ. V 50. letech sbφrky Φekal osud nejchmurn∞jÜφ - byly ulo₧eny do beden a ukryty v objektu kasßren. Teprve potΘ se dostaly zp∞t do Kate°inskΘho Üpitßlu. V letech 1974-75 byla vytvo°ena stßlß muzejnφ expozice v tΘto pamßtkov∞ chrßn∞nΘ budov∞. Kate°isnk² Üpitßl byl postaven na p°ßnφ majitele zdejÜφho panstvφ - AngliΦana Johna Parishe v roce 1845, p∙vodn∞ slou₧il jako ·tulek pro p°estßrlΘ slu₧ebnictvo.á Pojmenovßnφ CATHARINE HOSPITAL dostal na poΦest baronovy man₧elky Kate°iny.

Zßkladem ka₧dΘho muzea jsou jeho sbφrky a v p°φpad∞ ₧amberskΘho muzea je mo₧nΘ konstatovat ÜirokΘ spektrum sb∞ratelskΘ Φinnosti. Mobiliß° tvo°φ p°evß₧n∞ p°edm∞ty etnografickΘ, dokumentujφcφ tvorbu mistrovskou, ale i lidovou. Prohlφdka muzea zaΦφnß sbφrkami geologick²mi, paleontologick²mi a archeologick²mi. Äivot Φlov∞ka v nedalek²ch lokalitßch doklßdajφ kamennΘ vrtanΘ mlaty, sekeromlaty a kamennß zßva₧φ. VaÜφ pozornosti jist∞ neujdou ani hroty oÜt∞p∙ z doby ₧eleznΘ nebo bronzov² nßramek z nedalekΘho P∞Φφna zastupujφcφ zde produkci doby bronzovΘ. K pozoruhodn²m exponßt∙m jist∞ nßle₧φ takΘ hlin∞nΘ popelnice a nßdoby na obilφ. Prßci st°edov∞k²ch kovß°∙ a podkovß°∙ doklßdajφ h°eby, podkovy a Φßst meΦe. V naÜich sbφrkßch jsou zastoupeny takΘ starΘ kachle obdobφ gotiky, renesance, baroka i klasicismu. O zruΦnosti mφstnφch hrnΦφ°∙ Vßs jist∞ p°esv∞dΦφ nejr∙zn∞jÜφ u₧itkovΘ nßdoby. K zajφmav²m nßle₧φ hlin∞n² kropφcφ d₧bßn, srostlφky Φi kobli₧nφk, mnohΘ nßdoby byly zdrßtovßnφm znovu p°ipraveny plnit svoji funkci. NaÜe poznßnφ by bylo velice chudΘ, kdybychom nem∞li texty smluv, listin, v²nos∙ a na°φzenφ. I kdy₧ jsou v naÜich sbφrkßch zastoupeny pouze fotokopie t∞chto v²znamn²ch archivßliφ, p°esto jsou pro nßs velk²m zdrojem poznßnφ - sounßle₧itosti Äamberka k r∙zn²m panstvφm, o prom∞nßch majitel∙ panstvφ, o prßvech a povinnostech obΦan∙, o velikosti obvod∙ vrchnosti, o zastoupenφ jednotliv²ch °emesel, o p°estupcφch obΦan∙, o konßnφ vßnoΦnφch trh∙. Originßly t∞chto listin jsou v∞tÜinou peΦliv∞ st°e₧eny archivy. Expozice je dopln∞na nßbytkem zdoben²m °ezbou, intarziφ i lidovou malbou. Ke skvost∙m sbφrek pat°φ takΘ p°ekrßsnΘ hodiny v nejrozmanit∞jÜφch provedenφch - od v∞₧ov²ch, p°es obrazovΘ, rßmovΘ, konzolovΘ, altßnovΘ, a₧ po astronomickΘ hodiny s kalendßriem. Za pozornost stojφ takΘ prßce cφna°∙. Z cφnov²ch p°edm∞t∙ jsou zastoupeny p°ekrßsnΘ konvice, mφsy, talφ°e, d₧bßny, holby, z p°edm∞t∙ slou₧φcφch ob°adnφm ·Φel∙m jsou to zejmΘna svφcny, meÜnφ konviΦky, kropenky a oleßria.

V Äamberku se od nepam∞ti muzicφrovalo.á Znamenit²m kantorem a varhanφkem byl Josef Jan èarapatka (1731 - 17. 1. 1795), kter² byl rovn∞₧ aktivnφm skladatelem a po°φdil cennou hudebnφ sbφrku notov²ch zßznam∙. V domßcnostech a samoz°ejm∞ i na zßmku se p∞stovala hudba sv∞tskß, hrßly se koncerty, dua, tria i kvarteta. 1. polovina 19. stoletφ p°edstavuje v hudebnφ oblasti velmi intenzφvnφ ₧ivot. V Äamberku se s oblibou provozovala dφla vφde≥sk²ch klasik∙ a francouzsk²ch romantik∙.

Jan Ferdinand Mazura byl nenasytn²m hudebnφkemá 1. pol. 19. stol, hrßval denn∞ v kostele part houslφ a byl vedoucφm chrßmovΘho hudebnφho t∞lesa. Jemu vd∞Φφme za bohat² hudebnφ archiv, p°edan² dalÜφmi generacemi Mazur∙ do hudebnφch sbφrek muzea. Äamberk m∞l mimo°ßdnΘ Üt∞stφ na skuteΦnΘ osobnosti v oblasti hudby i v pozd∞jÜφ dob∞. V Äamberku se narodil hudebnφ skladatel Petr Eben, dßle dirigent Nßrodnφho divadla v Praze Jan Hus Tich², hudebnφ teoretik Dr. Emil Trolda a p∙sobil zde °adu let uΦitel FrantiÜek èaÜek, zdatn² texta° a skladatel, rovn∞₧ pohotov² karikaturista, otec herce Ji°φho èaÜka, kter² zde v Äamberku trßvil chvφle ranΘho d∞tstvφ.

Mφstnφ specialitou bylo krom∞ v²Üivky a paliΦkovßnφ takΘ zhotovovßnφ Üperk∙ a sφt∞k z lidsk²ch vlas∙. Tato tradice se zde udr₧uje jeÜt∞ ve 20. stoletφ. V podh∙°φ Orlick²ch hor se setkßvßme se vÜemi podobami textilnφ v²roby. Od sp°ßdßnφ lnu a₧ po tkanφ ln∞n²ch, vln∞n²ch a hedvßbn²ch lßtek. ZdejÜφ Ülechta i m∞Ü¥anΘ se v₧dy um∞li dob°e bavit. Okolnφ lesy byly centrem proslulΘ honitby. Nejednu mφstnost zdejÜφho zßmku pr² zdobily loveckΘ trofeje. Aby mohli zm∞°it svΘ sφly, nechßvali si zhotovovat st°eleckΘ terΦe, Φasto v²tvarn∞ velmi cennΘ. Jejich sbφrka zaΦlen∞nß do stßle expozice Vßs jist∞ upoutß. V muzeu m∙₧ete takΘ spat°it zcela unikßtnφ äloveckou sk°φ≥ô, tato skvostnß prßce byla dlouho poklßdßna za prßci °ezbß°e Josefa Rouse. Dßle si m∙₧ete prohlΘdnout ucelenou sbφrku plastik. ak. socha°e Fr. Rouse ml., bohat∞ jsou v muzeu zastoupeny i jeho portrΘtnφ plastiky

Malß rohovß mφstnost je v∞novßna vynikajφcφmu ΦeskΘmu chirurgovi, profesoru vφde≥skΘ lΘka°skΘ fakulty doktoru Eduardu Albertovi. Tento vynikajφcφ v∞dec dal lΘka°skΘ v∞d∞ velmi pot°ebnΘ uΦebnice a vychoval mnoho v²znamn²ch chirurg∙. K rodnΘmu m∞stu m∞l h°ejiv² vztah a rßd zde trßvil dovolenou, p°esto₧e se mu v celΘm sv∞t∞ dostalo °ady poct a uznßnφ.

Nenechte si ujφt p°φle₧itost nahlΘdnout do ErxlΘbenovy novogotickΘ lΘkßrny. LΘkßrenskß repozitoria byla zhotovena v 90.-t²ch letech minulΘho stoletφ vφde≥skou firmou Kßrla Frankeho na p°ßnφ lΘkßrnφka Eduarda Norberta ErxlΘbena. Tuto drobnou sbφrku dopl≥ujφ takΘ dalÜφ p°edm∞ty z oblasti historickΘ farmacie - vßhy a ruΦnφ vß₧ky, hmo₧dφ°e, prachovnice, stojatky d°ev∞nΘ, sklen∞nΘ a porcelßnovΘ

Dosud jsme se v∞novali pamßtkßm, kterΘ slou₧ily v∞tÜinou k ·Φel∙m sv∞tsk²m. V naÜich sbφrkßch jsou vÜak pom∞rn∞ poΦetn∞ zastoupeny p°edm∞ty sakrßlnφ, kterΘ slou₧ily pot°ebßm cφrkevnφm a vznikly p°φmo na jejφ objednßvku. Jsou to nejr∙zn∞jÜφ relikviß°e, k°titelnice, menÜφ lampy, kropenky, svφcny, nßdoby na sv∞cenΘ oleje, konvice na meÜnφ vφno. K nejhodnotn∞jÜφm pracem z tohoto okruhu p°edm∞t∙ pat°φ dßle d°ev∞nΘ polychromovanΘ plastiky z obdobφ pozdnφho baroka p°edstavujφcφ patrony ╚eskΘ zem∞ - Sv. Vßclava, Vφta, Vojt∞cha a Jana NepomuckΘho. Za shlΘdnutφ stojφ takΘ soubor 12 obraz∙ z celkovΘho poΦtu 14 obraz∙ K°φ₧ovΘ cesty. Jde o prßci neznßmΘho tv∙rce. Malba je provedena na d°ev∞n²ch deskßch a p°edstavuje nejstarÜφ soubor obraz∙ v naÜich sbφrkßch.

V∞°φme, ₧e Vßs muzejnφ sbφrky pot∞Üφ a ₧e poskytnou v∞rn² obraz o ₧ivot∞ lidφ ve zdejÜφm kraji v minulosti dßvnΘ i nedßvnΘ.

áS historiφ m∞sta Äamberka je spojeno jmΘno rodßka Prokopa DiviÜe, kter² jako prvnφ na sv∞t∞ zkonstruoval ästroj proti bou°φmô - ä machinu energetikuô a tφm zbavil lidstvo nav₧dy strachu z elektrick²ch v²boj∙. DiviÜ se stal takΘ pr∙kopnφkem akustiky a zhotovil hudebnφ nßstroj nevφdan²ch akustick²ch mo₧nostφ. DalÜφ oblastφ jeho v²zkumu bylo pozorovßnφ ·Φinku elekt°iny na lidsk² organismus. Maketa rodnΘho domku Prokopa DiviÜe, zem∞nΘho bleskosvodu i °ada v²znamn²ch pracφ jsou za°azeny do stßlΘ expozice muzea. DiviÜ∙v rodn² domek dosud stojφ p°i stßtnφ silnici 1/11 v blφzkosti helvφkovickΘho mostu a pan pr∙vodce Vßs srdeΦn∞ zve k jeho nßvÜt∞v∞.

Rodn² domek Prokopa DiviÜe