Elektronickß poÜta jako prost°edek skupinovΘ diskuse

     Schopnost elektronickΘ poÜty rozeslat jednu zprßvu vφce r∙zn²m p°φjemc∙m lze vyu₧φt kámnoha u₧iteΦn²m ·Φel∙m. Nap°φklad kátomu, aby si urΦitß skupina lidφ se spoleΦn²m p°edm∞tem zßjmem vym∞≥ovala elektronickou poÜtou svΘ nßzory, dojmy, myÜlenky Φi jinß sd∞lenφ - tedy vlastn∞ pro skupinovou diskusi, probφhajφcφ vápsanΘ form∞, a oznaΦovanou jako elektronickß konference.

     Prßv∞ naznaΦenß p°edstava elektronickΘ konference vÜak mß jeden nep°φjemn² problΘm, a tφm je vedenφ evidence Φlen∙ diskusnφ skupiny. Pokud by diskuse m∞la probφhat takov²m zp∙sobem, ₧e by ka₧d² diskutujφcφ rozesφlal svΘ p°φsp∞vky p°φmo vÜem ostatnφm (co₧ by elektronickß poÜta zvlßdla bez v∞tÜφch problΘm∙), pak by ka₧d² musel mφt kádispozici sv∙j vlastnφ exemplß° seznamu ostatnφch Φlen∙ diskusnφ skupiny. A jen si zkuste p°edstavit, ₧e by se n∞kdo nov² cht∞l do diskusnφ skupiny nov∞ za°adit, nebo se zánφ naopak rozhodl vystoupit. Pak by dotyΦn² musel obeslat vÜechny stßvajφcφ ·Φastnφky diskuse, sáprosbou aby si jej p°idali (Φi naopak vyjmuli) ze svΘho exemplß°e seznamu. No a to by polovina lidφ ud∞lala, polovina by na to pozapomn∞la, a Φasem by se jednotlivΘ exemplß°e p∙vodnφho seznamu vφce a vφce "rozjφ₧d∞ly", a stßvaly se nekonzistentnφmi.

     ╪eÜenφm tohoto organizaΦnφho (a ne a₧ tak technickΘho) problΘmu je udr₧ovat seznam ·Φastnφk∙ vájedinΘm exemplß°i, a ten sv∞°it do sprßvy pov∞°enΘmu sprßvci - vlastn∞ sprßvci celΘ elektronickΘ konference. Tento sprßvce pak m∙₧e bez v∞tÜφch problΘm∙ vy°izovat po₧adavky na p°idßvßnφ do seznamu Φi vyjφmßnφ zán∞j, neboli na vstup do diskuse a v²stup zánφ. Vlastnφ diskuse p°itom bude probφhat tak, ₧e autor p°φsp∞vku nerozeÜle svou zprßvu p°φmo ostatnφm ·Φastnφk∙m diskuse (elektronickΘ konference), ale mφsto toho ji poÜle sprßvci konference sáprosbou o rozeslßnφ. Celou situaci ilustruje obrßzek.

╚φm dßl tφm bohatÜφ obsah

     DalÜφm zajφmav²m trendem, kter² se váoblasti elektronickΘ poÜty zaΦφnß Φφm tφm vφc prosazovat, je obohacovßnφ formßtu elektronick²ch zprßv. A₧ doposud se toti₧ mohlo jednat skuteΦn∞ jen o "hol²" text, bez jakΘhokoli formßtovßnφ (nap°φklad r∙zn²ch druh∙, velikostφ a barev pφsma, zarovnßvßnφ, odsazovßnφ apod.). Neformßlnφ elektronickΘ korespondenci, typickΘ pro nep°φliÜ dßvnΘ doby vyu₧φvßnφ Internetu, to vcelku vyhovovalo, ale vádneÜnφ dob∞ to ji₧ vyhovovat p°estßvß. Proto se na scΘn∞ objevujφ r∙znß °eÜenφ, umo₧≥ujφcφ dosahovat "vyÜÜφ estetiΦnosti" i p°i psanφ jednotliv²ch zprßv.

     Jedno zámo₧n²ch °eÜenφ je obrßtit na hlavu p∙vodnφ Φlen∞nφ zprßv na t∞lo a p°φlohu, a veÜkerΘ texty posφlat ve skuteΦnosti jako p°φlohy. Ty pak mohou b²t prakticky Φφmkoli, nap°φklad dokumenty textovΘho editoru MS Word, se vÜemi jeho vymo₧enostmi a bohat²mi mo₧nostmi formßtovßnφ. Nev²hodou ovÜem bude velk² objem p°enßÜen²ch zprßv, a pak takΘ to, ₧e p°φjemce bez p°φsluÜnΘho editoru Φi alespo≥ prohlφ₧eΦe dotyΦnΘho formßtu si toho moc nep°eΦte. No a vádneÜnφm heterogennφm sv∞t∞, kde vedle sebe existujφ a dlouho jeÜt∞ budou existovat r∙znΘ platformy, m∙₧e b²t pou₧φvßnφ proprietßrnφch datov²ch formßt∙ znaΦn∞ problematickΘ. Zkuste t°eba poslat zprßvu, psanou váMS Wordu pod MS Windows, u₧ivateli kter² svou poÜtu Φte t°eba na UnixovΘm poΦφtaΦi.

     Jako sch∙dn∞jÜφ se proto jevφ jinΘ °eÜenφ, zalo₧enΘ na pou₧itφ neproprietßrnφho (standardnφho) formßtu, u kterΘho je mnohem v∞tÜφ Üance ₧e bude podporovßn na r∙zn²ch platformßch. Takov²mto "formßtem" je jazyk HTML, pou₧φvan² pro formßtovßnφ várßmci WWW strßnek - zde je tedy pou₧φvßn pro u₧ivatelsky atraktivn∞jÜφ naformßtovßnφ obsahu jednotliv²ch zprßv elektronickΘ poÜty. V²hodou pak nenφ pouze ÜirÜφ podpora tohoto formßtu na r∙zn²ch platformßch, ale takΘ v∞tÜφ efektivnost (objem dat "naformßtovan²ch" váHTML je v²razn∞ menÜφ, ne₧ objem obdobn∞ naformßtovan²ch dat nap°. váMS Wordu). P°φkladem poÜtovnφch klient∙, kterΘ podporujφ pou₧φvßnφ jazyka HTML pro formßtovßnφ textu zprßv, jsou klientskΘ poÜtovnφ programy zabudovanΘ do browser∙ Navigator firmy Netscape, Φi browser∙ Explorer firmy Microsoft.

Pozor na netiketu!

     Snadnost, sájakou elektronickß poÜta dokß₧e rozesφlat "na vÜechny strany" nejr∙zn∞jÜφ zprßvy, vΦetn∞ Φasto dosti objemn²ch p°φloh, m∙₧e b²t i nebezpeΦnß a zavßd∞jφcφ. Nap°φklad komerΦnφ firmy m∙₧e tato pohodlnß, lacinß a rychlß mo₧nost svßd∞t kámasovΘmu rozesφlßnφ jejich nabφdek a cenφk∙, vΦetn∞ distribuce opravdu velk²ch datov²ch soubor∙ (nap°φklad cel²ch elektronick²ch katalog∙). TakovΘto rozesφlßnφ nevy₧ßdan²ch zßsilek je ovÜem ve sporu se zßsadami sφ¥ovΘ etikety (netikety), a mezi u₧ivateli se vcelku prßvem setkßvß sávelmi negativnφmi reakcemi. Zkusme si nastφnit, váΦem je podstata v∞ci.

     Kdy₧ n∞kdo n∞komu poÜle b∞₧nou listovnφ poÜtou nap°φklad sv∙j tiÜt∞n² katalog, pak veÜkerΘ nßklady zde nese on sßm, jako odesilatel. P°φjemce se váhorÜφm p°φpad∞ m∙₧e cφtit obt∞₧ovßn, ale vázßsad∞ neutrpφ ₧ßdnou v∞cnou ·jmu, nap°φklad finanΦnφ (a nevy₧ßdanou zßsilku m∙₧e nap°φklad vyhodit do koÜe). Váp°φpad∞ elektronickΘ obdoby zaslßnφ nevy₧ßdanΘ zßsilky je tomu ale podstatn∞ jinak. Zde toti₧ nese v²znamnou Φßst nßklad∙ i p°φjemce. P°edstavme si nap°φklad, ₧e n∞kdo n∞komu poÜle (ani₧ by si to p°φjemce explicitn∞ vy₧ßdal) elektronickou poÜtu p°φlohu velikosti jednoho megabytu. Pokud je p°φjemce p°ipojen káInternetu prost°ednictvφm modemu a ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞, m∙₧e mu stahovßnφ takovΘto zprßvy zabrat t°eba i hodinu. Po celou tuto dobu p°itom musφ b²t p°ipojen káInternetu, a za toto svΘ p°ipojenφ nejspφÜe takΘ sßm platφ (nepou₧φvß-li zrovna pauÜßlnφ tarif, pak platφ explicitn∞ za ka₧dou minutu, po kterou nevy₧ßdanou zßsilku stahoval). Nevy₧ßdanΘ zßsilky proto mohou neÜ¥astnΘ p°φjemce stßt i dost pen∞z, navφc "okam₧it∞ viditeln²ch", a ne r∙zn∞ skryt²ch vánep°φm²ch nßkladech. Proto se asi nelze divit velmi ostr²m reakcφm na takovΘto nevy₧ßdanΘ zßsilky, ani duchu sφ¥ovΘ etikety, kterß jakΘkoli nevy₧ßdanΘ rozesφlßnφ zakazuje.