Prvotnφm zp∙sobem prßce sáinformacemi, kter² se prosadil ihned po samotnΘm zrodu Internetu, byl "distribuΦnφ" styl. SpoΦφval vátom, ₧e dostupnΘ informace se direktivn∞ rozesφlaly (nap°φklad elektronickou poÜtou) na vÜechny strany, nebo alespo≥ t∞m u₧ivatel∙m, u kter²ch se dalo p°edpoklßdat ₧e o n∞ budou mφt zßjem. Dokud takov²chto informacφ bylo relativn∞ mßlo, a u₧ivatelΘ byli do znaΦnΘ mφry poΦφtaΦov²mi nadÜenci, byl tento styl prßce sáinformacemi vcelku optimßlnφ.

     Pom∞rn∞ brzy se ale objem dostupn²ch informacφ zaΦal enormn∞ zv∞tÜovat, a p°estßvalo b²t ·nosnΘ tyto informace direktivn∞ distribuovat vÜem, kte°φ by o n∞ mohli mφt (alespo≥ potencißlnφ) zßjem. D∙vodem bylo jednak pl²tvßnφ vzßcnou a drahou p°enosovou kapacitou, nutnou pro rozesφlßnφ informacφ, ale Φφm dßl tφm vφce i drahocenn² Φas u₧ivatel∙, kte°φ museli sami "ruΦn∞" odd∞lovat zrno od plev a zálaviny informacφ, kterß se na n∞ valila, si museli sami pracn∞ vybφrat to co je skuteΦn∞ zajφmß.

Zp°φstup≥ujφcφ model prßce s informacemi

     ╚asem proto doÜlo ke zm∞n∞ stylu prßce sáinformacemi - iniciativa, kterß p∙vodn∞ byla v²hradn∞ na stran∞ zdroje informacφ, se postupn∞ p°esunula na druhou stranu, a₧ ke koncov²m u₧ivatel∙m. Informace, kterΘ ve stßle v∞tÜφm objemu n∞kde vznikaly, se ji₧ nerozesφlaly na vÜechny strany, ale mφsto toho se hromadily na vhodnΘm mφst∞ (nejlΘpe p°φmo tam, kde vznikaly, na vhodnΘm serveru), a zde Φekaly a₧ o n∞ n∞kdo projevφ zßjem a doslova si "dojde pro tyto informace". ZádistribuΦnφho modelu se tak stal model "zp°φstup≥ujφcφ", kter² se soust°edil na poskytovßnφ p°φstupu kácentrßln∞ uskladn∞n²m informacφm. Nejv²znamn∞jÜφm p°φkladem slu₧by, kterß vychßzφ zátohoto modelu, je bezesporu slu₧ba World Wide Web.

     Zp°φstup≥ujφcφ model prßce sáinformacemi °eÜφ v∞tÜinu problΘm∙ p°edchozφho distribuΦnφho modelu - je Üetrn∞jÜφ v∙Φi pot°ebnΘ p°enosovΘ kapacit∞ i v∙Φi samotn²m u₧ivatel∙m, ale na druhΘ stran∞ p°inßÜφ i n∞kterΘ novΘ problΘmy. Nap°φklad ten, jak se u₧ivatelΘ dozv∞dφ o skuteΦnosti, ₧e n∞kde je pro n∞ dostupnß n∞jakß informace. Váp°φpad∞ zp°φstup≥ujφcφho modelu je toti₧ prßv∞ na koncov²ch u₧ivatelφch, aby se sami postarali o nalezenφ takovΘ informace, jakou pot°ebujφ. Na pomoc jim sice p°iÜly r∙znΘ katalogovΘ a vyhledßvacφ slu₧by, vesm∞s velmi mocnΘ a v²konnΘ, ale ani ony nedokßzaly vy°eÜit to, co se stßle vφce stßvalo palΦiv²m problΘmem - vhodn² "p°ehled", dostateΦnß orientace vátakovΘm obrovskΘm mo°i informacφ, jakΘ dneÜnφ Internet nabφzφ, a sledovßnφ novinek, zm∞n a vÜelijak²ch aktualizacφ.

Model "information push"

     Váposlednφ dob∞ se proto zaΦφnß objevovat dalÜφ model prßce sáinformacemi, oznaΦovan² jako model "information push". Je zalo₧en na p°edpokladu, ₧e budou existovat poskytovatelΘ informaΦnφch slu₧eb, kte°φ budou "p°edp°ipravovat" informace podle konkrΘtnφch po₧adavk∙ sv²ch klient∙-u₧ivatel∙, a t∞mto je pak budou direktivn∞ rozesφlat (doslova "tlaΦit" tyto informace a₧ "u₧ivateli pod nos", odsud oznaΦenφ "push"). NejΦast∞ji z°ejm∞ p∙jde o existenci urΦit²ch tematicky zam∞°en²ch kanßl∙ (orientovan²ch nap°φklad na burzovnφ informace, zahraniΦnφ politiku, fotbal, poΦasφ apod.), kterΘ si u₧ivatelΘ "p°edplatφ" (ne nutn∞ váekonomickΘm slova smyslu, ale spφÜe vátom smyslu, ₧e se p°ihlßsφ kájejich odb∞ru). PoΦßteΦnφ iniciativa, spojenß sáodb∞rem urΦit²ch informacφ, tak nadßle z∙stßvß na u₧ivateli, zatφmco pr∙b∞₧nΘ vyhledßvßnφ informacφ a orientace vácelΘm obtφ₧n∞ p°ehlednΘm informaΦnφm sv∞t∞ m∙₧e b²t sv∞°ena specializovan²m subjekt∙m na stran∞ poskytovatel∙ informaΦnφch slu₧eb.

     Nejznßm∞jÜφm (i nejstarÜφm) p°φkladem slu₧by "information push" je z°ejm∞ slu₧ba Pointcast Network firmy Pointcast. Dnes ji₧ existuje n∞kolik dalÜφm slu₧eb, fungujφcφch na stejnΘm principu, p°iΦem₧ prakticky vÜechny zánich Üφ°φ svΘ informace kámnoha odb∞ratel∙m souΦasn∞, prost°ednictvφm Internetu. Ten ale nenφ pro takov²to druh p°enos∙ (od jednoho zdroje kámnoha p°φjemc∙m) p°φliÜ v²hodn² - zejmΘna ekonomicky, proto₧e nßklady na p°enos kájednomu u₧ivateli jsou nezßvislΘ na tom, ke kolika dalÜφm u₧ivatel∙m jsou p°enßÜena p°esn∞ stejnß data.

Na obzoru jsou novΘ technologie pro model "information push"

     P°enosy dat, probφhajφcφ várßmci slu₧eb "information push", majφ spφÜe charakter "hromadn²ch" p°enos∙, kdy stejnß data jsou p°enßÜena káv∞tÜφmu a₧ velmi velkΘmu poΦtu u₧ivatel∙ souΦasn∞. Pokud nap°φklad konkrΘtnφ slu₧ba nabφzφ urΦit² poΦet tematicky zam∞°en²ch kanßl∙, m∙₧e je ke sv²m u₧ivatel∙m pr∙b∞₧n∞ dopravovat ·pln∞ vÜechny, p°iΦem₧ u₧ivatelΘ si ve skuteΦnosti "vyzvedßvajφ" jen n∞kterΘ kanßly, ty kterΘ je skuteΦn∞ zajφmajφ. Pro takovouto hromadnou distribuci informaΦnφch kanßl∙, kterß navφc m∙₧e mφt i jednosm∞rnou povahu, ji₧ dnes existujφ velmi v²hodnΘ (tj. lacinΘ, v²konnΘ a dostateΦn∞ zvlßdnutΘ) p°enosovΘ technologie - nap°φklad r∙znΘ satelitnφ p°enosovΘ technologie, kabelovß televize apod. Na platform∞, kterou tyto technologie vytvß°φ, se ji₧ dnes objevujφ "distribuΦnφ" slu₧by, doslova ÜitΘ na mφru modelu "information push". P°φkladem m∙₧e b²t technologie Intercast (Internet Broadcast) firmy Intel, kterou si lze p°edstavit jako novou verzi teletextu - mφsto jednotliv²ch teletextov²ch strßnek jsou zde várßmci zatem≥ovacφch impulz∙ rozesφlßny WWW strßnky sáp°edem p°ipraven²mi informacemi, ·zce souvisejφcφ sáprobφhajφcφm televiznφm po°adem (nap°φklad divßkovi, kter² prßv∞ sleduje sportovnφ p°enos, mohou tφmto zp∙sobem "p°itΘkat" WWW strßnky sáinformacemi o jednotliv²ch hrßΦφch a jejich klubech, statistiky p°edchozφch utkßnφ, pr∙b∞₧nΘ v²sledky jin²ch utkßnφ, nebo t°eba takΘ reklamy). PodobnΘ p°ednosti pak nabφzφ dalÜφ p°enosovΘ technologie, nap°φklad DirecPC Φi Net On Air.