Ji°φ Peterka

Jak jsme si ji₧ takΘ uvedli minule, hlavnφm d∙vodem pro existenci standardu MIME je skuteΦnost, ₧e mechanismus p°enosu zprßv, dodnes pou₧φvan² váInternetu a oznaΦovan² jako tzv. SMTP poÜta, garantuje pouze p°enos zprßv tvo°en²ch sedmibitov²mi znaky, neboli tzv. Φist²mi ASCII znaky. Je-li zapot°ebφ p°enΘst elektronickou poÜtou cokoli jinΘho, co nemß podobu sedmibitov²ch ASCII znak∙, je nutnΘ to do takovΘto podoby nejprve p°evΘst. Mo₧nostφ jak zak≤dovat "obecnß" data do podoby Φist²ch ASCII znak∙ je samoz°ejm∞ vφce - ·kolem standardu MIME pak je p°esn∞ vymezit (a pojmenovat) n∞kolik takov²chto mo₧nostφ, a ty zavΘst jako p°φpustnΘ (v tom smyslu, ₧e odesilatel si m∙₧e mezi nimi sßm vybφrat). Krom∞ toho je pak nutnΘ várßmci standardu MIME uΦinit takovß opat°enφ, aby o pou₧itΘ volb∞ k≤dovßnφ byl informovßn i p°φjemce, a v∞d∞l jak p°φsluÜnou Φßst zprßvy "vybalit".

Ani po ·sp∞ÜnΘm "vybalenφ" netextovΘ p°φlohy vÜak p°φjemce jeÜt∞ zdaleka nemß vyhrßno - jak poznß, co jsou vybalenß data zaΦ, a jak je mß zpracovat? Äe nap°φklad jde o archiv typu ZIP, kter² musφ nejprve "podstrΦit" vhodnΘmu archivaΦnφmu programu? Nebo ₧e jde o obrßzek, kter² je t°eba p°edat takovΘmu a takovΘmu prohlφ₧eΦi? Nebo ₧e jde o spustiteln² program, kter² lze zavΘst do pam∞ti a p°edat mu °φzenφ? Mo₧nostφ je celß °ada, a nejsou dokonce apriorn∞ omezenΘ - novΘ a novΘ datovΘ formßty, kterΘ lidΘ mohou chtφt káelektronickΘ poÜt∞ p°ibalovat, mohou vznikat pr∙b∞₧n∞.

Aby p°φjemce dokßzal sprßvn∞ rozpoznat, co jsou data "vybalenß" záp°φlohy zaΦ, musφ existovat dalÜφ konvence, prost°ednictvφm kterΘ se to dozvφ. Takovßto dφlΦφ konvence je souΦßstφ standardu MIME, a neformßln∞ se jφ °φkß "MIME type"(formßln∞ jde o polo₧ku jmΘnem MIME Content-Type, jejφ₧ konkrΘtnφ hodnota urΦuje typ p°enßÜen²ch dat).

Samotn² "MIME-type" je znakov² °et∞zec, kter² mß dv∞ slo₧ky. Prvnφ zánich urΦuje zßkladnφ typ dat, a druhß jej up°es≥uje (jde o tzv. podtyp, anglicky "subtype"). Pro prvnφ slo₧ku je zatφm definovßno sedm mo₧n²ch hodnot:

• text (text pou₧φvajφcφ r∙znΘ znakovΘ sady, formßtovan² text, text ve formßtu HTML apod.)
• multipart (kombinace vφce r∙zn²ch Φßstφ, ev. i r∙zn²ch typ∙, do jednoho celku p°φlohy)
• message (zprßva)
• application (binßrnφ data, aplikace, ...)
• image (statick² obrßzek)
• audio (hlasovß Φi zvukovß data)
• video (pohyblivΘ obrßzky, videosekvence, ...)

Ka₧d² zát∞chto typ∙ m∙₧e b²t dßle up°esn∞n druhou slo₧kou (podtypem) - nap°φklad rastrov² obrßzek ve formßtu GIF by m∞l mφt typ image a podtyp gif, tj. MIME typ image/gif. Podobn∞ t°eba dokument vánativnφm formßtu editoru MS Word by m∞l mφt MIME typ application/msword apod.

Pro sprßvnΘ pochopenφ podstaty tzv. MIME-typu je vhodnΘ si jeÜt∞ znovu zd∙raznit, ₧e jde o identifikaci typu dat, urΦenou jen pro pot°eby jejich p°enosu - odesilatel m∙₧e lokßln∞ pou₧φvat jinΘ konvence, podle kter²ch si odvozuje v²znam dat (nap°φklad podle p°φpony souboru, ve kterΘm se nachßzφ), a pro pot°eby odesφlßnφ je vybaven p°evodnφ tabulkou (s polo₧kami typu: soubor sáp°φponou .doc odeÜli jako data sáMIME-typem application/msword).

Nynφ ale kápou₧φvßnφ MIME-typu i mimo elektronickou poÜtu - jakmile je jednou vhodnß konvence zavedena (a naÜt∞stφ i dodr₧ovßna), bylo by Ükoda ji nevyu₧φvat i jinde, kde je pot°eba °eÜit stejnΘ problΘmy jako u p°ibalovßnφ p°φloh ke zprßvßm elektronickΘ poÜty. Takovouto situacφ je nap°φklad i p°enos jednotliv²ch WWW strßnek mezi WWW servery a jejich klienty (browsery). I zde je zapot°ebφ vhodnß konvence, podle kterΘ p°φjemce (browser) poznß, zda mu server prßv∞ posφlß text, kter² mß interpretovat jako HTML k≤d WWW strßnky, nebo t°eba jako Φist² (ne-HTML) text, nebo jako obrßzek Φi n∞co jeÜt∞ jinΘho. Vápraxi se pak i zde pou₧φvß konvence, zavedenß standardem MIME, konkrΘtn∞ ta jejφ Φßst kterß definuje tzv. MIME-typ. Tak₧e kdy₧ nap°φklad WWW server posφlß n∞jakΘmu browseru WWW strßnku váHTML tvaru, p°ipojuje kánφ ·daj o tom, ₧e jde o data sáMIME-typem text/html.