Ji°φ Peterka

Jednφm z v²razn²ch trend∙ v oblasti slu₧by World Wide Web jsou stßle v∞tÜφ po₧adavky na jejφ prezentaΦnφ schopnosti, a zejmΘna pak na jejich grafickou strßnku. Od dneÜnφho WEB-u se takΘ stßle vφce po₧aduje, aby sv²m u₧ivatel∙m p°edklßdal konkrΘtnφ obsah äzabalen²" do hezkΘ a atraktivnφ grafickΘ formy. Ale kde vlastn∞ vznikß ona grafickß forma, kterou pak vidφme na naÜich monitorech?

ZaΦn∞me malou exkurzφ do celkovΘ koncepce prvnφch verzφ jazyka HTML, ve kterΘm jsou zapisovßny jednotlivΘ WWW strßnky: tento jazyk se nesna₧φ °φkat, jak mß urΦit² objekt vypadat. Pouze konstatuje, co je dan² objekt zaΦ, jakou mß povahu a jakΘ mß p°φpadnΘ dalÜφ vlastnosti Φi atributy, ale jeho ävzez°enφ" nechßvß na tom, kdo jej bude skuteΦn∞ vyobrazovat (tedy na p°φsluÜnΘm browseru). P°edstavme si t°eba, ₧e mß jφt o podtr₧en² text - autor WWW strßnky p°i jejφ tvorb∞ pouze uvede (pomocφ v²razov²ch prost°edk∙ jazyka HTML), ₧e äodsud a₧ sem jde o podtr₧en² text". Ostatnφ je pak na konkrΘtnφm browseru (prohlφ₧eΦi), kter² p°φsluÜnou strßnku naΦte a mß ji zobrazit svΘmu u₧ivateli. Teprve tento browser se musφ rozhodnout, jak zobrazφ podtr₧en² text - zda jej skuteΦn∞ podtrhne, nebo zda jej t°eba zobrazφ tuΦn∞, kurzφvou, jin²m druhem pφsma apod.

DalÜφm p°φkladem mohou b²t nadpisy - zde jazyk HTML pamatuje a₧ na Üest mo₧n²ch druh∙ nadpis∙ (odpovφdajφcφch Üesti ·rovnφm vzßjemnΘho vno°enφ kapitol, paragraf∙, odstavc∙, pφsmen apod.), a umo₧≥uje autorovi WWW strßnky specifikovat, ₧e urΦit² kus textu p°edstavuje nadpis prvnφho druhu, druhΘho druhu atd. O konkrΘtnφm zobrazenφ p°φsluÜnΘho nadpisu pak ale znovu rozhoduje a₧ p°φsluÜn² browser.

Pokud se prßv∞ naznaΦen² p°φstup d∙sledn∞ dodr₧φ a aplikuje na vÜechny souΦßsti WWW strßnek, mß to jeden velmi p°φzniv² efekt na fungovßnφ celΘ slu₧by WWW - veÜkerΘ aktivity, spojenΘ s vytvo°enφm v²slednΘ grafickΘ podoby, budou sv∞°eny koncovΘmu browseru. Jin²mi slovy: rozhodovßnφ o tom, jak co zobrazit, bude probφhat a₧ u u₧ivatele. Zde takΘ budou probφhat vÜechny s tφm souvisejφcφ operace a Φinnosti, a zde takΘ budou generovßna grafickß data, kterß budou nßsledn∞ u₧ivateli zobrazovßna. Dohromady se t∞mto Φinnostem °φkß ärendering" (co₧ v doslovnΘm p°φkladu znamenß äpodßnφ, zpodobn∞nφ, ztvßrn∞nφ, vyjßd°enφ, interpretace apod.").

Prvnφ verze slu₧by WWW a jazyka HTML, kterΘ byly orientovßny p°edevÜφm na zp°φstupn∞nφ textov²ch informacφ, skuteΦn∞ poΦφtaly s tφm, ₧e veÜker² ärendering" bude probφhat a₧ u u₧ivatele, na jeho browseru. Odm∞nou jim pak bylo to, ₧e po sφti se mezi WWW servery a jejich klienty p°enßÜely jen pom∞rn∞ malΘ objemy dat. DalÜφ v²hodou pak bylo mnohem snadn∞jÜφ p°izp∙sobenφ r∙zn²m platformßm. Kdy₧ se na samotnΘ WWW strßnce pouze °φkalo, co je ta kterß jejφ Φßst zaΦ, mohlo se ponechat na konkrΘtnφm browseru, aby ji zobrazil takov²m zp∙sobem, jak² byl na jeho konkrΘtnφ platform∞ mo₧n². Na druhΘ stran∞ nev²hodou tohoto p°φstupu byla skuteΦnost, ₧e autor WWW strßnky m∞l relativn∞ malou vlßdu nad tφm, jak konkrΘtn∞ bude jeho strßnka u₧ivateli zobrazena.

Dnes se ovÜem ve sv∞t∞ WWW projevujφ dosti odliÜnΘ tendence. Neustßle toti₧ p°ib²vajφ a prosazujφ se takovΘ mechanismy, kterΘ p°esouvajφ dosud existujφcφ ästupn∞ volnosti" sm∞rem k autorovi WWW strßnky, a dßvajφ mu v∞tÜφ mo₧nosti explicitn∞ p°edepsat WWW browseru, jak mß konkrΘtnφ objekty p°esn∞ zobrazit. Jde nap°φklad o mo₧nost vyspecifikovat ji₧ p°φmo na WWW strßnce druh pφsma, jeho velikost, barvu a dalÜφ atributy, ale zejmΘna pak o mo₧nosti explicitnφho formßtovßnφ - tedy nap°φklad mo₧nost p°edepsat to, ₧e urΦitß Φßst strßnky mß zabφrat tak a tak velkou plochu, kterß musφ b²t umφst∞na na takovΘm a takovΘm mφst∞ apod.

Vlastnφ ärendering" v rßmci WWW browser∙ se tφm nijak neusnadnφ (spφÜe naopak), a takΘ mo₧nost p°izp∙sobenφ mo₧nostem r∙zn²ch platforem je Φφm dßl tφm obtφ₧n∞jÜφ. SouΦasn∞ s tφm rostou i objemy dat, kterΘ musφ b²t p°i naΦφtßnφ jednotliv²ch strßnek po sφti p°enßÜeny. Ale takov² u₧ je asi trend slu₧by WWW - jako nosnß aplikace dneÜnφho Internetu musφ respektovat i zßkony komerΦnφho sv∞ta, kter² dneÜnφmu Internetu vlßdne.