Ji°φ Peterka

Ji₧ n∞kolikrßt jsme si v tΘto rubrice zd∙raznili fakt, ₧e v Internetu se pou₧φvajφ dva druhy adres - ΦφselnΘ adresy, oznaΦovanΘ jako IP adresy (v rozsahu 32 bit∙), a adresy symbolickΘ, tzv. domΘnovΘho tvaru. ╚φselnΘ adresy p°itom vy₧adujφ ke svΘmu fungovßnφ zßkladnφ p°enosovΘ protokoly TCP/IP, na kter²ch je Internet vybudovßn, zatφmco symbolickΘ adresy domΘnovΘho typu jsou zase uzp∙sobeny p°edevÜφm lidem, pro kterΘ jsou lΘpe srozumitelnΘ a snßze zapamatovatelnΘ.

Aby vÜak oba druhy adres byly vzßjemn∞ zastupitelnΘ, aby i symbolickΘ adresy mohly b²t celosv∞tov∞ jednoznaΦnΘ a mohly mφt stejnou vypovφdacφ schopnost jako adresy ΦφselnΘ, musφ b²t nalezeny, zavedeny a skuteΦn∞ dodr₧ovßny urΦitΘ konvence - t²kajφcφ se jak samotnΘ konstrukce symbolick²ch jmen a jejich p°id∞lovßnφ, tak i existence a fungovßnφ p°evodnφch mechanism∙ mezi ob∞ma druhy adres. O n∞kter²ch z t∞chto konvencφ jsme si ji₧ povφdali, zejmΘna pokud jde o samotnou konstrukci t∞chto, zatφmco k dalÜφm aspekt∙m (nap°. k mechanism∙m p°evodu mezi ob∞ma druhy adres) se teprve dostaneme.

VÜe p°itom musφ vychßzet z jednotnΘ koncepce, resp. ucelenΘho systΘmu, kter² dbß na sprßvnou koordinaci jednotliv²ch slo₧ek, prvk∙, opat°enφ, konvencφ, technik i zvyk∙ - je to vlastn∞ jedna slo₧itß mozaika, ve kterΘ musφ vÜechno do sebe p°esn∞ zapadat. No a takov²to konkrΘtnφ systΘm, pou₧φvan² v dneÜnφm Internetu, se jmenuje DNS (Domain Name System).

SouΦßstφ systΘmu DNS tedy jsou nap°φklad konvence a pravidla o z°izovßnφ domΘn a o p°id∞lovßnφ jmen, pravidla o delegovßnφ pravomocφ, pravidla o odpov∞dnosti za jednotlivΘ domΘny a subdomΘny, pravidla o konstrukci symbolick²ch jmen domΘnovΘho typu, ale takΘ konkrΘtnφ p°evodnφ mechanismy mezi symbolick²mi adresami domΘnovΘho typu a Φφseln²mi IP adresami (o t∞chto p°evodnφch mechanismech si povφme p°φÜt∞). N∞kdy p°itom b²vß pojem DNS nep°φliÜ sprßvn∞ zu₧ovßn pouze na tyto p°evodnφ mechanismy, ale ve skuteΦnosti jde opravdu o celou ucelenou koncepci, na kterΘ je fungovßnφ t∞chto p°evodnφch mechanism∙ zalo₧eno.

O tom, ₧e systΘm DNS je n∞co vφce ne₧ jen p°evodnφm mechanismem mezi dv∞ma druhy adres, sv∞dΦφ i jedno jeho dalÜφ vyu₧itφ, kterΘ s p°evodem adres bezprost°edn∞ nesouvisφ. A₧ si p°φÜt∞ budeme povφdat o konkrΘtnφm zp∙sobu fungovßnφ p°evodnφch mechanism∙, dosp∞jeme k faktu, ₧e v rßmci systΘmu DNS vznikß obrovskß distribuovanß databßze ·daj∙, nezbytn²ch pro tyto p°evody. V tΘto distribuovanΘ databßzi je pro ka₧dou domΘnu obsa₧ena celß °ada ·daj∙ - zejmΘna o tom, jakΘ subdomΘny danß domΘna mß, a jakΘ IP adresy odpovφdajφ symbolick²m jmΘn∙m, p°id∞len²m v rßmci domΘny. V rßmci systΘmu DNS je pak p°esn∞ definovßno, kde, jak a v jakΘm tvaru se tato informace udr₧uje, jak se s nφ pracuje atd. A kdy₧ u₧ jednou takovßto fungujφcφ distribuovanß databßze existuje, proΦ ji nevyu₧φt i pro dalÜφ ·Φely?

Takov²mto dalÜφm ·Φelem je dnes doruΦovßnφ elektronickΘ poÜty - jist∞ jste si ji₧ povÜimli, ₧e dneÜnφ adresy pro elektronickou poÜtu u₧ v∞tÜinou neobsahujφ specifikaci konkrΘtnφho poΦφtaΦe, na kter² mß b²t zprßva doruΦena, a mφsto toho specifikujφ pouze domΘnu, ve kterΘ se p°φjemce nalΘzß. Je to mo₧nΘ dφky tomu, ₧e p°esn∞jÜφ informace pot°ebnΘ pro doruΦovßnφ jednotliv²ch zprßv jsou obsa₧eny v systΘmu DNS, p°esn∞ji v distribuovanΘ databßzi udr₧ovanΘ pro pot°eby systΘmu DNS, a mechanismy zajiÜ¥ujφcφ fungovßnφ elektronickΘ poÜty si tuto informaci dokß₧φ samy ävytßhnout". Jde p°itom o informaci typu äpoÜtu pro domΘny XYZ doruΦ na poΦφtaΦ ABC.XYZ".

Doslova klφΦovß je pak takovßto mo₧nost pro sφt∞, kterΘ nemajφ trvalΘ p°ipojenφ k Internetu (nap°φklad sφt∞ s komutovan²m p°ipojenφm). TakovΘto sφt∞ si mohou prost°ednictvφm ·daj∙ v distribuovanΘ databßzi systΘmu DNS p°edepsat, kam jim mß b²t doruΦovßna poÜta odesφlanß v okam₧iku kdy jejich p°ipojenφ k Internetu existuje a je funkΦnφ, a kde se mß poÜta doΦasn∞ äskladovat" v dob∞, kdy p°ipojenφ k Internetu nenφ navßzßno.