Ji°φ Peterka

V minulΘm dφlu tΘto rubriky jsme si povφdali o pou₧φvßnφ symbolick²ch jmen v Internetu, a dosp∞li jsme k p°edstav∞ tzv. domΘny. ╪ekli jsme si takΘ, co je na pou₧φvßnφ symbolick²ch jmen skuteΦn∞ obtφ₧nΘ a nßroΦnΘ - je to vzßjemnß koordinace t∞ch, kte°φ symbolickß jmΘna p°id∞lujφ, a kterß musφ zabezpeΦit jejich celosv∞tovou jednoznaΦnost - tak aby i symbolickß jmΘna m∞la stejnou vypovφdacφ schopnost jako ΦφselnΘ IP adresy (se kter²mi Internet ve skuteΦnosti pracuje), a aby existovala mo₧nost p°evodu mezi symbolick²mi jmΘny a Φφseln²mi adresami. ProblematickΘ je zde p°edevÜφm m∞°φtko, v jakΘm se symbolickß jmΘna p°id∞lujφ - v n∞Φem tak rozsßhlΘm, jako je dneÜnφ Internet, je zhola nemo₧nΘ vΘst n∞co jako centrßlnφ rejst°φk jmen. Jedinou sch∙dnou cestou je distribuovanΘ °eÜenφ, spoΦφvajφcφ v delegovßnφ pravomoci p°id∞lovat symbolick²ch jmen na vhodnΘ subjekty, kterΘ majφ p°esn∞ definovßn sv∙j äokruh p∙sobnosti", a v jeho rßmci mohou p°id∞lovat symbolickß jmΘna tak jak uznajφ za vhodnΘ. No a prßv∞ to je podstata domΘny, ke kterΘ jsme minule dosp∞li. Snad jeÜt∞ s dodatkem, ₧e i jednotlivΘ domΘny mohou dßle delegovat svou pravomoc, neboli z°izovat svΘ vlastnφ subdomΘny, a vytvß°et tak celou hierarchicky uspo°ßdanou soustavu domΘn.

╚emu ale majφ domΘny, chßpanΘ jako äp°id∞lovatelΘ jmen", vlastn∞ odpovφdat? Majφ-li mφt vymezen² okruh p∙sobnosti, Φφm mß b²t vymezen? A kdy v∙bec sm∞jφ z°izovat subdomΘny, a delegovat jim Φßst svΘ pravomoci?

Mo₧nostφ je n∞kolik. DomΘny mohou vychßzet z organizaΦnφho Φlen∞nφ urΦitΘ instituce - nap°φklad kdy₧ pra₧skß Karlova Univerzita mß domΘnu jmΘnem cuni (od äCharles UNIversity), je asi p°irozenΘ kdy₧ v rßmci nφ z°φdφ dφlΦφ domΘnu (subdomΘny) odpovφdajφcφ jednotliv²m fakultßm. DalÜφ mo₧nostφ je geografickΘ uspo°ßdßnφ - bude-li mφt firma XYZ jako celek svou vlastnφ domΘnu a poboΦky nap°φklad v Praze, Brn∞ a dalÜφch m∞stech, m∙₧e chtφt pro ka₧dou z t∞chto poboΦek chtφt vytvo°it vlastnφ subdomΘnu. JeÜt∞ dalÜφ mo₧nostφ pak je Φlen∞nφ äpodle zam∞°enφ" - nap°φklad vÜechny vzd∞lßvacφ instituce mohou b²t zast°eÜeny jednou spoleΦnou domΘnou, a v rßmci nφ si vytvß°et dφlΦφ subdomΘny. Stejn∞ tak t°eba vÜechny vlßdnφ instituce, vÜechny vojenskΘ instituce, vÜechny komerΦnφ subjekty apod. Mo₧nostφ je opravdu hodn∞, krom∞ prßv∞ uveden²ch p°ipadajφ v ·vahu i ΦetnΘ dalÜφ p°echodovΘ varianty - ale pro kterou z variant se v konkrΘtnφm p°φpad∞ rozhodnout? Existuje v tomto sm∞ru n∞jakΘ omezenφ, n∞jak² p°edpis Φi striktnφ po₧adavek? A jak je to s ähloubkou" domΘn ve smyslu jejich hierarchickΘho uspo°ßdßnφ? Je n∞kde n∞jak² limit, n∞jakß mez, Φi naopak n∞jakΘ minimum apod.?

Odpov∞∩ je v zßsad∞ zßpornß - standardy Internetu nep°edepisujφ, jak majφ b²t jednotlivΘ domΘny vymezeny, neboli Φemu majφ odpovφdat, ani jak hlubokΘ mß b²t hierarchickΘ Φlen∞nφ domΘn. Toto je ponechßno pln∞ v pravomoci t∞ch, kte°φ domΘny z°izujφ. OvÜem s jednou d∙le₧itou v²jimkou, kterß je nutnß pro celkovou äslad∞nost" vÜech domΘn a mo₧nost korektnφho fungovßnφ p°evodnφch mechanism∙ mezi symbolick²mi jmΘny domΘnovΘho typu a Φφseln²mi IP adresami. Touto v²jimkou jsou domΘny, kterΘ v hierarchicky uspo°ßdan²ch soustavßch domΘn stojφ na nejvyÜÜφm mφst∞ - jsou to tzv. domΘny nejvyÜÜφ ·rovn∞, neboli Top-Level Domains (zkratkou TLD). I zde se vÜak p°edstava pon∞kud vyvφjela, a tak zde dnes existuje zajφmavß kombinace dvou variant - varianty geografickΘ a varianty äpodle zam∞°enφ".

P∙vodn∞, kdy₧ Internet byl jeÜt∞ siln∞ americkou zßle₧itostφ, uplat≥oval se princip äpodle zam∞°enφ" - a tak vznikly domΘny TLD jako edu (zast°eÜujφcφ vÜechny v²chovn∞ vzd∞lßvacφ instituce), com (zast°eÜujφcφ vÜechny komerΦnφ subjekty), net (sφ¥ovΘ organizace) a dalÜφ. P°itom se jaksi mlΦky p°edpoklßdalo, ₧e äokruhem p∙sobnosti" t∞chto domΘn jsou SpojenΘ stßty. ╚asem se ale Internet rozÜφ°il do celΘho sv∞ta, a zaΦal se uplat≥ovat takΘ ägeografick²" p°φstup - ka₧dß nov∞ p°ipojenß zem∞ dostala p°id∞lenu svou nßrodnφ TLD domΘnu (se jmΘnem shodn²m s tzv. ISO k≤dem danΘ zem∞). Tak₧e naÜe ╚eskß republika mß svou top-level domΘnu se jmΘnem cz.

No a jeliko₧ se domΘny vyÜÜφ ·rovn∞ zapisujφ v₧dy vφce vpravo, domΘny nejvyÜÜφ ·rovn∞ se tudφ₧ zapisujφ nejvφce vpravo, a proto naÜe ädomßcφ" adresy konΦφ zprava jmΘnem domΘny cz. Nap°φklad: mff.cuni.cz, vogel.anet.cz apod. Nenφ ale pravda, ₧e vÜechno ostatnφ (co nenφ äpod" domΘnou cz) je zahraniΦnφ provenience - dnes si toti₧ mohou i naÜe tuzemskΘ subjekty z°izovat vlastnφ subdomΘny pod p∙vodnφmi TLD domΘnami äpodle zam∞°enφ". Nap°φklad firma Datac (jeden z tuzemsk²ch poskytovatel∙ p°φstupu k Internetu) mß takto registrovßnu domΘnu druhΘ ·rovn∞ bohemia.net. JedinΘ dv∞ TLD domΘny äpodle zam∞°enφ", kterΘ z∙staly dodnes v²hradn∞ americkΘ, jsou domΘny gov (zast°eÜujφcφ vlßdnφ organizace USA), a mil (zast°eÜujφcφ vojenskΘ instituce).

No a na zßv∞r jeden zajφmav² sv∞tov² primßt - b²valΘ ╚eskoslovensko takΘ m∞lo svou nßrodnφ domΘnu, a to cs. Po rozpadu ╚eskoslovenska se tato domΘna stala v∙bec prvnφ domΘnou TLD, kterß zanikla.