VyÜlo v t²denφku: | CHIPweek |
╚φslo: | 26/96 |
Datum: | 24. Φervna 1996 |
Strana: | 25 |
Rubrika/kategorie: | Principy poΦφtaΦov²ch sφtφ |
Modul: | ReferenΦnφ model ISO/OSI |
Dφl: | 4 |
DalÜφm d∙le₧it²m ·kolem linkovΘ vrstvy m∙₧e b²t zajiÜt∞nφ spolehlivosti p°enosu - äm∙₧e" proto, ₧e ne v₧dy to musφ b²t po linkovΘ vrstv∞ po₧adovßno (n∞kdy m∙₧e b²t dßna p°ednost rychlosti p°ed spolehlivostφ, viz diskuse v minul²ch dφlech serißlu). Rßmce, kterΘ linkovß vrstva p°enßÜφ, jsou v₧dy opat°eny zabezpeΦovacφm ·dajem (nejΦast∞ji tzv. CRC k≤dem), kter² umo₧≥uje p°φjemci rozpoznat zda byl rßmec p°i p°enosu poÜkozen Φi nikoli. Pokud pak linkovß vrstva nemusφ zajiÜ¥ovat spolehlivost p°enosu (resp. nenφ to po nφ po₧adovßno), m∙₧e takov²to poÜkozen² rßmce jednoduÜe zahodit, a dßle ji₧ se nemusφ o nic starat. Pokud je ale ji₧ po linkovΘ vrstv∞ po₧adovßno zajiÜt∞nφ spolehlivΘho p°enosu, musφ se sama postarat o nßpravu - musφ si se sv²m prot∞jÜkem (odesilatelem) vykorespondovat opakovanΘ odeslßnφ rßmce, kter² byl p°ijat jako poÜkozen². K tomu ale musφ mezi p°φjemcem a odesilatelem existovat vhodn² mechanismus tzv. potvrzovßnφ, umo₧≥ujφcφ sd∞lovat kterΘ rßmce byly doruΦeny v po°ßdku a kterΘ nikoli.
DalÜφm ·kolem linkovΘ vrstvy je pak sprßvnΘ dodr₧ovßnφ ätempa" p°enosu - tedy toho, aby p°φjemce staΦil p°ijφmat vÜechno to, co mu odesilatel posφlß. Zde ani tak nejde o rychlost p°enosu jednotliv²ch bit∙ (zde p°φjemce jednoduÜe ämusφ stφhat"), jako spφÜe o schopnost p°φjemce zpracovat celΘ p°ijatΘ rßmce. Pokud by nap°φklad p°φjemce nem∞l p°ijφmanΘ rßmce kam uklßdat (nem∞l by prßv∞ k dispozici dostateΦn∞ velkΘ vyrovnßvacφ pam∞ti), musel by ·sp∞Ün∞ p°ijatß data okam₧it∞ zahazovat, a to by jist∞ nebylo v po°ßdku. P°φjemce by tedy m∞l mφt mo₧nost diktovat tempo p°enosu jednotliv²ch rßmc∙, podle sv²m momentßlnφch dispozic, pomocφ vhodnΘho mechanismu pro tzv. °φzenφ toku.
Je to tedy sφ¥ovß vrstva, kdo rozhoduje o tom, kudy (jakou cestou) budou postupn∞ p°enßÜena data, kterß se majφ dostat k urΦitΘmu konkrΘtnφmu adresßtovi. Sφ¥ovß vrstva tedy provßdφ rozhodovßnφ, kterΘmu se obecn∞ °φkß äsm∞rovßnφ" (routing) - podkladem pro toto rozhodovßnφ je znalost ·plnΘ topologie sφt∞ (n∞kdy postaΦuje i znalost ne·plnß), a v²sledkem rozhodnutφ je sm∞r, kter²m mß b²t p°enos uskuteΦn∞n, resp. posloupnost takov²chto sm∞r∙ (celß postupnß cesta od odesilatele k p°φjemci). Praktickß aplikace sm∞rovßnφ m∙₧e b²t dosti r∙znß - je nap°φklad mo₧nΘ nejprve ävytyΦit cestu" mezi p°φjemcem a odesilatelem, a pak vÜechna data posφlat touto cestou (v p°φpad∞ tzv. spojovan²ch p°enos∙), nebo je mo₧nΘ rozhodovßnφ o sm∞ru p°enosu provßd∞t pro ka₧d² p°enßÜen² blok dat v₧dy znovu, dokonce znovu v ka₧dΘm p°estupnφm uzlu (v p°φpad∞ tzv. nespojovan²ch p°enos∙).
V ka₧dΘm p°φpad∞ ale sφ¥ovß vrstva p°enßÜφ bloky dat, kter²m se obecn∞ °φkß pakety (packets). Ve skuteΦnosti vÜak sφ¥ovß vrstva tyto pakety sama fyzicky nep°enßÜφ, ale p°edßvß je k p°enesenφ vrstv∞ linkovΘ. Ke svΘmu po₧adavku samoz°ejm∞ musφ v₧dy p°ipojit i v²sledek svΘho rozhodnutφ o sm∞ru, kter²m mß b²t paket odeslßn.
Sm∞rovßnφ, kterΘ sφ¥ovß vrstva provßdφ, p°itom m∙₧e vychßzet z r∙zn²ch filosofiφ, a m∙₧e pou₧φvat r∙znΘ algoritmy pro hledßnφ nejvhodn∞jÜφch cest od p°φjemce k odesilateli. Je p°itom mo₧nΘ, aby tyto algoritmy vychßzely z ·daj∙ o topologii, kterΘ budou v jednotliv²ch uzlech fixovßny a nebudou se v Φase m∞nit - co₧ v reßlnΘ praxi, kdy k urΦit²m zm∞nßm topologie p°eci jen obΦas dochßzφ, nemusφ b²t zrovna optimßlnφ. Proto je Φast∞jÜφ spφÜe takov² zp∙sob sm∞rovßnφ, kter² poΦφtß s pr∙b∞₧nou aktualizacφ ·daj∙ o topologii sφt∞, neboli s dynamick²m Üφ°enφm sm∞rovacφch informacφ. Pak ale musφ b²t na ·rovni sφ¥ovΘ vrstvy p°esn∞ definovßno jak, kdy, v jakΘm tvaru atd. si jednotlivΘ uzly budou mezi sebou pot°ebnΘ sm∞rovacφ informace vym∞≥ovat.