Ji°φ Peterka

Jednou z nejaktußln∞jÜφch otßzek dalÜφho rozvoje Internetu v ╚eskΘ republice je otßzka peeringu. Jde sice o zßle₧itost svou podstatou nadnßrodnφ, kterß vypl²vß ze samotnΘ podstaty fungovßnφ dneÜnφho Internetu a projevuje se vÜude kam Internet zasahuje, nicmΘn∞ nßÜ tuzemsk² peering si musφme ävyva°it" u nßs doma. Ale o co vlastn∞ jde?

Pro sprßvnΘ pochopenφ podstaty peeringu si nejprve na chvilku p°edstavme, ₧e u nßs existuje jen jedin² monopolnφ poskytovatel Internetu (co₧ je nap°φklad v sousednφm Polsku realitou). Dßle si p°edstavme, ₧e tento monopolnφ poskytovatel p°ipojenφ mß jedinou p°φpojku även", sm∞rem do jßdra Internetu. V praxi by toto znamenalo, ₧e ka₧d² poΦφtaΦ s p°φstupem k Internetu nachßzejφcφ se v tuzemsku by byl p°ipojen k tomuto monopolnφmu poskytovateli, a pokud by takov²to poΦφtaΦ komunikoval po Internetu s jin²m poΦφtaΦem nachßzejφcφm se mimo ╚R, prochßzel by jejich provoz p°es jedinou existujφcφ p°φpojku även" z ╚R. Pokud by ale spolu komunikovaly poΦφtaΦe nachßzejφcφ se oba v ╚R, jejich komunikace by z∙stßvala ämφstnφ" a neprochßzela by jedinou existujφcφ p°φpojkou do zahraniΦφ, sm∞rem do jßdra Internetu. Pro ·plnost p°edstavy jeÜt∞ dodejme, ₧e prßv∞ tato p°φpojka även" je obvykle kritick²m mφstem, fungujφcφm jako ·zkΘ hrdlo Internetov²ch komunikacφ.

Nynφ si ale p°edstavme skuteΦnou situaci u nßs: poskytovatel∙ p°ipojenφ k Internetu existuje vφce, a ka₧d² z nich mß svou vlastnφ p°φpojku även", sm∞rem do jßdra Internetu (poskytovatele bez vlastnφ p°φpojky m∙₧eme pro pot°eby tohoto p°φkladu opomenout). Kdy₧ pak budou chtφt vzßjemn∞ komunikovat po Internetu dva poΦφtaΦe nachßzejφcφ se v tuzemsku, bude velmi zßle₧et na konkrΘtnφm zp∙sobu jejich p°ipojenφ. Budou-li oba p°ipojeni ke stejnΘmu poskytovateli, bude jejich vzßjemnß komunikace ämφstnφ" a nebude muset prochßzet p°φpojkou även", do jßdra Internetu. Jinak tomu ale bude v p°φpad∞, kdy nßmi uva₧ovanΘ poΦφtaΦe budou p°ipojeny k r∙zn²m poskytovatel∙m. Potom bude jejich vzßjemnß komunikace prochßzet jednou p°φpojkou även" a₧ do jßdra Internetu, a druhou p°φpojkou pak zase bude vracet z jßdra Internetu äzp∞t" k nßm dom∙ do ╚R. Onφm äjßdrem Internetu" p°itom nejspφÜe bude n∞jakß sφ¥ nachßzejφcφ se a₧ v USA, prost°ednictvφm kterΘ jsou ob∞ p°φpojky även" vzßjemn∞ propojeny. To, ₧e takovßto situace nenφ p°φliÜ optimßlnφ, snad nenφ t°eba podrobn∞ji rozvßd∞t. Podφvejme se spφÜe na mo₧nosti, jak se jφ vyhnout.

╪eÜenφ prßv∞ naznaΦenΘ situace je principißln∞ jednoduchΘ - jednotlivφ poskytovatelΘ se dohodnou, vzßjemn∞ propojφ svΘ sφt∞, a veÜker² ämφstnφ" provoz si pak p°edßvajφ jen mezi sebou a nepouÜt∞jφ ho även". To je podstata peeringu. OvÜem praktickß realizace ji₧ nemusφ b²t zdaleka tak trivißlnφ.

Pomineme-li p°φpadnΘ konkurenΦnφ vztahy mezi jednotliv²mi poskytovateli a z nich vypl²vajφcφ d∙sledky, m∙₧e b²t nejv∞tÜφm problΘmem uspo°ßdat v∞ci tak, aby se ₧ßdn² z poskytovatel∙ necφtil poÜkozen. Tedy aby nedochßzelo k tomu, ₧e jeden poskytovatel poskytuje svΘ slu₧by klient∙m jinΘho poskytovatele bez adekvßtnφ reciprocity, resp. na ·kor sv²ch klient∙. V praxi je pak nutnΘ utkat velmi jemnΘ p°edivo vzßjemn²ch smluvnφch i jin²ch vztah∙ mezi z·Φastn∞n²mi poskytovateli, tak aby se naÜel vÜem stranßm vyhovujφcφ kompromis. A prßv∞ to m∙₧e b²t dosti slo₧itΘ, Φasto mnohem vφce ne₧ vlastnφ technickΘ °eÜenφ, pro kterΘ ji₧ existujφ zavedenΘ a vyzkouÜenΘ postupy. V ka₧dΘm p°φpad∞ by ale na peeringu m∞l vyd∞lat p°edevÜφm koncov² u₧ivatel.