Ji°φ Peterka

Zamysleli jste se n∞kdy nad tφm, jakΘ v∞ci doopravdy h²bou poΦφtaΦov²m sv∞tem? Co zp∙sobφ, ₧e lidΘ nßhle zm∞nφ svΘ zvyky a obyΦeje, svΘ dosavadnφ nßzory a obvyklΘ preference? Musφ to b²t opravdu p°evratnΘ v∞ci, kterΘ dokß₧φ lidi vytrhnout z vyjet²ch kolejφ a p°im∞jφ je nastoupit do pon∞kud jinΘho vlaku, ne₧ v jakΘm se vezli a₧ doposud. Co to ale m∙₧e b²t?

Jednφm p°φkladem m∙₧e b²t osobnφ poΦφtaΦ, kter² zp∙sobil opravdovou revoluci ve vztahu Φlov∞ka k v²poΦetnφ technice. Jin²m p°φkladem z°ejm∞ m∙₧e b²t Internet, jeho₧ raketov² nßstup v souΦasnΘ dob∞ pro₧φvßme. Ale ani tyto dva novodobΘ fenomΘny by se neprosadily zcela samy, pouhou svou existencφ a dostupnostφ. Muselo zde existovat jeÜt∞ n∞co, co podnφtilo zßjem nejÜirÜφ ve°ejnosti, na co se tato Üirokß ve°ejnost v dobrΘm slova smyslu nachytala - n∞co co zafungovalo jako inhibitor, spustilo celou °et∞zovou reakci a doslova p°evßlcovalo to äostatnφ".

P°edstavme si jako p°φklad myÜlenku, se kterou p°iÜel ji₧ v roce 1979 mlad² absolvent MIT, Dan Bricklin. Napadlo ho, ₧e by se dalo n∞jak pomoci nejr∙zn∞jÜφm firmßm a organizacφm, kterΘ svΘ ekonomickΘ kalkulace, propoΦty, rozvahy a kdovφ jakΘ dalÜφ v²poΦty provßdφ na drah²ch minipoΦφtaΦφch, s nep°φjemn∞ dlouhou dobou obrßtky, minimßlnφm komfortem a velkou cenou. ProΦ jim neud∞lat n∞co jako automatick² formulß°, s polφΦky kterΘ si v p°φpad∞ pot°eby budou samy vypoΦφtßvat sv∙j vlastnφ obsah na zßklad∞ obsahu jin²ch polφΦek? Kdy₧ se zßhy objevil na scΘn∞ prvnφ spreadsheet, urΦen² pro provozovßnφ na tehdejÜφch osobnφch poΦφtaΦφch (kter²mi v tΘ dob∞ byly p°edevÜφm poΦφtaΦe Apple II), vyvolal obrovskou lavinu zßjmu u₧ivatel∙. Ti si zaΦali osobnφ poΦφtaΦe a spreadsheety houfn∞ kupovat a ·sp∞Ün∞ je pou₧φvat. Spreadsheet Visicalc, po kterΘm nßsledovaly dalÜφ ·sp∞ÜnΘ programy tΘto kategorie, se tak stal jednou z prvnφch aplikacφ, kterß si vyslou₧ila oznaΦenφ äkiller application" (v doslovnΘm p°ekladu äzabijßckß aplikace"). Dnes se pod tφmto pojmem obecn∞ chßpe takovß aplikace, kterß se velmi rychle uchytila, stala se neformßlnφm standardem, a zcela p°evßlcovala svou konkurenci.

Dnes je jako nejtypiΦt∞jÜφ p°φklad äkiller application" uvßd∞na slu₧ba World Wide Web, i kdy₧ v pravΘm slova smyslu nejde o jednu konkrΘtnφ aplikaci, ale o celou slu₧bu, kterß m∙₧e b²t poskytovßna r∙zn²mi aplikacemi. Pravdou je, ₧e prßv∞ tato slu₧ba za·Φinkovala doslova jako rozn∞tka, kterß p°ivedla k v²buchu obrovskou nßlo₧ zßjmu o Internet. Ten se prßv∞ dφky slu₧b∞ World Wide Web dostal do pov∞domφ ÜirokΘ u₧ivatelskΘ ve°ejnosti, a dφky tomu se takΘ uvolnily nemalΘ prost°edky na jeho dalÜφ rozvoj - Φφm se nastartovala celß °et∞zovß reakce, kterß p°ivedla na sv∞t dalÜφ a dalÜφ vylepÜenφ a zdokonalenφ slu₧by World Wide Web.

P°esnΘ vymezenφ toho, co ji₧ je nebo jeÜt∞ nenφ äkiller application", je samoz°ejm∞ dosti subjektivnφ zßle₧itostφ. SvΘ äkiller application" si hledajφ snad vÜechny mo₧nΘ druhy aplikacφ - nap°φklad ve sv∞t∞ sφ¥ov²ch operaΦnφch systΘm∙ m∙₧e b²t za äkiller application" pova₧ovßn t°eba Novell Netware, zatφmco v oblasti operaΦnφch systΘm∙ pro pracovnφ stanice to nejspφÜe budou MS Windows. Kdysi dßvno byl äkiller apllikacφ" i prvnφ editor WordStar, zatφmco dnes by asi Ülo nejspφÜe o MS Word. Takto bychom ale mohli hledat hodn∞ dlouho, a v ka₧dΘ oblasti nachßzet vφce Φi mΘn∞ vhodnΘ kandidßty äkiller applikacφ". TakΘ v oblasti World Wide Web-u, nebudeme-li jako äkiller application" chßpat p°φmo tuto slu₧bu jako takovou, bychom mohli najφt dva v²znamnΘ kandidßty - jednφm by byl program NCSA Mosaic, kter² se jako prvnφ postaral o masov∞jÜφ rozÜφ°enφ slu₧by WWW, a jeho₧ nßzev se stal tΘm∞° synonymem pro klientsk² program slu₧by WWW. SouΦasn²m kandidßtem na oznaΦenφ äkiller application" ve sv∞t∞ World Wide Web by pak asi nejspφÜe byl browser Navigator firmy Netscape.