Ji°φ Peterka

Technologii X.25 je vhodnΘ chßpat p°edevÜφm v jejφm historickΘm kontextu, jako °eÜenφ vzniklΘ v urΦitΘ dob∞ a sledujφcφ cφle, kterΘ byly v dob∞ jejφho vzniku aktußlnφ. Onou dobou p°itom byl poΦßtek sedmdesßt²ch let, kdy ji₧ byl patrn² dosti odliÜn² v²voj ve äsv∞t∞ poΦφtaΦ∙" a ve äsv∞t∞ spoj∙". Celß oblast spoj∙ a telekomunikacφ byla zvyklß pou₧φvat p°enosovΘ techniky na bßzi p°epojovßnφ okruh∙ (viz minule), a plßnovala masivnφ digitalizaci sv²ch telefonnφch a dalÜφch sφtφ. Naproti tomu tehdejÜφ poΦφtaΦov² pr∙mysl jednoznaΦn∞ vsadil na p°epojovßnφ paket∙, kterΘ se ukßzalo jako pou₧iteln² a ₧ivotaschopn² koncept. äSv∞t spoj∙" p∙vodn∞ vychßzel z toho, ₧e objemy datov²ch p°enos∙ budou malΘ a zcela zanedbatelnΘ ve srovnßnφ s änepoΦφtaΦov²mi", a ₧e je bude mo₧nΘ pokr²t p°enosov²mi slu₧bami pracujφcφmi na bßzi p°epojovßnφ okruh∙. Kdy₧ ale objemy datov²ch p°enos∙ zaΦaly stoupat, a stejn∞ tak zaΦala sφlit poptßvka po p°enosech na principu p°epojovßnφ paket∙, telekomunikaΦnφ sfΘra na to zareagovala a vytvo°ila si svou vlastnφ p°edstavu o tom, jak n∞co takovΘho d∞lat. No a touto p°edstavou je prßv∞ zmφn∞nß technologie X.25, ve skuteΦnosti standard vypracovan² organizacφ CCITT (dnes ITU), a poprvΘ vydan² v roce 1974. Podle tohoto standardu pak zaΦaly spojovΘ organizace budovat svΘ sφt∞ urΦenΘ pro p°enos dat a nabφzenΘ nejÜirÜφ ve°ejnosti - tedy ve°ejnΘ datovΘ sφt∞.

Filosofie X.25

DalÜφ d∙le₧itou charakteristikou technologie X.25 je to, ₧e usiluje o tzv. spolehliv² p°enos. To znamenß, ₧e pokud p°i p°enosu dojde k n∞jakΘ chyb∞ (poÜkozenφ dat), chßpe X.25 jako svou povinnost postarat se o nßpravu. V d∙sledku toho mß technologie X.25 v sob∞ zabudovßny pom∞rn∞ silnΘ opravnΘ mechanismy, kterΘ se o zajiÜt∞nφ po₧adovanΘ spolehlivosti starajφ, a d∞lajφ z X.25 velmi robustnφ p°enosovou technologiφ. Na druhΘ stran∞ existence t∞chto mechanism∙ sebou p°inßÜφ nemalou re₧ii, projevujφcφ se zejmΘna v ni₧Üφ celkovΘ efektivnosti p°enos∙.

Motivacφ pro snahu zajistit spolehliv² p°enos je vφce. Jednou z nich je oΦekßvßnφ, ₧e p°enosovΘ cesty jsou nekvalitnφ a zatφ₧enΘ velkou chybovostφ, a tudφ₧ ₧e zajiÜt∞nφ bezchybovosti je velmi d∙le₧itΘ a pot°ebnΘ. DalÜφ motivacφ je pak p°edstava, ₧e za zajiÜt∞nφ spolehlivosti mß odpovφdat poskytovatel p°enosovΘ slu₧by, a nikoli jejφ u₧ivatel - co by to ostatn∞ bylo za slu₧bu, spoΦφvajφcφ v nespolehlivΘm p°enosu dat, p°i kterΘm m∙₧e dochßzet k poÜkozenφ a ztrßtßm dat. Kdo by si takovouto slu₧bu kupoval? Auto°i X.25 p°edpoklßdali ₧e nikdo.

V²znamnΘ jsou i rychlostnφ parametry X.25 - p∙vodnφ verze (z roku 1974) poΦφtala jen s p°enosov²mi rychlostmi do 64 kbps, a teprve nov∞jÜφ verze standardu (z roku 1992) zv²Üila rychlostnφ limit a₧ na 2 Mbps.

X.25 a ReferenΦnφ model ISO/OSI

Standard X.25, kter² vypracovala organizace CCITT, je pom∞rn∞ dost star². Je dokonce starÜφ, ne₧ tzv. referenΦnφ model ISO/OSI, o kterΘm si v tomto serißlu budeme takΘ povφdat (v dalÜφch modulech). Dnes si pouze naznaΦme, ₧e referenΦnφ model ISO/OSI je ucelenou p°edstavou äsv∞ta spoj∙" o tom, jak by poΦφtaΦovΘ sφt∞ m∞ly b²t koncipovßny a budovßny, a to nejen po strßnce samotn²ch p°enos∙, ale i po strßnce aplikaΦnφ. Tzv. referenΦnφ model je proto Φlen∞n na vrstvy, a t°i nejspodn∞jÜφ z nich jsou zodpov∞dnΘ za p°enos dat. No a jeliko₧ referenΦnφ model ISO/OSI vznikal pozd∞ji ne₧ standard X.25, byl jφm do znaΦnΘ mφry ovlivn∞n - p°i urΦitΘm zjednoduÜenφ lze konstatovat, ₧e t°i nejspodn∞jÜφ vrstvy referenΦnφho modelu ISO/OSI p°ebφrajφ koncepci a filosofii X.25.

Pokud bychom se tedy na standard X.25 dφvali oΦima a terminologiφ referenΦnφho modelu ISO/OSI, pokr²vß X.25 nejni₧Üφ t°i vrstvy tohoto modelu, tedy vrstvu fyzickou, linkovou a sφ¥ovou (i kdy₧ ve skuteΦnosti jde o celou skupinu protokol∙ a standard∙, pokr²vajφcφch jednotlivΘ vrstvy).

X.25 a ve°ejnΘ datovΘ sφt∞

P°edstava vztahu VDS a doporuΦenφ X.25

Zdaleka nejv∞tÜφho nasazenφ se ale technologie X.25 doΦkala v prost°edφ ve°ejn²ch datov²ch sφtφ. Pom∞rn∞ dlouhou dobu zde platilo tΘm∞° rovnφtko: co ve°ejnß datovß sφ¥, to sφ¥ na bßzi X.25. Nezapome≥me ale p°itom na velmi d∙le₧itou skuteΦnost, kterou jsme si avizovali ji₧ v minulΘm dφlu - technologie X.25 je prßv∞ v p°φpad∞ ve°ejn²ch datov²ch sφtφ nasazovßna takov²m zp∙sobem, ₧e se podle nφ ve°ejnß sφ¥ chovß pouze navenek. Velmi p°ilΘhavß je p°edstava ve°ejnΘ datovΘ sφt∞, kterou vidφte na dneÜnφm prvnφm obrßzku - p°edstava oblßΦku, o jeho₧ vnit°nφm fungovßnφ nenφ obvykle nic znßmo, zatφmco jeho vn∞jÜφ projevy se °φdφ prßv∞ standardem X.25.

DalÜφ v²voj

Technologie X.25 se ale nedokßzala nov²m po₧adavk∙m p°izp∙sobit, a neustßle sebou nesla zßt∞₧ sv²ch mechanism∙ pro zajiÜt∞nφ spolehlivosti, zp∙sobujφcφch zbyteΦnou neefektivnost. Prßv∞ z tohoto d∙vodu je dnes X.25 pova₧ovßna za p°e₧itou, i kdy₧ stßle jeÜt∞ hodn∞ pou₧φvanou technologiφ. Cesta dalÜφho v²voje, hnanß p°edevÜφm po₧adavkem na co nejvyÜÜφ efektivnost p°enos∙, se nejprve postarala o odstran∞nφ mechanism∙ pro zajiÜt∞nφ spolehlivosti - tφm se z technologie X.25 stala technologie Frame Relay. DalÜφm krokem pak bylo fixovßnφ dosud prom∞nnΘ velikosti p°enßÜen²ch blok∙ (a souΦasn∞ i jejich znaΦnΘ zmenÜenφ). To z p∙vodnφch paket∙ ud∞lalo tzv. bu≥ky, a na sv∞t∞ se objevila technologie tzv. Üirokopßsmov²ch sφtφ ISDN a technologie ATM.