Ji°φ Peterka

Vymezit pojem privßtnφ sφt∞ nenφ v prvnφm p°iblφ₧enφ p°φliÜ t∞₧kΘ - je to takovß sφ¥, kterß slou₧φ jednomu konkrΘtnφmu subjektu (nap°. firm∞, podniku, organizaci apod.). Funkce vlastnφka sφt∞ i funkce u₧ivatele zde spl²vajφ, co₧ mß d∙sledek v tom, ₧e veÜkerΘ rozhodovßnφ i povinnost starat se o °ßdn² provoz sφt∞ le₧φ na bedrech jedinΘho vlastnickΘho a souΦasn∞ i provozovatelskΘho subjektu. Tak₧e nap°φklad o samotnΘ koncepci a technologickΘm provedenφ privßtnφ sφt∞ rozhoduje (v dob∞ jejφho z°izovßnφ) jej9 budoucφ vlastnφk-provozovatel. Ten se pak po vybudovßnφ sφt∞ musφ sßm postarat i o vÜe pot°ebnΘ k jejφmu rutinnφmu provozovßnφ - nap°φklad o nezbytnou sprßvu sφt∞ (network management).

P°φkladem privßtnφch sφtφ mohou b²t sφt∞ lokßlnφ, alias sφt∞ LAN - ty prakticky v₧dy slou₧φ pot°ebßm jednoho jedinΘho provozovatelskΘho subjektu, kter² je souΦasn∞ i jejich vlastnφkem. Jak jsme si ji₧ uvedli v p°edminulΘm dφlu, u v∞tÜiny lokßlnφch sφtφ je jejich provozovatel souΦasn∞ i majitelem p°enosov²ch cest, kterΘ jeho sφ¥ pou₧φvß - tedy vlastnφkem kabelß₧e, kterou si v rßmci privßtnφch prostor (nap°. v rßmci vlastnφ budovy) m∙₧e z°izovat sßm.

Jak tomu ale bude v p°φpad∞, kdy privßtnφ sφt∞ pot°ebujφ p°eklenout ve°ejnß prostranstvφ - nap°φklad za ·Φelem propojenφ dvou privßtnφch lokßlnφch sφtφ na opaΦn²ch koncφch tΘho₧ m∞sta - a narazφ na monopol spojov²ch organizacφ, kterß majφ exkluzivnφ prßvo budovat p°enosovΘ cesty p°es ve°ejnß prostranstvφ? Zde je jedinou Üancφ pronajmout si pot°ebn² p°enosov² kanßl od toho, kdo mß prßvo jej z°φdit. M∙₧e pak ale privßtnφ sφ¥ z∙stat nadßle privßtnφ? Ano, m∙₧e. Rozhodujφcφ je toti₧ zp∙sob vyu₧itφ, a nikoli vlastnictvφ p°enosovΘ cesty. Tak₧e pokud zmφn∞n² spoj vedoucφ p°es ve°ejnß prostranstvφ slou₧φ v²hradn∞ pot°ebßm toho kdo si jej pronajφmß, je p°φsluÜnß sφ¥ stßle jeÜt∞ privßtnφ.

Dovedeme-li prßv∞ naznaΦenou myÜlenku do konce, znamenß ₧e privßtnφmi mohou b²t i sφt∞ pat°φcφ jednoznaΦn∞ do kategorie rozlehl²ch. Tedy nap°φklad sφt∞ rozprostφrajφcφ se mezi m∞sty, stßty, Φi dokonce i mezi kontinenty. Hlavnφm kritΘriem je stßle to, zda sφ¥ slou₧φ v²hradn∞ pot°ebßm jednoho vlastnickΘho subjektu Φi nikoli.

P°φsluÜnost mezi privßtnφ sφt∞ v∞tÜinou nenaruÜuje ani takovß situace, kdy vlastnφk a souΦasn∞ i u₧ivatel sφt∞ nenφ jejφm bezprost°ednφm provozovatelem - v tom smyslu, ₧e pΘΦi o rutinnφ provoz svΘ sφt∞ (zejmΘna jejφ sprßvu) sv∞°φ specializovanΘmu externφmu subjektu (v rßmci tzv. outsourcingu). Nap°φklad velkß banka, elektrßrenskß spoleΦnost, stßtnφ orgßn Φi jinß instituce s mnoha geograficky rozpt²len²mi poboΦkami m∙₧e sv∞°it pΘΦi o provoz sφt∞ propojujφcφ jejφ poboΦky do rukou jinΘho subjektu. P°φsluÜnß sφ¥ vÜak p°esto z∙stane privßtnφ, proto₧e je stßle vyu₧φvßna jen jednφm jedin²m subjektem, kter² si nadßle ponechßvß veÜkerß rozhodovacφ a vlastnickß prßva.

Ve°ejnΘ datovΘ sφt∞

Nenφ-li okruh potencißlnφch zßkaznφk∙ apriorn∞ omezen, jde o sφ¥ skuteΦn∞ ve°ejnou. V opaΦnΘm p°φpad∞, tj. mohou-li p°enosov²ch slu₧eb sφt∞ vyu₧φvat jen urΦitΘ subjekty a jinΘ nikoli, jde op∞t o p°echodovou variantu s nep°φliÜ ustßlen²m nßzvem - äpoloprivßtnφ", äpolove°ejnou", Φi äneve°ejnou" sφ¥.

Typick²mi provozovateli ve°ejn²ch sφtφ jsou spojovΘ organizace. Ty ale b²vajφ souΦasn∞ i provozovateli telekomunikaΦnφch sφtφ (nap°φklad ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞), urΦen²ch primßrn∞ pro jinΘ ·Φely ne₧ pro p°enos dat - nap°φklad pro p°enos hlasu, obrazu atd. Proto kdy₧ takovΘto äspojovΘ" subjekty budujφ ve°ejnΘ sφt∞ zam∞°enΘ na p°enos dat a tomuto ·Φelu uzp∙sobenΘ, oznaΦujφ je zp°es≥ujφcφm p°φvlastkem ädatovΘ" - jde tedy o tzv. ve°ejnΘ datovΘ sφt∞ (anglicky: Public Data Networks, zkratkou PDN).

Vlastnφkem a provozovatelem ve°ejnΘ datovΘ sφt∞ vÜak nemusφ nutn∞ b²t jen zmφn∞nΘ äspojovΘ" organizace. Obecn∞ to m∙₧e b²t jak²koli subjekt, kter² vyhovφ legislativnφm podmφnkßm pro takov²to druh podnikßnφ. V naÜich zem∞pisn²ch Üφ°kßch musφ dostat licenci k provozovßnφ ve°ejn²ch slu₧eb p°enosu dat od ╚eskΘho telekomunikaΦnφho ·°adu. Do poloviny lo≥skΘho roku vÜak zφskßnφ takovΘto licence u nßs nebylo mo₧nΘ, proto₧e jeden konkrΘtnφ subjekt (firma Eurotel) obr₧el jeÜt∞ v roce 1990 od tehdejÜφho federßlnφho ministerstva spoj∙ exkluzivnφ licenci na ve°ejnΘ slu₧by p°enosu dat. Z tohoto d∙vodu u nßs po dlouhou dobu existovala jedna jedinß ve°ejnß datovß sφ¥, a to sφ¥ Eurotel (VDS Eurotel). Monopol, dan² exkluzivitou ud∞lenΘ licence, skonΦil s odkoupenφm divize datov²ch sφtφ EuroTelu ze strany SPT Telecom (k 1.7.1995). Teprve pak mohla ve°ejnß datovß sφ¥ EuroTel (mezitφm p°ejmenovanß na NexTel) dostat konkurenci.

Virtußlnφ privßtnφ sφt∞

Dnes si ale p°esto povÜimneme jednΘ zajφmavΘ slu₧by ve°ejn²ch datov²ch sφtφ, jejφ₧ celkov² efekt m∞nφ dosavadnφ pohled na privßtnφ a ve°ejnΘ sφt∞. Jde o slu₧bu, spoΦφvajφcφ ve vytvo°enφ tzv. virtußlnφ privßtnφ sφt∞ (virtual private network, VPN). V prvnφm p°iblφ₧enφ lze konstatovat, ₧e po logickΘ strßnce jde o sφ¥, kterß je pln∞ k dispozici jednomu konkrΘtnφmu subjektu (tedy obdobn∞ jako skuteΦnß privßtnφ sφ¥), ale po strßnce svΘho technickΘho °eÜenφ jde stßle o souΦßst ve°ejnΘ datovΘ sφt∞. V praxi to tedy znamenß, ₧e provozovatel ve°ejnΘ datovΘ sφt∞ pro svΘho zßkaznφka logicky ävy°φzne" Φßst svΘ sφt∞ a za°φdφ v∞ci tak, aby se tato ävy°φznutß" Φßst z pohledu zßkaznφka chovala jako zcela samostatnß sφ¥, kterou mß zßkaznφk jen a jen pro sebe - proto takΘ p°φdomek ävirtußlnφ", kter² mß zd∙raznit ₧e sφ¥ se pouze chovß jako privßtnφ, ale ve skuteΦnosti jde jen o p°edstφrßnφ dosa₧enΘ pomocφ vhodn²ch technick²ch opat°enφ.

ProΦ se ale n∞co takovΘho v∙bec d∞lß? Jak² efekt p°inßÜφ virtußlnφ privßtnφ sφt∞? V²hod (a samoz°ejm∞ i nev²hod) je vφce, a majφ jak ekonomickou, tak i organizaΦnφ a technickou povahu. Pou₧φvßnφ virtußlnφ privßtnφ sφt∞ nap°φklad m∙₧e vyjφt zßkaznφka levn∞ji, ne₧ vybudovßnφ a provozovßnφ skuteΦnΘ privßtnφ sφt∞ - ale takΘ nemusφ, nebo¥ zde velmi zßle₧φ na konkrΘtnφch cenov²ch podmφnkßch, na zp∙sobu vyu₧itφ virtußlnφ sφt∞, charakteru a objemu provozu a dalÜφch faktorech. OdliÜnß je i samotnß skladba nßklad∙: v p°φpad∞ privßtnφ sφt∞ jsou relativn∞ velkΘ jednorßzovΘ po°izovacφ nßklady, a p°i rutinnφm provozovßnφ vznikajφ jen skuteΦnΘ provoznφ nßklady. Naproti tomu u virtußlnφch privßtnφch sφtφ a sφtφ ve°ejn²ch hradφ zßkaznφk jen relativn∞ malΘ po°izovacφ nßklady (za z°φzenφ svΘ p°φpojky), zatφmco pr∙b∞₧nΘ poplatky za pou₧φvßnφ sφt∞ mohou b²t vyÜÜφ. N∞kdy m∙₧e b²t rozhodujφcφ nedostatek odbornΘho zßzemφ u zßkaznφka, kter² mu neumo₧≥uje vybudovat si a provozovat privßtnφ sφ¥ vlastnφmi silami. Naproti tomu virtußlnφ privßtnφ sφ¥ je spφÜe ä°eÜenφm na klφΦ", v rßmci kterΘho provozovatel ve°ejnΘ sφt∞ p°ebφrß na sebe veÜkerou pΘΦi o °ßdnou provozuschopnost virtußlnφch privßtnφch sφtφ sv²ch zßkaznφk∙. To vÜak m∙₧e b²t souΦasn∞ i nev²hodou, proto₧e to ve svΘm d∙sledku znamenß, ₧e zßkaznφk p°estßvß mφt pod svou bezprost°ednφ kontrolou n∞co, co m∙₧e b²t pro jeho Φinnost a celkovΘ fungovßnφ ₧ivotn∞ d∙le₧itΘ.

	Privßtnφ sφ¥	virtußlnφ privßtnφ sφ¥	ve°ejnß sφ¥
provozovatel je souΦasn∞ u₧ivatelem	ano	ne	ne
slou₧φ k propojenφ i s jin²mi subjekty	ne	ne	ano
u₧ivatel platφ jednorßzovΘ po°izovacφ nßklady na vybudovßnφ sφt∞	ano	ne (jen za z°φzenφ p°φpojky)	ne (jen za z°φzenφ p°φpojky)
sprßvu sφt∞ zajiÜ¥uje	u₧ivatel	provozovatel	provozovatel