VyÜlo v t²denφku: CHIPweek
╚φslo:15/96
Datum:9. dubna 1996
Strana:25
Rubrika/kategorie: Principy poΦφtaΦov²ch sφtφ
Modul: Taxonomie poΦφtaΦov²ch sφtφ
Dφl:2
zp∞t do archivu Φlßnk∙ | rejst°φk | p°edchozφ Φlßnek | nßsledujφcφ Φlßnek

Ji°φ Peterka

LAN vs. WAN

PoΦφtaΦovΘ sφt∞ se nejΦast∞ji rozd∞lujφ na lokßlnφ a rozlehlΘ, neboli na sφt∞ LAN a WAN. N∞kdy je p°φsluÜnost urΦitΘ konkrΘtnφ sφt∞ do jednΘ z t∞chto dvou kategoriφ zcela jednoznaΦnß, zatφmco jindy to m∙₧e b²t dosti nejasnΘ a zßvislΘ na subjektivnφm nßzoru. JakΘ v∙bec jsou charakteristickΘ rysy obou t∞chto kategoriφ?

Rozd∞lovßnφ poΦφtaΦov²ch sφtφ na lokßlnφ (LAN, Local Area Networks) a rozlehlΘ (WAN, Wide Area Networks) je z°ejm∞ nejstarÜφm a nejΦast∞ji pou₧φvan²m zp∙sobem jejich äÜkatulkovßnφ". SvΘ rozliÜujφcφ kritΘrium si p°itom nese ji₧ ve svΘm nßzvu: anglickΘ äLocal Area" znamenß v doslovnΘm p°ekladu ämφstnφ oblast", zatφmco äWide Area" by bylo t°eba p°eklßdat jako äÜirokß oblast". Problematickß je ale exaktnost tohoto kritΘria - co je jeÜt∞ natolik ämφstnφ" Φi ämalΘ", aby to bylo mo₧nΘ za°adit do kategorie äLocal Area", a co je naopak dostateΦn∞ ärozsßhlΘ", äÜirokΘ" Φi ävelkΘ", aby to pat°ilo do kategorie äWide Area"? U hodn∞ mal²ch sφtφ, nap°φklad soust°ed∞n²ch do jednΘ jedinΘ mφstnosti, asi nikdo nebude pochybovat ₧e jde o sφ¥ lokßlnφ. V p°φpad∞ sφt∞ pokr²vajφcφ ·zemφ cel²ch kontinent∙ nejspφÜe nebude pochyb o tom, ₧e jde o sφ¥ rozlehlou. Ale co se sφt∞mi n∞kde uprost°ed?

RozliÜovacφ kritΘrium, zalo₧enΘ na velikosti sφt∞, nenφ uprost°ed velikostnφho spektra p°φliÜ dob°e aplikovatelnΘ, resp., je zatφ₧enΘ p°φliÜ velkou mφrou subjektivnφho rozhodovßnφ. Pokusme se ale poohlΘdnout po jin²ch kritΘriφch, resp. charakteristick²ch rysech lokßlnφch a rozlehl²ch sφtφ, kterΘ by nßm p°i konkrΘtnφm rozhodovßnφ mohly napomoci. NeoΦekßvejme ale, ₧e nynφ ji₧ p∙jde o dostateΦn∞ p°esnß a exaktnφ kritΘria. Op∞t to budou takovß kritΘria, kterß ned∞lajφ ₧ßdnou ostrou Φßru mezi ob∞ma kategoriemi. A krom∞ toho - souΦasn²m trendem je postupnΘ spl²vßnφ lokßlnφch a rozlehl²ch sφtφ, alespo≥ z pohledu u₧ivatele. Tedy trend vedoucφ k tomu, aby u₧ivatel nepoci¥oval ₧ßdn² v²znamn∞jÜφ rozdφl mezi tφm, kdy pracuje v sφtφ lokßlnφ a kdy v sφti rozlehlΘ, a vÜude m∞l v zßsad∞ stejnΘ mo₧nosti a mohl pracovat stejn²m zp∙sobem. Tak₧e i v∞tÜina kritΘriφ, kterΘ by m∞li pomoci rozliÜit lokßlnφ sφt∞ od rozlehl²ch, mß s postupem Φasu stßle mΘn∞ a mΘn∞ prostoru k poskytovßnφ jednoznaΦn²ch verdikt∙.

ProΦ se budujφ lokßlnφ sφt∞ a proΦ sφt∞ rozlehlΘ?

Jednou ze zajφmav²ch odliÜnostφ lokßlnφch sφtφ a sφtφ rozlehl²ch jsou obvyklΘ d∙vody, kv∙li kter²m se tyto sφt∞ budujφ. V p°φpad∞ typickΘ lokßlnφ sφt∞ jde nejΦast∞ji o pot°ebu sdφlenφ technick²ch a programov²ch prost°edk∙, ·zce souvisejφcφ i s pot°ebou sprßvy sφt∞. Mß-li nap°φklad n∞kdo udr₧ovat ve sprßvn∞ nakonfigurovanΘm stavu aplikace, se kter²mi pracuje vφce u₧ivatel∙, pak je jist∞ v²hodn∞jÜφ udr₧ovat jedem exemplß° aplikace, kter² vÜichni u₧ivatelΘ sdφlφ (nap°φklad v rßmci v²poΦetnφho modelu file server / pracovnφ stanice), ne₧ mnoho na sob∞ nezßvisl²ch exemplß°∙. DalÜφm d∙vodem, kter² zaΦφnß b²t v poslednφ dob∞ velmi aktußlnφ, je pak i pot°eba spoluprßce u₧ivatel∙, vedoucφ a₧ k provozovßnφ r∙zn²ch äkolaborativnφch" aplikacφ, spadajφcφch do kategorie groupwaru.

Naproti tomu rozlehlΘ sφt∞ historicky vznikaly spφÜe z pot°eby komunikovat (nap°φklad p°enßÜet elektronickou poÜtu, p°enßÜet celΘ soubory apod.), a z pot°eby provßd∞t urΦitΘ Φinnosti äna dßlku" (a¥ ji₧ formou vzdßlenΘho zadßvßnφ ·loh Φi formou vzdßlenΘho p°ihlaÜovßnφ).

Ani zde vÜak hranice nenφ nijak ostrß - nap°φklad vzdßlenΘ p°ihlaÜovßnφ v rßmci rozlehlΘ sφt∞ je typicky vyu₧φvßno pro sdφlenφ v²poΦetnφ kapacity (toho poΦφtaΦe, ke kterΘmu se u₧ivatel p°ihlaÜuje prost°ednictvφm vzdßlenΘho p°ihlaÜovßnφ, a provozuje na n∞m aplikace pracujφcφ v re₧imu host/terminßl). TakΘ v typick²ch lokßlnφch sφtφch se stßle Φast∞ji zaΦφnajφ pou₧φvat ryze komunikaΦnφ slu₧by, jako nap°φklad elektronickß poÜta.

P°enosovß rychlost

TypickΘ lokßlnφ sφ¥ pracujφ s v²razn∞ vyÜÜφmi p°enosov²mi rychlostmi ne₧ sφt∞ rozlehlΘ. To je ostatn∞ dßno i obvykle pou₧φvan²mi p°enosov²mi cestami a p°enosov²mi technologiemi - velmi mnoho lokßlnφch sφtφ je dnes stav∞no na bßzi Ethernetu, kter² ve svΘ klasickΘ podob∞ pracuje s p°enosovou rychlostφ 10 Mbps (a v podob∞ tzv. rychlΘho Ethernetu dokonce 100 Mbps). Naproti tomu rozlehlΘ sφt∞ nejΦast∞ji pou₧φvajφ spoje s °ßdov∞ ni₧Üφmi rychlostmi, nap°. 64 kbps apod. Otßzka rychlosti p°itom ·zce souvisφ i se zp∙sobem vyu₧itφ lokßlnφch a rozlehl²ch sφtφ - mß-li b²t n∞kde implementovßno nap°φklad pln∞ transparentnφ sdφlenφ soubor∙ (tj., takovΘ, kterΘ je pro u₧ivatele neviditelnΘ, resp. takovΘ kterΘ neΦinφ rozdφl mezi mφstnφm a vzdßlen²m souborem), pak je k tomu zapot°ebφ dostateΦn∞ velkß p°enosovß rychlost, alespo≥ klasick²ch 10 Mbps Ethernetu. Naproti tomu pro p°enos elektronickΘ poÜty Φi cel²ch soubor∙, co₧ jsou Φinnosti v zßsad∞ neinteraktivnφho charakteru, staΦφ mnohem menÜφ p°enosovß rychlost.

SouΦasn² trend je ovÜem takov², ₧e rychlosti lokßlnφch i rozlehl²ch sφtφ se zvyÜujφ, a p∙vodn∞ propastn² rozdφl mezi nimi mß tendenci se zmenÜovat. Stejn∞ tak majφ tendenci konvergovat k sob∞ i p°enosovΘ technologie, pou₧φvanΘ pro p°enos dat v obou druzφch sφtφ. Jednφm z hlavnφch d∙vod∙ pro souΦasnou popularitu ATM je jist∞ i to, ₧e tato technologie je stejn∞ vhodnß jak pro nasazenφ äna krßtkΘ vzdßlenosti", v rßmci typick²ch lokßlnφch sφtφch, tak i äna velkΘ vzdßlenosti", v rßmci typick²ch rozlehl²ch sφtφ. Do budoucna pak mß Üanci stßt se univerzßlnφ p°enosovou technologiφ, na kterΘ budou stav∞ny lokßlnφ i rozlehlΘ sφt∞.

Topologie sφt∞ a vlastnictvφ p°enosovΘ infrastruktury

S ävelikostnφm" kritΘriem lokßlnφch a rozlehl²ch sφtφ ·zce souvisφ i typickß topologie sφt∞, a stejn∞ tak vztah provozovatele sφt∞ ke komunikaΦnφ infrastruktu°e kterou jeho sφ¥ vyu₧φvß. Jestli₧e rozlehlΘ sφt∞ pokr²vajφ relativn∞ velkß ·zemφ, pak je tΘm∞° jistΘ, ₧e pro takovouto sφ¥ bude nutnΘ pou₧φt p°enosovΘ cesty prochßzejφcφ p°es ve°ejnß prostranstvφ. No a zde v∞tÜinou existuje monopol jednΘ organizace (Φi n∞kolika mßlo organizacφ), kterΘ jsou jako jedinΘ oprßvn∞nΘ takovΘto p°enosovΘ cesty z°izovat a provozovat. Tak₧e ten, kdo pot°ebuje vybudovat n∞jakou ärozlehlejÜφ" poΦφtaΦovou sφ¥, si pot°ebnΘ p°enosovΘ cesty obvykle pronajφmß od n∞koho jinΘho (od mφstnφho Telecomu). V d∙sledku toho pak takΘ v²slednß topologie rozlehlΘ sφt∞ vychßzφ znaΦn∞ nesystematickß (nepravidelnß) - p°enosovΘ cesty jsou typicky z°izovßny podle toho, jak jsou kde dostupnΘ a drahΘ. Naproti tomu u lokßlnφch sφtφ si jejich z°izovatel m∙₧e pot°ebnou p°enosovou infrastrukturu v∞tÜinou zrealizovat sßm, a b²t tudφ₧ i jejφm vlastnφkem - alespo≥ dokud jeho sφ¥ neproroste vn∞ privßtnφch objekt∙ na prostranstvφ ve°ejnß. Vzhledem k tomu pak takΘ m∙₧e mφt komunikaΦnφ infrastruktura lokßlnφch sφtφ pravidelnou a systematickou topologii - a¥ ji₧ ve form∞ kruhu (nap°φklad pro sφt∞ na bßzi FDDI Φi Token Ring), sb∞rnice (klasick² Ethernet p°i pou₧itφ koaxißlnφch rozvod∙), Φi ve form∞ stromu (sφt∞ vyu₧φvajφ tzv. strukturovanΘ kabelß₧e).

Charakter a dostupnost uzl∙ sφt∞

Zajφmavou odliÜnostφ rozlehl²ch a lokßlnφch sφtφ b²vß i charakter uzlov²ch poΦφtaΦ∙, kterΘ jsou do t∞chto sφtφ zapojovßny. V p°φpad∞ rozlehl²ch sφtφ se jednß spφÜe o äv∞tÜφ" poΦφtaΦe (d°φve st°ediskovΘ poΦφtaΦe, dnes v²konn∞jÜφ servery), kterΘ jsou vesm∞s trvale v provozu a tudφ₧ i trvale dostupnΘ (tj. krom∞ ·dr₧by a p°φpadn²ch v²padk∙ nejsou v∙bec vypφnßny). Naproti tomu do lokßlnφch sφtφ se v∞tÜinou zapojujφ ämenÜφ" poΦφtaΦe, kterΘ velmi Φasto nejsou trvale v provozu a trvale dosa₧itelnΘ - nejΦast∞ji jsou to osobnφ poΦφtaΦe Φi pracovnφ stanice, kterΘ si jejich u₧ivatelΘ zapφnajφ a₧ na zßklad∞ skuteΦnΘ pot°eby.

Ani toto rozliÜujφcφ kritΘrium vÜak nenφ mo₧nΘ chßpat absolutn∞, proto₧e i v lokßlnφch sφtφch se vyskytujφ servery, kterΘ jsou provozovßny trvale (nejsou vypφnßny), a svou ävelikostφ" mnohdy p°edΦφ uzly sφtφ rozlehl²ch.

P°enosovΘ protokoly, spolehlivost a p°enosovΘ zpo₧d∞nφ

Dosti v²raznou odliÜnostφ rozlehl²ch a lokßlnφch sφtφ b²vß i zp∙sob fungovßnφ jejich p°enosov²ch mechanism∙, konkrΘtn∞ p°enosov²ch protokol∙ sφ¥ovΘ vrstvy - co₧ ·zce souvisφ s mnohem menÜφm p°enosov²m zpo₧d∞nφm v lokßlnφch sφtφch (kterΘ p°enßÜφ data na mnohem menÜφ vzdßlenosti), a takΘ s relativnφ spolehlivostφ p°enos∙ (v rozlehl²ch sφtφch jsou pou₧φvanΘ p°enosovΘ cesty mnohem mΘn∞ spolehlivΘ). N∞kterΘ p°enosovΘ protokoly sφ¥ovΘ vrstvy se dokß₧φ vyrovnat s ob∞ma prost°edφmi stejn∞ dob°e (jako nap°φklad protokol IP v rßmci TCP/IP), zatφmco jinΘ jsou Üity na mφru p°enos∙m v lokßlnφch sφtφch, a v rßmci rozlehl²ch sφtφ jsou znaΦn∞ neefektivnφ (jako nap°φklad Novellsk² protokol IPX). Ale o tom zase a₧ n∞kdy jindy.

LAN WAN
kv∙li Φemu se z°izujφ spφÜe pro pot°eby sdφlenφ spφÜe pro pot°eby komunikace
p°enosovß rychlost vyÜÜφ (nap°. 10 a₧ 100 Mbps)ni₧Üφ (nap°. 64 kbps)
topologie sφt∞ systematickß (pravidelnß) nesystematickß (nepravidelnß)
vlastnictvφ p°enosovΘ infrastruktury vlastnφ provozovatel provozovatel si pronajφmß
charakter uzl∙ ämenÜφ", p°eva₧ujφ pracovnφ stanice äv∞tÜφ", p°eva₧ujφ servery
dostupnost uzl∙ äobΦas" (podle pot°eb u₧ivatel∙) trvale
p°enosovΘ zpo₧d∞nφ malΘ velkΘ
spolehlivost p°enosov²ch cest vyÜÜφ ni₧Üφ

zp∞t do archivu Φlßnk∙ | rejst°φk | p°edchozφ Φlßnek | nßsledujφcφ Φlßnek
Tento Φlßnek m∙₧e b²t voln∞ Üφ°en, pokud se tak d∞je pro studijnφ ·Φely, na nev²d∞leΦnΘm zßklad∞ a se zachovßnφm tohoto dov∞tku. Podrobnosti hledejte zde, resp. na adrese http://archiv.czech.net/copyleft.htm