zp∞t do archivu Φlßnk∙ |
rejst°φk |
nßsledujφcφ Φlßnek
┌vod
Taxonomie je obor biologie, zab²vajφcφ se klasifikacφ organizm∙ a jejich za°azovßnφm do nejr∙zn∞jÜφch druh∙, t°φd, Φeledφ a dalÜφch uskupenφ. PodobnΘ äÜkatulkovßnφ" se ale d∞lß i v dalÜφ oborech, poΦφtaΦovΘ sφt∞ nevyjφmaje. I zde je pot°eba rozliÜovat mezi sφt∞mi lokßlnφmi a rozlehl²mi, sφt∞mi ve°ejn²mi a privßtnφmi, sφt∞mi serverovΘho typu a sφt∞mi peer-to-peer, a jeÜt∞ mnoha dalÜφmi "odr∙dami" poΦφtaΦov²ch sφtφ a s nimi souvisejφcφch systΘm∙. Hlavn∞ je ale u₧iteΦnΘ vyznat se v tom, co se pod jednotliv²mi kategorie obvykle rozumφ - jak jsou vymezeny, jakΘ jsou jejich charakteristickΘ rysy a jakΘ jsou typickΘ p°φklady sφtφ v jednotliv²ch kategoriφch. No a prßv∞ o tom bude nov² modul, kter² dneÜnφm dφlem zaΦφnß.
Celß oblast poΦφtaΦov²ch sφtφ a poΦφtaΦi podporovan²ch komunikacφ prochßzφ v poslednφ dob∞ bou°liv²m v²vojem. V rßmci toho neustßle vznikajφ novΘ a novΘ pojmy a termφny, a takΘ novß a novß kritΘria pro klasifikaci poΦφtaΦov²ch sφtφ a komunikaΦnφch systΘm∙. Objevujφ se tedy stßle novΘ a novΘ zp∙soby äÜkatulkovßnφ", kterΘ mnozφ v²robci a prodejci s oblibou vyu₧φvajφ k marketingov²m ·Φel∙m, ale mnohdy se p°φliÜ nenamßhajφ vysv∞tlit, jak danou äÜkatulku" vlastn∞ chßpou a podle jak²ch kritΘriφ do nφ za°azujφ. Tento modul serißlu je pokusem vnΘst do klasifikace poΦφtaΦov²ch sφtφ alespo≥ trochu sv∞tla - ovÜem s d∙razn²m varovßnφm, ₧e zcela zßm∞rn∞ nep∙jde o formßln∞ p°esnΘ a vyΦerpßvajφcφ vymezenφ jednotliv²ch kategoriφ, t°φd Φi druh∙. N∞co takovΘho toti₧ nenφ mo₧nΘ.
P°φliÜ mnoho prostoru pro subjektivitu
D∙vod∙, kv∙li kter²m nenφ mo₧nΘ formßln∞ p°esn∞ vymezit jednotlivΘ äÜkatulky", je hned n∞kolik. Jednφm z nich je skuteΦnost, ₧e formßln∞ p°esnß nejsou ji₧ kritΘria, podle kter²ch se do zmφn∞n²ch äÜkatulek" za°azuje. V∞tÜinou toti₧ jde o takovß kritΘria, kterß ponechßvajφ p°φliÜ mnoho volnosti, a nedokß₧φ v₧dy vynΘst jednoznaΦn² verdikt o tom, zda konkrΘtnφ objekt (sφ¥) pat°φ do danΘ äÜkatulky" Φi nikoli. P°φkladem m∙₧e b²t snaha klasifikovat poΦφtaΦovΘ sφt∞ podle jejich dosahu: kdy₧ jde o vzßjemnΘ propojenφ n∞kolika mßlo poΦφtaΦ∙ v rßmci jednΘ mφstnosti, nikdo asi nebude pochybovat ₧e jde o sφ¥ lokßlnφ. P∙jde-li naopak o sφ¥ rozprostφrajφcφ se hned p°es n∞kolik kontinent∙, asi nebude pochyb o tom ₧e jde o sφ¥ rozlehlou. Ale kde le₧φ p°esnß hranice mezi sφtφ lokßlnφ a rozlehlou? Jak to bude än∞kde mezi"? Nap°φklad se sφtφ, kterß propojuje poΦφtaΦe v sousednφch budovßch, Φi kterß pokr²vß plochu jednΘ m∞stskΘ aglomerace? Vsunout doprost°ed zcela novou äÜkatulku", v danΘm p°φpad∞ kategorii sφtφ metropolitnφch, takΘ nenφ °eÜenφm, proto₧e z jednoho problΘmu se nßhle stanou hned dva - kde je hranice mezi lokßlnφ sφtφ a sφtφ metropolitnφ, a kde hranice mezi sφtφ metropolitnφ a sφtφ rozlehlou?
V∞tÜina rozhodovacφch kritΘriφ pro klasifikaci poΦφtaΦov²ch sφtφ je skuteΦn∞ takovß, ₧e v mnoha p°φpadech dßvajφ jasnou odpov∞∩, ale v jin²ch p°φpadech nedokß₧φ vynΘst jednoznaΦn² verdikt a ponechßvajφ otev°en² prostor subjektivnφmu rozhodovßnφ. Existujφ dokonce i takovß kritΘria, kterß jsou p°φmo proslulß svou obtφ₧nou definovatelnostφ. P°φkladem m∙₧e b²t kritΘrium otev°enosti, rozhodujφcφ o tom zda urΦitΘ °eÜenφ, sφ¥ Φi systΘm je otev°en² Φi nikoli. Zde je opravdu velmi velk² prostor pro subjektivnφ interpretaci - n∞kdy se dokonce ₧ertem uvßdφ, ₧e definice äotev°enΘho systΘmu" je stejn∞ otev°enß jako otev°en² systΘm sßm.
Rozhoduje kombinace kritΘriφ
DalÜφm problΘmem je skuteΦnost, ₧e poΦφtaΦovΘ sφt∞ v∞tÜinou nelze klasifikovat jen podle jednoho jedinΘho kritΘria. O p°φsluÜnosti do urΦitΘ äÜkatulky" toti₧ obvykle rozhoduje celß kombinace r∙zn²ch kritΘriφ. Nap°φklad prßv∞ u lokßlnφch a rozlehl²ch sφtφ m∙₧e b²t krom∞ fyzickΘho dosahu urΦujφcφ nap°φklad p°eva₧ujφcφ druh provozu resp. zp∙sob vyu₧itφ, dosahovanß p°enosovß rychlost, systematickß Φi nesystematickß topologie a dalÜφ kritΘria. Rozhodovßnφ pak obecn∞ musφ b²t multikriterißlnφ, tedy vychßzejφcφ ze souΦasnΘ aplikace n∞kolika kritΘriφ, a zde je dalÜφ zdroj nep°φjemnostφ - r∙znß kritΘria toti₧ mohou vynßÜet odliÜnΘ verdikty. P°edstavme si nap°φklad pra₧skou akademickou sφ¥ PASNET, ke kterΘ jsou v jednotliv²ch lokalitßch po Praze p°ipojeny lokßlnφ sφt∞ konkrΘtnφch vysok²ch Ükol a jejich fakult. Tyto dφlΦφ sφt∞, kterΘ sv²m dosahem volajφ zcela jednoznaΦn∞ po za°azenφ do kategorie sφtφ lokßlnφch, jsou vesm∞s vybudovßny na klasickΘm Ethernetu, a pracujφ s jeho p°enosovou rychlostφ, tj. 10 Mbps. Sφ¥ PASNET, kterß je propojuje, je ale realizovßna na technologii ATM a pracuje s p°enosovou rychlostφ 155 Mbps, tedy rychlostφ v²razn∞ vyÜÜφ. Podle ärychlostnφho" kritΘria klasifikace poΦφtaΦov²ch sφtφ vÜak vyÜÜφ rychlosti p°φsluÜφ sφtφm na tΘ stran∞ spektra, na kterΘ se nachßzφ sφt∞ lokßlnφ, a ni₧Üφ rychlosti sφtφm na opaΦnΘm konci (sφtφm rozlehl²m) - tak₧e za lokßlnφ sφ¥ by m∞l b²t pova₧ovßn spφÜe PASNET, a ne sφt∞ k n∞mu p°ipojenΘ. Na skuteΦnosti, ₧e r∙znß kritΘria mohou vΘst k r∙zn²m zßv∞r∙m, nem∞nφ nic ani skuteΦnost, ₧e prßv∞ sφ¥ PASNET by mohla b²t typick²m p°edstavitelem t°etφ kategorie, za°azovanΘ mezi sφt∞ lokßlnφ a sφt∞ rozlehlΘ - tedy p°φkladem sφt∞ metropolitnφ.
Taxonomie jako prost°edek, a ne jako cφl
Mß tedy v∙bec smysl zab²vat se taxonomiφ poΦφtaΦov²ch sφtφ a sna₧it se je za°azovat do r∙zn²ch äÜkatulek", kdy₧ kritΘria jsou tak vßgnφ a plnß subjektivismu, a nemusφ zdaleka v₧dy vΘst k jednoznaΦnΘmu v²sledku? Pokud by jedin²m cφlem skuteΦn∞ bylo jen ono pouhΘ äÜkatulkovßnφ", pak by to asi moc velk² smysl nem∞lo. Nßm ale v tomto modulu p∙jde spφÜe o obvyklΘ chßpßnφ jednotliv²ch äÜkatulek", a o typickΘ p°edstavitele sφtφ v jednotliv²ch äÜkatulkßch". Samotnß klasifikace pro nßs bude nikoli cφlem, ale spφÜe prost°edkem k lepÜφmu pochopenφ toho, jakΘ nßzvoslovφ se dnes pou₧φvß, v Φem se soudobΘ poΦφtaΦovΘ sφt∞ liÜφ, a jakß rozliÜujφcφ kritΘria v∙bec mohou existovat. P°φÜt∞ se ji₧ konkrΘtn∞ podφvßme na rozdφly mezi sφt∞mi LAN a WAN.
zp∞t do archivu Φlßnk∙ | rejst°φk |
nßsledujφcφ Φlßnek
Tento Φlßnek m∙₧e b²t voln∞ Üφ°en, pokud se tak d∞je pro studijnφ ·Φely, na nev²d∞leΦnΘm zßklad∞ a se zachovßnφm tohoto dov∞tku. Podrobnosti hledejte zde, resp. na adrese
http://archiv.czech.net/copyleft.htm