Ji°φ Peterka

JeÜt∞ tak asi p°ed deseti lety existovala na trhu celß °ada operaΦnφch systΘm∙ na bßzi Unixu, vybaven²ch grafick²m u₧ivatelsk²m rozhranφm äokennφho" typu. S aplikacemi to ale ji₧ bylo mnohem horÜφ - vÜechny tyto systΘmy toti₧ byly proprietßrnφ, a ka₧d² z nich si °eÜil svß äokna" a zobrazovßnφ v nich sv²m vlastnφm, specifick²m zp∙sobem. Pokud pak byla urΦitß aplikace vyvinuta pro jedno konkrΘtnφ äokennφ" prost°edφ, bylo dosti nesnadnΘ a velmi pracnΘ p°enΘst ji (tzv. portovat) i na jinΘ platformy. Tφm samoz°ejm∞ byla znaΦn∞ omezena i mo₧nost odbytu t∞chto aplikacφ. Nenφ proto a₧ tak velk²m p°ekvapenφm, ₧e se v²znamnφ v²robci shodli na pot°ebn∞ vyvinout jednotn² äokennφ" systΘm, p°esn∞ji programovΘ rozhranφ k univerzßlnφmu grafickΘmu systΘmu na bßzi oken, kterΘ by umo₧≥ovalo provozovat tyto aplikace na obecnΘ (generickΘ) platform∞ - platform∞ znaΦky X (odsud pak i oznaΦenφ v²slednΘho °eÜenφ).

V²voj, probφhajφcφ na MIT za sponzorskΘ ·Φasti p°ednφch v²robc∙, mohl navßzat na d°φv∞jÜφ systΘm W vyvφjen² na Stanfordu. Snad i dφky tomu vÜe probφhalo dosti rychle, jedna v²vojovß verze st°φdala druhou, a ji₧ v roce 1986 mohla b²t uvoln∞na ustßlenß verze Φφslo 10, oznaΦovanß lakonicky jako X10. O rok pozd∞ji pak byla nahrazena verzφ jedenßctou, kterß proÜla n∞kolika ävydßnφmi" (release), a dnes je nabφzena jako verze X11R6. Pln² nßzev celΘho univerzßlnφho äokennφho" systΘmu znφ: äX Window System", zkrßcen∞ äX Window", a pro zasv∞cenΘ nejlΘpe jen äX". V₧dy ale bez koncovΘho pφsmenka äs" za sl∙vkem Window, jeho p°idßnφ je pova₧ovßno za velmi nevhodnΘ faux pas- äX Windows" toti₧ vzbuzujφ asociace s grafick²m u₧ivatelsk²m rozhranφm okennφho typu firmy Microsoft, se kter²m systΘm X Window opravdu nenφ toto₧n². OdliÜuje se od n∞j zejmΘna svou univerzßlnostφ, umo₧≥ujφcφ pou₧itφ na r∙zn²ch platformßch, zatφmco Windows firmy Microsoft jsou doposud stßle vßzßny jen na jedinou platformu, by¥ hodn∞ velkou a rozÜφ°enou.

DalÜφ v²znaΦnou charakteristikou systΘmu X Window je jeho dvouslo₧kovost - poΦφtß s existencφ dvou disjunktnφch slo₧ek, z nich₧ jedna se zab²vß vlastnφm zobrazovßnφm, tj. vytvß°enφm pot°ebnΘho grafickΘho u₧ivatelskΘho rozhranφ, a druhß je äu₧iteΦnou" aplikacφ, kterß vyu₧φvß slu₧eb prvnφ slo₧ky a jejφm prost°ednictvφm nechßvß u₧ivateli na jeho poΦφtaΦi zobrazit to, co je pot°eba. Prvnφ slo₧ka, oznaΦovanß takΘ jako X server, proto musφ b∞₧et p°φmo na u₧ivatelov∞ poΦφtaΦi. Naproti tomu druhß slo₧ka, oznaΦovanß takΘ jako X client, m∙₧e b²t a takΘ b²vß provozovßna na jinΘm uzlovΘm poΦφtaΦi sφt∞, nejΦast∞ji na n∞jakΘm v²konn∞jÜφm centrßlnφm poΦφtaΦi, obvykle s operaΦnφm systΘmem UnixovΘho typu. Cel² systΘm X Window je pak v u₧Üφm smyslu konvence o tom, jak majφ tyto dv∞ slo₧ky spolu komunikovat, aby si sprßvn∞ rozumn∞ly. VÜe je p°itom za°φzeno tak, aby ob∞ slo₧ky mohly ästßt" na r∙zn²ch platformßch, a p°esto dokßzaly vzßjemn∞ spolupracovat.

U₧ivatel∙v poΦφtaΦ, na kterΘm je provozovßn X server zajiÜ¥ujφcφ pot°ebnΘ zobrazovßnφ, m∙₧e b²t tΘto roli äÜit na mφru" - pak je oznaΦovßn jako tzv. X terminßl. PoΦφtaΦi tohoto typu staΦφ, kdy₧ je schopen provozovat prßv∞ a pouze program zajiÜ¥ujφcφ jeho fungovßnφ jako X serveru, p°iΦem₧ tento program dokonce m∙₧e b²t v X terminßlu pevn∞ zabudovßn, tj. nahrßn v jeho pam∞ti typu ROM. Alternativou k jedno·Φelov²m X terminßl∙m je pak emulace X server∙ na univerzßlnφch poΦφtaΦφch, nejΦast∞ji na b∞₧n²ch poΦφtaΦφch PC.

P°edpovφdat budoucnost X terminßl∙ a celΘho systΘmu X Window je velmi oÜemetnΘ. Nad∞je do nich vklßdanΘ se p°φliÜ nevyplnily, stejn∞ tak jako se nevyplnily dalÜφ plßny na sjednocenφ dosud znaΦn∞ rozt°φÜt∞nΘho sv∞ta Unixu. Hlavnφm problΘmem je dosud relativn∞ vysokß cena °eÜenφ na bßzi X Window, jejich odbornß nßroΦnost, a takΘ relativn∞ malΘ zßzemφ v dosud instalovanΘ zßkladn∞.