Ji°φ Peterka

Jednou z nejzajφmav∞jÜφch myÜlenek, kterΘ se v poslednφ dob∞ objevily ve sv∞t∞ poΦφtaΦ∙, je bezesporu myÜlenka vyu₧φt poΦφtaΦovou sφ¥ k distribuci program∙ do jednotliv²ch sφ¥ov²ch uzl∙ na zßklad∞ jejich momentßlnφ pot°eby - tedy myÜlenka vyu₧φt sφ¥ jako jakousi zßsobßrnu program∙, ze kterΘ vÜichni mohou pr∙b∞₧n∞ Φerpat to, co v dan² moment prßv∞ pot°ebujφ. Novum tΘto myÜlenky je bezesporu v tom, ₧e neguje dosud praktikovanou a znaΦn∞ zako°en∞nou p°edstavu o tom, ₧e sφtφ by se m∞la Üφ°it pouze data, zatφmco nßstroje pro jejich vyu₧itφ Φi zpracovßnφ by ji₧ m∞ly b²t p°φtomnΘ na jednotliv²ch uzlov²ch poΦφtaΦφch. Nynφ je tedy navrhovßno, aby se krom∞ dat distribuovaly po sφti souΦasn∞ i nßstroje pro zpracovßnφ dat, pro jejich zobrazenφ, editaci, Φi jeÜt∞ jin² zp∙sob prßce.

Z°ejm∞ nejΦast∞ji je prßv∞ naznaΦenß myÜlenka vyslovovßna v souvislosti s jazykem Java firmy Sun, i kdy₧ ale jde o myÜlenku mnohem obecn∞jÜφ, a Java je jednou z mo₧n²ch forem jejφ realizace. Z∙sta≥me ale ji₧ u tohoto jazyka, kter² se nejvφce postaral o proniknutφ samotnΘ myÜlenky do pov∞domφ ÜirÜφ u₧ivatelskΘ ve°ejnosti.

Jazyk Java je nßstrojem, kter² sleduje nßsledujφcφ cφl - umo₧nit, aby se do jednotliv²ch hypertextov²ch strßnek slu₧by World Wide Web daly vklßdat nejr∙zn∞jÜφ äv²konnΘ prvky", kterΘ by se p°enesly sφtφ a₧ na poΦφtaΦ koncovΘho u₧ivatele, a zde vykonaly urΦitou konkrΘtnφ Φinnost (a potΘ byly z u₧ivatelova poΦφtaΦe jednoduÜe smazßny). V terminologii jazyka Java se t∞mto v²konn²m prvk∙m °φkß applets (applety). Jsou to vlastn∞ programy, kterΘ lze vklßdat do WWW strßnek stejn∞, jako nap°φklad obrßzky, tabulky, formulß°e Φi jinΘ v∞ci. Samoz°ejm∞ se sem vklßdß jejich symbolick² k≤d, kter² je nejprve p°enesen (nahrßn) do u₧ivatelova klientskΘho programu slu₧by WWW (tj. do jeho browseru), a zde spuÜt∞n. Po technickΘ strßnce p°itom nejde o takovΘ programy, kterΘ by ji₧ byly v p°φmo spustitelnΘm tvaru. To nejde proto, ₧e klientskΘ programy (browsery) jsou dnes provozovßny na mnoha r∙zn²ch platformßch, a obecn∞ ka₧dß z nich pracuje s jin²m procesorem a instrukΦnφm souborem, a tudφ₧ i s jin²m tvarem p°φmo spustiteln²ch program∙. Applet tudφ₧ musφ b²t takov²m druhem programu, o kterΘm se °φkß ₧e je tzv. interpretovßn - je doslova äp°edhozen" jinΘmu programu (ji₧ specifickΘmu pro danou platformu), kter² jej bere postupn∞ p°φkaz za p°φkazem, a okam₧it∞ provßdφ to, co dan² p°φkaz po₧aduje (tzv. interpretuje jednotlivΘ p°φkazy). Dφky tomu je mo₧nΘ vystaΦit jen s jedin²m tvarem ka₧dΘho konkrΘtnφho appletu pro vÜechny mo₧nΘ platformy (samoz°ejm∞ pokud pro danou platformu existuje p°φsluÜn² interpretujφcφ program, tzv. interpret).

Co vÜechno ale mohou applety d∞lat, jakΘ funkce mohou vykonßvat, jakΘ slu₧by poskytovat, a k Φemu jsou vlastn∞ dobrΘ? Odpov∞∩ je v zßsad∞ jednoduchß: mohou d∞lat cokoli, co je mo₧nΘ naprogramovat v p°φsluÜnΘm programovacφm jazyku pro tvorbu applet∙ (tedy nap°φklad v jazyku Java). JednoduchΘ applety se nap°φklad mohou postarat o animaci WWW strßnky tφm, ₧e na nφ budou zobrazovat n∞co h²bajφcφho se. Slo₧it∞jÜφ applety pak mohou dodat WWW strßnkßm zcela novou funkΦnost, nap°φklad v podob∞ spreadsheetu specificky uzp∙sobenΘho obsahu danΘ strßnky, nebo n∞jakΘmu podobnΘmu nßstroji. Vrcholem vyu₧itφ applet∙ pak nejspφÜe bude modulßrnφ realizace cel²ch ävelk²ch" a plnohodnotn²ch aplikacφ, nap°φklad cel²ch textov²ch editor∙, v rßmci kter²ch budou jednotlivΘ funkce realizovßny samostatn²mi moduly ve form∞ applet∙. Tyto se budou dynamicky natahovat ze sφt∞ a₧ v okam₧iku, kdy je u₧ivatel bude chtφt skuteΦn∞ vyu₧φt. a nebude tedy nutnΘ je mφt vÜechny u sebe, p°edem. U₧ivatelsk² poΦφtaΦ pak dφky tomu nebude muset b²t nijak änaducan²", tak aby se na n∞j veÜlo vÜechno, co by kdy mohlo b²t zapot°ebφ. Zajφmavß myÜlenka, ne? JeÜt∞ zajφmav∞jÜφ d∙sledky to z°ejm∞ bude mφt i pro v²robce poΦφtaΦ∙, kte°φ v celΘ novΘ koncepci vidφ vφtanΘ pole p∙sobnosti pro v²robky zcela novΘho typu. Ale o tom zase a₧ p°φÜt∞.