Ji°φ Peterka

Tak jako v∞tÜina ·sp∞Ün²ch °eÜenφ, i oblφbenß Internetovß slu₧ba jmΘnem World Wide Web se neustßle vyvφjφ a zdokonaluje. Velmi d∙le₧it²m milnφkem na jejφ cest∞ za stßle dokonalejÜφmi mo₧nostmi bylo i zavedenφ zp∞tnΘ vazby, umo₧≥ujφ p°enos informacφ od u₧ivatele zp∞t k WWW serveru. Do tΘ doby toti₧ byla slu₧ba World Wide Web p°edevÜφm jednosm∞rn²m distribuΦnφm kanßlem, slou₧φcφ pot°ebßm p°enosu informacφ sm∞rem k u₧ivateli. Mo₧nost zp∞tnΘ vazby se objevila se zavedenφm tzv. formulß°∙, kterΘ jsou p°esn∞ tφm, co jejich nßzev slibuje - jsou to specißln∞ formßtovanΘ WWW strßnky s polφΦky n∞kolika mo₧n²ch typ∙, do kter²ch u₧ivatel vpisuje r∙znΘ ·daje, Φi ve kter²ch vybφrß jednu z p°edem definovan²ch mo₧nostφ, ve kter²ch zaÜkrtßvß jednu nebo n∞kolik mo₧nostφ apod., a pak äzmßΦknutφm" ovlßdacφho prvku ve form∞ tlaΦφtka vÜechny takto vypln∞nΘ informace odesφlß zp∞t WWW serveru, kter² mu formulß° p∙vodn∞ poslal.

Jakmile byla do slu₧by WWW zavedena takto fungujφcφ zp∞tnß vazba, otev°elo se rßzem mnoho netuÜen²ch mo₧nostφ pro jejφ vyu₧itφ. Nßhle se stalo mo₧nΘ to, aby u₧ivatelΘ ze sv²ch klientsk²ch program∙ (tzv. browser∙) zasφlali r∙znΘ p°φkazy a povely WWW servery, kter² na n∞ po₧adovan²m zp∙sobem reagoval - prost°ednictvφm formulß°e je nap°φklad mo₧nΘ realizovat on-line objednßvky, ve kter²ch u₧ivatel vyznaΦφ o co mß zßjem, kam mu to mß b²t poslßno apod. ╚asem se ale p°iÜlo i na to, ₧e existenci zp∞tnΘ vazby v rßmci WWW by Ülo vyu₧φt k n∞Φemu jeÜt∞ Üikovn∞jÜφmu: k tomu, aby celß slu₧ba WWW fungovala jako platforma zprost°edkovßvajφcφ jednotn² p°φstup k dalÜφm slu₧bßm, kterΘ ji₧ mohou mφt v zßsad∞ jakoukoli podstatu a formu. P°edstavme si jako p°φklad kladenφ dotaz∙ do n∞jakΘ databßze Φi informaΦnφho systΘmu, kter² sßm o sob∞ nenφ realizovßn v rßmci slu₧by WWW (jde nap°φklad o zcela äsamostatnou" databßzi). Slu₧ba WWW zde m∙₧e slou₧it jako prost°ednφk, kter² nejprve zajistφ zφskßnφ vstupnφch dat od u₧ivatele (jeho dotaz), pak tato data p°edß tomu, kdo je bude skuteΦn∞ zpracovßvat (v danΘm p°φpad∞ p°φsluÜnΘmu databßzovΘmu stroji), poslΘze si zase p°evezme v²sledky, a zajistφ jejich p°edßnφ zp∞t tazateli (ve form∞ WWW strßnky). Pro u₧ivatele to bude mφt velmi p°φjemn² efekt v tom, ₧e bude moci vyu₧φvat r∙znΘ slu₧by prost°ednictvφm jedinΘho (a tedy v₧dy stejnΘho) klientskΘho programu, navφc dostupnΘho prakticky odkudkoli v rßmci celΘho dneÜnφho Internetu a z v∞tÜiny dnes existujφcφch poΦφtaΦov²ch platforem.

U₧ivatel takovΘto slu₧by si navφc bude moci myslet, ₧e jde o p°φmou souΦßst WWW, resp. ₧e mu tuto slu₧bu poskytuje p°φmo p°φsluÜn² WWW server. Ve skuteΦnosti to samoz°ejm∞ nebude pravda, proto₧e WWW server zde bude fungovat jen jako prost°ednφk, a skuteΦnΘ zpracovßnφ bude zajiÜ¥ovat n∞kdo jin² - jinß aplikace, fungujφcφ vφcemΘn∞ autonomn∞ a nezßvisle na WWW serveru. Pro praktickΘ uskuteΦn∞nΘ tΘto mo₧nosti vÜak bylo nutnΘ uΦinit jeÜt∞ jeden d∙le₧it² krok: zavΘst vhodn² mechanismus komunikace mezi WWW serverem a dalÜφm subjektem (jin²m programem), kter² zajiÜ¥uje vlastnφ zpracovßnφ. Tedy mechanismus, kter² by WWW serveru umo₧≥oval korektn∞ p°edat jinΘmu programu cel² dotaz i se vÜemi jeho nßle₧itostmi, a potΘ zase umo₧nil p°evzφt od n∞j vÜechny v²sledky, p°evΘst je do tvaru WWW strßnky, a tu odeslat zp∞t tazateli do jeho browseru. Tφmto äjin²m programem" je nejΦast∞ji dalÜφ prost°ednφk, kter² teprve zajiÜ¥uje komunikaci se skuteΦn²m zpracovatelem dotazu. Proto se spφÜe hovo°φ o tzv. brßn∞ (angl. gateway), jejφ₧ chovßnφ musφ b²t z jednΘ strany p°izp∙sobeno po₧adavk∙m a chovßnφ skuteΦnΘho zpracovatale dotazu (nap°. databßze), a z druhΘ strany po₧adavk∙m WWW serveru. Souhrn po₧adavk∙ na tΘto druhΘ stran∞, tedy souhrn konvencφ a datov²ch formßt∙ pro komunikaci mezi WWW serverem a p°φsluÜnou brßnou, je dnes ji₧ ustßlen a standardizovßn jako tzv. CGI rozhranφ (co₧ je zkratka od anglickΘho äCommon Gateway Interface").