| VyÜlo v t²denφku: | CHIPweek |
| ╚φslo: | 7/96 |
| Datum: | 13. ·nora 1996 |
| Strana: | 25 |
| Rubrika/kategorie: | Principy poΦφtaΦov²ch sφtφ |
| Modul: | V²voj v²poΦetnφho modelu |
| Dφl: | 5 |
St°ediskovΘ poΦφtaΦe, oznaΦovanΘ Φasto takΘ jako sßlovΘ - proto₧e ke svΘmu provozu vy₧adovaly velkΘ klimatizovanΘ sßly - po dobu svΘ nadvlßdy poΦφtaΦovΘmu sv∞tu samoz°ejm∞ prochßzely urΦit²mi zm∞nami. Postupn∞ se zvyÜovala jejich rychlost a spolehlivost, sni₧ovala se cena a zmenÜovaly se jejich fyzickΘ rozm∞ry. Prßv∞ zmenÜenΘ fyzickΘ rozm∞ry pak dokonce daly vzniknout samostatnΘ kategorii poΦφtaΦ∙, tzv. minipoΦφtaΦ∙m. Ty se ale od sv²ch velk²ch st°ediskov²ch (sßlov²ch) prot∞jÜk∙ nijak principißln∞ neliÜily - zejmΘna pokud jde o zp∙sob fungovßnφ a zp∙sob provozovßnφ jednotliv²ch aplikacφ. Stßle to byly p°edevÜφm hostitelskΘ poΦφtaΦe vybavenΘ terminßly, ähostφcφ" aplikace fungujφcφ v re₧imu host/terminßl. Kvantitativnφ zm∞ny, vyvolanΘ pokrokem ve v²robnφch technologiφch, zkrßtka stßle jeÜt∞ nezp∙sobily zm∞nu zßsadnφ, kvalitativnφ.
╪φzenφm osudu se jako zßkladnφ operaΦnφ systΘm tohoto novodobΘho fenomΘnu stal MS DOS, kter² jakoby cht∞l negovat v∞tÜinu vlastnostφ operaΦnφch systΘm∙ tehdejÜφch st°ediskov²ch poΦφtaΦ∙. Byl a nav₧dy z∙stal jednou₧ivatelsk²m, co₧ konec konc∙ dob°e odpovφdalo samotnΘ myÜlence osobnφch poΦφtaΦ∙. Vzhledem ke svΘ jednou₧ivatelskosti pak dokonce ani neznal pojem u₧ivatele. Navφc ale byl celou svou koncepcφ tzv. jedno·lohov², co₧ znamenß ₧e nepoΦφtal s tφm, ₧e by jeden u₧ivatel mohl na svΘm poΦφtaΦi chtφt provozovat vφce aplikacφ (·loh) najednou.
U osobnφho poΦφtaΦe IBM PC, vybavenΘho jednφm monitorem a jedinou klßvesnicφ, bylo p°edem jasnΘ äkam si u₧ivatel sedne", a nebylo tedy nutnΘ ₧ßdnΘ dynamickΘ z°izovßnφ terminßlov²ch relacφ. Dokonce vzhledem k jedno·lohovΘmu charakteru operaΦnφho systΘmu MS DOS (nedovolujφcφmu änormßlnφm zp∙sobem" spustit vφce jak jednu ·lohu souΦasn∞) nebylo v∙bec t°eba uva₧ovat n∞jakΘ terminßlovΘ relace - vÜechny v²stupy k u₧ivateli sm∞°ovaly änatvrdo" na jedin² displej poΦφtaΦe PC, a vÜechny vstupy od u₧ivatele se odebφraly z jedinΘ existujφcφ klßvesnice. Dφky tomu si operaΦnφ systΘm MS DOS dokonce mohl dovolit to, aby pojem terminßlovΘ relace v∙bec neznal.
NovΘ aplikace, psanΘ ji₧ na mφru osobnφm poΦφtaΦ∙m IBM PC a kompatibilnφm, rychle p°evzaly jednou₧ivatelskou a jedno·lohovou filosofii MS DOSu. Rychle si zvykly na to, ₧e vedle nich nepob∞₧φ ji₧ ₧ßdnΘ jinΘ aplikace (snad vyjma rezidentnφch program∙), a tak se zaΦaly chovat znaΦn∞ sobecky. Nemusely nap°φklad pamatovat na to, ₧e by o konkrΘtnφ systΘmovΘ zdroje mohl soub∞₧n∞ usilovat i n∞kdo jin² (jinΘ aplikace), a mohly si naopak vÜechny takovΘto zdroje jednoduÜe natrvalo p°ivlastnit. Aplikace, psanΘ pro osobnφ poΦφtaΦe PC, si mohly myslet ₧e majφ cel² poΦφtaΦ jen a jen pro sebe - ₧e majφ v²hradn∞ ke svΘ dispozici celou volnou operaΦnφ pam∞¥, ₧e jen a jen pro sebe majφ vÜechny soubory, tiskßrny, klßvesnici i displej, stejn∞ tak za°φzenφ p°ipojenß k sΘriov²m port∙m atd. TakΘ o operaΦnφm systΘmu si mohly myslet, ₧e je to jen jakßsi soustava rutin, kterß je jim pln∞ k dispozici a nikdy neodmφtne ₧ßdnou jejich ₧ßdost.
Aplikace, vychßzejφcφ z prßv∞ popsan²ch p°edpoklad∙, ji₧ nebyly aplikacemi uzp∙soben²mi pro v²poΦetnφ model host/terminßl. Nebyl to ani pozd∞jÜφ model server/pracovnφ stanice, a samoz°ejm∞ ani model klient/server. Jejich chovßnφ a p°edevÜφm jejich celkovß koncepce vytvß°ela zcela specifick² v²poΦetnφ model, pro kter² se dodnes neustßlilo ₧ßdnΘ specifickΘ oznaΦenφ.
SouΦasn∞ s odstran∞nφm n∞kter²ch d°φv∞jÜφch problΘm∙ vÜak rßzem vyvstaly problΘmy novΘ, dosud netuÜenΘ. V∞tÜina z nich p°itom souvisφ prßv∞ s decentralizacφ, kterou osobnφ poΦφtaΦe zavedly - ka₧d² osobnφ poΦφtaΦ sice byl hradem, na kterΘm se aplikace mohla chovat jako jedin² a v²hradnφ pßn, ale na druhΘ stran∞ si zase ka₧dß aplikace musela zajistit vÜechno znovu a sama, resp. znovu a sßm si to musel zajistit vlastnφk poΦφtaΦe. Nap°φklad nainstalovat novou aplikace bylo nutnΘ na ka₧dΘm osobnφm poΦφtaΦi zvlßÜ¥, zatφmco za dob centralizovan²ch st°ediskov²ch poΦφtaΦ∙ to staΦilo ud∞lat jednou.
Jin²m p°φkladem mohlo b²t odstra≥ovßnφ chyb, zßvad a jin²ch nestandardnφch situacφ. Jestli₧e d°φve staΦilo lokalizovat p°φΦinu a opravit ji na jedinΘm mφst∞, nynφ bylo nutnΘ obdobnou zßvadu odstra≥ovat znovu a znovu, na ka₧dΘm jednotlivΘm poΦφtaΦi. Jestli₧e d°φve staΦil pro podporu u₧ivatel∙ mal² okruh systΘmov²ch programßtor∙ a technik∙, nynφ jejich äspot°eba" znaΦn∞ stoupla, proto₧e bylo nutnΘ neustßle äobφhat" jednotlivΘ osobnφ poΦφtaΦe a individußln∞ °eÜit konflikty, do kter²ch se jejich u₧ivatelΘ dostßvali.
JeÜt∞ dalÜφm zdrojem problΘm∙ se pak stßvaly snahy u₧ivatel∙ o vzßjemnou spoluprßci. Na p∙vodnφm hostitelskΘm poΦφtaΦi, kde vÜechny datovΘ (i jinΘ) soubory byly v zßsad∞ äna jednΘ hromad∞", nebylo velk²m problΘmem sdφlet tato data - nap°φklad umo₧nit u₧ivatel∙m souΦasn² p°φstup do jednΘ a tΘ₧e databßze, editaci r∙zn²ch Φßstφ tΘho₧ dokumentu apod. V prost°edφ samostatn²ch a zcela izolovan²ch poΦφtaΦ∙ PC to ale bylo velmi obtφ₧nΘ - dalo se to °eÜit v zßsad∞ jen replikacemi, neboli vytvß°enφm samostatn²ch kopiφ. prßce s t∞mito kopiemi ale p°inßÜela znaΦnΘ riziko vzniku vzßjemn∞ nekonzistentnφch verzφ jedn∞ch a t²ch₧ dat.
Celkov∞ se tedy objevily problΘmy jak v oblasti sprßvy (kterΘ p∙vodnφ centralizace vyhovovala mnohem vφce), tak i v oblasti spoluprßce u₧ivatel∙, a v neposlednφ °ad∞ i problΘmy s tφm, ₧e n∞kterΘ v∞ci byly stßle jeÜt∞ moc drahΘ, ne₧ aby je mohli u₧ivatelΘ dostat jen a jen ke svΘmu v²hradnφmu vyu₧itφ (nap°φklad v²konnΘ laserovΘ tiskßrny apod.). LidΘ pom∞rn∞ brzy pochopili, ₧e zavedenφ zcela samostatn²ch a od sebe izolovan²ch osobnφch poΦφtaΦ∙ je pouze opaΦn²m extrΘmem k p∙vodnφmu ryze centralizovanΘmu sv∞tu hostitelsk²ch poΦφtaΦ∙.