VyÜlo v t²denφku: CHIPweek
╚φslo:6/96
Datum:6. ·nora 1996
Strana:25
Rubrika/kategorie: Principy poΦφtaΦov²ch sφtφ
Modul: V²voj v²poΦetnφho modelu
Dφl:4

zp∞t do archivu Φlßnk∙ | rejst°φk | p°edchozφ Φlßnek | nßsledujφcφ Φlßnek

Ji°φ Peterka

TerminßlovΘ sφt∞ a terminßlovΘ relace

Zßkladnφm p°edpokladem nasazenφ v²poΦetnφho modelu host/terminßl, umo₧≥ujφcφho souΦasnou interaktivnφ prßci vφce u₧ivatel∙, je existence vhodn²ch u₧ivatelsk²ch pracoviÜ¥, neboli tzv. terminßl∙. Ty mohou b²t k hostitelsk²m poΦφtaΦ∙m p°ipojovßny r∙zn²mi zp∙soby, od jednoduch²ch a₧ po velmi komplikovanΘ, p°edstavujφcφ ve svΘ podstat∞ celΘ terminßlovΘ sφt∞. V jakΘm vztahu ale jsou tyto terminßlovΘ sφt∞ k dneÜnφm poΦφtaΦov²m sφtφm, a co si sprßvn∞ p°edstavit pod pojmem ävzdßlenß terminßlovß relace"?

Vra¥me se ale nejprve k samotnΘ podstat∞ v²poΦetnφho modelu host/terminßl a k n∞kter²m zajφmav²m d∙sledk∙m, kterΘ z tΘto podstaty vypl²vajφ. Jak jsme si ji₧ °ekli minule, aplikace provozovanΘ v tomto v²poΦetnφm modelu b∞₧φ na centrßlnφm hostitelskΘm poΦφtaΦi, a se sv²mi u₧ivateli komunikujφ prost°ednictvφm terminßl∙, na kterΘ jim zasφlajφ svΘ v²stupy, a od kter²ch naopak zφskßvajφ u₧ivatelovy vstupy. JakΘ povahy ale tyto v²stupy a vstupy jsou, Φi jakΘ v principu mohou b²t?

P°i hledßnφ odpov∞di je vhodnΘ si uv∞domit, ₧e model host/terminßl vznikl v rann²ch dobßch nasazovßnφ v²poΦetnφ techniky (tedy alespo≥ z dneÜnφho pohledu), kdy mo₧nosti hardwaru a softwaru jeÜt∞ zdaleka nebyly takovΘ jako dnes. Proto o n∞jakΘm jemn∞jÜφm grafickΘm zobrazovßnφ nemohlo b²t jeÜt∞ ani °eΦi, a vÜe bylo zalo₧eno na prßci s cel²mi znaky - u₧ivatel zadßval z klßvesnice svΘho terminßlu jednotlivΘ znaky, a stejn∞ tak jeho ·loha mu posφlala na obrazovku terminßlu k zobrazenφ takΘ jen jednotlivΘ znaky. V dneÜnφ terminologii tedy Ülo zßsadn∞ o prßci ve znakovΘm re₧imu. Tomu se pak p°izp∙sobovala i konstrukce terminßl∙, dimenzovßnφ p°enosov²ch cest pou₧it²ch pro p°enos terminßl∙, i samotnΘ chovßnφ aplikacφ, pracujφcφch v re₧imu host/terminßl. Charakteristickß orientace na znakov² re₧im p°itom modelu host/terminßl z∙stala dodnes, a stala se tΘm∞° jeho synonymem - kdy₧ se dnes o n∞jakΘ aplikaci °ekne, ₧e pracuje v tomto re₧imu, je prakticky jistΘ, ₧e nabφzφ jen °ßdkov∞ orientovanΘ u₧ivatelskΘ rozhranφ. Nic na tom nem∞nφ ani skuteΦnost, ₧e grafice v re₧imu host/terminßl nestojφ v cest∞ ₧ßdnΘ principißlnφ p°ekß₧ky. K dispozici ji₧ jsou i takovΘ terminßly, kterΘ zvlßdajφ prßci v grafickΘm re₧imu, a stejn∞ tak p°enosovΘ cesty, pou₧φvanΘ pro p°ipojovßnφ terminßl∙, by p°enos objemn∞jÜφ grafiky nejspφÜe takΘ umo₧≥ovaly. Praxe vÜak tyto mo₧nosti nevyu₧ila, a tak se model host/terminßl nadßle pou₧φvß jen pro prßci ve znakovΘm re₧imu. Jistou grafickou variantu tohoto v²poΦetnφho modelu lze sice spat°ovat v systΘmech X Window (o kter²ch si Φasem takΘ povφme), ale ty jsou p°eci jen zalo₧eny na pon∞kud odliÜn²ch myÜlenkßch a principech ne₧ model host/terminßl.

SΘriovΘ linky, koncentrßtory a terminßlovΘ sφt∞

Zp∙sob p°ipojovßnφ terminßl∙ k hostitelsk²m poΦφtaΦ∙m mohl tedy vychßzet ze skuteΦnosti, ₧e ob∞ma sm∞ry budou p°enßÜeny pouze jednotlivΘ znaky. To v praxi znamenalo, ₧e pot°ebnΘ p°enosovΘ linky nemusely b²t dimenzovßny na velkΘ p°enosovΘ kapacity. Dφky tomu bylo pro p°ipojovßnφ jednotliv²ch terminßl∙ mo₧nΘ pou₧φt prakticky vÜechno, co bylo k dispozici - na krßtkou vzdßlenost jednotlivΘ sΘriovΘ kabely, na delÜφ vzdßlenosti pak b∞₧nΘ telefonnφ linky osazenΘ tehdy dostupn²mi modemy, a dokonce i pevnΘ okruhy. Ty ale ji₧ byly v²razn∞ nßkladn∞jÜφ, a tak bylo obvykle nutnΘ vyu₧φt jejich p°enosov²ch schopnostφ pro p°ipojenφ vφce terminßl∙ souΦasn∞. Dφky tomu spat°ila sv∞tlo sv∞ta za°φzenφ, oznaΦovanß jako terminßlovΘ koncentrßtory - prost°ednictvφm jednoho fyzickΘho p°enosovΘho kanßlu (pevnΘho okruhu) vytvß°φ n∞kolik logick²ch p°enosov²ch kanßl∙, vyhrazen²ch pro jednotlivΘ terminßly. Dφky koncentrßtor∙m a mo₧nosti sdφlenφ pevn²ch okruh∙ vφce terminßly se pak stalo mo₧nΘ p°ipojovat tyto terminßly i na velkΘ vzdßlenosti. Nap°φklad v roce 1990 byl na pra₧skΘm ╚VUT v rßmci tzv. akademickΘ inicativy firmy IBM instalovßn st°ediskov² poΦφtaΦ IBM 4381, a k n∞mu byly p°ipojeny terminßly nachßzejφcφ se mj. i v Brn∞ a Bratislav∞.

Zavedenφm koncentrßtor∙ ale p°ibyla jistß prßce i samotn²m hostitelsk²m poΦφtaΦ∙m. Jestli₧e toti₧ koncentrßtor na vzdßlenΘm konci pevnΘho okruhu fungoval tak, ₧e äbalil" data od jednotliv²ch terminßl∙ do jednoho v∞tÜφho äbalφΦku" a ten pak odesφlal hostitelskΘmu poΦφtaΦi, musel jej na druhΘm konci n∞kdo zp∞tn∞ ärozbalovat". Aby toto (a dalÜφ nezbytnΘ Φinnosti, souvisejφcφ s komunikacφ se vzdßlen²mi terminßly) nemusel zajiÜ¥ovat samotn² hostitelsk² poΦφtaΦ, byla zßhy vyvinuta specializovanß za°φzenφ, kterß na sebe p°ebφrala povinnosti spojenΘ s komunikacφ a obsluhou terminßl∙. Tato za°φzenφ se p°itom p°ed°azovala samotnΘmu hostitelskΘmu poΦφtaΦi, a proto byla oznaΦovßna jako äp°ed°azenΘ procesory" (anglicky: Front-End Processors). V praxi pak s vyu₧itφm terminßlov²ch koncentrßtor∙, p°ed°azen²ch procesor∙ a dalÜφch specializovan²ch komunikaΦnφch za°φzenφ vznikaly Φasto dosti slo₧itΘ soustavy ärozvod∙" k blφzk²m i znaΦn∞ vzdßlen²m terminßl∙m velk²ch st°ediskov²ch poΦφtaΦ∙, kter²m se ne nadarmo °φkalo terminßlovΘ sφt∞.

TΘm∞° k ·plnΘ dokonalosti byly terminßlovΘ sφt∞ dovedeny v rßmci architektury SNA (Systems Network Architecture) firmy IBM. Tato architektura je zajφmavß i tφm, ₧e po dost dlouhou dobu vlastn∞ nic jinΘho ne₧ terminßlovΘ sφt∞ nep°ipouÜt∞la, a byla zam∞°ena v²hradn∞ na p°ipojovßnφ terminßl∙ k centrßlnφm hostitelsk²m poΦφtaΦ∙m. Teprve pozd∞ji opustila sv∙j znaΦn∞ centralizovan² pohled na sv∞t a p°ipustila, ₧e podstatou poΦφtaΦovΘ sφt∞ je n∞co jinΘho, ne₧ jen rozvod a svod vstup∙ a v²stup∙ do jedinΘho centra, kde se odehrßvß veÜkerΘ zpracovßnφ.

VzdßlenΘ terminßlovΘ relace

PoΦφtaΦovΘ sφt∞ v dneÜnφm slova smyslu jsou skuteΦn∞ n∞Φφm jin²m, ne₧ sφt∞ terminßlovΘ - propojujφ toti₧ jednotlivΘ uzly, kterΘ majφ vlastnφ v²poΦetnφ kapacitu, a mohou tudφ₧ mφt i znaΦnou mφru autonomie. Uzly poΦφtaΦovΘ sφt∞ samoz°ejm∞ mohou b²t i hostitelskΘ poΦφtaΦe, vybavenΘ vlastnφmi terminßlov²mi sφt∞mi, jak naznaΦuje obrßzek. V takovΘmto prost°edφ p°itom b²vß velmi ₧ßdoucφ vyu₧φt vÜech existujφcφch p°enosov²ch kanßl∙ i pro pot°eby terminßlovΘho provozou - konkrΘtn∞ nap°φklad k tomu, aby u₧ivatel pracujφcφ u terminßlu TB1 poΦφtaΦe B (ve smyslu obrßzku) mohl pracovat s ·lohou, provozovanou v re₧imu host/terminßl na poΦφtaΦi A - tedy stejn∞, jako kdyby pracoval na n∞kterΘm z terminßl∙ TA poΦφtaΦe A.

Obrßzek 1.
P°edstava lokßlnφ a vzdßlenΘ terminßlovΘ relace
Mezi aplikacφ, b∞₧φcφ na hostitelskΘm poΦφtaΦi a terminßlem, se kter²m tato aplikace pracuje, vznikß obecn² vztah, kterΘmu se °φkß terminßlovß relace (terminal session). V naÜem konkrΘtnφm p°φpad∞ vÜak p∙jde o tzv. vzdßlenou terminßlovou relaci (remote terminal session), v rßmci kterΘ aplikace b∞₧φ na jednom uzlovΘm poΦφtaΦi sφt∞, a se sv²m u₧ivatelem komunikuje prost°ednictvφm terminßlu, kter² je p°ipojen k jinΘmu uzlovΘmu poΦφtaΦi sφt∞. Samotnß poΦφtaΦovß sφ¥ zde tak supluje funkce sφt∞ terminßlovΘ, nebo¥ zprost°edkovßvß p°enos vstup∙ z terminßlu sm∞rem k aplikaci, a p°enos jejφch v²stup∙ opaΦn²m sm∞rem.

Provozovßnφ vzdßlen²ch terminßlov²ch relacφ je i v dneÜnφ dob∞ jednou ze zßkladnφch slu₧eb prakticky vÜech poΦφtaΦov²ch sφtφ. Umo₧≥uje pracovat äna dßlku" s aplikacemi, kterΘ b∞₧φ na vzdßlen²ch uzlov²ch poΦφtaΦφch sφt∞ - m∞jme ale na pam∞ti, ₧e toto se t²kß jen aplikacφ, pracujφcφch v re₧imu (modelu) host/terminßl. T∞mi nap°φklad nejsou aplikace, urΦenΘ pro dnes tak rozÜφ°enou platformu osobnφch poΦφtaΦ∙ standardu IBM PC. Tyto poΦφtaΦe toti₧ vznikly v jistΘm smyslu jako negace celΘ koncepce hostitelsk²ch poΦφtaΦ∙ s terminßly a modelu host/terminßl.


zp∞t do archivu Φlßnk∙ | rejst°φk | p°edchozφ Φlßnek | nßsledujφcφ Φlßnek
Tento Φlßnek m∙₧e b²t voln∞ Üφ°en, pokud se tak d∞je pro studijnφ ·Φely, na nev²d∞leΦnΘm zßklad∞ a se zachovßnφm tohoto dov∞tku. Podrobnosti hledejte zde, resp. na adrese http://archiv.czech.net/copyleft.htm