Ji°φ Peterka:

Za kolik je u nßs Internet?

Obsah:

• PoskytovatelΘ s vlastnφ p°φpojkou a bez vlastnφ p°φpojky
• Kolik stojφ p°ipojenφ pevnou linkou
• Kolik stojφ komutovanΘ p°ipojenφ jednotliv²ch poΦφtaΦ∙

Nabφdka Internetov²ch slu₧eb v naÜφ zemi byla po dlouhou dobu omezovßna monopolem na ve°ejnΘ poskytovßnφ slu₧eb p°enosu dat, kter² vlastnila firma EuroTel (jako p∙vodnφ provozovatel stejnojmennΘ ve°ejnΘ datovΘ sφt∞). Existence tohoto monopolu znamenala, ₧e nikdo jin² nemohl zφskat oprßvn∞nφ na skuteΦn∞ ve°ejnΘ poskytovßnφ slu₧eb p°enosu dat, mezi kterΘ pat°φ i poskytovßnφ p°φstupu k Internetu. Jedinou mo₧nostφ bylo zφskat oprßvn∞nφ na poskytovßnφ t∞chto slu₧eb n∞jak²m zp∙sobem omezenΘmu a limitovanΘmu okruhu u₧ivatel∙. I za tΘto situace se u nßs etablovali dva poskytovatelΘ p°ipojenφ: akademickß sφ¥ CESNET, provozovanß V²poΦetnφm centrem ╚VUT Praha, a firma COnet (nedßvno p°ejmenovanß na Internet CZ).

V polovin∞ lo≥skΘho roku, v souvislosti s odkoupenφm divize poΦφtaΦov²ch sφtφ firmy EuroTel a jejφm p°echodem pod SPT Telecom (pod nßzvem NexTel), doÜlo k zßsadnφ zm∞n∞ - p∙vodnφ monopol, kter² m∞l skonΦit v listopadu 1995, toti₧ nep°eÜel na novΘho vlastnφka a p°estal platit. Dφky tomu se pak nßÜ trh poskytovßnφ Internetov²ch slu₧eb pln∞ otev°el, a dßle se vyvφjel p°irozen²m a dosti dynamick²m zp∙sobem. Na scΘn∞ se objevila celß °ada nov²ch subjekt∙, kterΘ projevily zßjem o poskytovßnφ slu₧eb souvisejφcφch s Internetem. Lze je p°itom rozd∞lit do n∞kolika kategoriφ Φi skupin.

PoskytovatelΘ s vlastnφ p°φpojkou a bez vlastnφ p°φpojky

Prvnφ skupinu tvo°φ takovΘ subjekty, kterΘ majφ Φi prßv∞ si z°izujφ vlastnφ p°φpojku do zahraniΦφ, sm∞rem do jßdra Internetu (nebo alespo≥ ji₧ ve°ejn∞ oznßmily zßm∞° takovouto p°φpojku vybudovat). Pat°φ mezi n∞ oba p∙vodnφ poskytovatelΘ, tj. CESNET a Internet CZ, a dßle firmy IBM, PVT, Datac, NexTel a italsk² Video on Line. Podrobn∞jÜφ ·daje o jejich p°φpojkßch uvßdφ nßsledujφcφ tabulka:

Druhou skupinou pak tvo°φ firmy, kterΘ nemajφ vlastnφ p°φpojku do zahraniΦφ, pot°ebnou konektivitu si samy kupujφ od n∞kterΘho z provozovatel∙ s vlastnφ p°φpojkou, p°idßvajφ k tΘto konektivit∞ dalÜφ slu₧by a prodßvajφ ji dßle sv²m koncov²m zßkaznφk∙m. NejΦast∞ji p°itom jde o firmy, kterΘ se zam∞°ujφ na poskytovßnφ p°φstupu äv malΘm", tedy jednotliv²m zßkaznφk∙m, po komutovan²ch linkßch ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞, a na poskytovßnφ souvisejφcφch podp∙rn²ch slu₧eb. N∞kterΘ z t∞chto firem bez vlastnφ p°φpojky do zahraniΦφ vÜak takΘ samy nabφzφ i p°ipojovßnφ pevnou linkou. P°φkladem firem z tΘto skupiny mohou b²t firmy Autocont, AxonNet, Bajt, EvroCAD, GTS Czechcom, INEC, Infima, LAN projekt, LUKO, ProInfo a SPINET.

Kolik stojφ p°ipojenφ pevnou linkou

V cenßch za jednotlivΘ druhy p°φpojek k Internetu doÜlo v souvislosti s pßdem monopolu Eurotelu a s p°φchodem nov²ch poskytovatel∙ k v²raznΘmu zlomu. Nap°φklad jeÜt∞ na lo≥skΘm Invexu rozdßvala firma Internet CZ (b²val² Conet) cenφk, podle kterΘho si za p°φpojku pevnou linkou s p°enosovou rychlostφ 64 ·Φtovala p°esn∞ 99 000,- korun m∞sφΦn∞. Dnes ji₧ je mo₧nΘ po°φdit p°φpojku s touto nominßlnφ p°enosovou rychlostφ za cca 44 000,- KΦ (od firem jako CESNET, GTS, IBM ╚R, INEC a dalÜφch), Φi dokonce za necel²ch 39 tisφc (od firmy Datac), a₧ za 36 000,- (od firmy LUKO). Pokud jste ochotni se spokojit s pevnou p°φpojkou jen o rychlosti 9,6 kbps, m∙₧ete ji po°φdit ji₧ za necel²ch 12 000,- (od CESNETu), Φi dokonce za necel²ch 10 000,- (od firem Datac a LUKO). KonkrΘtnφ nabφdky jednotliv²ch firem se samoz°ejm∞ mohou v Φase r∙zn∞ m∞nit, i v d∙sledku konkurenΦnφch tlak∙ - proto zde uvßdφme pouze orientaΦnφ cenovΘ relace, a v p°φpad∞ konkrΘtnφho zßjmu v°ele doporuΦujeme informovat se na aktußlnφ ceny p°φmo u jednotliv²ch poskytovatel∙. Pot°ebnΘ adresy a telefonickß spojenφ na n∞ najdete v p°ilo₧enΘ tabulce.

Kolik stojφ komutovanΘ p°ipojenφ jednotliv²ch poΦφtaΦ∙

JeÜt∞ k v∞tÜφmu poklesu cen ne₧ u p°φpojek pevnou linkou doÜlo u p°φpojek komutovan²ch, urΦen²ch pro p°ipojovßnφ jednotliv²ch poΦφtaΦ∙. Zde se obvykle zßkaznφk setkß s r∙zn²mi cenov²mi strategiemi: na jednom konci spektra stojφ m∞sφΦnφ pauÜßl, kter² pokr²vß neomezenou dobu p°ipojenφ. Takovouto slu₧bu lze po°φdit nap°φklad od CESNETu (za 3000,- KΦ m∞sφΦn∞), od firem Datac a EvroCAD (za 2850,-), Φi od firmy LUKO (za 2500,- KΦ m∞sφΦn∞). Doslova cenovou bombou je pak oznßmenφ italskΘho poskytovatele Video on Line, kter² poΦßtkem lo≥skΘho prosince vstoupil i na nßÜ trh Internetov²ch slu₧eb a ohlßsil zßm∞r poskytovat Φasov∞ neomezen² komutovan² p°φstup za m∞sφΦnφ pauÜßl pouh²ch 495,- KΦ.

Uprost°ed spektra cenov²ch strategiφ pak jsou takovΘ m∞sφΦnφ pauÜßly, kterΘ pokr²vajφ jen urΦitou dobu p°ipojenφ (nap°φklad 10, 20, a₧ 240 hodin m∞sφΦn∞), a p°i jejφm p°ekroΦenφ se platφ samostatn∞ za ka₧dou dalÜφ minutu, obvykle 1 korunu. Na druhΘm konci spektra pak jsou takovΘ m∞sφΦnφ pauÜßly, kterΘ nepokr²vajφ ₧ßdnou dobu p°ipojenφ, a zßkaznφk pak platφ samostatn∞ za ka₧dou minutu strßvenou v Internetu. Takov²to m∞sφΦnφ pauÜßl pak lze po°φdit ji₧ za 350,- KΦ m∞sφΦn∞ (nap°. u firem Datac, EvroCAD Φi LUKO).

Pokud vßs zajφmajφ p°esnΘ ceny a dalÜφ podmφnky, op∞t doporuΦujeme kontaktovat p°φmo jednotlivΘ poskytovatele. Budete-li si vybφrat prßv∞ tento druh p°ipojenφ, nezapome≥te se ptßt takΘ na to, kde se nachßzφ p°φstupovΘ body do sφtφ jednotliv²ch poskytovatel∙ p°ipojenφ, kolika modemy jsou osazeny (a jak rychlΘ tyto modemy jsou), a kolik u₧ivatel∙ zde p°ipadß na jeden modem.

Pokud jde o nabφdku pot°ebnΘho programovΘho vybavenφ pro prßci v Internetu, zde je nabφdka relativn∞ dosti Üirokß. Praktick² ka₧d² poskytovatel p°ipojenφ k Internetu je schopen vßm zajistit Φi alespo≥ zprost°edkovat prodej n∞kjterΘho vhodnΘho produktu. N∞kterΘ oblφbenΘ InternetovΘ produkty a aplikace se ale distribuujφ pon∞kud jin²m zp∙sobem, ne₧ b∞₧n²m äp°espultov²m prodejem" - lze si je voln∞ ästßhnout" p°φmo z Internetu, po urΦitou dobu zkouÜet, a pak za n∞ bu┤d zaplatit nebo je p°estat pou₧φvat (tj. jde v zßsad∞ o shareware). Z°ejm∞ nejznßm∞jÜφm Internetov²m produktem, kter² je Üφ°en nejvφce tφmto zp∙sobem, je browser Netscape Navigator firmy Netscape. Kdy₧ jsme se tuzemsk²ch firem dotazovali, zda dokß₧φ zaregistrovat (zlegalizovat) takovΘto produkty obecn∞ a browser Netscape Navigator konkrΘtn∞, odpov∞d∞ly nßm kladn∞ t°i firmy: AxonNet, Internet CZ a LAN Projekt.