| VyÜlo v t²denφku: | CHIPweek |
| ╚φslo: | 6/96 |
| Datum: | 6. ·nora 1995 |
| Strana: | 22, 23 |
| Rubrika/kategorie: | ╚lßnky o Internetu |
VÜechny poΦφtaΦovΘ sφt∞, Internet nevyjφmaje, dnes vychßzφ z takzvanΘho vrstvovΘho modelu. To v praxi znamenß, ₧e jejich funkce jsou rozd∞leny do n∞kolika vrstev, z nich₧ ka₧dß mß n∞co konkrΘtnφho na starosti - ni₧Üφ vrstvy jsou zam∞°enΘ na p°enos dat, zatφmco vyÜÜφ vrstvy jsou ji₧ orientovßny u₧ivatelsky a poskytujφ p°φmou podporu jednotliv²m aplikacφm. Ka₧dß vrstva p°itom funguje podle urΦit²ch pravidel, kterΘ tvo°φ takzvanΘ protokoly - v konkrΘtnφm p°φpad∞ Internetu se jednß o celou soustavu protokol∙, oznaΦovan²ch souhrnn²m nßzvem TCP/IP, resp. jako ärodina protokol∙ TCP/IP" (anglicky: TCP/IP Protocol Suite). No a od toho ji₧ lze odvodit zßkladnφ po₧adavek na programovΘ vybavenφ poΦφtaΦe, kter² mß mφt p°φstup do Internetu a mß b²t schopen v n∞m pracovat: musφ mφt implementovßny protokoly TCP/IP, a musφ b²t schopen jejich prost°ednictvφm komunikovat s ostatnφmi uzlov²mi poΦφtaΦi v Internetu.
Podφvejme se nynφ podrobn∞ji na to, jakΘ jsou nejd∙le₧it∞jÜφ protokoly z rodiny protokol∙ TCP/IP, a hlavn∞ jak²m zp∙sobem jsou obvykle implementovßny v prost°edφ, kterΘ lze oΦekßvat u nejv∞tÜφho poΦtu naÜich u₧ivatel∙ - tedy v prost°edφ MS Windows poΦφtaΦ∙ PC.
Zßkladnφm protokolem, kter² se v sφtφch na bßzi protokol∙ TCP/IP (tj. i v Internetu) starß o p°enos dat, je protokol s p°φznaΦn²m jmΘnem äInternet Protocol", zkratkou IP. Je to protokol, kter² bezprost°edn∞ vyu₧φvß p°enosov²ch mechanism∙ poΦφtaΦov²ch sφtφ na ·rovni ni₧Üφch vrstev (nap°φklad p°enosov²ch technologiφ sφtφ typu Ethernet Φi Token Ring, FDDI apod.), a na druhΘ stran∞ je sßm vyu₧φvßn p°enosov²mi protokoly vyÜÜφch vrstev, mezi kterΘ pat°φ nap°φklad protokol TCP (Transmission Control Protocol). Prßv∞ tyto dva protokoly, IP a TCP, jsou natolik charakteristickΘ a v²znamnΘ, ₧e daly nßzev celΘ soustav∞ protokol∙ TCP/IP. Nejsou ale zdaleka jedin²mi protokoly v tΘto rodin∞ protokol∙.
Nap°φklad pro p°enos dat po sΘriov²ch linkßch byla vyvinuta zvlßÜtnφ verze protokolu IP, oznaΦovanß jako SLIP (Serial Line IP). Zde je p°itom vhodnΘ si uv∞domit, ₧e jednou z variant sΘriov²ch linek jsou i komutovanΘ linky ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞, vybavenΘ na obou koncφch pot°ebn²mi modemy - tak₧e budete-li se chtφt se sv²m poΦφtaΦem p°ipojit k Internetu äpo telefonu", neboli prost°ednictvφm komutovan²ch linek ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞, budete pot°ebovat vhodnou implementaci protookolu SLIP. Alternativou k protokolu SLIP je pak nov∞jÜφ protokol PPP (Point-to-Point Protocol), kter² je takΘ urΦen pro sΘriovΘ linky, a Φasem z°ejm∞ nahradφ starÜφ SLIP.
Naproti tomu v p°φpad∞, kdy vßÜ poΦφtaΦ bude p°ipojen do n∞jakΘ lokßlnφ sφt∞, budete pou₧φvat p°φmo zßkladnφ p°enosov² protokol IP. Budete tedy pot°ebovat jeho implementaci nad takovou zßkladnφ p°enosovou technologiφ, jakß se v danΘ sφti pou₧φvß - nejspφÜe tedy nad Ethernetem, Token Ringem, nad FDDI apod.
Zßkladnφ p°enosovΘ protokoly jsou v prost°edφ dneÜnφch operaΦnφch systΘm∙ implementovßny v∞tÜinou spoleΦn∞, jako jedin² ovladaΦ, rezidentnφ program, systΘmov² proces Φi jako takovß programovß entita, s jakou dan² operaΦnφ systΘm pracuje. PodstatnΘ je zde p°itom to, ₧e spoleΦn∞ implementovanΘ protokoly pokr²vajφ n∞kolik hierarchicky uspo°ßdan²ch vrstev, a tak samy o sob∞ takΘ vytvß°φ hierachicky uspo°ßdanou strukturu, kterΘ se ne nadarmo °φkß äprotocol stack" (doslova äprotokolov² zßsobnφk"). V naÜem konkrΘtnφm p°φpad∞ musφ jφt o protokolov² zßsobnφk implementujφcφ protokoly TCP/IP, neboli o tzv. äTCP/IP protocol stack".
|
Pot°ebn² äTCP/IP protokol stack" pro poΦφtaΦe PC s MS Windows existuje v mnoha podobßch, od voln∞ Üi°iteln²ch, p°es sharewarovΘ implementace, a₧ po komerΦnφ implementace (a po technickΘ strßnce jak ve form∞ DLL knihoven, tak i modul∙ VxD). Nap°φklad novΘ Windows 95 ji₧ majφ äTCP/IP protocol stack" od firmy Microsoft p°φmo zabudovßn v sob∞, a tedy zdarma (resp. v cen∞ samotn²ch Windows). V p°φpad∞ dosavadnφch Windows 3.11 je prakticky tent²₧ äTCP/IP protocol stack" od firmy Microsoft dostupn² jako voln∞ Üi°iteln² program (znßm² tΘ₧ pod jmΘnem Volverine, kter² ale nebyl dodßvßn jako standardnφ souΦßst MS Windows 3.11). Na trhu sφ¥ovΘho softwaru p°itom existuje pom∞rn∞ bohatß nabφdka nejr∙zn∞jÜφch äTCP/IP protocol stack-∙", s r∙zn²mi schopnostmi (nap°φklad co do mo₧nosti konfigurovßnφ, dynamickΘho p°id∞lovßnφ IP adres apod.).
A¥ ji₧ se ale rozhodnete pro kter²koli äTCP/IP protocol stack", v₧dy budete pot°ebovat takov², kter² si bude rozum∞t se sφ¥ov²m hardwarem vaÜeho poΦφtaΦe - tedy s vaÜφ sφ¥ovou kartou. S tou prakticky v₧dy komunikuje p°es jedno ze standardizovan²ch rozhranφ, mezi kterΘ pat°φ zejmΘna rozhranφ tzv. NDIS ovladaΦ∙, rozhranφ ovladaΦ∙ ODI, a rozhranφ tzv. paketov²ch ovladaΦ∙. Ke svΘ sφ¥ovΘ kart∞ tedy budete pot°ebovat alespo≥ jeden z t∞chto ovladaΦ∙.
Pon∞kud jinß situace nastane v p°φpad∞, kdy se budete se sv²m poΦφtaΦem p°ipojovat k Internetu prost°ednictvφm komutovan²ch linek ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞, a tedy prost°ednictvφm protokolu SLIP nebo PPP. V tomto p°φpad∞ budete pot°ebovat takov² TCP/IP protocol stack, kter² je urΦen pro komutovanΘ p°ipojenφ a podporuje alespo≥ jeden z t∞chto protokol∙ (nejlΘpe pak oba). TakovΘto ädial-up TCP/IP stack-y" samoz°ejm∞ takΘ existujφ, a op∞t v celΘ bohatΘ Ükßle, od voln∞ Üi°iteln²ch a₧ po komerΦnφ produkty.
 |
Nezbytnou souΦßstφ vÜech implementacφ protokol∙ TCP/IP pro komutovanΘ p°φpojky je i vhodnß utilita schopnß obsluhovat telefonnφ modem a navazovat spojenφ s druhou stranou - co₧ obnßÜφ ävytßΦenφ" telefonnφch Φφsel prost°ednictvφm modemu a po navßzßnφ spojenφ pak mo₧nost interaktivnφho zadßvßnφ r∙zn²ch ·daj∙ v rßmci tzv. p°ihlaÜovßnφ k p°φstupovΘmu serveru poskytovatele p°ipojenφ (nap°φklad zadßvßnφ jmΘne a hesla, volba mezi protokoly SLIP a PPP apod.). Program, kter² mß toto na starosti, je obvykle oznaΦovßn jako tzv. Dialer (doslova: ävytßΦeΦ"). M∙₧e to b²t zcela samostatn² program, ale Φast∞ji je alespo≥ nep°φmou souΦßstφ Φi dopl≥kem TCP/IP protocol stack-u.
V∞tÜina program∙ typu Dialer je takΘ vybavena vlastnφm skriptov²m jazykem. Ten je urΦen p°edevÜφm k automatizaci p°ihlaÜovacφch postup∙ - tedy k tomu, aby tento program za vßs nejen vytoΦil pot°ebnΘ telefonnφ Φφslo na vstupnφ bod vaÜeho poskytovatele p°ipojenφ k Internetu, ale takΘ sßm provedl celΘ vaÜe p°ihlßÜenφ. Teprve pak je toti₧ mo₧nΘ realizovat to, po Φem tak volajφ jak u₧ivatelΘ, tak i producenti softwaru a poskytovatelΘ p°φstupu k Internetu - aby vßÜ vstup do tΘto sφt∞ obnßÜel pouhΘ kliknutφ na jednu jedinou ikonu.
Kdy₧ u₧ mßte na svΘm poΦφtaΦi nainstalovßn (a takΘ sprßvn∞ nakonfigurovßn) fungujφcφ äTCP/IP protocol stack", mßte vlastn∞ ji₧ k dispozici zßkladnφ komunikaΦnφ mechanismy pro prßci v Internetu, a m∙₧ete se zaΦφt ohlφ₧et po konkrΘtnφch aplikacφch. T∞ch op∞t existuje opravdu velk² v²b∞r, pokr²vajφcφ vÜechny existujφcφ InternetovΘ slu₧by, v provedenφ od voln∞ Üi°iteln²ch program∙ a₧ po Φist∞ komerΦnφ produkty. Pro vßs je ale velmi d∙le₧itΘ v∞d∞t, zda jste p°i jejich v²b∞ru n∞jak omezeni - zda nap°φklad musφte pou₧φvat TCP/IP protocol stack i jednotlivΘ aplikace od stejnΘho v²robce, aby asi vzßjemn∞ rozumn∞li.
Odpov∞∩ na tuto veled∙le₧itou otßzku je naÜt∞stφ zßpornß, alespo≥ pro prost°edφ MS Windows (vÜech souΦasn²ch verzφ). Zde se toti₧ poda°ilo prosadit jednotnΘ rozhranφ mezi TCP/IP protocol stack-em a aplikacemi, kterΘ cht∞jφ vyu₧φvat jeho slu₧eb. Toto rozhranφ se jmenuje Winsock (od: Windows Sockets), a jeho speficikace jsou pom∞rn∞ d∙sledn∞ dodr₧ovßny - co₧ v praxi znamenß, ₧e kdy₧ si po°φdφte dva produkty od r∙zn²ch v²robc∙, kterΘ podporujφ toto rozhranφ a komunikujφ spolu p°es n∞j, mßte rozumnou zßruku toho, ₧e si budou vzßjemn∞ rozum∞t. No a rozhranφ Winsock dnes podporujφ snad ·pln∞ vÜechny aplikace i protocol stack-y pro prost°edφ Windows.
Mo₧nosti, kterΘ dneÜnφ Internet nabφzφ, jsou opravdu velkΘ a velmi rozmanitΘ. Stejn∞ tak jsou rozmanitΘ i konkrΘtnφ zp∙soby a mechanismy, kter²mi jsou tyto mo₧nosti realizovßny - obecn∞ se p°itom hovo°φ o äslu₧bßch", kterΘ jsou v prost°edφ Internetu poskytovßny. P°φkladem slu₧by m∙₧e b²t elektronickß poÜta, p°enos soubor∙, slu₧ba World Wide Web, slu₧ba Gopher atd. (.. sem dßt odkaz na Φlßnek: StruΦn² pr∙vodce Internetov²mi slu₧bami, pokud jej stihnu napsat :-) ).
Ka₧dß slu₧ba tedy funguje sv²m specifick²m zp∙sobem, resp. vyu₧φvß ke svΘmu chodu konkrΘtnφ protokoly z rodiny protokol∙ TCP. Nap°φklad elektronickß poÜta v Internetu pou₧φvß pro p°enos jednotliv²ch zprßv protokol SMTP (Simple Mail Transfer Protocol), zatφmco pro p°enos soubor∙ se pou₧φvß protokol FTP (File Transfer Protocol), pro p°enos tzv. sφ¥ov²ch news se pou₧φvß protocol NNTP (Network News Transfer Protocol), pro vzdßlenΘ p°ihlaÜovßnφ protokol Telnet, pro p°enos hypertextov²ch dokument∙ v rßmci slu₧by World Wide Web se pou₧φvß protokol HTTP (HyperText Transfer Protocol) apod. Pro koncovΘho u₧ivatele toto vÜe znamenß, ₧e pro vyu₧itφ jednotliv²ch slu₧eb pot°ebuje r∙znΘ aplikace, äÜitΘ na mφru" p°φsluÜn²m mechanism∙m fungovßnφ p°φsluÜn²ch slu₧eb.
V∞tÜina Internetov²ch slu₧eb je dnes zalo₧ena na modelu klient/server. To v praxi znamenß, ₧e v rßmci t∞chto slu₧eb existuje dosti p°esnß äd∞lba prßce": existuje zde n∞kdo, kdo slu₧by poskytuje (a je proto oznaΦovßn jako server), a n∞kdo kdo tyto slu₧by vyu₧φvß (a je oznaΦovßn jako klient). Pokud tedy budete chtφt vyu₧φvat urΦitou slu₧bu, budete pot°ebovat takovou aplikaci, kterß implementuje klientskou Φßst tΘto slu₧by (lidov∞: klienta tΘto slu₧by, nap°φklad klienta elektronickΘ poÜty, FTP klienta apod.). Pokud by jste naopak cht∞li n∞jakou slu₧bu sami poskytovat, budete k tomu pot°ebovat aplikaci implementujφcφ serverovou Φßst slu₧by, tedy server p°φsluÜnΘho typu (nap°φklad poÜtovnφ server, WWW server, server slu₧by Gopher apod.).
Pro klientskΘ programy n∞kter²ch Internetov²ch slu₧eb se mnohdy ji₧ v₧ily samostatnΘ nßzvy, resp. specifickß oznaΦenφ. Nap°φklad programu, kter² realizuje klientskou Φßst slu₧by World Wide Web, dnes nikdo ne°ekne jinak ne₧ äbrowser" - co₧ souvisφ se zp∙sobem prßce u₧ivatele, kter² se äbrouzdß" (anglicky: to browse) soustavou WWW strßnek. Jin²m p°φkladem m∙₧e b²t aplikace pro vzdßlenΘ p°ihlaÜovßnφ k hostitelsk²m poΦφtaΦ∙m, kterΘ se v∞tÜinou °φkß rovnou äTelnet" (podle protokolu, na jeho₧ zßklad∞ funguje). V p°φpad∞ elektronickΘ poÜty se n∞kdy hovo°φ o tzv. maileru, ale pojem äpoÜtovnφ klient" se pou₧φvß takΘ. Podobn∞ tomu je v p°φpad∞ tzv. sφ¥ov²ch news, kde se p°φsluÜnΘmu klientskΘmu programu °φkß äΦteΦkaí" (anglicky: news reader).
Obecn∞ tedy p°i prßci v Internetu budete pot°ebovat tolik r∙zn²ch aplikacφ, kolik r∙zn²ch slu₧eb budete chtφt vyu₧φvat. Pro ka₧dou slu₧bu v∞tÜinou existuje celß Üirokß Ükßla klientsk²ch program∙, mezi kter²mi je mo₧nΘ si vybφrat podle celΘ °ady r∙zn²ch kritΘriφ - podle ceny, podle v²robce, podle celkovΘho u₧ivatelskΘho komfortu apod. V∞tÜina takov²chto klientsk²ch aplikacφ p°itom p°edstavuje samostatnΘ programy, resp. programy plnφcφ funkci klienta jen jednΘ konkrΘtnφ slu₧by, i kdy₧ jsou Φasto nabφzeny a prodßvßny äv jednom balφku" s dalÜφmi klientsk²mi programy.
V poslednφ dob∞ se ale zaΦφnß prosazovat jeden zajφmav², a z°ejm∞ i u₧iteΦn² trend, kter²m je integrovßnφ klientsk²ch Φßstφ r∙zn²ch slu₧eb do jedinΘho programu. P°φkladem m∙₧e b²t program, kter² je schopen fungovat souΦasn∞ jako klient slu₧by WWW (tedy jako tzv. browser), souΦasn∞ i jako klient elektronickΘ poÜty, a takΘ jako ΦteΦka sφ¥ov²ch news. P°esn∞ takovΘto schopnosti nap°φklad mß oblφben² browser Netscape Navigator firmy Netscape Communications, kterß mß na trhu WWW browser∙ velmi dominantnφ postavenφ.
Velkou v²hodou takov²chto integrovan²ch aplikacφ je skuteΦnost, ₧e nabφzφ u₧ivateli jednotnΘ u₧ivatelskΘ rozhranφ pro prßci s r∙zn²mi slu₧bami, a nenutφ jej uΦit se pracovat s r∙zn²mi aplikacemi. To pak v²razn²m zp∙sobem zjednoduÜuje zaÜkolovßnφ u₧ivatel∙, a v neposlednφ °ad∞ i usnad≥uje sprßvu poΦφtaΦov²ch sφtφ - je v₧dy sna₧Üφ udr₧ovat ve sprßvn∞ nakonfigurovanΘm a fungujφcφm stavu jednu jedinou aplikaci, ne₧ n∞kolik relativn∞ r∙znorod²ch aplikacφ.
Programov²ch produkt∙ pro prßci v Internetu se v poslednφ dob∞ objevuje Φφm dßl tφm vφce - nenφ divu, v₧dy¥ poptßvka po nich je velkß, a trh jimi stßle jeÜt∞ nenφ nasycen. Nejv∞tÜφ poptßvka p°itom z°ejm∞ je po takov²ch °eÜenφch, kterΘ vy₧adujφ minimßlnφ (nejlΘpe nulovou) souΦinnost u₧ivatele p°i svΘm instalovßnφ a uvßd∞nφ do provozu - tedy takovΘ aplikace, kterΘ si m∙₧e sßm nainstalovat a pak pou₧φvat i laick² u₧ivatel, kter² dosud nemß ₧ßdnΘ specifickΘ znalosti a zkuÜenosti s Internetem. Pro takovΘto u₧ivatele, kter²ch z°ejm∞ bude Φφm dßl tφm vφce, jsou pak urΦenΘ celΘ programovΘ balφky, obsahujφcφ nejen zßkladnφ repertoßr Internetov²ch aplikacφ, ale takΘ vÜechny ostatnφ nßle₧itosti - zejmΘna TCP/IP protocol stack, vytßΦecφ program (Dialer), a hlavn∞ dokonale propracovan² instalaΦnφ program, kter² si dokß₧e v maximßlnφ mo₧nΘ mφ°e poradit sßm, a svΘho u₧ivatele äotravuje" skuteΦn∞ jen tehdy, kdy₧ opravdu nenφ zbytφ. P°φkladem takov²chto integrovan²ch integrovan²ch balφk∙ mohou b²t produkty OnNet 2.0 firmy FTP Software, Internet Suite firmy Quarterdeck, Netscape Personal Edition firmy Netscape Communications, Internet in a Box firmy Spry a dalÜφ.
D∙le₧itou souΦßstφ vÜech t∞chto integrovan²ch balφk∙ jsou i zvlßÜtnφ aplikace (obvykle oznaΦovanΘ jako äwizards"), kterΘ dokß₧φ zautomatizovat i proces objednßnφ p°φstupu k Internetu u n∞kterΘho z poskytovatel∙, kterΘho si u₧ivatel sßm vybere - p°φsluÜn² program se pak dovolß k tomuto poskytovateli, a za°φdφ vÜe pot°ebnΘ pro vaÜe p°ipojenφ k Internetu (z°ejm∞ krom∞ zaplacenφ). VÜechno tedy skuteΦn∞ sp∞je k tomu, aby p°φstup k Internetu skuteΦn∞ byl ätak snadn², jako pouhΘ kliknutφ na ikonu".