| VyÜlo v t²denφku: | COMPUTERWORLD |
| ╚φslo: | 11/95 |
| RoΦnφk: | 1995 |
| Rubrika/kategorie: | TΘma t²dne, ╚lßnky o Internetu |
Tento Φlßnek vyÜel v poΦφtaΦov²ch novinßch Computerworld Φ. 11/95, v rßmci tzv. tΘmatu t²dne, jako souΦßst sΘrie Φlßnk∙ v∞novan²ch problematice Internetu.
V tΘmatu t²dne, kterΘ vyÜlo v CW 4/95 (konkrΘtn∞ ve Φlßnku: "Do Internetu za penφze: jen p°es Conet, nebo i p°es CESNET"), jsme si uvedli, ₧e jednou z mo₧nostφ p°φstupu do Internetu je p°ipojenφ jednotlivΘho poΦφtaΦe prost°ednictvφm komutovanΘ linky ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞. Dokonce jsme si uvßd∞li i ceny, za kterΘ oba tuzemÜtφ poskytovatelΘ p°ipojenφ k Internetu takovouto slu₧bu nabφzφ. Dnes se u tΘto mo₧nosti zastavφme podrobn∞ji, proto₧e jde o velmi zajφmavou slu₧bu, kterß otevφrß Internet ÜirokΘmu okruhu potencißlnφch u₧ivatel∙ - s relativn∞ ·nosn²mi nßklady a dostateΦn²m komfortem.
Nejprve se ale zmi≥me o jinΘ mo₧nosti, spoΦφvajφcφ ve z°φzenφ u₧ivatelskΘho ·Φtu na takovΘm poΦφtaΦi, kter² ji₧ je p°ipojen k Internetu. TakΘ toto m∙₧e nabφzet jako svou slu₧bu konkrΘtnφ poskytovatel p°ipojenφ k Internetu, kter² svΘmu zßkaznφkovi z°φdφ u₧ivatelsk² ·Φet na n∞kterΘm ze sv²ch poΦφtaΦ∙. Teoreticky by pak tento zßkaznφk sice mohl fyzicky dochßzet do prostor, kde se poΦφtaΦ nachßzφ a pracovat p°φmo na n∞m, resp. na n∞kterΘm jeho terminßlu. V praxi to ale spφÜe znamenß n∞co jinΘho - zßkaznφk vyu₧ije mechanismus tzv. vzdßlenΘho p°ihlaÜovßnφ (remote login), a se sv²m u₧ivatelsk²m ·Φtem pracuje na dßlku. NejΦast∞ji tak, ₧e ze svΘho poΦφtaΦe (doma, v kancelß°i, na cestßch apod.) si prost°ednictvφm ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞ "zavolß" p°φsluÜn² poΦφtaΦ poskytovatele p°ipojenφ, a na svΘm poΦφtaΦi si spustφ takov² program, kter² jej postavφ do role emulovanΘho terminßlu vzdßlenΘho poΦφtaΦe. Program∙, kterΘ lze za tφmto ·Φelem vyu₧φt, je na trhu celß °ada, vΦetn∞ public domain program∙ - vÜechny p°itom spadajφ do kategorie "program∙ pro sΘriovΘ komunikace". Mezi takovΘto programy pat°φ nap°. i utilita Terminßl, kterß je dnes ji₧ standardnφ souΦßstφ MS Windows.
Podstatnß je pro tento zp∙sob p°ipojenφ skuteΦnost, ₧e veÜkerΘ aplikaΦnφ programy jsou provozovßny na poΦφtaΦi poskytovatele p°ipojenφ, a nikoli na poΦφtaΦi, se kter²m pracuje u₧ivatel. U₧ivatel∙v poΦφtaΦ ve skuteΦnosti v∙bec nemß konektivitu do Internetu - jeho p°ipojenφ ke vzdßlenΘmu poΦφtaΦi zprost°edkovßvß pouze p°enos obsah∙ obrazovky (sm∞rem od vzdßlenΘho poΦφtaΦe), a vstupy z klßvesnice (sm∞rem ke vzdßlenΘmu poΦφtaΦi). Vzhledem k p°enosov²m mo₧nostem komutovan²ch linek ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞ toto z principu vyluΦuje pou₧φvßnφ aplikacφ, pracujφcφch v grafickΘm re₧imu - proto₧e telefonnφ linky by p°i nejlepÜφ v∙li nestaΦily p°enßÜet ani aktualizace grafick²ch obrazovek. Pro u₧ivatele vÜak m∙₧e b²t mnohem podstatn∞jÜφ skuteΦnost, ₧e je velmi omezen ve v²b∞ru aplikacφ, kterΘ m∙₧e provozovat. U₧ivatel si nap°φklad nem∙₧e sßm nainstalovat takov² program pro prßci s elektronickou poÜtou, kter² by mu nejlΘpe vyhovoval, a pak jej pou₧φvat - je omezen tφm, co mu provozovatel p°φsluÜnΘho poΦφtaΦe sßm nabφdne. P°itom jde nejΦast∞ji o Unixov² poΦφtaΦ, tak₧e u₧ivatelsk² komfort b²vß nesrovnateln² s tφm, co dnes b∞₧n∞ nabφzφ poΦφtaΦe PC.
Nep°φjemnΘ jsou takΘ n∞kterΘ praktickΘ d∙sledky: nap°φklad kdy₧ si u₧ivatel "stßhne" urΦit² soubor z n∞kterΘho FTP archivu, ve skuteΦnosti jej p°enese na poΦφtaΦ poskytovatele svΘho p°ipojenφ. Odsud jej pak musφ p°enΘst jeÜt∞ jednou, ze zmφn∞nΘho poΦφtaΦe na sv∙j vlastnφ - tentokrßte ji₧ s vyu₧itφm p°enosov²ch mo₧nostφ komunikaΦnφho programu, kter² vyu₧φvß pro pot°eby vzdßlenΘho p°ihlaÜovßnφ (nap°. pomocφ protokolu XMODEM, KERMIT apod.). Navφc odpadß jakßkoli mo₧nost prßce "v lokßlu", po odpojenφ od vzdßlenΘho poΦφtaΦe.
Alternativnφm °eÜenφm ke z°φzenφ u₧ivatelskΘho ·Φtu na cizφm poΦφtaΦi je "prota₧enφ" konektivity a₧ k poΦφtaΦi u₧ivatele. Co si pod tφm p°edstavit?
Dosud uva₧ovanΘ °eÜenφ p°edpoklßdalo, ₧e p°enosovΘ mo₧nosti protokol∙ TCP/IP konΦφ na poΦφtaΦi poskytovatele p°ipojenφ. Koncov²m p°φjemcem vÜech p°enßÜen²ch dat z/do Internetu pak byla aplikace, b∞₧φcφ na tomto poΦφtaΦi. Alternativa spoΦφvß v tom, ₧e by tato data "nekonΦila" na poΦφtaΦi poskytovatele p°ipojenφ, ale byla p°enßÜena dßle, a₧ k poΦφtaΦi koncovΘho u₧ivatele, kde bude jejich koncov²m p°φjemcem lokßln∞ provozovanß aplikace. Situaci nßzorn∞ vystihuje obrßzek:
V²hodou tohoto °eÜenφ, kterΘ se dnes stßle vφce prosazuje, je p°edevÜφm "plnohodnotnost" p°ipojenφ do Internetu, umo₧≥ujφcφ p°φstup ke kterΘkoli stßvajφcφ i budoucφ slu₧b∞ tΘto "sφt∞ sφtφ". U₧ivatel zde mß mo₧nost provozovat v zßsad∞ jakoukoli TCP/IP aplikaci, a to lokßln∞, na svΘm poΦφtaΦi - co₧ mj. znamenß, ₧e pak u₧ je jedno, jestli tato aplikace zobrazuje svΘ v²stupy v grafickΘm re₧imu Φi v re₧imu textovΘm. M∙₧e si tedy nap°φklad spustit nejnov∞jÜφ verzi klienta slu₧by WWW (program NCSA Mosaic Φi obdobn²), klienta slu₧by Gopher, program pro prßci s elektronickou poÜtou dle vlastnφho v²b∞ru atd. Dφky tomu pak m∙₧e mφt maximßln∞ komfortnφ p°φstup k Internetu - v zßsad∞ tak komfortnφ a jednoduch², jak² mu jsou v²robci aplikacφ schopni sv²mi produkty zprost°edkovat.
PraktickΘ napln∞nφ p°edstavy z p°edchozφho odstavce samoz°ejm∞ vy₧aduje existenci urΦit²ch mechanism∙, Üit²ch na mφru danΘmu ·Φelu. P°edevÜφm pak existenci vhodnΘho p°enosovΘho protokolu, kter² by dokßzal efektivn∞ p°enßÜet data po komutovan²ch linkßch ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞, a navφc to Φinil tak Üikovn∞, aby to pro protokoly vyÜÜφch vrstev (TCP a UDP z transportnφ vrstvy) bylo pln∞ transparentnφ - neboli aby tyto vrstvy v∙bec nepoznaly, ₧e data jim jsou doruΦovßna jin²m zp∙sobem, ne₧ je obvyklΘ.
V souΦasnΘ dob∞ existujφ dva p°enosovΘ protokoly, vhodnΘ pro pou₧itφ jak na komutovan²ch linkßch ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞, tak i na pevn²ch telefonnφch okruzφch. Jde o protokoly SLIP (Serial Line Internet Protocol) a PPP (Point-to-Point Protocol), vyvinutΘ ve "sv∞t∞ TCP/IP", a dnes ji₧ p°edstavujφcφ standardnφ souΦßst rodiny protokol∙ TCP/IP. Z pohledu vrstvov²ch model∙, uva₧ovan²ch v Φlßnku "Filosofie TCP/IP", si je m∙₧eme oba p°edstavit jako zvlßÜtnφ implementace protokolu IP, kterΘ si oproti b∞₧n²m implementacφm samy zajiÜ¥ujφ takΘ vlastnφ fyzick² transport dat (zatφmco b∞₧nß implementace protokolu IP vyu₧φvß k tomuto ·Φelu ji₧ existujφcφ p°enosovou technologii na ·rovni vrstvy sφ¥ovΘho rozhranφ, viz citovan² Φlßnek). Protokol SLIP je historicky starÜφ a jednoduÜÜφ, protokol PPP je nov∞jÜφ, a mß n∞kterß dalÜφ schopnosti, kterΘ protokolu SLIP schßzφ (dokß₧e nap°φklad p°enßÜet i datovΘ pakety jin²ch protokol∙, nap°. IPX, AppleTalk, DECnet, OSI/CLNP, nemß ₧ßdnΘ apriornφ omezenφ p°enosovΘ rychlosti apod.). Protokol PPP je v²hodn∞jÜφ v p°φpad∞, kdy se po sΘriovΘ lince p°ipojuje celß poΦφtaΦovß sφ¥, zatφmco protokol SLIP pln∞ postaΦuje v p°φpad∞, kdy mß b²t po telefonnφch linkßch p°ipojen jen jeden poΦφtaΦ. Oba protokoly jsou p°itom dostateΦn∞ podporovßny jak v²robci nejr∙zn∞jÜφch sφ¥ov²ch produkt∙, tak v∞tÜinou i poskytovateli p°ipojenφ k Internetu.
Ud∞lejme si nynφ malou inventuru toho, co vÜechno je pot°eba si po°φdit, za°φdit a ud∞lat, chceme-li p°ipojit sv∙j poΦφtaΦ po komutovan²ch telefonnφch linkßch ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞ k Internetu.
P°edn∞ je nutnΘ se domluvit s n∞kter²m existujφcφm poskytovatelem p°ipojenφ k Internetu, kter² takov²to druh p°ipojenφ nabφzφ (tuzemÜtφ p°ipojovatelΘ jej nabφzφ oba). Kdy₧ se s poskytovatelem p°ipojenφ dohodnete, musφ vßm sd∞lit telefonnφ Φφsla, p°es kterΘ se dovolßte na jφm provozovanΘ za°φzenφ, fungujφcφ jako tzv. p°φstupov² server (n∞kdy nep°φliÜ sprßvn∞ oznaΦovan² jako terminßlov² server). Jde o za°φzenφ, ke kterΘmu je p°ipojen urΦit² poΦet modem∙ - vy se na n∞kter² z t∞chto modem∙ ze svΘho poΦφtaΦe dovolßte, a on vßm zprost°edkuje vaÜe p°ipojenφ. Dßle vßm musφ poskytovatel p°ipojenφ na svΘm p°φstupovΘm serveru z°φdit u₧ivatelsk² ·Φet, chrßn∞n² heslem - proto, aby tento server mohl identifikovat vaÜe volßnφ, a takΘ aby vßm mohl sprßvn∞ ·Φtovat za poskytnutΘ slu₧by.
Na svΘ stran∞ samoz°ejm∞ pot°ebujete vhodn² modem, s co mo₧nß nejvyÜÜφ p°enosovou rychlostφ. V dneÜnφ dob∞ je mo₧nΘ po°φdit modem s p°enosovou rychlostφ 14 400 bps ji₧ za cenu kolem 5 000 K (bez dan∞). Dßle budete pot°ebovat pro sv∙j poΦφtaΦ vhodn² komunikaΦnφ software, schopn² obsluhovat sΘriovΘ porty a k nim p°ipojen² modem, a implementovat protokol SLIP nebo PPP. No a pak samoz°ejm∞ budete pot°ebovat vlastnφ aplikace, ÜitΘ na mφru protokol∙m TCP/IP. D∙le₧itΘ p°itom je, aby si tyto aplikace dokßzaly rozum∞t s programy, kterΘ pro n∞ zajiÜ¥ujφ p°enosovou Φßst (implementujφ protokol SLIP nebo PPP a p°enosovΘ protokoly transportnφ vrstvy). Podφvejme se nynφ, jak konkrΘtn∞ vypadß situace v prost°edφ stßvajφcφch MS Windows (tj. MS Windows 3.1 a Windows for Workgroups 3.11).
V prost°edφ MS Windows se ujalo rozhranφ, naz²vanΘ Windows Sockets, zkrßcen∞ jen Winsock. Jde o rozhranφ mezi aplikacemi na bßzi TCP/IP a p°enosov²mi protokoly TCP/IP. Drtivß v∞tÜina dnes existujφcφch TCP/IP aplikacφ pro prost°edφ Windows vy₧aduje prßv∞ a pouze toto rozhranφ. Na druhΘ stran∞ existuje takΘ Üirokß nabφdka produkt∙, kterΘ implementujφ pot°ebnΘ p°enosovΘ protokoly, a vytvß°φ rozhranφ Winsock. Jde p°itom jak o public domain produkty, tak o produkty z kategorie shareware, a₧ po Φist∞ komerΦnφ produkty. Z public domain produkt∙ je mo₧nΘ jmenovat balφk Microsoft TCP/IP, kter² ale zatφm nepodporuje protokol SLIP. Ze sharewarov²ch produkt∙ je z°ejm∞ nejoblφben∞jÜφ program Trumpet Winsock od Petera Tattama. KomerΦnφ produkty pak nabφzφ prakticky ka₧dß v²znamn∞jÜφ firma, zab²vajφcφ se sφ¥ov²m softwarem. Obdobnß situace je pak "o patro v²Üe", nad rozhranφm Winsock. TakΘ zde lze najφt bohatou nabφdku aplikacφ, od public domain p°es sharewarovΘ a₧ po Φist∞ komerΦnφ.
V poslednφ dob∞ se vÜak stßvajφ velmi populßrnφ celΘ programovΘ balφky, ÜitΘ na mφru p°ipojovßnφ k Internetu po komutovan²ch linkßch ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞. TakovΘto balφky obsahujφ jak pot°ebnΘ p°enosovΘ protokoly (vytvß°ejφcφ rozhranφ Winsock), tak i vlastnφ aplikace. V²hodou t∞chto balφk∙ je skuteΦnost, ₧e jeho jednotlivΘ souΦßsti mohou b²t Üikovn∞ slad∞ny, a jejich instalace v maximßlnφ mo₧nΘ mφ°e zautomatizovßna. Dφky tomu pak tyto balφky dokß₧e nainstalovat a uvΘst do provozu skuteΦn∞ ka₧d². Zatφm se takovΘto balφky objevujφ p°edevÜφm jako komerΦnφ produkty (nap°φklad balφk Explore OnNet od firmy FTP Software), nebo jako standardnφ souΦßst nov²ch operaΦnφch systΘm∙ - p°φkladem m∙₧e b²t novß verze operaΦnφho systΘmu OS/2 Warp, ke kterΘ je prßv∞ takov²to balφk p°ibalen. TakΘ firma Microsoft z°ejm∞ p°ipravuje totΘ₧ i pro svΘ novΘ Windows 95 (d°φve "Chicago").
Nainstalovßnφm pot°ebn²ch softwarov²ch produkt∙ vÜak jeÜt∞ nenφ zdaleka vÜe hotovo - p°φsluÜn² sφ¥ov² software je toti₧ t°eba takΘ sprßvn∞ nakonfigurovat. Ka₧d² poΦφtaΦ, kter² chce mφt konektivitu do Internetu, musφ dostat p°id∞lenu konkrΘtnφ IP adresu, a musφ znßt IP adresu alespo≥ jednoho sm∞rovaΦe (routeru) ve svΘ sφti, a adresu alespo≥ jednoho name serveru. Poskytovatel p°ipojenφ m∙₧e v tomto bod∞ aplikovat r∙znΘ strategie: m∙₧e ka₧dΘmu svΘmu zßkaznφkovi pevn∞ p°id∞lit jednu konkrΘtnφ IP adresu, bez ohledu na to, jak²m zp∙sobem se bude kdy p°ipojovat. Stejn∞ tak mu m∙₧e pevn∞ sd∞lit konkrΘtnφ adresy sm∞rovaΦ∙ a name serveru, podle kter²ch si pak u₧ivatel nakonfiguruje svou instalaci protokol∙ TCP/IP. DalÜφ alternativou je takovΘ °eÜenφ, v rßmci kterΘho poskytovatel p°ipojenφ pevn∞ p°id∞lφ konkrΘtnφ IP adresy jednotliv²m modem∙m svΘho p°φstupovΘho serveru, ke kter²m u₧ivatelΘ volajφ. Z pohledu u₧ivatele pak platφ, ₧e co jedno telefonnφ Φφslo, na kterΘ se m∙₧e dovolat, to pevn∞ danß IP adresa. Podle toho si pak m∙₧e nakonfigurovat sv∙j sφ¥ov² software.
Z°ejm∞ nejrozÜφ°en∞jÜφm °eÜenφm je ale pou₧φvßnφ protokolu BOOTP. Ten umo₧≥uje ka₧dΘmu poΦφtaΦi, aby si po svΘm p°ipojenφ k p°φstupovΘmu serveru a spuÜt∞nφ protokolu SLIP na obou stranßch spoje sßm dynamicky zjistil nejen svou vlastnφ IP adresu, ale takΘ IP adresu nejbli₧Üφho sm∞rovaΦe a name serveru.
V ka₧dΘm p°φpad∞ je ale prßv∞ zde bolavΘ mφsto vÜech programov²ch balφk∙, kterΘ se sna₧φ maximßln∞ zautomatizovat svou vlastnφ konfiguraci. U₧ivatele se toti₧ musφ vyptat minimßln∞ na to, se kter²m z v²Üe uveden²ch zp∙sob∙ p°id∞lovßnφ IP adres mß poΦφtat. A zdaleka ne ka₧d² u₧ivatel je p°ipraven na otßzky instalaΦnφho programu sprßvn∞ odpov∞d∞t.
Tvrzenφ o "plnohodnotnosti" p°ipojenφ k Internetu po komutovan²ch linkßch ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞ je p°eci jen t°eba pon∞kud poopravit - nenφ toti₧ trvalΘ (mφn∞no v Φase), co₧ mß n∞kterΘ zajφmavΘ d∙sledky na zp∙sob prßce u₧ivatel∙. To platφ zejmΘna pro elektronickou poÜtu, jejφ₧ celkovß filosofie poΦφtß s tφm, ₧e poÜtovnφ servery budou trvale v provozu. Odesφlajφcφ poΦφtaΦ se proto sna₧φ doruΦit zprßvy okam₧it∞, jakmile je od svΘho u₧ivatele dostane k odeslßnφ, a nepoΦφtß s mo₧nostφ, ₧e by poΦφtaΦ adresßta nebyl prßv∞ dosa₧iteln² - pokud n∞co takovΘho zjistφ, interpretuje to jako momentßlnφ v²padek cφlovΘho uzlu, a svΘ pokusy o odeslßnφ zprßvy opakuje. Kdy₧ se mu p°ibli₧n∞ do t°φ dn∙ nepoda°φ zprßvu doruΦit, usoudφ ₧e to ji₧ dßle nemß smysl a p°estane se sna₧it.
Pro p°φjemce, kte°φ se k Internetu p°ipojujφ jen doΦasn∞, nenφ striktnφ dodr₧ovßnφ tohoto schΘmatu ·nosnΘ. Na druhΘ stran∞ existence p°φpojek, kterΘ nemajφ trval² charakter, nenφ jeÜt∞ dostateΦn∞ pßdn²m d∙vodem ke zm∞n∞ zßkladnφho mechanismu fungovßnφ elektronickΘ poÜty v rßmci celΘho Internetu. Proto se p°eÜlo na oboustrann∞ v²hodn² kompromis - dφky mo₧nostem systΘmu DNS se stanovφ, ₧e poÜta pro uzly bez trvalΘho p°ipojenφ se ve skuteΦnosti doruΦuje na jinΘ uzly (poÜtovnφ servery), kterΘ ji₧ jsou trvale k dosa₧enφ. P°itom se pou₧φvajφ standardnφ p°enosovΘ mechanismy pro p°enos zprßv elektronickΘ poÜty, konkrΘtn∞ protokol SMTP.
Kdy₧ se pak doΦasn∞ p°ipojovanΘ uzly skuteΦn∞ p°ipojφ a zφskajφ plnou konektivitu, svou poÜtu si od poÜtovnφch server∙ p°evezmou. K tomuto ·Φelu se ale ji₧ pou₧φvajφ jinΘ protokoly, ne₧ pro vlastnφ p°enos zprßv p°i trvalΘ konektivit∞ - nejΦast∞ji protokol POP 3 (Post Office Protocol verze 3).
Pokud bychom uva₧ovali v terminologii poÜtovnφch schrßnek, pak prßv∞ naznaΦenΘ °eÜenφ spoΦφvß v tom, ₧e ka₧d² konkrΘtnφ u₧ivatel musφ mφt poÜtovnφ schrßnku na poÜtovnφm serveru (s trvalou konektivitou do Internetu). Do tΘto poÜtovnφ schrßnky je mu jeho poÜta pr∙b∞₧n∞ doruΦovßna, a to i v dob∞, kdy tento u₧ivatel nenφ se sv²m poΦφtaΦem k Internetu v∙bec p°ipojen. Jakmile se pak p°ipojφ, m∙₧e si svou poÜtovnφ schrßnku "vybrat" (nejspφÜe zmφn∞n²m protokolem POP3), jednotlivΘ zprßvy si p°enΘst na sv∙j poΦφtaΦ, a zde je ulo₧it do svΘ lokßlnφ poÜtovnφ schrßnky.
Zprßvy, umφst∞nΘ v lokßlnφ poÜtovnφ schrßnce, pak u₧ivatel m∙₧e zpracovßvat kdykoli se mu to hodφ - nap°φklad i v dob∞, kdy v∙bec nenφ p°ipojen k Internetu. Dokonce m∙₧e napsat i novΘ zprßvy, a p°ipravit je k odeslßnφ. Jakmile se pak znovu p°ipojφ k Internetu, m∙₧e vÜechny takto p°ipravenΘ zprßvy skuteΦn∞ odeslat.