Ji°φ Peterka

Jak funguje Internet

TΘma t²dne, kterΘ vyÜlo v CW 4/95, bylo celΘ v∞novßno Internetu, jeho historii a souΦasnosti ve sv∞t∞ i v ╚R. Zde jste se mohli seznßmit s tφm, jak se Internet vyvφjel, a jak se m∞nily p°edstavy a nßzory na to, komu by m∞l slou₧it - ₧e nejprve byl urΦen pro relativn∞ uzav°en² okruh u₧ivatel∙, podφlejφcφch se na v∞deckov²zkumn²ch projektech z resortu obrany USA, poslΘze byl uvoln∞n pro celou akademickou a v∞deckov²zkumnou komunitu, a₧ koneΦn∞ poΦßtkem devadesßt²ch let se Internet otev°el i komerΦnφmu vyu₧itφ, a s tφm se vlastn∞ otev°el ·pln∞ pro ka₧dΘho.

Prvnφmi u₧ivateli Internetu tudφ₧ byli p°edevÜφm poΦφtaΦovφ odbornφci, u kter²ch bylo vcelku p°irozenΘ oΦekßvat, ₧e se budou sami iniciativn∞ zajφmat o to, jak vlastn∞ Internet funguje. Tedy ₧e se budou zajφmat o technickou strßnku v∞ci, ₧e ji dokß₧φ bez v∞tÜφch problΘm∙ porozum∞t, a z toho si pak sami odvodφ i to, jak se majφ chovat jako u₧ivatelΘ.

Kdy₧ se pak ale okruh u₧ivatel∙ zaΦal v²znamn∞ji rozÜi°ovat, u₧ivateli Internetu se stßle vφce stßvali i lidΘ, kte°φ byli odbornφky v jin²ch oblastech, ne₧ ve v²poΦetnφ technice. U nich ji₧ nebylo dost dob°e mo₧nΘ oΦekßvat p°φliÜ hlubok² zßjem o konkrΘtnφ mechanismy, kterΘ Internet vyu₧φvß pro svΘ fungovßnφ. Stßle to vÜak byli lidΘ, na kter²ch bylo mo₧nΘ po₧adovat alespo≥ urΦitou minimßlnφ "poΦφtaΦovou erudici", kterß by jim pomßhala zvlßdnout tehdy jeÜt∞ zdaleka ne dokonalou u₧ivatelskou p°φtulnost Internetu.

Jakmile se ale Internet doÜiroka otev°el i celΘmu komeΦnφmu sv∞tu, padl i poslednφ p°edpoklad o urΦitΘ minimßlnφ "poΦφtaΦovΘ erudici". Bylo pak jen otßzkou Φasu, kdy se objevφ takovΘ u₧ivatelskΘ nßstroje, kterΘ Internet zp°φstupnφ i naprost²m poΦφtaΦov²ch laik∙m. TakovΘto nßstroje dnes existujφ, fungujφ, a z°ejm∞ i jim vd∞Φφ Internet za obrovsk² nßr∙st svΘ u₧ivatelskΘ zßkladny.

RozÜi°ovßnφ u₧ivatelskΘ zßkladny vÜak p°ineslo i jeden dalÜφ problΘm - jak novΘ u₧ivatele seznßmit s tφm, co vlastn∞ Internet je, a jakΘ slu₧by poskytuje? Jak jim vysv∞tlit potencißlnφ i aktußlnφ mo₧nosti Internetu, kdy₧ u nich nelze p°edpoklßdat ₧ßdnΘ v∞tÜφ odbornΘ zßzemφ ve v²poΦetnφ technice? Jak dosßhnout toho, aby si o Internetu vytvo°ili sprßvnou a korektnφ p°edstavu? Takovou p°edstavu, kterß by jim umo₧nila Internet vyu₧φvat efektivn∞ a "vydolovat" z n∞j maximum, a nikoli takovou p°edstavu, kterß by nebyla podlo₧ena skuteΦn²mi technick²mi mo₧nostmi, a p°i konfrontaci s tvrdou realitou vedla ke zbyteΦn²m frustracφm. Jak zajistit, aby si takovφto u₧ivatelΘ vytvß°eli sprßvnΘ u₧ivatelskΘ nßvyky, aby sprßvn∞ rozliÜovali mezi mo₧nostmi a slu₧bami Internetu jako takovΘho a vlastnostmi konkrΘtnφch program∙, kterΘ jim Internet zp°φstup≥ujφ?

Cesta z°ejm∞ vede jen p°es urΦitou "technickou osv∞tu" - takovou, kterß v∙bec nemusφ zachßzet do technick²ch Φi dokonce implementaΦnφch detail∙ , ale kterß by m∞la poskytnout povÜechnou orientaci v problematice, a umo₧nila zφskat zßkladnφ pov∞domφ o povaze a stavu v∞cφ. Takovou osv∞tu, kterß si neklade za cφl vychovat odbornφky, ₧ivφcφ se problematikou Internetu, ale naopak v∞ci znalΘ u₧ivatele, kte°φ alespo≥ tuÜφ, co mohou od Internetu oΦekßvat a co naopak ne.

Z tohoto d∙vodu jsme se rozhodli posunout vlastnφ popis slu₧eb a zdroj∙ Internetu do n∞kterΘho z p°φÜtφch tΘmat t²dne, a dneÜnφ tΘma t²dne v∞novat u₧ivatelskΘmu pohledu na nejd∙le₧it∞jÜφ mechanismy, principy a myÜlenky, na kter²ch je Internet vybudovßn, a kterΘ ke svΘmu fungovßnφ vyu₧φvß.

Prvnφ Φlßnek, s nßzvem "VzduÜnΘ zßmky, nebo postupnß p°φstavba?" se zam²Ülφ nad celkovou koncepcφ protokol∙ TCP/IP, kterΘ tvo°φ technologick² zßklad Internetu, a srovnßvß ji s p°φstupem tzv. referenΦnφho modelu ISO/OSI.

Druh² Φlßnek, s p°φznaΦn²m nßzvem "Filosofie TCP/IP", se rodinou protokol∙ TCP/IP zab²vß podrobn∞ji. Sna₧φ se postihnout logiku, kterß stojφ za dneÜnφ podobou t∞chto protokol∙, a poskytnout alespo≥ zßkladnφ p°edstavu o tom, jak tyto protokoly skuteΦn∞ fungujφ.

T°etφ Φlßnek se podrobn∞ji v∞nuje otßzkßm adresovßnφ v TCP/IP sφtφch, a vysv∞tluje rozdφl mezi r∙zn²mi t°φdami tzv. IP adres. ╚tvrt² Φlßnek je pak v∞novßn systΘmu DNS jako mechanismu, kter² vznikl v rßmci Internetu pro pot°eby p°evodu symbolick²ch domΘnov²ch adres na ΦφselnΘ IP adresy, ale dnes se pou₧φvß i pro n∞kterφ dalÜφ ·Φely.

Pßt² Φlßnek, s nßzvem "Osobnφ p°φpojka do Internetu, aneb: k Φemu je SLIP a PPP?" se podrobn∞ji v∞nuje mo₧nostem p°ipojovßnφ jednotliv²ch poΦφtaΦ∙ k Internetu po komutovan²ch linkßch ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞.

Zßv∞reΦn² Üest² Φlßnek, "Standardizace v Internetu" se zab²vß otßzkou p°φpravy, schvalovßnφ a publikovßnφ standard∙ i dalÜφch dokument∙ Internetu, kterΘ nemajφ povahu standard∙.