Ji°φ Peterka

PoΦφtaΦovΘ sφt∞ jsou vynikajφcφm nßstrojem pro Üφ°enφ nejr∙zn∞jÜφch informacφ. ZpoΦßtku se sice poΦφtalo s tφm, ₧e poΦφtaΦov²mi sφt∞mi budou äprotΘkat" pouze informace textovΘho charakteru, ale ji₧ pom∞rn∞ zßhy se p°iÜlo na to, ₧e je zbyteΦnΘ se omezovat jen na texty. Pro poΦφtaΦovΘ sφt∞ toti₧ nenφ ₧ßdn²m principißlnφm problΘmem p°enßÜet jakΘkoli druhy informacφ, kterΘ lze p°evΘst do digitßlnφ podoby, p°esn∞ji do podoby posloupnosti bit∙, byt∙ a slov - co₧ zahrnuje nap°φklad zdigitalizovanΘ zvukovΘ nahrßvky, statickΘ obrßzky, ₧ivΘ videosekvence apod. ProblΘm je dnes spφÜe v tom, jak²m zp∙sobem tyto informace Üφ°it, tak aby se k nim dostateΦn∞ pohodln²m a efektivnφm zp∙sobem dostali ti, kte°φ je cht∞jφ, a naopak aby nebyly zbyteΦn∞ vnucovßny t∞m, kte°φ o n∞ zßjem nemajφ. V souvislosti s tφm pak vznikß celß °ada r∙zn²ch slu₧eb, urΦen²ch pro lokßlnφ i rozlehlΘ poΦφtaΦovΘ sφt∞, kterΘ majφ prßv∞ za ·kol efektivnφ zp°φstupn∞nφ dostupn²m informacφ vÜem aktußlnφm zßjemc∙m o n∞.

Jednφm ze zajφmav²ch moment∙, kter² se dosti v²razn∞ projevuje u vÜech nov∞ji vznikajφcφch slu₧eb pro zp°φstupn∞nφ informacφ v poΦφtaΦov²ch sφtφch, je jejich äpasivnφ" charakter. Pasivnφ v tom smyslu, ₧e veÜkerou aktivitu ponechßvajφ pln∞ na u₧ivateli, kterΘmu svΘ informace ₧ßdn²m zp∙sobem nevnucujφ. To p°edevÜφm znamenß, ₧e informace nejsou u₧ivatel∙m rozesφlßny, ani₧ by si je tito sami a explicitn∞ vy₧ßdali - p°i dneÜnφm objemu dostupn²ch informacφ by ani dost dob°e neÜlo, aby se ony obrovskΘ objemy dat automaticky rozesφlaly vÜem potencißlnφm zßjemc∙m, kte°φ by teprve nßsledn∞ zva₧ovali, jestli si je ponechajφ Φi nikoli, a ty druhΘ likvidovali. To by se i sφt∞ s nejv∞tÜφ p°enosovou kapacitou brzy zcela zahltily, a u₧ivatelΘ by ned∞lali nic jinΘho, ne₧ ₧e by se neustßle prokousßvali obrovskou zßplavou informacφ, kterß je neustßle zavaluje. Ne, dnes se to musφ d∞lat jinak - dnes si zßjemce musφ sßm dojφt pro to, co skuteΦn∞ chce. Musφ ovÜem v∞d∞t kam, a jak²m zp∙sobem.

NejjednoduÜÜφm zp∙sobem, jak realizovat prßv∞ naznaΦen² scΘnß° Üφ°enφ informacφ prost°ednictvφm poΦφtaΦovΘ sφt∞, je zp°φstupnit systΘm soubor∙ urΦitΘho uzlovΘho poΦφtaΦe i pro u₧ivatele jin²ch uzl∙, nebo alespo≥ Φßst takovΘhoto systΘmu souboru. V praxi to pak znamenß, ₧e u₧ivatel urΦitΘho konkrΘtnφho poΦφtaΦe si m∙₧e za vyu₧itφ vhodnΘho p°enosovΘho protokolu bu∩ p°enΘst k sob∞ soubor, nachßzejφcφ se na vzdßlenΘm poΦφtaΦi, nebo naopak urΦit² konkrΘtnφ soubor ze svΘho poΦφtaΦe p°enΘst na vzdßlen² poΦφtaΦ.

V sφtφch, realizovan²ch na bßzi protokol∙ TCP/IP, slou₧φ k takovΘmuto p°enosu cel²ch soubor∙ mezi jednotliv²mi uzlov²mi poΦφtaΦi protokol FTP (co₧ je zkratka od: File Transfer Protocol). Podle tohoto protokolu jsou pak takΘ pojmenovßvßny poΦφtaΦe, kterΘ slou₧φ jako vφce Φi mΘn∞ ve°ejnΘ depozitß°e soubor∙ - °φkß se jim FTP archivy, nebo tΘ₧ FTP servery.

Jednou z d∙le₧it²ch vlastnostφ protokolu FTP, kter² se u takov²chto archiv∙ pou₧φvß k p°enosu soubor∙, je jeho podpora p°φstupov²ch prßv, zßvisl²ch na identit∞ u₧ivatele. Chcete-li si prost°ednictvφm protokolu FTP ästßhnout" urΦit² soubor z konkrΘtnφho vzdßlenΘho poΦφtaΦe, musφte se (prost°ednictvφm protokolu FTP) nejprve k tomuto vzdßlenΘmu poΦφtaΦi p°ihlßsit sv²m u₧ivatelsk²m jmΘnem, prokßzat svou toto₧nost sprßvn²ch heslem, a teprve pak m∙₧ete vznßÜet po₧adavky na p°enos soubor∙ z tohoto vzdßlenΘho poΦφtaΦe. OperaΦnφ systΘm vzdßlenΘho poΦφtaΦe p°itom bude ka₧d² vßÜ jednotliv² po₧adavek na p°φstup k urΦitΘmu souboru posuzovat prßv∞ v uvß₧enφm u₧ivatelskΘho jmΘna, pod kter²m jste se p°ihlßsili - pokud jako zadan² u₧ivatel mßte prßvo p°φstupu k po₧adovanΘmu souboru (p°φstupu na Φtenφ), bude vß umo₧n∞no si jej p°enΘst k sob∞. Analogicky pro opaΦn² sm∞r p°enosu, pro kter² musφte mφt p°id∞lena prßva zßpisu do cφlovΘho adresß°e vzdßlenΘho poΦφtaΦe.

Prßv∞ naznaΦenΘ vlastnosti protokolu FTP lze s v²hodou vyu₧φt pro realizaci takov²ch FTP archiv∙, kterΘ nemajφ mφt ve°ejn² charakter. Tedy takov²ch, kterΘ jsou urΦeny jen pro omezen² okruh u₧ivatel∙, kter²m pak nenφ problΘm sd∞lit pot°ebnß u₧ivatelskΘ jmΘna a souvisejφcφ hesla, nutnß pro p°φstup k FTP archivu. Jak to ale ud∞lat v p°φpad∞, kdy FTP archiv mß b²t zcela ve°ejn²? Mß-li b²t k n∞mu poskytnut p°φstup i komukoli äz ulice", kdo se o existenci serveru jak²mkoli zp∙sobem dozvφ?

U takov²chto ve°ejn²ch FTP archiv∙ nenφ v principu mo₧nΘ p°edem oslovit vÜechny u₧ivatele, kterΘ kdy v budoucnu napadne äpodφvat se dovnit°". Jak ale takov²mto p°edem neznßm²m u₧ivatel∙m sprßvn∞ sd∞lit, pod jak²m jmΘnem se majφ p°ihlßsit, a jakΘ heslo majφ zadat?

NaÜt∞stφ zde m∙₧e snadno pomoci vÜeobecnß konvence, kterou budou dodr₧ovat vÜechny ve°ejnΘ FTP archivy, a kterou mohou laskav∞ vzφt na v∞domφ i vÜichni budoucφ nßvÜt∞vnφci ve°ejn²ch FTP archiv∙. Tato konvence °φkß, ₧e u₧ivatel äz ulice" se mß p°ihlßsit pod u₧ivatelsk²m jmΘnem anonymous (doslova: anonymnφ u₧ivatel). Odsud takΘ pochßzφ obvyklΘ pojmenovßnφ ve°ejn²ch FTP archiv∙, ktereΘ tuto konvenci dodr°ujφ - jde o tzv. anonymnφ FTP archivy.

Jako heslo je p°i p°ihlaÜovßnφ do anonymnφho FTP archivu obvykle po₧adovßna skuteΦnß adresa äanonymnφho" nßvÜt∞vnφka (p°esn∞ji jeho adresa pro elektronickou poÜtu). Toto heslo p°itom ve v∞tÜin∞ p°φpad∙ slou₧φ jen k evidenΦnφm ·Φel∙m, nejΦast∞ji k tomu, aby si provozovatel anonymnφho FTP archivu mohl vΘst evidenci vyu₧itφ svΘho serveru. N∞kterΘ ve°ejnΘ FTP archivy vÜak jsou mnohem p°φsn∞jÜφ, a sna₧φ se zp∞tn∞ si ov∞°it zadanou adresu - proto, aby se ujistili ₧e äanonymnφ" u₧ivatel u₧ivatel je ve skuteΦnosti doopravdy tφm, za koho se prost°ednictvφm svΘ adresy vydßvß. A pokud ne, odmφtnou se s nφm dßle bavit.