Ji°φ Peterka

Jednφm z charakteristick²ch d∙sledk∙ souΦasnΘho rozmachu informaΦnφch technologiφ je skuteΦnost, ₧e nejr∙zn∞jÜφ informace se na nßs doslova jen valφ. Nejde p°itom zdaleka jen o informace reklamnφho charakteru, kterΘ jsou nßm vÜem podstrkovßny a mnohdy doslova vnucovßny p°i nejr∙zn∞jÜφch p°φle₧itostech. ┌Φinn∞ se brßnit reklamnφm informacφm naÜt∞stφ nenφ zase a₧ tak t∞₧kΘ. V∞tÜφ problΘm je s takov²mi informacemi, kterΘ jsou pro nßs u₧iteΦnΘ, kterΘ nßm n∞co °φkajφ, a kterΘ skuteΦn∞ m∙₧eme vyu₧φt - a¥ ji₧ majφ povahu knih, Φasopis∙ Φi jin²ch tiskovin, nebo jsou p°φstupnΘ v elektronickΘ form∞ prost°ednictvφm poΦφtaΦov²ch sφtφ apod. Potφ₧ je v tom, ₧e i t∞chto informacφ je p°φliÜ mnoho.

Je jich p°φliÜ mnoho na to, abychom je mohli zu₧itkovat vÜechny - tedy vÜechny je p°eΦφst, prostudovat, promyslet apod. Stejn∞ tak je jich ale p°φliÜ mnoho na to, abychom je v∙bec mohli mφt vÜechny u sebe, resp. aby je jejich auto°i mohli direktivn∞ rozesφlat vÜem potencißlnφm zßjemc∙m. Ji₧ kv∙li pouhΘmu objemu a kvantit∞ dostupn²ch informacφ nenφ dost dob°e mo₧nΘ °eÜit jejich zp°φstupn∞nφ formou jejich distribuce. Mφsto toho je nutnΘ soust°edit tyto informace na jednom Φi n∞kolika mßlo vhodn²ch mφstech (nap°φklad p°φmo tam, kde vznikajφ), a distribuovat pouze mal² objem informacφ o tom, kde jsou tyto äplnΘ" informace k dispozici. Neboli kam a jak²m zp∙sobem si pro n∞ majφ äsßhnout" ti, kte°φ je skuteΦn∞ pot°ebujφ.

P°esn∞ v tomto duchu se vyvinul charakter soudob²ch informaΦnφch slu₧eb v nejrozsßhlejÜφ poΦφtaΦovΘ sφti sv∞ta, v Internetu - a¥ ji₧ jde o slu₧by typu anonymnφch FTP archiv∙, slu₧bu Gopher, WWW atd. VÜechny tyto slu₧by poΦφtajφ s tφm, ₧e informace Φekajφ na svΘ odb∞ratele, a tito jsou povinni si äpro n∞ sami dojφt". V praxi to pak znamenß, ₧e u₧ivatelΘ (odb∞ratelΘ informacφ) jsou povinni znßt, kde se jimi po₧adovanΘ informace nachßzφ. Aby to ale nem∞li u₧ivatelΘ zase a₧ tak t∞₧kΘ, p°ichßzφ jim na pomoc r∙znΘ vyhledßvacφ slu₧by, schopnΘ lokalizovat po₧adovan² äkus" informace - nap°φklad slu₧by Archie Φi Parker, Veronica, World Wide Web Worm, Φi nejnov∞jÜφ slu₧ba s p°φznaΦn²m nßzvem Harvest (doslova: sklφzet, sklize≥).

Drobn² technick² problΘm ovÜem vznikß v souvislosti s tφm, jak jednoznaΦn∞ identifikovat ono ämφsto, kde se po₧adovanß informace nachßzφ". Kdy₧ nßm zmφn∞nß vyhledßvacφ slu₧ba n∞co najde, jak²m zp∙sobem nßm mß p°edat p°esn² a jednoznaΦn² odkaz na zmφn∞nΘ mφsto a to, co na n∞m naÜla? Net²kß se to ovÜem zdaleka jen vyhledßvacφch slu₧eb, stejn² problΘm nastßvß i v jin²ch situacφch. Nap°φklad i tehdy, kdy₧ n∞kdo v rßmci Internetu zp°φstupnφ n∞jakou informaci, a t°eba formou inzerßtu v poΦφtaΦovΘm Φasopise chce oznßmit, kde se nachßzφ a jak se k nφ dostat. To, co by se k takovΘmu ·Φelu hodilo nejlΘpe, je vhodn² druh ukazatele. TakovΘho ukazatele, kter²m by bylo mo₧nΘ äukßzat" na libovolnΘ mφsto v Internetu a jednoznaΦn∞ identifikovat objekt, kter² se zde nachßzφ a kter² mßme na mysli. Navφc takov² ukazatel, jeho₧ formßt i v²znam by mohl b²t nezßvisl² na konkrΘtnφm objektu na kter² ukazuje, a tudφ₧ i nezßvisl² na konkrΘtnφ vyhledßvacφ slu₧b∞, kterß jej poskytne jako sv∙j v²stup, resp. na slu₧b∞, kterß jej p°ijme jako sv∙j vstup a podle n∞j na p°φsluÜnΘ mφsto skuteΦn∞ äsßhne".

Zkusme se nynφ zamyslet nad tφm, jakΘ ·daje by takov²to ukazatel m∞l obsahovat. Zcela urΦit∞ by v n∞m m∞la b²t obsa₧ena jednoznaΦnß identifikace konkrΘtnφho uzlu (uzlovΘho poΦφtaΦe), na kterΘm se p°φsluÜn² objekt nachßzφ. K tomuto ·Φelu lze snadno vyu₧φt tzv. domΘnovΘ jmΘno uzlu (domain name), kterΘ mß vhodn² symbolick² charakter: nap°. www.dcit.cz, gopher.cesnet.cz, kki.ms.mff.cuni.cz apod. DalÜφm ·dajem pak musφ b²t identifikace objektu, kter² se v rßmci danΘho uzlu nachßzφ. Tato identifikace, na rozdφl od p°edchozφ, ji₧ m∙₧e mφt relativnφ charakter - m∙₧e p°edstavovat ärelativnφ adresu" p°φsluÜnΘho objektu v rßmci danΘho uzlu. Jeliko₧ nejΦast∞ji jde o objekty, kterΘ majφ povahu soubor∙, lze jako jejich ärelativnφ adresu" pou₧φt jmΘno a p°φponu p°φsluÜnΘho souboru, a dßle p°φstupovou cestu k tomuto souboru (neboli popis hierarchicky uspo°ßdan²ch adresß°∙, kter²mi je t°eba nejprve projφt). P°φkladem mohou b²t zßpisy typu /pub/predn/tcpip/tcpip01.zip Φi /articles/chipweek/slovnik/url_cz.html apod. Pot°ebn² smysl ovÜem majφ a₧ ve spojitosti s adresou uzlu, na kterΘm se objekt nachßzφ. NaÜt∞stφ nenφ nic jednoduÜÜφho, ne₧ oba druhy ·daj∙ vhodn∞ zkombinovat, do zßpisu typu:

StaΦφ ale tyto dva druhy ·daj∙, spojenΘ do jedinΘho zßpisu, na jednoznaΦnou identifikaci vÜech mo₧n²ch objekt∙, kterΘ chceme jejich prost°ednictvφm identifikovat? V zßsad∞ asi ano, ale z ryze praktick²ch d∙vod∙ pot°ebujeme o ka₧dΘm takovΘm objektu v∞d∞t jeÜt∞ n∞co navφc - co je zaΦ, a hlavn∞ jak²m zp∙sobem mßme k n∞mu p°istupovat.

Je-li p°φsluÜn²m objektem soubor, z jeho p°φpony lze Φasto poznat, o jak² druh souboru se jednß, a z toho si pak nßsledn∞ odvodit, jak²m zp∙sobem s nφm pracovat (nap°. jak²m zp∙sobem jej ästßhnout" k sob∞, jak jej zobrazit atd.). Pou₧φvßnφ p°φpon ovÜem nenφ povinnΘ, stejn∞ tak jako dodr₧ovßnφ konvencφ, kterΘ konkrΘtnφ p°φpony specifikujφ. Navφc se tyto konvence mohou na r∙zn²ch v²poΦetnφch platformßch liÜit, stejn∞ tak jako pravidla pro pojmenovßvßnφ jednotliv²ch soubor∙.

Tak₧e ne v₧dy je mo₧nΘ ze jmΘna a p°φpadnΘ p°φpony souboru poznat, o jak² druh objektu vlastn∞ jde, a jak k n∞mu p°istupovat. Proto musφ b²t tato informace poskytnuta explicitn∞, jako dalÜφ slo₧ka nßmi postupn∞ budovanΘho ukazatele. Nap°φklad jde-li o soubor, kter² se nachßzφ na tzv. FTP serveru a mß b²t ästa₧en" protokolem FTP (File Transfer Protocol), lze tuto skuteΦnost vyjßd°it nap°. zßpisem:

Jde-li naopak o WWW strßnku, tj. o hypertextov² dokument v jazyku HTML, kter² by m∞l b²t pou₧it v rßmci slu₧by WWW, pak p°φsluÜn² ukazatel bude mφt nßsledujφcφ podobu:

Zde je asi vhodnΘ podotknout, ₧e protokol, kter² se v rßmci slu₧by WWW pou₧φvß pro vlastnφ p°enos jednotliv²ch strßnek (HTML dokument∙), se jmenuje HTTP (HyperText Transfer Protocol).

No a tφm jsme vlastn∞ ji₧ dosp∞li ke konvenci, kterß se dnes v rßmci Internetu skuteΦn∞ pou₧φvß, a kterß definuje p°esn² formßt a v²znam äuniverzßlnφho ukazatele" na nejr∙zn∞jÜφ objekty a zdroje informacφ. VÜak se takΘ tomuto ukazateli °φkß Uniform Resource Indicator (zkratkou URI), Φast∞ji ale Uniform Resource Locator (zkratkou URL). Ve skuteΦnosti tento druh ukazatele pamatuje i na jinΘ druhy objekt∙, ne₧ jen na soubory, a mß jeÜt∞ n∞kterΘ dalÜφ zajφmavΘ vlastnosti. Ty ale ji₧ znaΦn∞ p°esahujφ rßmec tΘto spφÜe populßrnφ rubriky.