| VyÜlo v t²denφku: | COMPUTERWORLD |
| ╚φslo: | 4/95 |
| RoΦnφk: | 1995 |
| Rubrika/kategorie: | TΘma t²dne, ╚lßnky o Internetu |
Tento Φlßnek vyÜel v poΦφtaΦov²ch novinßch Computerworld Φ. 4/95, v rßmci tzv. tΘmatu t²dne, jako souΦßst sΘrie Φlßnk∙ v∞novan²ch problematice Internetu.
Podobn∞ je tomu i v p°φpad∞ Internetu. TakΘ on je v u₧Üφm slova smyslu pouze komunikaΦnφ infrastrukturou, neboli dopravnφm systΘmem, urΦen²m pro p°enos dat mezi poΦφtaΦi. V ÜirÜφm slova smyslu je ale nutnΘ zahrnout do Internetu i vÜechno to, co sv²mi komunikaΦnφmi mo₧nostmi zp°φstup≥uje - tedy nap°. celΘ nep°ebernΘ mno₧stvφ informaΦnφch zdroj∙ nejr∙zn∞jÜφho charakteru, od jednoduch²ch archiv∙ se soubory vÜeho druhu a₧ nap°. po specializovanΘ informaΦnφ servery, kterΘ sv²m u₧ivatel∙m pr∙b∞₧n∞ poskytujφ informace o poΦasφ, ·daje o aktußlnφm d∞nφ na burze, zpravodajstvφ z celΘho sv∞ta apod.
JeÜt∞ mnohem d∙le₧it∞jÜφ ale z°ejm∞ bude zp∙sob, jak²m lidΘ vyu₧φvajφ tyto informaΦnφ zdroje, a k Φemu a jak vyu₧φvajφ mo₧nosti komunikace i ΦetnΘ dalÜφ slu₧by, kterΘ jim Internet p°inßÜφ. Vyu₧φvajφ je takov²m zp∙sobem, kter² z dosud vzßjemn∞ izolovan²ch ostr∙vk∙ vytvß°φ jednolit² celek, ve kterΘm se ztrßcφ jakßkoli geografickß hlediska, a na fyzickΘm umφst∞nφ p°estßvß zßle₧et. U₧ivatelΘ Internetu se tak st∞hujφ do n∞Φeho, Φemu se p°φznaΦn∞ °φkß "globßlnφ vesnice" (global village) - globßlnφ kv∙li svΘmu dosahu, a vesnice proto, ₧e vÜe je zde budovßno spφÜe na distribuovanΘm principu a vztazφch typu "rovn² s rovn²m", ne₧ na hierarchickΘm principu nad°φzenosti a pod°φzenosti, kter² by byl typiΦt∞jÜφ pro striktn∞ji organizovanΘ "globßlnφ m∞sto".
P°itom termφn "st∞hovßnφ" zde asi nenφ p°φliÜ na mφst∞, proto₧e nikdo se fyzicky nest∞huje - ka₧d² se pouze p°ipojuje k univerzßlnφmu p°enosovΘmu prost°edku, kter² mu rßzem zp°φstup≥uje vÜe, co ji₧ bylo obdobn∞ p°ipojeno. SouΦasn∞ s tφm se ka₧d² nov∞ p°ipojen² u₧ivatel ocitß ve zcela novΘm prostoru a sv∞t∞, kter² mu p°inßÜφ dosud netuÜenΘ mo₧nosti a Üance, a na druhΘ stran∞ sebou p°inßÜφ i urΦitΘ zvyky, konvence i trendy, kterΘ pro nov∞ p°φchozφ nemusφ b²t zpoΦßtku zcela pr∙hlednΘ, a na kterΘ je v n∞kter²ch p°φpadech nutnΘ si i urΦitou dobu zvykat. Jde o sv∞t vytvo°en² lidmi, s vyu₧itφm nejmodern∞jÜφ v²poΦetnφ a telekomunikaΦnφ techniky, a oznaΦovan² p°φznaΦn∞ jako "cyberspace" - doslova: kybernetick² sv∞t.
Poj∩me se nynφ pono°it do tohoto kybernetickΘho sv∞ta, a nechme se chvφli unßÜet jeho mo₧nostmi a ₧ivotnφm stylem jeho obyvatel. M∞jme p°itom na pam∞ti, ₧e Internet je pouze jednφm ze stavebnφch kamen∙ tohoto "kybernetickΘho sv∞ta" - kamenem sice nejv²znamn∞jÜφm, kter² by sßm o sob∞ vystaΦil pro vÜechny v²znamnΘ stavby tohoto sv∞ta, ale nikoli jedin²m mo₧n²m stavebnφm kamenem. Vedle Internetu toti₧ existuje celß °ada dalÜφch rozlehl²ch poΦφtaΦov²ch sφtφ, kterΘ poskytujφ v zßsad∞ stejnΘ principißlnφ mo₧nosti (ale v∞tÜinou v menÜφm m∞°φtku, za pon∞kud jin²ch podmφnek apod.).
Chcete--li se s n∞k²m domluvit, a dotyΦn² nestojφ zrovna vedle vßs, sßhnete nejspφÜe po telefonu. P°itom ale p°edpoklßdßte, ₧e p°φsluÜnß osoba je prßv∞ v dosahu ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞, a v danΘm okam₧iku je schopna a ochotna se s vßmi bavit. Co₧ nemusφ b²t zrovna spln∞no v p°φpad∞, kdy shßnφte n∞koho na druhΘ stran∞ zem∞koule, a dφky ΦasovΘmu rozdφlu jej vytrhnete z hlubokΘho spßnku. Nebo i tehdy, kdy₧ volßte jen mφstn∞, ale dotyΦn² mß d∙le₧itou poradu, sch∙zku, nebo je prßv∞ zam∞stnßn nalΘhavou pracφ, a nemß Φas Φi chu¥ se s vßmi vybavovat. UrΦit²m °eÜenφm m∙₧e b²t telefonnφ zßznamnφk Φi fax, ale ani jejich mo₧nosti nejsou zdaleka ideßlnφ.
V kybernetickΘm sv∞t∞ vÜak mßte k dispozici jeÜt∞ jeden, velmi Üikovn² prost°edek, kter² m∙₧ete vyu₧φt pro komunikaci s jin²mi lidmi - ale nejen s nimi. Jde o elektronickou poÜtu, kterß vßm umo₧≥uje p°enßÜet vaÜe zprßvy a vzkazy ve form∞ psan²ch text∙, a doruΦovat je v Φasech, kterΘ se mohou m∞°it na minuty a sekundy.
Elektronickß poÜta p°itom mß n∞kolik zßsadnφch p°ednostφ: svΘ zprßvy m∙₧ete sestavovat a odesφlat tehdy, kdy₧ se to prßv∞ hodφ vßm, zatφmco jejich p°φjemce si je m∙₧e odebφrat a Φφst tehdy, kdy₧ se to hodφ zase jemu. Nejde tedy o interaktivnφ slu₧bu, kterß by vy₧adovala souΦasnou aktivitu obou stran, ale o slu₧bu charakteru spφÜe dßvkovΘho. Mnoho Φinnostφ, spojen²ch s odesφlßnφm i p°φjmem elektronickΘ poÜty, p°itom m∙₧e b²t vhodn∞ zautomatizovßno - program, prost°ednictvφm kterΘho svou elektronickou poÜtu zpracovßvßte, m∙₧e vΘst celΘ adresß°e, ze kter²ch si jen vyberete konkrΘtnφho adresßta, a dotyΦn² program pak za vßs sßm vyplnφ vÜechny pot°ebnΘ slo₧ky elektronickΘ adresy. Na konec zprßvy pak dokonce m∙₧e automaticky p°ipojit i kus textu, kter² jste si p°edem p°ipravili jako vßÜ vlastnφ podpis. Pokud mu to zadßte, je poÜtovnφ program schopen rozeslat jednu a tutΘ₧ zprßvu celΘ skupin∞ adresßt∙, je schopen archivovat vÜechny odeslanΘ i vÜechny doÜlΘ zprßvy, a v mnoha p°φpadech (krom∞ t∞ch nejjednoduÜÜφch program∙ pro elektronickou poÜtu) je schopen doÜlou poÜtu podle r∙zn²ch kritΘriφ takΘ t°φdit. Snad nejvyÜÜφho stupn∞ automatizace pak dosahujφ p°φsluÜnΘ programy p°i generovßnφ odpov∞dφ na doÜlΘ zprßvy - v tomto p°φpad∞ dokß₧φ samy vyplnit nejen adresu p°φjemce, ale mohou takΘ vlo₧it do odpov∞di p∙vodnφ text (vhodn∞ graficky odliÜen²), a na vßs tak nechat jen vklßdßnφ poznßmek, kter²mi reagujete na konkrΘtnφ Φßsti p∙vodnφho textu.
JednotlivΘ zprßvy, p°ijatΘ prost°ednictvφm elektronickΘ poÜty, lze p°itom velmi snadno mazat, bez jak²chkoli odpad∙ Φi zbytk∙ (co₧ velmi oce≥ujφ vÜichni, kter²m ekologie le₧φ na srdci). Na druhΘ stran∞ je ale mo₧nΘ je libovoln∞ dlouho archivovat, a kdykoli pozd∞ji se k nim vracet, citovat je, odkazovat se na n∞, Φi jin²m zp∙sobem zpracovßvat.
Elektronickß poÜta m∙₧e b²t velmi lacinß, mnohem lacin∞jÜφ ne₧ b∞₧nß poÜta listovnφ, a p°itom i neskonale rychlejÜφ. Jejφ rychlost sice zßvisφ takΘ na zp∙sobu p°ipojenφ p°φjemce i adresßta , ale v praxi se m∞°φ spφÜe na minuty a sekundy ne₧ na dny a₧ t²dny. Zkuste si nap°φklad za jedin² den vym∞nit n∞kolik "obrßtek" s jednφm a t²m₧ adresßtem - prost°ednictvφm elektronickΘ poÜty to jde velmi snadno, b∞₧nou listovnφ poÜtou nemßte v∙bec Üanci. Lze se pak divit, ₧e poΦφtaΦovφ nadÜenci p°ezdφvajφ b∞₧nΘ listovnφ poÜt∞ "hlem²₧dφ poÜta"?
PoΦet lidφ, dosa₧iteln²ch elektronickou poÜtou, se s rychl²m r∙stem "kybernetickΘho sv∞ta" neb²val²m tempem zvyÜuje. Nap°φklad poΦßtkem roku 1993 se dennφ p°φr∙stek pohyboval kolem 10 000 osob. Nynφ, ke konci roku 1994, se celkov² poΦet osob, pou₧φvajφcφch n∞jakou formu elektronickΘ poÜty, odhaduje na 200 milion∙. Zde je ovÜem vhodnΘ si uv∞domit, ₧e nejde zdaleka jen o u₧ivatele Internetu - existujφ toti₧ i ΦetnΘ dalÜφ sφt∞ s mnoha a mnoha u₧ivateli, kterΘ takΘ mohou pou₧φvat elektronickou poÜtu, by¥ Φasto stav∞nou na pon∞kud odliÜn²ch technick²ch principech. Z v²znamn∞jÜφch sφtφ zahraniΦnφ provenience lze jmenovat nap°. sφ¥ EARN/Bitnet, COMPUSERVE, Delphi, America OnLine, Genie, FIDO, a dßle vÜechny systΘmy elektronickΘ poÜty na bßzi standardu X.400, kterΘ po celΘm sv∞t∞ provozujφ spojovΘ organizace. Z tuzemsk²ch pak je vhodnΘ jmenovat alespo≥ systΘm elektronickΘ poÜty Mail602. Prakticky vÜechny tyto systΘmy ale jsou s Internetem propojeny pomocφ tzv. poÜtovnφch bran, kterΘ umo₧≥ujφ automatick² p°enos zprßv z jednΘ sφt∞ do druhΘ. U₧ivateli, kter² pracuje na ·rovni elektronickΘ poÜty, to pak vytvß°φ iluzi jedinΘ velkΘ celosv∞tovΘ sφt∞. Nikoli nßhodou je tato celosv∞tovß sφ¥ oznaΦovßna jednoduÜe jako "The Net" (doslova" ta sφ¥"), p°φpadn∞ "The Matrix" apod.
Elektronickß poÜta ovÜem nemusφ slou₧it zdaleka jen pot°ebßm osobnφ korespondence. Nap°φklad prezidentsk² kandidßt Bill Clinton ji ·Φinn∞ vyu₧φval ji₧ p°i svΘ p°edvolebnφ kampani, a po svΘm zvolenφ zavedl Internet i s elektronickou poÜtou a dalÜφmi sφ¥ov²mi slu₧bami a₧ do BφlΘho domu. Dnes mu vlastn∞ m∙₧e tφmto zp∙sobem psßt kdokoli, kdo mß k elektronickΘ poÜt∞ p°φstup, a stejn∞ tak m∙₧e kdokoli elektronickou cestou zφskßvat v∞tÜinu voln∞ dostupn²ch materißl∙, kterΘ Bφl² d∙m i jinΘ vlßdnφ instituce v USA produkujφ. Clintonova p°φkladu pak nßsledovali i dalÜφ ·stavnφ ΦinitelΘ v USA, tak₧e dnes se nap°φklad voliΦi mohou obracet na senßtory a kongresmany i prost°ednictvφm elektronickΘ poÜty. TΘ ostatn∞ p°iÜli na chu¥ i dalÜφ stßtnφci - svou prvnφ zprßvu poslala nap°. i britskß krßlovna Al₧b∞ta. PremiΘru v diplomacii si pak elektronickß poÜta odbyla v ·noru 1993, kdy ÜvΘdsk² premiΘr Carl Bildt blahop°ßl prezidentu Clintonovi k tomu, ₧e USA zruÜilo svΘ embargo v∙Φi Vietnamu.
V²razn∞jÜφmu vstupu elektronickΘ poÜty do ·°ednφho styku vÜak zatφm stßle jeÜt∞ brßnφ jejφ relativn∞ malß bezpeΦnost - je toti₧ pom∞rn∞ snadnΘ zfalÜovat adresu odesilatele Φi jinΘ Φßsti zprßvy. Odbornφci se sice sna₧φ, a nachßzφ r∙znΘ zp∙soby zabezpeΦenφ elektronickΘ poÜty proti nejr∙zn∞jÜφm neoprßvn∞n²m zßsah∙m, ale d∙sledn∞jÜφ prosazenφ t∞chto metod do praktickΘho ₧ivota v "kybernetickΘm sv∞t∞" je zatφm stßle jeÜt∞ v nedohlednu.
P°esto ale elektronickß poÜta stßle v²razn∞ji zasahuje snad do vÜech oblastφ lidskΘho ₧ivota. Dokß₧e lidi seznamovat - existujφ ji₧ i man₧elstvφ, uzav°enß po znßmosti navßzanΘ p°es elektronickou poÜtu. Dokß₧e zprost°edkovßvat obchody, dokß₧e doslova zachra≥ovat ₧ivoty - nap°. kdy₧ jednomu lΘka°i umo₧nφ konzultovat s jin²m lΘka°em. V poslednφ dob∞ pronikß elektronickß poÜta dokonce i do vßnoΦnφch zvyk∙: donedßvna nap°φklad d∞ti psaly svΘ dopisy Je₧φÜkovi na papφr, a dßvaly mu je veΦer za okno. Na sklonku lo≥skΘho roku vÜak ji₧ mohly d∞ti posφlat svΘ dopisy a svß p°ßnφ Je₧φÜkovi (Φi spφÜe Santa Clausovi) p°φmo na severnφ p≤l elektronickou poÜtou, prost°ednictvφm Internetu. ZajφmavΘ bylo, ₧e kybernetick² Santa Claus m∞l hned t°i r∙znΘ adresy. Zda vÜem roztou₧en²m d∞tsk²m duÜiΦkßm stihl vΦas a sprßvn∞ odpov∞d∞t, a hlavn∞ jejich p°ßnφ splnit, vÜak v dob∞ psanφ tohoto Φlßnku nebylo jeÜt∞ znßmo.
Elektronickß poÜta je skuteΦn∞ neocenitelnß - kdo si jednou zvykne na jejφ mo₧nosti a schopnosti, u₧ by o ni jen velmi nerad p°iÜel. P°esto ale i ona mß svΘ nedostatky a slabiny. Chcete-li se nap°φklad prost°ednictvφm elektronickΘ poÜty obrßtit na n∞koho pro radu, musφte v∞d∞t na koho. Nebo chcete-li se naopak vy iniciativn∞ pod∞lit o svΘ zkuÜenosti s n∞k²m jin²m, musφte v∞d∞t s k²m.
V kybernetickΘm sv∞t∞ naÜt∞stφ existuje hned n∞kolik mechanism∙ pro vzßjemnou komunikaci cel²ch skupin u₧ivatel∙, kterΘ spojuje spoleΦn² zßjem o urΦitou problematiku. V₧dy p°itom jde o takov² zp∙sob dialogu, v rßmci kterΘho jeden u₧ivatel zp°φstup≥uje svß sd∞lenφ vφce ostatnφm u₧ivatel∙m. KonkrΘtnφ forma m∙₧e b²t nap°φklad takovß, ₧e sv∙j p°φsp∞vek odeÜlete elektronickou poÜtou na p°edem dohodnutΘ mφsto (na specißlnφ adresu), na kterΘm se nachßzφ seznam vÜech ·Φastnφk∙ p°φsluÜnΘ skupiny, a odsud je pak tento p°φsp∞vek rozeslßn (op∞t elektronickou poÜtou, a mnohdy bez zßsahu Φlov∞ka) vÜem, kte°φ jsou na tomto seznamu uvedeni.
Prßv∞ naznaΦenß forma skupinovΘ diskuse p°edstavuje tzv. elektronickou konferenci. Je prost°edkem, kter² je v souΦasnΘ dob∞ vyu₧φvßn skuteΦn∞ masov∞. Jinou mo₧nost p°edstavujφ tzv. sφ¥ovΘ news. Ty je mo₧nΘ si p°edstavit jako diskusnφ p°φsp∞vky, "zabalenΘ" do tematick²ch skupin (tzv. newsgroups) a jakoby "kolujφcφ Θterem". V podstat∞ kdokoli si pak m∙₧e z vlastnφ iniciativy kdykoli "stßhnout" a p°eΦφst p°φsp∞vky z urΦitΘho tematickΘ skupiny Φi skupin, a p°φpadn∞ i do nich p°isp∞t sv²mi nßzory, post°ehy, nßm∞ty apod.
A¥ ji₧ je ale konkrΘtnφ forma vzßjemn²ch diskusφ v cel²ch ÜirÜφch skupinßch Φi kolektivech jakßkoli, zajφmav² je v²sledn² efekt tΘto mo₧nosti. Umo₧≥uje toti₧ vznik cel²ch virtußlnφch komunit lidφ, kte°φ vedou jistou formu spoleΦenskΘho a intelektußlnφho ₧ivota prost°ednictvφm sφt∞. Äivota zajφmavΘho i tφm, ₧e se v n∞m zcela stφraji n∞kterΘ rozdφly, kterΘ by jinak mohly b²t velmi v²znamnΘ. Jak °φkß jeden dnes ji₧ ot°el² vtip, v Internetu nepoznßte, ₧e se bavφte se psem, a ne s Φlov∞kem. To je sice p°eci jen trochu nadsazenΘ, ale stejn∞ - p°i vstupu do virtußlnφ komunity nemusφte dbßt na svΘ vhodnΘ obleΦenφ, a m∙₧ete se pln∞ soust°edit na formulaci sv²ch nßzor∙. Nikomu nebude vadit, ₧e t°eba nejste oholen, namalovßna Φi jinak vhodn∞ upraveni, ₧e sedφte doma v teple, v pohodlφ a t°eba v baΦkorßch, nebo ₧e vßs prßv∞ Ükrtφ lφmeΦek obligßtnφ bφlΘ koÜile, bez kterΘ do svΘho zam∞stnßnφ jednoduÜe p°ijφt nem∙₧ete. Pokud to sami o sob∞ nerozhlßsφte Φi nedßte jinak najevo, nikdo nepoznß, jakou mßte barvu pleti, jakΘho jste nßbo₧enskΘho vyznßnφ, jakΘho jste pohlavφ atd. Äivot ve virtußlnφch komunitßch m∙₧e b²t velmi milosrdn² k nejr∙zn∞jÜφch handicap∙m, kterΘ jednoduÜe nebere na v∞domφ. Stejn∞ tak ale dokß₧e b²t i velmi nelφtostn², nap°φklad kdy₧ projevφte sv∙j nßzor, ostatnφ s nφm nesouhlasφ a dajφ vßm to pat°iΦn∞ d∙razn∞ najevo.
Äivotu ve virtußlnφch komunitßch, kterΘ neznajφ geografick²ch ani mnoha jin²ch hranic, vÜak mohou vyhovovat i jinΘ formy mezilidskΘ komunikace, zprost°edkovßvanΘ sφt∞mi. Jestli₧e nap°φklad n∞komu nevyhovuje, ₧e elektronickß poÜta a z nφ odvozenΘ slu₧by neprobφhajφ v reßlnΘm Φase, mß mo₧nost vyu₧φt i takovΘ prost°edky, kterΘ v reßlnΘm Φase fungujφ. P°φkladem mohou b²t r∙znΘ videokonference, p°enßÜenΘ "₧iv∞" prost°ednictvφm sφt∞. Tedy jak se zvukem, tak i s obrazem - n∞kdy mo₧nß pon∞kud pomaleji se m∞nφcφm (to aby se vφce Üet°ilo s p°enosovou kapacitou, resp. aby se vystaΦilo i s takovou, jakß je k dispozici). Pro ty pon∞kud skromn∞jÜφ pak existuje mo₧nost p°enosu ₧ivΘho zvuku, kterou lze vyu₧φt nap°φklad k Üφ°enφ pr∙b∞hu v²znamnΘho jednßnφ, konference Φi obdobnΘho podniku doslova po celΘm sv∞t∞. Nebo takΘ k Üφ°enφ rozhlasovΘho vysφlßnφ - i to je dnes v Internetu skuteΦnostφ.
Pro ty jeÜt∞ skromn∞jÜφ, kte°φ nemajφ k dispozici dostateΦn∞ velkou p°enosovou kapacitu, je k dispozici jeÜt∞ i mo₧nost "₧ivΘho" p°enosu psan²ch zprßv - to, co kter²koli z ·Φastnφk∙ takovΘto diskuse napφÜe na klßvesnici svΘho poΦφtaΦe, souΦasn∞ vidφ na obrazovkßch sv²m poΦφtaΦ∙ i vÜichni ostatnφ ·Φastnφci diskuse, kte°φ se mohou nachßzet v podstat∞ kdekoli ve sv∞t∞. Tento tzv. "chat" (Φesky asi nejv²sti₧n∞ji "pokec") probφhß v rßmci Internetu v podstat∞ trvale, navφc v mnoha tematick²ch oblastech souΦasn∞, jako tzv. Internet Relay Chat. Zßjemce o ·Φast si vybere tematickou skupinu, a kdykoli "vstoupφ" do hry - zaΦne p°ijφmat zprßvy, tvo°φcφ pr∙b∞₧nou diskusi, a p°φpadn∞ na n∞ i reaguje vlastnφmi podn∞ty a nßzory. Je pak spφÜe jen technickou otßzkou, jak zabrßnit chaotickΘmu "skßkßnφ do °eΦi" - toto ji₧ stßvajφcφ aplikace dokß₧φ zajistit vφcemΘn∞ samy.
O tom, ₧e i informace majφ svou cenu, dnes asi pochybuje ji₧ jen mßlokdo. Informacφ se produkuje opravdu velmi mnoho, a takΘ jejich rychlß distribuce ji₧ dnes zdaleka nenφ takov²m problΘmem, jak²m byla d°φve. V dneÜnφ dob∞ je problΘm spφÜe n∞kde jinde - jak se m∙₧e Φlov∞k ·Φinn∞ brßnit p°φvalu takov²ch informacφ, kterΘ nepot°ebuje, a jak se m∙₧e naopak co nejefektivn∞ji a nejsnßze dostat k takov²m informacφm, jakΘ skuteΦn∞ pot°ebuje. A prßv∞ v tomto dokß₧φ dneÜnφ poΦφtaΦovΘ sφt∞ a jimi vytvß°en² kybernetick² sv∞t opravdu ·Φinn∞ pomoci.
Tytam ji₧ jsou doby, kdy se informace daly jednoduÜe distribuovat ka₧dΘmu, kdo by o n∞ mohl mφt v principu zßjem - s tφm, ₧e kdy₧ o n∞ v konkrΘtnφm p°φpad∞ mφt zßjem nebude, jednoduÜe je ignoruje, zahodφ, sma₧e, nevyu₧ije, Φi jin²m zp∙sobem eliminuje. Dnes ji₧ tato strategie nenφ v∞tÜinou myslitelnß, proto₧e ji₧ samotnΘ nßklady na ploÜnou distribuci jsou vzhledem k objemu nov²ch informacφ ne·nosnΘ - o pot°ebnΘ p°enosovΘ kapacit∞ ani nemluv∞. Ostatn∞ ani p°φjemci by p°i tΘto strategii ned∞lali nic jinΘho, ne₧ se jen prokousßvali zßplavou pro n∞ neu₧iteΦn²ch informacφ, ne₧ by se p°φpadn∞ dostali k n∞jakΘ, kterou skuteΦn∞ pot°ebujφ.
Na informace se dnes ji₧ musφ zcela jin²m zp∙sobem. Nenφ-li mo₧nΘ je direktivn∞ distribuovat, je nutnΘ, aby si pro n∞ zßjemci "chodili" sami. Tady u₧ se v∞ci dajφ za°φdit tak, aby si ka₧d² zßjemce "chodil" jen pro to, co ho skuteΦn∞ zajφmß, v dob∞ kdy se to nejlΘpe hodφ jemu, aby si sßm rozhodoval o tom, jak "hlubokΘ", konkrΘtnφ Φi podrobnΘ informace pot°ebuje apod. SouΦasn∞ s tφm se dß mnohem snßze respektovat i to, ₧e informace majφ svou cenu, a ₧e za jejich poskytnutφ, vyu₧itφ Φi jinou formu "realizace" se musφ platit.
Kybernetick² sv∞t, vytvß°en² dneÜnφmi poΦφtaΦov²mi sφt∞mi, nabφzφ celou °adu mechanism∙ pro zp°φstupn∞nφ informacφ. Prakticky vÜechny tyto mechanismy ji₧ vychßzφ ze zßsady, ₧e zßjemce si musφ sßm "dojφt" pro to, co skuteΦn∞ pot°ebuje, a nikoli ₧e informace majφ b²t mechanicky rozesφlßny vÜem, kte°φ by o n∞ mohli mφt v principu zßjem.
KonkrΘtnφ Ükßla mechanism∙, kterΘ jsou za tφmto ·Φelem v Internetu k dispozici, je pom∞rn∞ bohatß. NejjednoduÜÜφm p°φpadem jsou tzv. anonymnφ FTP archivy, kterΘ je mo₧nΘ si p°edstavit jako prostß skladiÜt∞ soubor∙. Kdokoli (i zcela anonymnφ u₧ivatel, proto "anonymnφ" archivy) m∙₧e p°ijφt (ve skuteΦnosti p°ihlßsit se prost°ednictvφm sφt∞ k p°φsluÜnΘmu poΦφtaΦi), a nahrßt si takovΘ soubory, jakΘ chce (prost°ednictvφm protokolu FTP, File Transfer Protocol). Musφ ovÜem v∞d∞t, jakΘ soubory chce, a kde se nachßzφ. Toto se v∞tÜinou musφ dozv∞d∞t jinou cestou.
Dnes vÜak ji₧ majφ u₧ivatelΘ k dispozici i takovΘ slu₧by, kterΘ za n∞ dokß₧φ vyhledßvat soubory na anonymnφch FTP archivech. P°φkladem mohou b²t slu₧by Archie a Parker, postavenΘ na nßsledujφcφ myÜlence: ka₧d² sprßvce anonymnφho FTP archivu m∙₧e sv∙j archiv p°ihlßsit u toho, kdo p°φsluÜnou vyhledßvacφ slu₧bu provozuje. Ten pak pravideln∞ (nap°. 1x za m∞sφc) jeho archiv projde, pamatuje si jakΘ soubory zde naÜel, a v²sledky si zanese do svΘ vlastnφ databßze. Koncov² u₧ivatel, kter² pot°ebuje n∞co konkrΘtnφho najφt, se pak zeptß provozovatele vyhledßvacφ slu₧by (Archie, Parker Φi jinΘ obdobnΘ slu₧by). Pokud se v jeho databßzi najde ·daj o po₧adovanΘm souboru, zßjemce se dozvφ, na kter² konkrΘtnφ anonymnφ FTP archiv (a kam, do kterΘho adresß°e) si mß pro po₧adovan² soubor dojφt.
Mnoha u₧ivatel∙m vÜak takovßto slu₧ba nepostaΦuje - ji₧ jen z toho prostΘho d∙vodu, ₧e nehledajφ ₧ßdn² konkrΘtnφ soubor, ale spφÜe informaci, ·daj Φi n∞co jinΘho, co nemß nutn∞ formu souboru. Pro tyto p°φpady je k dispozici nap°φklad slu₧ba se jmΘnem Gopher. Dosud se vedou uΦenΘ disputace o tom, zda jde o zkratku z anglickΘho "go for information" (doslova: "jdi pro informace"), nebo zda byla tato slu₧ba pojmenovßna po malΘm zvφ°ßtku, kterΘ je domovem v USA v mφstech, kde byla tato slu₧ba vyvinuta (na univerzit∞ v americkΘ Minnesot∞). V ka₧dΘm p°φpad∞ je ale Gopher slu₧bou, kterß nabφzφ nejr∙zn∞jÜφ informace prost°ednictvφm systΘmu menu.
V prvnφm p°iblφ₧enφ si lze p°edstavit, ₧e Gopher je jedno obrovskΘ celosv∞tovΘ menu, do kterΘho lze vstoupit odkudkoli, a kter²m lze libovoln∞ prochßzet. JednotlivΘ polo₧ky p°itom mohou p°edstavovat jak vstupnφ body do jin²ch menu (submenu, podmenu), tak i konkrΘtnφ zdroje (nap°φklad textovΘ soubory s informacemi nejr∙zn∞jÜφho druhu, r∙znΘ datovΘ soubory - spustitelnΘ soubory, grafickΘ soubory s obrßzky, zvukovΘ nahrßvky atd.). Stejn∞ tak ale mohou jednotlivΘ polo₧ky menu p°edstavovat odkazy (ukazatele, "sm∞rnφky") na jinΘ systΘmy menu, kterΘ se mohou nachßzet na jin²ch poΦφtaΦφch sφt∞. Dφky tomu pak mohou b²t jednotlivΘ systΘmy menu vzßjemn∞ provßzßny takov²m zp∙sobem, ₧e pro u₧ivatele se v zßsad∞ ztrßcφ p°edstava o konkrΘtnφm uzlovΘm poΦφtaΦi. Mφsto toho vÜe spl²vß do jedinΘho obrovskΘho celku, ve kterΘm se u₧ivatel pohybuje prochßzenφm jednotliv²ch systΘm∙ menu. JednotlivΘ polo₧ky t∞chto menu vÜak p°ipravujφ konkrΘtnφ sprßvci konkrΘtnφch uzlov²ch poΦφtaΦ∙, fungujφcφch jako servery slu₧by Gopher, tak₧e v²sledn² komfort a nßroΦnost orientace je na v²sledku jejich prßce samoz°ejm∞ velmi zßvisl².
U₧ivatelΘ vÜak majφ k dispozici i n∞kterΘ dopl≥ujφcφ slu₧by, kterΘ jim mohou usnadnit prochßzenφ systΘm∙ menu a vyhledßvßnφ konkrΘtnφch v∞cφ. Jde zejmΘna o slu₧bu se jmΘnem Veronica, kterß je schopna prohledßvat jednotlivΘ systΘmy menu a v jejich polo₧kßch hledat u₧ivatelem zadanß slova. Tak₧e kdy₧ nap°φklad hledßte n∞jak² zdroj informacφ o poΦasφ, zadßte slu₧b∞ VERONICA klφΦovΘ slovo "weather" (anglicky poΦasφ), a ona vßm vrßtφ seznam polo₧ek, ve kter²ch se toto klφΦovΘ slovo vyskytuje. Mezi nimi pak zcela jist∞ najdete jak konkrΘtnφ soubory (jejich₧ popisy Φi jmΘna obsahujφ hledanΘ klφΦovΘ slovo), tak i polo₧ky, kterΘ jsou ve skuteΦnosti ukazately (sm∞rnφky) na informaΦnφ zdroje, poskytujφcφ vßm po₧adovanΘ informace i v jinΘ podob∞.
Slu₧ba Gopher zaznamenala po svΘm uvedenφ do praxe neb²val² rozmach. V souΦasnΘ dob∞ vÜak ale vyklφzφ dobitΘ pozice, a ustupuje jinΘ slu₧b∞ - World Wide Web, zkrßcen∞ jen WWW. P°ednostφ tΘto novΘ slu₧by je to, ₧e sv²m u₧ivatel∙m dokß₧e p°edklßdat nejr∙zn∞jÜφ nabφdky v mnohem hezΦφm a lφbiv∞jÜφm "kabßt∞", ne₧ jak to dokß₧e slu₧ba Gopher - jestli₧e ta je v zßsad∞ jen textovß (resp. znakov∞ orientovanß), a nabφzφ pouze °ßdkov∞ orientovanß menu, slu₧ba WWW dokß₧e svΘ nabφdky prezentovat v grafickΘ podob∞. Do sv²ch nabφdek dokß₧e zaΦlenit v zßsad∞ jak²koli obrßzek, r∙zn∞ formßtovan² text, a dnes dokonce i zvukovΘ nahrßvky, videosekvence Φi jinΘ multimedißlnφ prvky. TakΘ aktivnφ prvky - tedy ty, kterΘ slou₧φ u₧ivateli k volb∞ dalÜφho postupu - mohou mφt nejr∙zn∞jÜφ grafickou podobu. Mohou to b²t nap°φklad r∙zn∞ v∞rn∞ vyvedenß tlaΦφtka, knoflφky, kliky, body na mapßch apod. V²sledkem pak m∙₧e b²t znaΦn∞ intuitivnφ nabφdka, ze kterΘ si u₧ivatel m∙₧e vybφrat jednoduch²m ukßzßnφm na to, co ho zajφmß. A z°ejm∞ to je hlavnφm d∙vodem souΦasnΘ obrovskΘ popularity slu₧by World Wide Web.
Internet jako zßkladnφ stavebnφ kßmen souΦasnΘho kybernetickΘho sv∞ta proÜel za dobu svΘ existence zajφmav²m v²vojem. ZpoΦßtku byl malou experimentßlnφ sφtφ, slou₧φcφ pot°ebßm resortu obrany, a tedy zßle₧itostφ spφÜe utajovanou ne₧ Üiroce zve°ej≥ovanou. PoslΘze se stal sφtφ p°edevÜφm akademickou, slou₧φcφ pot°ebßm v∞dy, v²zkumu a vzd∞lßvßnφ. Jako takov² zaΦal b²t prezentovßn ÜirÜφ odbornΘ ve°ejnosti, kterß se ale stßle jeÜt∞ rekrutovala jen z pom∞rn∞ ·zkΘho spektra lidφ, p∙sobφcφch na akademick²ch pracoviÜtφch. Jakmile se ale Internet otev°el i komerΦnφm organizacφm, spektrum potencißlnφch u₧ivatel∙ Internetu se rßzem mnohonßsobn∞ rozÜφ°ilo, a pokrylo vlastn∞ celou lidskou populaci. Stalo se tak na zhruba p°elomu let 1990 a 1991, ale jeÜt∞ chvφli trvalo, ne₧ lidstvo vzalo Internet pat°iΦn∞ na v∞domφ.
K tomu doÜlo a₧ v roce 1993, kdy se Internet dostßvß v²razn∞ji do pov∞domφ ÜirokΘ ve°ejnosti. Nßhle se o n∞m zaΦφnajφ objevovat podrobnΘ Φlßnky i v presti₧nφch novinßch a Φasopisech, kterΘ se problematikou poΦφtaΦ∙ a poΦφtaΦov²ch sφtφ dosud p°φliÜ nezab²valy. O Internetu se zaΦφnß hovo°it na nejr∙zn∞jÜφch f≤rech, setkßnφch a jednßnφch. Mnoho jednotlivc∙ i cel²ch firem nßhle zjiÜ¥uje, ₧e jejich p°φpadnΘ p°ipojenφ k Internetu by jim p°ineslo mnoho u₧iteΦnΘho, a tak se skuteΦn∞ p°ipojujφ. ZaΦφnajφ vyu₧φvat slu₧by, kterΘ jsou jim prost°ednictvφm Internetu nabφzeny, vΦetn∞ slu₧eb nabφzen²ch za ·platu - co₧ dßle zvyÜuje zßjem t∞ch, kte°φ takovΘto slu₧by poskytujφ, motivuje je ke zdokonalovßnφ a rozÜi°ovßnφ svΘ nabφdky atd. VÜichni nßhle zjiÜ¥ujφ, ₧e Internet nenφ jen Üikovn²m a efektivnφm prost°edkem, kter² dokß₧e pomßhat p°i sjednßvßnφ obchod∙. Internet a jφm zprost°edkovßvan² virtußlnφ sv∞t se nßhle sßm stßvß mφstem, kde se dß obchodovat, a nikoli jen pouhou pom∙ckou, nßstrojem Φi zprost°edkovatelem.
Zßjem o p°ipojenφ k Internetu tak dßle roste, Φi spφÜe exploduje. SouΦasn∞ s tφm se rozvφjφ i samotn² Internet - krom∞ jinΘho se zvyÜujφ p°enosovΘ kapacity jeho pßte°nφch spoj∙ i nejr∙zn∞jÜφch dφlΦφch p°φpojek, co₧ zase otevφrß brßny nov²m, nßroΦn∞jÜφm multimedißlnφm aplikacφm. Tφm se roztßΦφ novΘ kolo spirßly, kterΘ jeÜt∞ dßle eskaluje r∙st Internetu, i celΘho kybernetickΘho sv∞ta jako takovΘho. P°i stßvajφcφm tempu by poΦet u₧ivatel∙ Internetu v roce 2001 vyrovnal oΦekßvan² poΦet obyvatel na sv∞t∞. Vlastn∞ u₧ pln∞ kybernetickΘm sv∞t∞.
Tak₧e uva₧ujete-li u₧ nynφ o vstupu do kybernetickΘho sv∞ta prost°ednictvφm Internetu, nevßhejte.