Ji°φ Peterka

Chcete-li vyu₧φvat slu₧by, kterΘ vßm v dneÜnφ dob∞ nabφzφ poΦφtaΦovΘ sφt∞, musφte samoz°ejm∞ v∞d∞t o jejich existenci, a mφt alespo≥ zßkladnφ p°edstavu o zp∙sobu jejich fungovßnφ a o jejich principißlnφch mo₧nostech a schopnostech. Krom∞ toho ale budete pot°ebovat i urΦitΘ nßstroje pro vyu₧itφ t∞chto slu₧eb - stejn∞ tak, jako nap°φklad pro p°φjem teletextu pot°ebujete televiznφ p°ijφmaΦ, vybaven² vhodn²m teletextov²ch dekodΘrem.

V∞tÜina slu₧eb, se kter²mi je mo₧nΘ se dnes v Internetu setkat, vychßzφ z modelu klient/server. To znamenß, ₧e n∞komu p°isuzujφ roli poskytovatele urΦit²ch dφlΦφch slu₧eb (a ten je pak oznaΦovßn jako server), zatφmco ostatnφm p°isuzujφ roli konzument∙ t∞chto slu₧eb (a oznaΦujφ je jako tzv. klienty). Z tohoto d∞lenφ rolφ pak v∞tÜinou vychßzφ i terminologie, sna₧φcφ se vhodn∞ oznaΦit jednotlivΘ nßstroje, kterΘ se podφlφ na poskytovßnφ p°φsluÜn²ch slu₧eb. P°itom ty nßstroje, kterΘ sv²m postavenφm zaujφmajφ roli server∙, jsou p°ed b∞₧n²m u₧ivatelem v∞tÜinou skryty, a jsou provozovßny n∞kde na pozadφ jin²ch aplikacφ, jako tzv. systΘmovΘ procesy Φi ·lohy, v UnixovΘm prost°edφ v postavenφ tzv. dΘmon∙ apod. To, s Φφm u₧ivatel obvykle komunikuje, jsou naopak nßstroje, kterΘ v∙Φi server∙m vystupujφ v roli jejich klient∙, a vyu₧φvajφ jejich slu₧eb. Nap°φklad p°i prßci s elektronickou poÜtou u₧ivatel pracuje s programem, kter² pat°φ do kategorie tzv. poÜtovnφch klient∙ - je to program, kter² u₧ivateli umo₧≥uje Φφst doÜlΘ zprßvy, kter² mu umo₧≥uje sestavovat novΘ zprßvy, zadßvat je k odeslßnφ atd. Sßm je ale ve skuteΦnosti neodesφlß, ale pouze p°edßvß poÜtovnφmu serveru, a teprve ten se pak postarß o skuteΦn² p°enos jednotliv²ch zprßv.

Podobn∞ je tomu i u ostatnφch slu₧eb, kterΘ takΘ vychßzφ z modelu klient/server. U n∞kter²ch se dokonce Φasem ujme i specifick² termφn pro oznaΦovßnφ jejich klientskΘ Φi serverovΘ Φßsti. Prßv∞ tak je tomu u dnes tolik oblφbenΘ slu₧by WWW (World Wide Web), kterß v souΦasnΘ dob∞ doslova vlßdne Internetem - programy, kterΘ plnφ roli klient∙ tΘto slu₧by, se obecn∞ oznaΦujφ jako browsery.

AnglickΘ äto browse" znamenß v doslovnΘm p°ekladu äletmo proΦφtat", äprohlφ₧et", äprolistovßvat" apod., a p°i troÜe dobrΘ v∙le by toto sloveso z°ejm∞ Ülo p°elo₧it i jako äbrouzdat". P∙vod tohoto termφnu je p°itom t°eba hledat v samotnΘ podstat∞ slu₧by World Wide Web (v doslovnΘm p°ekladu äcelosv∞tovß pavuΦina"), kterß dokß₧e vzßjemn∞ provßzat nejr∙zn∞jÜφ äkusy" informacφ takov²m zp∙sobem, ₧e skuteΦn∞ vznikß urΦitß pavuΦina s celosv∞tov²m dosahem, a u₧ivatelΘ se touto vzßjemn∞ provßzanou soustavou informacφ mohou libovoln∞ dlouho äbrouzdat". No a nßstrojem, kter² jim toto umo₧≥uje, je prßv∞ program, oznaΦovan² obecn∞ jako browser.

┌kolem browseru je p°edevÜφm korektn∞ zobrazovat informace, kterΘ si u₧ivatel explicitn∞ ästßhne" z n∞kterΘho serveru slu₧by WWW. Jak jsme si ji₧ uvedli v minulΘm vydßnφ tΘto rubriky (na tΘma äHome Page"), veÜkerΘ informace dostupnΘ prost°ednictvφm slu₧by WWW jsou Φlen∞nΘ na tzv. strßnky. ┌kolem browseru je tedy korektn∞ zobrazovat obsah jednotliv²ch strßnek (pages). Jak jsme si ji₧ minule takΘ °ekli, jednotlivΘ strßnky bßvajφ vzßjemn∞ provßzßny prost°ednictvφm odkaz∙, kterΘ mohou mφt pro u₧ivatele r∙znou podobu - mohou b²t p°edstavovßny Φßstmi textu, grafick²mi obrßzky, a dokonce i jen Φßstmi grafick²ch obrßzk∙ (neboli: r∙znΘ Φßsti jednoho a tΘho₧ obrßzku ukazujφ na r∙znΘ dalÜφ strßnky). VÜechny tyto odkazy jsou p°itom oznaΦovßny jako aktivnφ, v tom smyslu, ₧e jejich navolenφm by se u₧ivatel m∞l dostat na tu strßnku, na kterou p°φsluÜn² odkaz ukazuje. Ve skuteΦnosti je ale äaktivnost" vÜech odkaz∙ zajiÜ¥ovßna p°φsluÜn²m browserem - prßv∞ ten p°evezme od u₧ivatele p°φkaz, ₧e mß urΦit² odkaz aktivovat (co₧ u₧ivatel vyjßd°φ nap°φklad tak, ₧e myÜφ klikne Φi poklepe na tu Φßst aktußlnφ strßnky, kterß odkaz reprezentuje), a postarß se o naΦtenφ a nßslednΘ zobrazenφ strßnky, na kterou p°φsluÜn² odkaz ukazuje.