Ji°φ Peterka

Mo₧nosti a schopnosti v²poΦetnφ techniky se po celou dobu jejφ existence rychle vyvφjely, a nimi se samoz°ejm∞ m∞nily i p°edstavy lidφ o ideßlnφm vyu₧itφ poΦφtaΦ∙. Nap°φklad ji₧ v padesßt²ch letech bylo mo₧nΘ p°evΘst n∞kterΘ rutinnφ agendy kancelß°skΘho charakteru na tehdy zcela dominujφcφ st°ediskovΘ poΦφtaΦe.

Netrvalo samoz°ejm∞ dlouho, a lidΘ zcela zßkonit∞ p°iÜli na myÜlenku p°evΘst na poΦφtaΦe vÜechny Φinnosti rutinnφho charakteru, kterΘ a₧ dosud museli ve sv²ch kancelß°φch a ·°adovnßch vykonßvat ruΦn∞. V souvislosti s tφm se pak zrodil i nov² termφn, office automation (doslova: automatizace kancelß°sk²ch pracφ).

Z poΦßtku byl ovÜem problΘm v tom, ₧e dßvkov² zp∙sob fungovßnφ tehdejÜφch poΦφtaΦ∙ nedßval moc mo₧nostφ pro vytvo°enφ dostateΦnΘho u₧ivatelskΘho komfortu a p°ijatelnΘ doby odezvy. Proto skuteΦn² rozvoj oboru, oznaΦovanΘho jako office automation, nastßvß a₧ s p°φchodem takov²ch poΦφtaΦ∙ (a takΘ operaΦnφch systΘm∙), kterΘ ji₧ p°ipouÜt∞ly interaktivnφ p°φstup. Teprve mo₧nost interaktivnφ prßce toti₧ dala vzniknout takov²m aplikacφ, kterΘ dokßzaly v²razn∞ pomoci v tehdy jeÜt∞ znaΦn∞ "ruΦnφ" kancelß°i: zejmΘna r∙zn²m textov²m editor∙m pro po°izovßnφ text∙, prvnφm spreadsheet∙m, plßnovacφm prost°edk∙m, databßzov²m aplikacφm interaktivnφho charakteru apod.

DalÜφm impulsem se stal i pokrok v oblasti datov²ch komunikacφ, kter² umo₧nil vzßjemnΘ propojenφ jednotliv²ch poΦφtaΦ∙ i na v∞tÜφ vzdßlenosti, a tφm vytvo°il pot°ebnΘ zßzemφ pro vznik prvnφch distribuovan²ch systΘm∙ (nap°φklad systΘm∙ pro rezervaci letenek apod.). ╚asem se pak k v²poΦetnφ technice ve slu₧bßch "automatizovan²ch kancelß°φ" p°idala i dalÜφ, nepoΦφtaΦovß technika, jako nap°φklad za°φzenφ pro faksimilnφ p°enosy, automatickΘ telefonnφ ·st°edny, vÜelijakΘ kopφrky apod.

V²sledn² efekt pak byl skuteΦn∞ ten, ₧e bylo mo₧nΘ do znaΦnΘ mφry vyjφt vst°φc pot°ebßm jednotliv²ch pracovnφk∙ "automatizovan²ch kancelß°φ" a dßt jim k dispozici takovΘ prost°edky, kterΘ za n∞ zajiÜ¥ovaly mnohΘ Φinnosti rutinnφho charakteru.

Zajφmav² problΘm ovÜem vyvstal v okam₧iku, kdy si lidΘ uv∞domili, ₧e nejsou na sv∞t∞ sami. Neboli ₧e svΘ Φinnosti nevykonßvajφ zcela izolovan∞ od ostatnφch sv²ch spolupracovnφk∙ a koleg∙, ale ₧e s nimi naopak musφ ·zce spolupracovat, a mnohdy vytvß°et celΘ pracovnφ skupiny, kterΘ spoleΦn∞ °eÜφ urΦit² problΘm, ·kol apod.

Prvnφ, co lidi napadlo, bylo vzφt stßvajφcφ prost°edky pro podporu Φinnosti jednotlivc∙ (prost°edky office automation), a zcela mechanicky je aplikovat i na celΘ pracovnφ skupiny. To se ovÜem ukßzalo jako nep°φliÜ sch∙dnΘ, proto₧e celΘ kolektivy lidφ pot°ebujφ ke svΘ Φinnosti p°eci jen jin² druh poΦφtaΦovΘ podpory, ne₧ izolovanφ jedinci. ProblΘm byl p°edevÜφm v tom, ₧e v lidsk²ch kolektivech hrajφ v²znamnou roli r∙znΘ sociologickΘ a psychologickΘ aspekty, kterΘ mechanickΘ aplikovßnφ prost°edk∙ office automation jednoduÜe nebralo v ·vahu.

Zhruba v polovin∞ osmdesßt²ch let proto celΘmu oboru office automation zaΦφnß "dochßzet dech", a je vytlaΦovßn technologiemi, kterΘ s existencφ lidsk²ch kolektiv∙ a jejich specifick²ch pot°eb od zaΦßtku poΦφtajφ. Ale o tom zase a₧ p°φÜt∞.