Ji°φ Peterka

PoΦφtaΦe, tak jak je znßme dnes, mohly vzniknout jen dφky velk²m pokrok∙m v mnoha disciplφnßch v∞dy, oborech techniky a odv∞tvφ pr∙myslovΘ v²roby. Samy poΦφtaΦe vÜak takΘ daly vzniknout nov²m, dosud neexistujφcφm v∞dßm a mnoha ji₧ existujφcφm daly do ruky takov² nßstroj, kter² umo₧nil jejich neb²val² rozvoj.

Jak je to ale se samotn²mi "poΦφtaΦov²mi v∞dami"? Majφ n∞jakΘ spoleΦnΘ jmΘno?

Pro odpov∞∩ se musφme vydat do roku 1962, kdy Francouz Phillippe Dreyfus p°ichßzφ s myÜlenkou spojit dva (samoz°ejm∞ francouzskΘ) termφny, kterΘ podle jeho nßzoru spoleΦn∞ charakterizujφ tehdy nejobvyklejÜφ zp∙sob vyu₧itφ poΦφtaΦ∙: termφny information (neboli: informace), a automatique (ve smyslu: automatickΘ zpracovßnφ). Spojenφm obou termφn∙ pak Dreyfus vytvo°il novΘ francouzskΘ slovo: informatique.

Francouzskß Akademie tento termφn oficißln∞ p°ijala a sama jej definovala jako v∞du o cφlev∞domΘm zpracovßnφ informacφ prost°ednictvφm automaticky pracujφcφch stroj∙ - s up°esn∞nφm, ₧e jde o informace, pot°ebnΘ pro Üφ°enφ v∞domostφ a pro komunikaci mezi odbornφky pracujφcφmi v nejr∙zn∞jÜφch v∞deck²ch oborech.

Takto chßpan² pojem "informatika" se pak ujal zejmΘna v tehdejÜφm Sov∞tskΘm svazu, odkud se zßhy rozÜφ°il jak do zemφ st°ednφ a v²chodnφ Evropy, tak i pon∞kud p°ekvapiv∞ do zemφ Evropy zßpadnφ. Zde vÜude se tedy informatika stala aplikaΦn∞ orientovanou v∞dou, zpoΦßtku s dosti "knihovnick²m" zam∞°enφm (na problematiku zpracovßnφ a Üφ°enφ bibliografick²ch zßznam∙ apod.).

Ve Spojen²ch stßtech se vÜak mezitφm ujal jin² termφn, Computer Science (doslova: poΦφtaΦovß v∞da), navφc s mnohem ÜirÜφm zßb∞rem zahrnujφcφm prakticky vÜechno, co se poΦφtaΦ∙ t²kß - od velmi praktick²ch zßle₧itostφ t²kajφcφch se konstrukΦnφch princip∙ poΦφtaΦ∙ p°es otßzky programovßnφ a₧ po velmi teoretickΘ zßklady.

Oba termφny, americkß computer science a z francouzÜtiny p°evzatß informatika, se tedy zpoΦßtku v mnohΘm rozchßzely. Jejich dalÜφ v²voj vÜak sm∞°oval k postupnΘmu sblφ₧enφ: informatika zaΦala b²t chßpßna mnohem Üφ°eji, ne₧ jen ve svΘm p∙vodnφm "knihovnickΘm" v²znamu, zatφmco zpoΦßtku velmi Üirok² zßb∞r computer science se Φasem naopak zaΦal ·₧it - odÜt∞pily se od n∞j "in₧en²rsky" zam∞°enΘ Φßsti, zab²vajφcφ se problematikou architektury a konstrukce (a vytvo°ily samostatnou disciplφnu, oznaΦovanou jako computer engineering). Dßle se z p∙vodnφ computer science stßle z°eteln∞ji odÜt∞pujφ i otßzky samotnΘho programovßnφ a tvorby softwarov²ch systΘm∙ (a p°esouvajφ se do oblasti oznaΦovanΘ jako software engineering), tak₧e zde zbyly pov∞tÜinou jen teoretiΦt∞ji zam∞°enΘ partie - partie typu v²poΦetnφ slo₧itosti, vyΦφslitelnosti, teorie algoritm∙, teorie formßlnφch jazyk∙ a automat∙, um∞lΘ inteligence, logiky atd.

P°esto₧e obsah obou pojm∙ b²vß v mnoha odborn²ch pramenech Φasto chßpßn pon∞kud odliÜn∞ (hlavn∞ co do Üφ°ky zßb∞ru), s jistou dßvkou nadhledu je mo₧nΘ °φci, ₧e dnes tyto termφny spl²vajφ.