Ji°φ Peterka

Prßce na softwarov²ch projektech obvykle neb²vß prochßzkou r∙₧ov²m sadem - jak by asi mnozφ zainteresovanφ mohli dlouho vyprßv∞t. Jak jsme si ji₧ naznaΦili v minulΘm p°φsp∞vku na tΘma Software Engineering, stala se z "programovßnφ ve velkΘm" zcela zßm∞rn∞ a cφlen∞ v²roba °φzenß "in₧en²rsk²mi" pravidly.

Samotn² termφn "Software Engineering", neboli "softwarovΘ in₧en²rstvφ" se poprvΘ objevil v roce 1968 na jednΘ z odborn²ch konferencφ po°ßdan²ch organizacφ NATO. Netrvalo dlouho, a softwarovΘ in₧en²rstvφ se zaΦalo formovat jako nov² v∞dnφ obor - zaΦalo si vytvß°et vlastnφ pracovnφ postupy a metody, resp. upravovat ty, kterΘ p°evzalo z jin²ch obor∙ (v danΘm p°φpad∞ z t∞ch, kterΘ se uplat≥ujφ p°i realizaci velk²ch projekt∙ v jin²ch oblastech). Oblastφ, v nφ₧ softwarovΘ in₧en²rstvφ dost dob°e nemohlo p°ev zφt zkuÜenosti z jin²ch obor∙, a v nφ₧ si naopak muselo pomoci samo, bylo samotnΘ programovßnφ a jeho metodologie.

Sedmdesßtß lΘta proto byla ve znamenφ hledßnφ, nalΘzßnφ a vzßjemnΘ konfrontace nov²ch metodologiφ programovßnφ. Krom∞ zßsad strukturovanΘho programovßnφ (viz p°edminulΘ vydßnφ tΘto rubriky) se na scΘn∞ objevily nap°. dv∞ zajφmavΘ metodologie pßn∙ Michaela Jacksona (pozor, neplΘst se zp∞vßkem stejnΘho jmΘna) a Eda Yourdona a vedle nich pak celß °ada dalÜφch metodologiφ, kterΘ pochßzely bu∩ od konkrΘtnφch firem, nebo alespo≥ od cel²ch organizacφ (nejznßm∞jÜφ metodologiφ byla z°ejm∞ metodologie SSADM, po chßzejφcφ z VelkΘ Britßnie). Äßdnß z nich se ovÜem neprosadila tak radikßln∞ a jednoznaΦn∞, ₧e by ty ostatnφ zcela vymazala ze sv∞ta.

Jakmile se pak ustßlily pracovnφ postupy a metody softwarovΘho in₧en²rstvφ jako oboru, zcela zßkonit∞ vyvstala takΘ otßzka vhodn²ch nßstroj∙ - majφ "softwarovφ in₧en²°i" pou₧φvat ke svΘ prßci krom∞ samotnΘho programovßnφ ji₧ jen tu₧ku a papφr, nebo by se pro n∞ naÜlo n∞co Üikovn∞jÜφho? V₧dy¥ nap°φklad pro stroja°e a elektrotechniky nejr∙zn∞jÜφho zam∞°enφ mezitφm vznikla bohatß Ükßla v²konn²ch nßstroj∙ zast°eÜen²ch pojmem CAD (Computer Aided Design). To m∞li "softwarovφ in₧en²°i" chodit bosi?

Samoz°ejm∞ nikoli, i pro n∞ se zßhy naÜly vhodnΘ nßstroje - takovΘ, kterΘ jim dokß₧φ ·Φinn∞ pomßhat v n∞kter²ch, nebo dokonce ve vÜech fßzφch °eÜenφ softwarov²ch projekt∙: od poΦßteΦnφ anal²zy, p°es plßnovßnφ °eÜitelsk²ch kapacit, tvorbu zßkladnφ koncepce °eÜenφ a jejφ postupnΘ rozpracovßvßnφ do r∙zn²ch fßzφ, vlastnφ vedenφ projektu, tvorbu dokumentace apod.

A kdy₧ nejr∙zn∞jÜφ "nßvrhß°i" pou₧φvajφ prost°edky CAD neboli prost°edky "poΦφtaΦem podporovanΘho nßvrhu", bylo asi jedin²m mo₧n²m °eÜenφm pojmenovat obdobnΘ prost°edky pro "softwarovΘ in₧en²ry" jako prost°edky pro poΦφtaΦem podporovanΘ softwarovΘ in₧en²rstvφ, anglicky Computer Aided Software Engineering, zkratka CASE.