| VyÜlo v Φasopise: | COMPUTERWORLD |
| ╚φslo: | 29/94 |
| RoΦnφk: | |
| Strana: | |
| Rubrika/kategorie: | ╚lßnky o historii Internetu |
Tento Φlßnek vyÜel v poΦφtaΦov²ch novinßch Computerworld Φ. 29/94, v rßmci tzv. tΘmatu t²dne, jako souΦßst sΘrie Φlßnk∙ v∞novan²ch konferencφm INET/JENC.
B∞hem konference INET'94/JENC5 se Praha stala dostavenφΦkem mnoha "velk²ch jmen" ze sv∞ta poΦφtaΦov²ch sφtφ. Mezi nimi byl i pan Vinton G. Cerf, prezident presti₧nφ spoleΦnosti Internet Society a starÜφ viceprezident americkΘho koncernu MCI Telecommunications Corporation. Pro ty, kte°φ znajφ Internet, jeho organizaΦnφ strukturu, historii a technologii, legendßrnφ "otec Internetu".
Kdy₧ jsem jej po₧ßdal o interview uprost°ed veΦφrku na uvφtanou, vyhov∞l mi okam₧it∞ - i kdy₧ to znamenalo doslova utΘci celΘmu zßstupu p°ßtel a koleg∙, a v∞novat cel² zbytek veΦera (jak se pozd∞ji ukßzalo) novinß°i, kterΘho nikdy p°edtφm nevid∞l. Obdivoval jsem ho za to, a zaΦal jsem ho obdivovat jeÜt∞ vφce, kdy₧ jsem se zaposlouchal do vyprßv∞nφ o jeho ₧ivot∞, nßzorech a postojφch, o jeho prßci, a zvlßÜt∞ pak o Internetu. S postupem Φasu jsem p°iÜel na to, ₧e existuje jeÜt∞ jeden velmi pßdn² d∙vod, proΦ je tak Φasto oznaΦovßn za "otce Internetu": stejn∞ tak jako Internet, je i on sßm ohromnou studnicφ zkuÜenostφ, myÜlenek a hodnotn²ch informacφ. Interview se zßhy zm∞nilo v neformßlnφ rozhovor, kter² mi zaΦal spφÜe p°ipomφnat relaci - nap°φklad u₧ivatelskou relaci se serverem slu₧by Gopher - nebo¥ mi bylo opakovan∞ p°edklßdßno jistΘ penzum informacφ, a s nimi pak nabφdka dalÜφch mo₧n²ch pokraΦovßnφ rozhovoru. O v∞tÜin∞ otßzek, kterΘ jsem m∞l p°ipraveny, se sßm zmφnil jeÜt∞ d°φve, ne₧ jsem je dokßzal vyslovit, a za°adil je do onoho pomyslnΘho menu, kterΘ mi v₧dy p°edlo₧il - tak₧e mi staΦilo jen zvolit po₧adovanou polo₧ku v tomto menu. Zcela urΦit∞ to bylo mΘ prvnφ interview, °φzenΘ prost°ednictvφm menu.
NaÜt∞stφ jsem si vedl zßznam o pr∙b∞hu celΘ relace, tak₧e zde je jejφ obsah:
No, musφm se p°iznat, ₧e k celΘmu systΘmu chovßm velmi otcovsk² vztah, a tak si myslφm, ₧e na tom asi bude n∞co pravdy. Musφm ale zd∙raznit, ₧e na v²voji tohoto systΘmu se podφlelo mnoho a mnoho lidφ. Ve skuteΦnosti jsem m∞l spoleΦnφka, Roberta Kahna, kter² je takΘ zde v Praze, na konferenci. Spolu jsme pak d∞lali vÜechny ·vodnφ prßce, p°ed vφce ne₧ dvaceti lety. Popsali jsem zßkladnφ nßvrh systΘmu, a v zß°φ 1973 jsme jej p°ednesli skupin∞, zvanΘ International Network Working Group, kterß se pozd∞ji stala pracovnφ skupinou G.1 spoleΦnosti IFIP (International Federation for Information Processing). Potom, v kv∞tnu 1974, jsem nßÜ nßvrh publikovali v Φasopise IEEE Transactions on Communications (Cerf. V., a Kahn, R.,: A Protocol for Packet Network Interconnection). V tΘ dob∞ jsem p∙sobil na Stanford University, kde jsem m∞l malou laborato°, a naÜφm ·kolem bylo prakticky uskuteΦnit to, co jsme navrhli. Co bylo na celΘ v∞ci skuteΦn∞ bßjeΦnΘ, bylo to ₧e projekt zaΦφnal za ·Φasti lidφ, jejich₧ jmΘna jsou dnes dob°e znßmß. Stanford University je blφzko v²zkumnΘho st°ediska PARC (Palo Alto Research Center) firmy Xerox, vlastn∞ jen n∞kolik minut cesty, a kdy₧ jsme zaΦφnali nßÜ v²zkum se skupinou postgradußlnφch student∙, zvali jsme na naÜe seminß°e takΘ lidi zvenku, aby s nßmi diskutovali o problematice. ┌Φastnil se jich nap°φklad Bob Metcalfe, kter² spoleΦn∞ s Davidem Boggsem vynalezl Ethernet. DalÜφm ·Φastnφkem naÜich seminß°∙ byl GΘrard LeLann, kter² nynφ p∙sobφ na univerzit∞ ve francouzskΘm Rennes, ale tehdy pracoval v instituci, kterß se jmenovala IRIA (od: Institute de la Recherche en Informatique et Automatique), a nynφ se jmenuje INRIA (od: Institute National). Ten takΘ spolupracoval s Φlov∞kem jmΘnem Louis Pouzin, kter² byl dlouhß lΘta ne·navn²m propagßtorem datagramovΘho re₧imu p°epojovßnφ paket∙. Tak₧e hned od zaΦßtku byly naÜe aktivity vlastn∞ mezinßrodnφ, a co je takΘ velmi d∙le₧itΘ, nic z toho by se nikdy nepoda°ilo, neb²t neb²valΘho ·sp∞chu projektu ARPANET - nejspφÜe asi vφte, ₧e tento projekt byl zahßjen v roce 1969, a Φlov∞k, o kterΘm jsem se ji₧ zmi≥oval, Robert Hahn, byl jednφm z hlavnφch architekt∙ tohoto projektu.
V °φjnu 1972 jsme uskuteΦnili ·pln∞ prvnφ ve°ejnou ukßzku sφt∞ s p°epojovßnφm paket∙. Bylo to ve Washingtonu D.C., ve sklep∞ hotelu Hilton. Sezvali jsme tam spoustu lidφ z telefonnφch spoleΦnostφ, abychom jim p°edvedli, co je vlastn∞ p°epojovßnφ paket∙ zaΦ. V∞tÜina z nich to pova₧ovala za blßznovstvφ a domnφvala se, ₧e p°epojovßnφ paket∙ prost∞ nem∙₧e b²t dostateΦn∞ rychlΘ na to, aby mohlo slou₧it pot°ebßm interaktivnφch slu₧eb. Kdy₧ pak odchßzeli, byli velmi p°ekvapeni zjiÜt∞nφm, ₧e p°epojovßnφ paket∙ m∙₧e fungovat. A bylo to prßv∞ v tΘ dob∞, v roce 1972, kdy jsme spolu s dalÜφmi zalo₧ili skupinu International Network Working Group. LidΘ, kte°φ se do jejφ prßce zapojili, jsou dnes ve sfΘ°e telekomunikacφ znßm²mi osobnostmi. Nap°φklad Remy DesPres, kter² pracoval pro jednu francouzskou telefonnφ spoleΦnost a vyvinul n∞co, Φemu se °φkalo RCP, a co bylo experimentßlnφ sφtφ na bßzi p°epojovßnφ paket∙ (Reseau Communication par Paquet). TakΘ mu₧ jmΘnem Hubert Zimmermann, kter² spolupracoval s Louis Pouzinem a pozd∞ji se stal hlavnφm architektem ISO protokol∙, byl v tΘto skupin∞. Pak tam byl takΘ Larry Roberts z organizace ARPA, kter² prosadil projekt ARPANET, a dßle Barry Wesler a takΘ Steve Crocker, kter² pro sφ¥ ARPANET navrhl p∙vodnφ protokol NCP (Network Control Protocol), pozd∞ji nahrazen² protokoly TCP/IP. Nejprve jsme se domnφvali, ₧e prßv∞ on by mohl p°edsedat tΘto skupin∞, ale odchßzel prßv∞ k organizaci ARPA a nem∞l Φas, tak₧e to zbylo na mne.
Doba od konce Üedesßt²ch let zhruba do konce sedmdesßt²ch let tak byla neuv∞°iteln∞ intenzivnφm obdobφm prßce na v²voji sφtφ s p°epojovßnφm paket∙. Pokud jde o samotn² Internet, ARPA tehdy m∞la projekty, kterΘ se zab²valy p°epojovßnφm paket∙ v rßmci rßdiov²ch p°enos∙, dru₧icov²ch spoj∙ i Üirokopßsmov²ch rozlehl²ch sφtφch, no a samoz°ejm∞ Xerox vyvinul Ethernet. V letech 1973 a₧ 1978 jsme proÜli Φty°mi iteracemi naÜeho nßvrhu, kter² byl od zaΦßtku nßvrhem znaΦn∞ mezinßrodnφm. V prosinci 1974 jsme dokonΦili podrobn∞jÜφ specifikace protokol∙ TCP/IP, a zaΦali jsme testovat ·pln∞ prvnφ implementaci protokolu TCP. Spolupracovali s nßmi lidΘ od firmy BBN (Bolt, Beranek and Newman), ze Stanford University, a m∞li jsme takΘ spolupracovnφky na Lond²nskΘ University College (kte°φ na nßs byli napojeni pomocφ dru₧icovΘho spoje). Pozd∞ji se p°idal i mu₧ jmΘnem Paul Spilling, kter² p∙sobil v NorskΘm v²zkumnΘm st°edisku v rezortu obrany, a takΘ spolupracoval na v²voji. Tak₧e naÜe prßce byla od zaΦßtku mezinßrodnφ, byla to prßce v prost°edφ rozlehl²ch sφtφch, a teprve potΘ, co se objevily r∙znΘ lokßlnφ sφt∞, se naÜe prßce p°enesla i na vÜechny ty Ethernety a Token Ringy. Dnes ji₧ mnoho lidφ v∙bec netuÜφ, ₧e nßÜ projekt zaΦφnal v prost°edφ mezinßrodnφch rozlehl²ch sφtφ, a teprve pozd∞ji byl p°enesen i na sφt∞ lokßlnφ - mnoho lidφ si dnes myslφ, ₧e to bylo prßv∞ naopak.
Ale abych se vrßtil k vaÜφ otßzce: ano, mßm k Internetu velmi otcovsk² vztah, ale oce≥uji i prßci tisφc∙ lidφ, kte°φ za poslednφch dvacet let ohromn∞ p°isp∞ly k r∙stu celΘho systΘmu.
Ji₧ jste se zmφnil o Hubertu Zimmermannovi, kter² byl hlavnφm architektem OSI protokol∙. Byl zde n∞jak² v²razn∞jÜφ vzßjemn² vliv mezi referenΦnφm modelem ISO/OSI a soustavou protokol∙ TCP/IP? Domnφvßm se toti₧, ₧e vychßzφ z rozdφln²ch p°edpoklad∙, a jejich filosofie je v mnoh²ch aspektech doslova protich∙dnß.
Ano, byl to velk² boj. V roce 1977 (nebo mo₧nß ji₧ v roce 1976, te∩ si nejsem jist²), jsme se seÜli ve Φty°ech, a sna₧ili se navrhnout kompromisnφ protokol. Prßce na OSI modelu ve skuteΦnosti nezaΦaly d°φve ne₧ v roce 1978, ale francouzsk² v²zkum na poli p°epojovßnφ paket∙ s datagramovou slu₧bou se u₧ jist²m zp∙sobem p°iblφ₧il k architektu°e virtußlnφch okruh∙, kterou posadily na Φist∞ datagramovou sφ¥. Myslφm ₧e tomu °φkali CIGALE (co₧ byla datagramovß podmno₧ina sφt∞ CYCLADES). My Φty°i, Hubert Zimmermann, Alex Mckenzie, Roger Scantlebury a jß, jsme skuteΦn∞ dali dohromady spoleΦn² Φlßnek, ale ne₧ skuteΦn∞ vyÜel (co₧ muselo b²t n∞kdy v roce 1977), prßce na ji₧ vyspecifikovan²ch a t°emi verzemi proÜl²ch protokolech TCP/IP ji₧ pokroΦily natolik, ₧e nebylo dost dob°e mo₧nΘ vÜe odepsat, vrßtit se zp∞t a provΘst v²raznΘ zm∞ny. Tak₧e Hubert se v roce 1978 sebral, a napsal prvnφ specifikace, kterΘ se staly zßkladnφm dokumentem o architektu°e OSI.
A jak k tomu vlastn∞ doÜlo: vzpomφnßm si, ₧e jednoho dne, n∞kdy v roce 1977, jsme s Hubertem Zimmermannem a n∞kolika dalÜφmi lidmi Üli po ulici ve Üv²carskΘ Äenev∞. Z°ejm∞ jsme se prßv∞ bavili o X.25, kdy₧ mi Hubert nßhle °ekl: "P°ed CCITT nem∙₧u p°edstoupit s datagramy, nep°ijali by je. Budu muset zaΦφt s virtußlnφmi okruhy". Tak₧e kdy₧ se objevily prvnφ specifikace OSI protokol∙, p°edpoklßdaly pouze virtußlnφ okruhy, X.25, a ₧ßdnΘ datagramy. Ty se zaΦaly objevovat a₧ pozd∞ji, a dalo po°ßdnou prßci je prosadit. Nap°φklad mu₧ jmΘnem David Piscitello a dalÜφ Φlov∞k jmΘnem Lyman Chapin se opravdu nad°eli, ne₧ p°edstavili protokoly TCP/IP organizaci CCITT. A dalo jeÜt∞ mnoho a mnoho dalÜφ prßce, ne₧ se do sφ¥ovΘ vrstvy OSI poda°ilo prosadit datagramov² re₧im a to, Φemu se dnes °φkß CLNP (ConnectionLess Network Protocol). Ne₧ se tak ale stalo, datagramovß slu₧ba byla pon∞kud pozm∞n∞na, tak₧e nebyla se sv²m p∙vodnφm vzorem kompatibilnφ. To je dalÜφ nep°φliÜ Ü¥astn² v²sledek.
V pr∙b∞hu let 1975 a₧ 1982 dochßzelo k ostr²m debatßm o tom, jak majφ b²t takovΘto sφt∞ budovßny. V∞tÜina spojov²ch organizacφ byla v tΘ dob∞ zam∞°ena v²hradn∞ na okruhy a p°epojovßnφ okruh∙, a problematice lokßlnφch sφtφ nev∞novali v∙bec ₧ßdnou pozornost. A tak na n∞ neplatily ani argumenty typu: "podφvejte, lokßlnφ sφt∞ nejsou spolehlivΘ, systΘmy s p°φstupovou metodou CSMA/CD ztrßcφ data". Samoz°ejm∞, nikoho ze sfΘry telekomunikacφ tehdy ani nenapadlo nabφzet slu₧by, kterΘ jsou ·sp∞ÜnΘ jen s urΦitou pravd∞podobnostφ. Proto neustßle trvali na svΘm, a lidΘ od datagram∙ jim neustßle °φkali: "podφvejte, vφme ₧e dokß₧ete ud∞lat virtußlnφ okruhy v urΦit²ch druzφch sφtφ, ale ve vÜech ostatnφch, kde je konektivita velmi lacinß a velmi rychlß, nap°. 10 megabit∙, je datagramov² re₧im jedin²m smyslupln²m °eÜenφm".
Samoz°ejm∞, dnes je ji₧ legitimita datagramov²ch re₧im∙ v obecnΘm pov∞domφ. Jist∞ velmi mnoho sφtφ je dnes lokßlnφho typu, ale je zajφmavΘ, ₧e n∞kterΘ z vysokorychlostnφch p°enosov²ch technologiφ, jako nap°φklad ATM (Asynchronous Transfer Mode), vykazujφ velmi zajφmavou sm∞s vlastnostφ, vychßzejφcφch vst°φc jak p°epojovßnφ okruh∙, tak i datagramovΘmu zp∙sobu p°enosu. Tak₧e je docela dob°e mo₧nΘ, ₧e ne₧ skonΦφ toto desetiletφ, zjistφme ₧e ATM mß v Internetu velmi v²znamnΘ mφsto. Jsem p°esv∞dΦen, ₧e tomu tak skuteΦn∞ bude, ale p°esto jsem stßle jeÜt∞ hodn∞ skeptick², pokud jde o ATM, proto₧e mß jeÜt∞ tolik bφl²ch mφst: otßzka komutovan²ch virtußlnφch okruh∙ v prost°edφ ATM jeÜt∞ nebyla vy°eÜena, a stejn∞ tak jsou p°edm∞tem ÜirokΘ diskuse i vÜechny ty nejr∙zn∞jÜφ parametry, kterΘ je mo₧nΘ nastavovat a m∞nit tak v²konnostnφ charakteristiky ATM ·st°eden. Myslφm si, ₧e nikdo po°ßdn∞ nevφ, jak majφ konkrΘtnφ aplikace tyto parametry nastavovat, aby se doΦkaly co mo₧nß nejlepÜφch slu₧eb od ATM sφtφ. Stßle se takΘ jeÜt∞ diskutuje o tom, jak mß b²t °eÜena otßzka zahlcenφ v prost°edφ ATM sφtφ: mßte-li nap°φklad dva spoje s p°enosovou rychlostφ 45 Mbps, spoje DS3 Φi E3, kterΘ se schßzφ v jednom mφst∞ a dßle pokraΦujφcφ jen jednou dalÜφ cestou ven, n∞kdo prost∞ musφ prohrßvat. Otßzka je pouze kdo a kdy, a jak tyto zßle₧itosti °φdit. Dnes vßm ale jeÜt∞ nikdo nenφ schopen dßt uspokojivou odpov∞∩.
Kdy₧ u₧ jste se zmφnil o technologii ATM: kolik let odhadujete ₧e bude trvat, ne₧ tato technologie dostateΦn∞ uzraje a dostane se do stßdia b∞₧nΘho komerΦnφho vyu₧itφ?
Myslφm si, ₧e u₧ brzy se setkßme s vyu₧itφm ATM v lokßlnφch sφtφch. Ale mezi p°epojovßnφm v lokßlnφch sφtφch a p°epojovßnφm v rozlehl²ch sφtφch je velk² rozdφl. Vφte, pracuji pro MCI, a jedna z v∞cφ kterΘ sledujeme jsou prßv∞ rozlehlΘ sφt∞, mezinßrodnφ rozlehlΘ sφt∞. Kdy₧ se zaΦnete dφvat na v∞ci z jejich pohledu, musφte vid∞t opravdu velkΘ rozv∞tvenφ (tzv. fan-out), musφte se dostat do opravdu mnoha a mnoha mφst, chcete-li poskytovat skuteΦn∞ globßlnφ slu₧by, p°iΦem₧ v∞tÜina v²robc∙ ATM ·st°eden se zam∞°uje prßv∞ na oblast mal²ch lokßlnφch sφtφ, kde m∙₧e b²t po₧adovßna nap°φklad ·st°edna, dimenzovanß pro 16x16 Φi 32x32 spojenφ. Dφvßte-li se ale na v∞c z pohledu velk²ch ·st°eden, velikosti dneÜnφch telefonnφch centrßl, dostßvßte se najednou k tisφc∙m jednotliv²ch p°φpojn²ch mφst. Äßdn² z v²robc∙ ATM ·st°eden o n∞Φem podobnΘm zatφm neuva₧uje, nebo mo₧nß uva₧uje, ale jeÜt∞ nenφ p°ipraven p°ijφt na trh s hotov²m v²robkem. A to je pro nßs problΘm.
Cht∞l bych se ale jeÜt∞ vrßtit k softwaru. TakΘ zde se uΦφme mnoho a mnoho novΘho o v²konu poΦφtaΦ∙ a aplikacφ, v souvislosti s nov²mi architekturami. V konkrΘtnφm p°φpad∞ ATM je nap°φklad jasnΘ, ₧e kdy₧ chcete dosßhnout optimßlnφho v²konu, musφte ATM ·st°edn∞ sami °φci, jak si mß nastavit r∙znΘ parametry. To ale znamenß, ₧e aplikaΦnφ programovß rozhranφ (API) musφ p°edßvat aplikacφm mnohem vφce informacφ o stavu sφt∞, a krom∞ toho jim takΘ musφ °φci, jakΘ majφ mo₧nosti nastavovßnφ nejr∙zn∞jÜφch parametr∙ a ovliv≥ovßnφ chodu sφt∞. P°itom v∞tÜina t∞chto rozhranφ je pom∞rn∞ jednoduch²ch, proto₧e jsou zalo₧eny na p°φstupu stylem: "dejte mi sadu bit∙, a jß se u₧ postarßm o jejich p°enos". To je datagram, ale nynφ pot°ebujeme r∙znΘ druhy datagram∙: pot°ebujeme datagramy, kterΘ dojdou velmi rychle, pot°ebujeme takovΘ, kterΘ p°ichßzφ co mo₧nß nejvφce pravideln∞, a pak mßme takΘ takovΘ, u kter²ch je prakticky jedno, kdy dorazφ, a u kter²ch nßs p°φliÜ nebolφ, kdy₧ o n∞jakΘ p°ijdeme. V souΦasnΘ dob∞ ale jeÜt∞ nejsou p°ipravena ₧ßdnß programovß rozhranφ Φi jinΘ mechanismy, kterΘ by vychßzely dostateΦn∞ vst°φc p°epojovßnφ v ATM sφtφch.
N∞kte°φ lidΘ takΘ neradi vidφ p°φliÜ mnoho vrstev a protokol∙ v konkrΘtnφch implementacφch, proto₧e to znamenß celkovou neefektivitu. N∞kterΘ z nejv∞tÜφch problΘm∙ se objevily v prost°edφ Unixu a v dalÜφch operaΦnφch systΘmech, kde dochßzφ k ΦastΘmu kopφrovßnφ dat, jakmile tato opustφ aplikaci a probojovßvajφ si svou cestu jednotliv²mi vrstvami a₧ k fyzickΘmu za°φzenφ vstupu a v²stupu. Jsou-li tato data mnohokrßt kopφrovßna, je to v₧dy na ·kor rychlosti a pohotovosti p°enosov²ch slu₧eb. Tyto v∞ci zkrßtka jeÜt∞ nejsou do°eÜeny.
Ano, to je skuteΦn∞ problΘm, proto₧e IP vrstva se sna₧φ zakr²vat p°ed vyÜÜφmi vrstvami specifika konkrΘtnφch p°enosov²ch technologiφ.
Byla tak p°φmo navr₧ena! VeÜkerß logika, kterß stojφ za protokolem IP, znφ: "nestarej se o to, co se d∞je dole, prost∞ p°evezmi tuto sadu bit∙ a sna₧ se ji doruΦit po sφti druhΘ stran∞" - to je vÜe, co je od sφ¥ovΘ vrstvy po₧adovßny, a nic navφc. A je to OK, proto₧e p∙vodnφm zßm∞rem bylo vybudovat vysoce robustnφ systΘm pro armßdu, pro prost°edφ kde nem∙₧ete v∞d∞t, jak to bude vypadat se skuteΦnou konektivitou, a netuÜφte ani jakou p°enosovou kapacitu budete mφt k dispozici. Sna₧ili jsme se tedy navrhnout tuto vrstvu tak, aby toho o prost°edcφch p°enosu p°edpoklßdala co mo₧nß nejmΘn∞. OvÜem nynφ, kdy₧ p°ejdete do sv∞ta slu₧eb poskytovan²ch na komerΦnφm zßklad∞, kde chcete nabφzet Üirokou Ükßlu kvalitnφch slu₧eb, a z°ejm∞ si i vφce ·Φtovat za vyÜÜφ kvalitu, pak jednoduÜe musφte n∞kterΘ odliÜnosti zviditelnit. Jako architekt takovouto pot°ebu chßpu, a jsem trochu nerv≤znφ, proto₧e z relativnφ jednoduchosti protokolu IP m∙₧eme na druhΘ stran∞ takΘ mnohΘ zφskat, jeliko₧ jej m∙₧eme provozovat prakticky nad Φφmkoli. A chcete-li nap°φklad, aby IP pakety m∞ly st°ednφ dobu mezi p°φchody - nap°φklad - menÜφ ne₧ 10 milisekund, musφte vnutit urΦitß omezenφ slu₧b∞, kterß vßm je p°enßÜφ. To ale znamenß, ₧e n∞kterΘ sφt∞ jednoduÜe nebudou schopnΘ takovΘto slu₧by poskytovat. A to m∙₧e podlomit logickou konektivitu.
Dob°e, dnes je TCP/IP vyzrßlou a dob°e zavedenou technologiφ. Ale pokud by jste se mohl vrßtit zp∞t do dnφ, kdy jste ji teprve navrhoval, co by jste na nφ zm∞nil?
No, na tuto otßzku je v podstat∞ velmi jednoduchß odpov∞∩. Jednou z v∞cφ, kterou bych zm∞nil, je ₧e bych zvolil mnohem v∞tÜφ adresov² prostor. Ve svΘ dob∞ byla volba 32 bit∙ pln∞ oprßvn∞nß - nezapomφnejte, ₧e se psal rok 1977 - neboli bylo to p°ed sedmnßcti lety, kdy jeÜt∞ neexistovaly ₧ßdnΘ lokßlnφ sφt∞ krom∞ Ethernetu, a takΘ ten byl tehdy jeÜt∞ spφÜe experimentem. Neexistovaly jeÜt∞ ₧ßdnΘ osobnφ poΦφtaΦe, a jedinΘ sφt∞, kterΘ jsme m∞li k dispozici, byly sφt∞ na bßzi X.25 s velk²mi a drah²mi ·st°ednami. A pak samoz°ejm∞ ARPANET, op∞t ale relativn∞ velkΘ a nßkladnΘ °eÜenφ, neboli ₧ßdnß velkß zßplava sφtφ. Tak₧e p°edstava, ₧e v naÜem vojenskΘm v²zkumnΘm projektu budeme pracovat s vφce ne₧ n∞kolika mßlo sφt∞mi, byla poÜetilß. Myslel jsem si, ₧e i kdyby se tato technologie ujala, nejspφÜe bych se vrßtil zp∞t a vytvo°il takovou jejφ implementaci, kterß by byla vhodnß pro masov∞jÜφ nasazenφ, p°iΦem₧ bych zvolil takov² adresov² prostor, jak² bych pova₧oval za nejvhodn∞jÜφ. OvÜem nikdo z nßs, a nejmΘn∞ pak jß sßm, jsme tuÜili ₧e v²sledek experimentu jednoduÜe poroste dßl, a vlastn∞ nikdy neskonΦφ. Ale stalo se tak, a politika naÜφ vlßdy tomu napomohla. NicmΘn∞ jedna v∞c otev°ela pr∙chod dalÜφm. Nejprve to bylo: "dob°e, zp°φstupn∞me to tak, aby to mohli vyu₧φvat vÜichni z oblasti v∞dy a v²zkumu, proto₧e tomuto odv∞tvφ to zcela jist∞ dokß₧e velmi prosp∞t". Potom: "u₧ se to hodn∞ rozr∙stß, a jednoho dne naÜe vlßda ji₧ nebude mφt penφze na udr₧ovßnφ chodu celΘ sφt∞. Mo₧nß ₧e bychom m∞li umo₧nit vstup i pr∙myslu, aby zde poskytoval svΘ slu₧by v konkurenΦnφm prost°edφ. Zm∞≥me tedy pravidla tak, aby se na tuto sφ¥ mohl napojit i pr∙mysl, a umo₧n∞me jim vstoupit do hry". A jak se pravidla zm∞nila, a jak rostl zßjem, sφ¥ rostla takΘ. Te∩ se ka₧d²m rokem rozr∙stß na dvojnßsobek, a jednoho dne u₧ nebudeme mφt ₧ßdnΘ volnΘ adresy. Tak₧e bych b²val volil mnohem v∞tÜφ adresov² prostor.
U₧ jste tΘm∞° odpov∞d∞l na m∙j dalÜφ dotaz: p∙vodn∞ byl Internet vojensk²m projektem, pak se stal akademickou sφtφ ...
P°esn∞ tak, byl urΦen v²hradn∞ pro pracovnφky v²zkumu, financovanΘho agenturou ARPA. To ale platilo jen do poloviny osmdesßt²ch let, Φi spφÜe do zaΦßtku osmdesßt²ch let, kdy se i organizace NSF (National Science Foundation) zaΦala zajφmat o Internet jako mo₧n² prost°edek podpory v²zkumu, kter² ona financovala, a pro kter² vybudovala sφ¥ CSNET (od: Computer Science Network). Op∞t zde byli n∞kte°φ dnes dob°e znßmφ lidΘ, jako nap°φklad David Farber Φi Larry Landweber, jeden ze souΦasn²ch viceprezident∙ Internet Society, kter² byl dlouhou dobu profesorem na univerzit∞ ve Wisconsinu, a kter² je takΘ inicißtorem konferencφ INET. Larry byl jednφm z t∞ch, kte°φ se v letech 1980 a 1981 anga₧ovali v CSNETu, a tak se i samotnß NSF zaΦala o Internet zajφmat. Stejn∞ tak se o vyu₧itφ Internetu zaΦalo zajφmat i naÜe ministerstvo energetiky a organizace NASA, p°ibli₧n∞ v roce 1984, tak₧e do poloviny osmdesßt²ch let se o technologii Internetu zaΦala zajφmat mnohem ÜirÜφ v∞deckov²zkumnß zßkladna.
PotΘ, co jsem proÜel n∞kolika zam∞stnßnφmi a v roce 1982 odeÜel od agentury ARPA k MCI, vybudoval jsem to, Φemu se °φkß MCI Mail, a co je komerΦnφm systΘmem elektronickΘ poÜty, naΦe₧ jsem v roce 1986 zase odeÜel od MCI a vrßtil se ke spoleΦnΘ prßci s Robertem Kahnem. Tentokrßte to bylo pro v²zkumnou organizaci zvanou CNRI (Corporation for National Research Initiatives). Tato nev²d∞leΦnß v²zkumnß organizace m∞la p∙vodn∞ d∞lat v²zkum na ·rovni aplikacφ, m∞la se zab²vat nap°φklad digitßlnφmi knihovnami, znalostnφmi roboty a podobn²mi v∞cmi, ale stejn∞ jsme nakonec skonΦili u samotnΘho sφ¥ovßnφ. Nakonec jsme se stali i sekretarißtem IETF (Internet Engineering Task Force), tak₧e jsme se nemohli ubrßnit zata₧enφ do zßle₧itostφ Internetu.
V roce 1988 jsem se obrßtil na federßlnφ vlßdu, konkrΘtn∞ na jejφ federßlnφ v²bor pro sφt∞ (Federal Networking Council), resp., jejφho p°edch∙dce, Federal Research Internet Coordinating Committee. Zeptal jsem se jich: "bylo by mo₧nΘ p°ipojit komerΦnφ systΘm elektronickΘ poÜty MCI Mail na Internet? Na zßklad∞ toho, ₧e mßme velkΘ mno₧stvφ u₧ivatel∙, velkΘ mno₧stvφ u₧ivatel∙ ve°ejnΘho poÜtovnφho systΘmu, a konektivita je pot°ebnß pro vÜechny - jako v p°φpad∞ telefonnφho systΘmu, Φφm vφce lidφ je k n∞mu p°ipojeno, tφm u₧iteΦn∞jÜφ se cel² systΘm stßvß". Vlßda nakonec poprvΘ souhlasila s vytvo°enφm vzßjemnΘho propojenφ, by¥ jen na ·rovnφ v²m∞ny zprßv elektronickou poÜtou, mezi komerΦnφm systΘmem a v∞deckov²zkumn²m Internetem. To takΘ dokßzalo rozetnout celou °adu administrativnφch zßdrhel∙. LidΘ, kte°φ se v roce 1990 o toto rozhodnutφ nejvφce zaslou₧ili, tedy o rozhodnutφ smφsit komerΦnφ a v²zkumn² provoz v rßmci Internetu, byli v zßsad∞ t∞mi lidmi, kte°φ zodpovφdali za poΦφtaΦovou sφ¥ organizace NSF.
Jakmile se toto stalo, vÜichni dalÜφ provozovatelΘ elektronickΘ poÜty, jako AT&T, Sprint Φi Compuserve, se takΘ p°ipojili. A v roce 1990 jsem znovu Üel za tφm, co se mezitφm p°ejmenovalo na Federal Networking Council, a zeptal jsem se jich, zda dovolφ p°ipojit na sφ¥ takΘ ty, kte°φ poskytujφ informaΦnφ slu₧by na komerΦnφm zßklad∞. Byla v tom zajφmavß logika, kterß by se mohla uplatnit i zde, v ╚eskΘ Republice. SpoΦφvala v nßsledujφcφ ·vaze: "vlßda USA investovala dosti velkΘ prost°edky do rozvoje v∞dy a v²zkumu - nejen poΦφtaΦ∙, nejen elektrotechniky, ale takΘ astronomie, fyziky, biologie, oceßnografie, meteorologie a dalÜφch v∞dnφch obor∙, a stejn∞ tak i do humanitnφch v∞d, kterΘ jsou vÜechny napojeny na Internet. Kdy₧ u₧ ale tolik investovala do tΘto komunikaΦnφ infrastruktury, bylo by rozumnΘ zp°φstupnit jejφm prost°ednictvφm vÜechny informaΦnφ slu₧by, bez ohledu na to, zda jsou poskytovßny na v²d∞leΦnΘm Φi nev²d∞leΦnΘm zßklad∞.
A tak zm∞nili svß pravidla o tom, kdo vÜechno smφ pou₧φvat Internet. Po roce 1990 tak doÜlo k pom∞rn∞ v²znamnΘmu nßr∙stu komerΦnφho provozu pßte°nφ sφtφ NSFNET. Zhruba ve stejnΘ dob∞ takΘ n∞kterΘ regionßlnφ sφt∞, sponzorovanΘ organizacφ NSF, vytvo°ily vlastnφ dce°innΘ firmy komerΦnφho charakteru. Nap°φklad sφ¥ NYSERNET (New York State Education and Research Network) vytvo°ila v²d∞leΦnou odboΦku nazvanou Performance Systems International, od kterΘ si nßsledn∞ nechala sama poskytovat slu₧by, ale tato firma byla schopna poskytovat svΘ slu₧by i komukoli jinΘmu. PodobnΘ v∞ci se d∞ly i jinde: nap°φklad n∞co, co se jmenuje John von Neumann Computer Center Network, neboli JVNCNET v New Jersey, se dostalo do vß₧n²ch potφ₧φ potΘ, co jejich superpoΦφtaΦ p°estal b²t provozuschopn² (jeliko₧ jeho v²robce, odÜt∞pen² od firmy Sperry, zkrachoval). Tak₧e p°estali vlastn∞ fungovat, proto₧e nem∞li superpoΦφtaΦ, ale stßle m∞li sφ¥. Otßzka zn∞la co dßl, a odpov∞∩ zn∞la jφt do komerΦnφho sektoru. Samoz°ejm∞ pokraΦovaly diskuse o tom, co se vlastn∞ smφ d∞lat v rßmci pßte°nφ sφt∞ NSFNET, kterou financuje samotnß NSF. Zßv∞r byl takov², ₧e je mo₧nΘ ji vyu₧φvat pro komerΦnφ provoz, pokud je na to ud∞leno pot°ebnΘ povolenφ. OvÜem celß °ada komerΦnφch poskytovatel∙ slu₧eb, kterß Φasem vznikla, jako PSI a CERFNET (pochßzejφcφ od General Atomics) Φi JVNCNET (kter² se mezitφm p°ejmenoval na GES), si mezitφm postavila n∞co, Φemu °φkajφ "commercial Internet exchange". Je to vlastn∞ malß lokßlnφ sφ¥, ke kterΘ se vÜichni komerΦnφ poskytovatelΘ slu₧eb p°ipojujφ, a kde si mohou vzßjemn∞ vym∞≥ovat pakety bez jak²chkoli omezenφ. A to poskytlo dalÜφ siln² argument, proto₧e kdy₧ jste si zakoupili n∞jakou slu₧bu od jejich komerΦnφho poskytovatele, mohli jste argumentovat tφm, ₧e vßÜ provoz prochßzφ pouze touto malou sφtφ a nikoli pßte°nφ sφtφ NSFNET, a tudφ₧ nepodlΘhß ani ₧ßdn²m omezenφm.
Nynφ bych vßm rßd polo₧il takovou osobnφ otßzku: jste z°ejm∞ jedin²m bßsnφkem na sv∞t∞, jeho₧ dφlo bylo standardizovßno. Mßm na mysli vaÜi bßse≥ "Twas the night before start-up", kterß se stala dokumentem RFC.
D∞kuji Vßm za tuto otßzku, kterß mi umo₧≥uje vysv∞tlit n∞co velmi d∙le₧itΘho o dokumentech RFC: zdaleka ne ka₧d² tento dokument je standardem. Tak₧e vlastn∞ ₧ßdnß z m²ch bßsnφ nenφ standardem, za kter²m by stßla autorita Internet Society. Ve skuteΦnosti existuje celß °ada podobn²ch p°φsp∞vk∙, kterΘ se takΘ staly dokumenty RFC, nejen m∙j. VßÜ post°eh je vtipn², ale pro vaÜe Φtenß°e je velmi d∙le₧itΘ uv∞domit si, ₧e kdy₧ je n∞co vydßno jako dokument RFC, ₧e to jeÜt∞ v∙bec nemusφ b²t standard.
Souhlasφm, nenφ to standardem de jure. Ale v∞tÜina nov∞jÜφch dokument∙ RFC je velmi siln²mi standardy de facto, a komerΦnφ sektor je velmi d∙sledn∞ dodr₧uje.
Rßd bych to zd∙raznil znovu - existujφ n∞kterΘ dokumenty RFC, kterΘ jsou standardy, a jsou jimi skuteΦn∞, proto₧e nynφ ji₧ mßme velmi propracovan² formßlnφ proces jejich p°ijφmßnφ. Ale dokument∙ RFC je tΘm∞° 1600, a z nich mo₧nß jen 300 je standardy, zatφmco ty ostatnφ jimi nejsou. Obsahujφ neformßlnφ diskuse, n∞kdy hluboce technickΘ Φi filosoficko-technickΘ diskuse, nikoli standardy. Ale souhlasφm s vßmi, ₧e ty kterΘ standardy jsou, jsou pr∙myslem d∙sledn∞ dodr₧ovßny. ZΦßsti takΘ proto, ₧e s nimi nejdeme na ve°ejnost d°φve, ne₧ se p°esv∞dΦφme ₧e opravdu fungujφ. Myslφm si, ₧e ₧ßdn² in₧en²r ned∞lß dob°e, kdy₧ °φkß: "Nynφ z niΦeho vymyslφm standard, a pak ka₧dΘho p°inutφm aby s nφm souhlasil, jeÜt∞ d°φve ne₧ jej kdokoli poprvΘ implementuje". Nerad to °φkßm, ale mnoho standardizaΦnφch orgßn∙ zaΦφnß pracovat prßv∞ takto.
Tak₧e jste napsal vφce bßsnφ?
Ano, dokonce celou °adu. Ta, kterou jste zmi≥oval, nese nßzev "Twas the night before", a je zasazena do noci p°ed ètedr²m dnem, i kdy₧ ve skuteΦnosti popisuje noc p°ed spuÜt∞nφm Internetu. Pak jsem napsal takΘ bßse≥ o sφti ARPANET a o tom, jak byl v Φervenci roku 1990 jejφ provoz ukonΦen. Mß nßzev "Rekviem pro ARPANET".
P°isp∞l jsem takΘ do celΘ sbφrky bßsnφ. Muselo to b²t n∞kdy v roce 1989, kdy₧ Len Kleinrock, stßle jeÜt∞ vedoucφ katedry computer science na UCLA (University of Califonia at Los Angeles), sezval vÜechny lidi, kte°φ se kdysi podφleli na ARPANETu, aby oslavili dvacetiletΘ narozeniny tΘto sφt∞. N∞kolik se nßs tam rozhodlo napsat bßsn∞ na motivy Shakespeara. Jß jsem napsal takΘ jednu, zalo₧enou na slavnΘm monologu z Hamleta, "B²t Φi neb²t". Moje bßse≥ se ovÜem jmenovala "P°epojovat Φi nep°epojovat, to je otßzka" ("To switch or not to switch, that is the question").
Tak₧e, cenφm si vaÜeho post°ehu, ale i celß °ada dalÜφch lidφ napsala bßsn∞, kterΘ se staly dokumenty RFC. Byl bych rßd, kdyby z nich jednoho dne vznikla malß knφ₧eΦka, nazvanß "Poezie Internetu".
Pane Cerfe, d∞kuji vßm za rozhovor. A takΘ za Internet.
