Ji°φ Peterka:

Abychom sprßvn∞ pochopili, Φφm je a kam pat°φ vφceu₧ivatelsk² DOS, je vhodnΘ se nejprve trochu vrßtit do historie - do doby, kdy sv∞tu vlßdly velkΘ st°ediskovΘ poΦφtaΦe, p°φpadn∞ o n∞co menÜφ minipoΦφtaΦe, soust°ed∞nΘ do nejr∙zn∞jÜφch v²poΦetnφch st°edisek. Byla to doba, kdy v²poΦetnφ technika byla jeÜt∞ natolik drahß, ₧e naprosto nep°ipadalo v ·vahu, aby byl cel² poΦφtaΦ vyhrazen pouze jedinΘmu u₧ivateli. Prßv∞ naopak, tehdejÜφ poΦφtaΦe musely b²t provozovßny takov²m zp∙sobem, aby dokßzaly slou₧it pot°ebßm vφce u₧ivatel∙. K tomu ovÜem bylo zapot°ebφ vyvinout takΘ vhodnΘ postupy a techniky - tou nejjednoduÜÜφ a historicky nejstarÜφ technikou bylo dßvkovΘ zpracovßnφ (batch processing), kterΘ ovÜem zcela postrßdalo mo₧nost p°φmΘ interakce u₧ivatele s jeho ·lohou. DokonalejÜφ a pro u₧ivatele mnohem p°ita₧liv∞jÜφ technikou se pak stalo a₧ tzv. sdφlenφ Φasu (time sharing), kterΘ ji₧ umo₧≥ovalo souΦasnou prßci vφce u₧ivatel∙ v interaktivnφm re₧imu.

Mo₧nost souΦasnΘ prßce vφce u₧ivatel∙ si ovÜem vynutila mnohΘ zm∞ny v hardwaru i softwaru tehdejÜφch poΦφtaΦ∙. Jestli₧e pro dßvkovΘ zpracovßnφ staΦilo vybavit poΦφtaΦ v principu jen jednφm vstupnφm za°φzenφm (typicky snφmaΦem d∞rnΘ pßsky Φi Ütφtk∙) a jednφm za°φzenφm v²stupnφm (d∞rovaΦem, tiskßrnou apod.), nynφ ji₧ bylo nutnΘ poskytnout ka₧dΘmu ze souΦasn∞ pracujφcφch u₧ivatel∙ vhodnΘ pracoviÜt∞ se samostatn²m vstupnφm i v²stupnφm za°φzenφm - tedy p°id∞lit mu vlastnφ terminßl. Tomu se ovÜem musely p°izp∙sobit i veÜkerΘ programy, od operaΦnφho systΘmu a₧ po nejr∙zn∞jÜφ aplikace - vÜechny musely poΦφtat s tφm, ₧e u₧ivatel se s nimi bude "bavit" prost°ednictvφm n∞kterΘho z dostupn²ch terminßl∙, ani₧ by bylo p°edem pevn∞ stanoveno, kter² to bude.

Situace se ovÜem znaΦn∞ zkomplikovala takΘ tφm, ₧e jednotlivφ u₧ivatelΘ mohli mezi sebou sout∞₧it o r∙znΘ systΘmovΘ zdroje (jako nap°φklad tiskßrny, soubory apod.), a bylo tudφ₧ t°eba vymyslet a implementovat takovΘ techniky, kterΘ dokß₧φ zajistit korektnφ a bezkonflitnφ p°φstup u₧ivatel∙ k t∞mto zdroj∙m. Navφc bylo t°eba poΦφtat i s tφm, ₧e i samotnφ u₧ivatelΘ mohou vytvß°et novΘ systΘmovΘ zdroje (zejmΘna nejr∙zn∞jÜφ soubory), a po₧adovat jejich ochranu - nap°φklad to, aby tyto soubory nebyly pro ostatnφ u₧ivatele v∙bec p°φstupnΘ, nebo jen pro n∞kterΘ, aby byly p°φstupnΘ jen pro Φtenφ apod. V d∙sledku toho pak bylo nutnΘ zavΘst celou °adu "organizaΦnφch" opat°enφ: mj. rozliÜovat jednotlivΘ u₧ivatele (p°id∞lovat jim u₧ivatelskß jmΘna, pod kter²mi se p°ihlaÜujφ do systΘmu), tak aby jim mohla b²t p°id∞lovßna r∙znß oprßvn∞nφ, aby bylo mo₧nΘ kontrolovat jejich Φinnost, posuzovat oprßvn∞nost jejich konkrΘtnφch po₧adavk∙ apod.

MS DOS ovlßdl sv∞t

Sv∞tlo sv∞ta tak mohly spat°it pom∞rn∞ jednoduchΘ jednou₧ivatelskΘ operaΦnφ systΘmy. Tφm, kter² prßv∞ v oblasti osobnφch poΦφtaΦ∙ standardu IBM PC zvφt∞zil na plnΘ Φß°e, je dodnes dob°e znßm² MS DOS firmy Microsoft (viz. vlo₧en² Φlßnek ZaΦßtek byl "Quick & Dirty"). Ten si jeÜt∞ navφc zjednoduÜil prßci tφm, ₧e u₧ivateli povolil v ka₧dΘm okam₧iku jen jedinou ·lohu - je tedy nejen jednou₧ivatelsk²m, ale souΦasn∞ i jedno·lohov²m operaΦnφm systΘmem. Dφky tomu pak takΘ mohl vystaΦit s p°edstavou jednΘ jedinΘ (a tudφ₧ pevn∞ danΘ) klßvesnice a jedinΘho displeje - nepot°eboval tedy uva₧ovat o existenci vφce terminßl∙, ani znßt pojem terminßlovΘ relace. Vzhledem ke svΘmu jednou₧ivatelskΘmu charakteru se dokonce obeÜel i bez znalosti pojmu "u₧ivatel" - kdy₧ vÜechno pat°φ v₧dy jen jedinΘmu u₧ivateli, pak jej MS DOS vlastn∞ nemusφ ani uva₧ovat.

Äßdn² extrΘm nenφ ideßlnφ

SouΦasn∞ s tφm ale osobnφ poΦφtaΦe vytvo°ily novß, dosud netuÜenß bolavß mφsta: dostal-li ka₧d² u₧ivatel p°id∞len samostatn² poΦφtaΦ, obvykle to takΘ znamenalo, ₧e se o n∞j musel i sßm a v plnΘm rozsahu starat, nap°φklad sßm si instalovat novΘ programy, sßm odstra≥ovat p°φpadnΘ chyby a provßd∞t veÜkerou "systΘmovou ·dr₧bu", sßm si zßlohovat d∙le₧itß data apod. A na to nebyla v∞tÜina u₧ivatel∙ p°ipravena - dosud byli zvyklφ na podporu odbornφk∙ soust°ed∞n²ch kolem jedinΘho centrßlnφho poΦφtaΦe, kte°φ jim poskytovali pot°ebn² servis.

DalÜφm problΘmem se ukßzala i samotnß decentralizace nejr∙zn∞jÜφch systΘmov²ch zdroj∙, p°edevÜφm softwarovΘ povahy - zejmΘna pak datov²ch soubor∙, se kter²mi pot°ebuje pracovat vφce u₧ivatel∙ (nap°φklad s pracovnφmi soubory nejr∙zn∞jÜφch agend, se spoleΦn∞ p°ipravovan²mi dokumenty, plßny apod.). Dokud byly takovΘto soubory uchovßvßny a zpracovßvßny na jedinΘm centrßlnφm mφst∞, nebylo p°φliÜ t∞₧kΘ zajistit korektnφ p°φstup jednotliv²ch u₧ivatel∙ ke sdφlen²m dat∙m. Jakmile se ale u₧ivatelΘ p°est∞hovali ke sv²m osobnφm poΦφtaΦ∙m, zaΦaly vznikat vß₧nΘ problΘmy - jestli₧e nap°φklad n∞kdo pot°eboval urΦit² soubor, mohl si jej na disket∞ p°enΘst na sv∙j poΦφtaΦ, zde jej modifikovat a potΘ zase na disket∞ p°enΘst zp∞t. Pokud stejn∞ postupovali i dalÜφ u₧ivatelΘ, mohly vedle sebe vznikat vzßjemn∞ nekonzistentnφ exemplß°e jednoho a tΘho₧ souboru, kterΘ pak bylo opravdu velk²m problΘmem uvΘst zp∞t do vzßjemnΘho souladu.

Krom∞ toho se ukßzalo, ₧e ani p°i stßle klesajφcφ cen∞ hardwaru nebude jeÜt∞ dlouhou dobu mo₧nΘ p°id∞lit ka₧dΘmu u₧ivateli k v²hradnφmu vyu₧itφ takovΘ vybavenφ, o jakΘ by mohl mφt zßjem - dostateΦn∞ velk² pevn² disk, kvalitnφ laserovou tiskßrnu, r∙znΘ specißlnφ periferie apod.

LidΘ zkrßtka zjistili, ₧e ₧ßdn² extrΘm nenφ ideßlnφ - ₧e i v dob∞ osobnφch poΦφtaΦ∙ je velmi ₧ßdoucφ n∞kterΘ v∞ci sdφlet. Tedy mφt je jen v jednom, centrßln∞ umφst∞nΘm exemplß°i a umo₧nit jejich sdφlenφ vφce u₧ivateli. Neznamenalo to ovÜem nßvrat k ji₧ zavr₧en²m st°ediskov²m poΦφtaΦ∙m, ale naopak velkou motivaci pro budovßnφ lokßlnφch poΦφtaΦov²ch sφtφ.

V²voj v²poΦetnφho modelu

P°φkladem operaΦnφho systΘmu, kter² filozoficky vychßzφ prßv∞ z modelu host/terminßl, je operaΦnφ systΘm Unix - nezapomφnejme, ₧e vznikl v roce 1969, kdy prakticky vÜechny poΦφtaΦe byly provozovßny v²Üe uveden²m zp∙sobem.

S nßstupem osobnφch poΦφtaΦ∙ se v²poΦetnφ model v²razn∞ zm∞nil. JednotlivΘ aplikace se p°est∞hovaly co nejblφ₧e sv²m u₧ivatel∙m, tedy na jejich osobnφ poΦφtaΦe. Ty zpoΦßtku nebyly mezi sebou nijak vzßjemn∞ propojeny, a tak ka₧d² u₧ivatel sice m∞l veÜkerou jejich v²poΦetnφ kapacitu jen a jen pro sebe, ale jinak m∞l k dispozici prßv∞ a pouze to, co mu jeho poΦφtaΦ nabφzel (tedy nap°φklad jen takovΘ soubory, kterΘ m∞l na svΘm pevnΘm disku nebo kterΘ si odn∞kud p°inesl na disket∞).

Obr. 1.1: P°edstava modelu host/terminßl

Kdy₧ pak doÜlo na vzßjemnΘ propojovßnφ osobnφch poΦφtaΦ∙ do lokßlnφch sφtφ, v²poΦetnφ model se op∞t pon∞kud zm∞nil. JednotlivΘ aplikace sice byly nadßle provozovßny p°φmo na osobnφch poΦφtaΦφch jednotliv²ch u₧ivatel∙ (kterΘ se nynφ dφky svΘmu zapojenφ do sφt∞ zaΦaly oznaΦovat jako pracovnφ stanice), ale zm∞ny doznal zejmΘna zp∙sob uchovßvßnφ soubor∙ - ty mohly b²t nynφ umφst∞ny jak "lokßln∞" (tedy p°φmo na danΘ pracovnφ stanici), tak i centrßln∞, na jinΘm poΦφtaΦi, vystupujφcφm v∙Φi pracovnφm stanicφm v roli tzv. file serveru (souborovΘho serveru), viz obrßzek 2. To se p°itom t²kß i samotn²ch aplikacφ, nebo¥ ty takΘ musφ b²t n∞kde uchovßvßny ve form∞ spustiteln²ch soubor∙. Jestli₧e tedy byla aplikace (ve form∞ spustitelnΘho souboru) umφst∞na centrßln∞ na file serveru a n∞kter² u₧ivatel si ji na svΘ pracovnφ stanici spustil, pak se ve skuteΦnosti p°φsluÜn² spustiteln² soubor nejprve p°enesl po sφti a naΦetl do pam∞ti jeho poΦφtaΦe a zde se pak teprve spustil. Jednu a tutΘ₧ aplikaci si tφmto zp∙sobem mohlo dokonce spustit i vφce u₧ivatel∙ souΦasn∞ a dφky mo₧nosti sdφlenφ soubor∙ p°itom vystaΦit s jedin²m exemplß°em p°φsluÜnΘ aplikace (resp. soubor∙, kterΘ jφ p°φsluÜφ). DalÜφ v²hodou je i mo₧nost sdφlenφ nejr∙zn∞jÜφch datov²ch soubor∙ umφst∞n²ch na file serveru - ty jsou toti₧ p°φstupnΘ v zßsad∞ vÜem aplikacφm provozovan²m na jednotliv²ch stanicφch. Dokonce pak nenφ ani p°φliÜ t∞₧kΘ vyhov∞t u₧ivatel∙m, kte°φ cht∞jφ souΦasn∞ pracovat s jednφm a t²m₧ pracovnφm souborem, a p°itom vystaΦit s jedin²m exemplß°em tohoto souboru, umφst∞n²m na file serveru - jde v podstat∞ ji₧ jen o technickou zßle₧itost, °eÜφcφ p°φpadnΘ konflikty p°i ΦasovΘm soub∞hu dvou ₧ßdostφ o modifikaci p°φsluÜnΘho souboru.

Obr.1.2: P°edstava modelu file server/pracovnφ stanice

V²poΦetnφ model, kter² jsme si prßv∞ popsali, nemß vÜeobecn∞ uznßvanΘ oznaΦenφ (tφm nejv²sti₧n∞jÜφm je z°ejm∞: model file server / pracovnφ stanice). Lze se s nφm setkat v lokßlnφch sφtφch tzv. serverovΘho typu, ve kter²ch jsou poΦφtaΦe v roli file server∙ vyhrazeny prßv∞ a pouze tomuto ·Φelu, a dßle v sφtφch typu peer-to-peer, kde file servery nejsou vyhrazen²mi poΦφtaΦi, ale krom∞ svΘho vystupovßnφ v tΘto roli slou₧φ souΦasn∞ i jako pracovnφ stanice.

Za zmφnku jist∞ stojφ i model klient/server, usilujφcφ o minimalizaci objemu p°enos∙ po sφti. Typickß aplikace vychßzejφcφ z tohoto modelu mß dv∞ v²konnΘ Φßsti - jedna z nich (klientskß Φßst) je provozovßna na pracovnφ stanici u₧ivatele, zatφmco druhß Φßst (serverovß Φßst) je provozovßna nejΦast∞ji na jinΘm poΦφtaΦi (takovΘm, kter² v∙Φi pracovnφ stanici vystupuje v roli poskytovatele slu₧eb neboli serveru). Ob∞ slo₧ky p°itom mohou b²t vzßjemn∞ uzp∙sobeny tak, aby si p°edßvaly jen nezbytn∞ nutnΘ objemy dat, a tφm co nejmΘn∞ zat∞₧ovaly p°enosovou kapacitu sφt∞.

Kam pat°φ "b∞₧n²" DOS?

Obr. 1.3.: P°edstava modelu klient/server

DOS (od: Disk Operating System) je operaΦnφm systΘmem, kter² byl od zaΦßtku koncipovßn jako operaΦnφ systΘm osobnφch poΦφtaΦ∙ standardu IBM PC (viz tΘ₧ box: ZaΦßtek byl "Quick & Dirty") . Jeliko₧ tyto osobnφ poΦφtaΦe jsou urΦeny v₧dy jen jedinΘmu u₧ivateli, je i samotn² DOS jednou₧ivatelsk²m operaΦnφm systΘmem - p°esn∞ji °eΦeno pojem u₧ivatele v∙bec neznß. I ve svΘ nejnov∞jÜφ verzi (verzi 6.21) je stßle jeÜt∞ v zßsad∞ jedno·lohov²m operaΦnφm systΘmem, co₧ znamenß, ₧e ka₧dΘmu u₧ivateli dovoluje v ka₧dΘm okam₧iku provozovat v₧dy jen jednu jedinou ·lohu. Schopnost provozovat vφce ·loh soub∞₧n∞, neboli schopnost tzv. multitaskingu, mu musφ b²t teprve dodateΦn∞ implantovßna prost°ednictvφm r∙zn²ch nadstaveb, z nich₧ nejv²znamn∞jÜφ jsou jist∞ MS Windows.

Vzhledem ke svΘ jednou₧ivatelskΘ a jedno·lohovΘ koncepci nenφ DOS z principu pou₧iteln² jako operaΦnφ systΘm hostitelskΘho poΦφtaΦe, resp. poΦφtaΦe provozovanΘho podle modelu host/terminßl.

V prost°edφ poΦφtaΦov²ch sφtφ je DOS pou₧iteln² jako operaΦnφ systΘm pracovnφch stanic - ovÜem i zde jen s urΦit²mi ·pravami, kterΘ mu jsou dodateΦn∞ "vnuceny". DOS toti₧ p°edem nepoΦφtß s tφm, ₧e by pracoval v prost°edφ sφt∞, a nedokß₧e sprßvn∞ reagovat na po₧adavky aplikacφ, kterΘ se t²kajφ "nelokßlnφch" systΘmov²ch zdroj∙ - nap°φklad nedokß₧e rozumn²m zp∙sobem p°edat jinΘmu programu po₧adavek na p°φstup k souboru, kter² nemß na svΘm lokßlnφm disku a kter² se ve skuteΦnosti nachßzφ na vzdßlenΘm file serveru. P°φsluÜnΘ programy, kterΘ zajiÜ¥ujφ podporu sφt∞, se pak musφ chovat tak, ₧e DOS doslova "p°ekryjφ", zachytßvajφ veÜkerΘ po₧adavky, kterΘ aplikace na operaΦnφ systΘm vznßÜφ, samy vy°izujφ ty, kterΘ se t²kajφ sφt∞, a teprve ty zb²vajφcφ p°edßvajφ samotnΘmu DOSu.

Pokud jde o servery lokßlnφch sφtφ serverovΘho typu, zde je DOS op∞t prakticky nepou₧iteln², a to nejen pro svou jednou₧ivatelskou a jedno·lohovou koncepci, ale zejmΘna pro svou jednoduchost a s nφ souvisejφcφ malou v²konnost. V praxi jsou dedikovanΘ file servery lokßlnφch sφtφ provozovßny nejΦast∞ji pod operaΦnφm systΘmem Novell NetWare (kter² je tomuto ·Φelu doslova Üit na mφru), pod operaΦnφm systΘmem Unix, resp. n∞kter²m jeho derivßtem, p°φpadn∞ pod operaΦnφm systΘmem OS/2.

Pon∞kud jinß je ale situace v p°φpad∞ lokßlnφch sφtφ typu peer-to-peer. Tyto sφt∞ nekladou tak velk² d∙raz na celkovou v²konnost server∙, b²vajφ obvykle menÜφ, a dφky tomu pak mohou vystaΦit i s pou₧itφm DOSu jako operaΦnφho systΘmu poΦφtaΦe, kter² vystupuje v roli serveru. Celß v∞c mß vÜak jeÜt∞ i jin² a velmi v²znamn² aspekt: cht∞jφ-li lokßlnφ sφt∞ peer-to-peer pou₧φvat nededikovanΘ servery (tj. takovΘ poΦφtaΦe, kterΘ jsou souΦasn∞ servery i pracovnφmi stanicemi), musφ sv²m u₧ivatel∙m i na t∞chto poΦφtaΦφch nabφzet stejnΘ systΘmovΘ prost°edφ jako na b∞₧n²ch pracovnφch stanicφch, Φi dokonce samostatn²ch osobnφch poΦφtaΦφch - a to prßv∞ prost°edφ operaΦnφho systΘmu DOS.

Prakticky vÜechny lokßlnφ sφt∞ typu peer-to-peer, jako nap°φklad LANtastic firmy Artisoft, NetWare Lite firmy Novell a dalÜφ, jsou vlastn∞ jen nadstavbami nad DOSem, kter² na p°φsluÜn²ch uzlov²ch poΦφtaΦφch z∙stßvß zßkladnφm operaΦnφm systΘmem.

Co chybφ "b∞₧nΘmu" DOSu do vφceu₧ivatelskΘ podoby?

Prvnφ v∞cφ, kterß mu k "vφceu₧ivatelskosti" chybφ, je absence pracoviÜ¥ pro jednotlivΘ u₧ivatele. DOS od zaΦßtku poΦφtß s tφm, ₧e bude provozovßn na poΦφtaΦφch standardu IBM PC, kterΘ jsou vybaveny jen jedinou (a tudφ₧ pevn∞ danou) klßvesnicφ a stejn∞ tak jedin²m a pevn∞ dan²m monitorem. Aby na takovΘmto poΦφtaΦi mohlo pracovat vφce u₧ivatel∙ souΦasn∞, je nutnΘ k n∞mu p°ipojit dostateΦn² poΦet terminßl∙.

Jakmile bude poΦφtaΦ PC vybaven dostateΦn²m poΦtem terminßl∙, vyvstane okam₧it∞ dalÜφ problΘm: jednotlivΘ aplikace psanΘ pro prost°edφ DOSu s jejich existencφ nepoΦφtajφ. SvΘ chovßnφ naopak p°izp∙sobujφ p°edstav∞ o existenci jedinΘ klßvesnice a jedinΘho displeje. Vφceu₧ivatelsk² DOS, na kterΘm majφ b²t provozovßny aplikace psanΘ pro "b∞₧n²" DOS, tuto p°edstavu nesmφ m∞nit - musφ pouze za°φdit, aby to, co se aplikace sna₧φ zobrazit na jedinΘm existujφcφm displeji (ze svΘho pohledu), se ve skuteΦnosti zobrazovalo na displeji p°φsluÜnΘho terminßlu a analogicky pro vstup z klßvesnice. U aplikacφ, kterΘ se "chovajφ sluÜn∞" a s klßvesnicφ a displejem pracujφ prost°ednictvφm slu₧eb BIOSu, to nenφ p°φliÜ velk² problΘm. Pon∞kud komplikovan∞jÜφ je to s t∞mi aplikacemi, kterΘ s klßvesnicφ a displejem cht∞jφ pracovat p°φmo - kterΘ zapisujφ p°φmo do tzv. VIDEO RAM a samy "sahajφ" do tzv. klßvesnicovΘho bufferu.

K mo₧nosti slou₧it vφce u₧ivatel∙m souΦasn∞ samoz°ejm∞ pat°φ i schopnost provozovat jejich ·lohy soub∞₧n∞, v re₧imu sdφlenφ Φasu. Nutnou (ale nikoli postaΦujφcφ podmφnkou) k dosa₧enφ tohoto cφle je schopnost multitaskingu, v prost°edφ osobnφch poΦφtaΦ∙ obvykle chßpanß v jednou₧ivatelskΘm smyslu (tj. jako soub∞₧nΘ provozovßnφ vφce ·loh pat°φcφch jednomu a tΘmu₧ u₧ivateli). Vφceu₧ivatelsk² DOS samoz°ejm∞ bude pot°ebovat velmi efektivnφ a v²konn² multitasking, implementovan² na co mo₧nß nejni₧Üφ ·rovni, se vÜemi "obvykl²mi" nßle₧itostmi - nap°φklad s tzv. spoolingem tiskßren a dalÜφmi mechanismy, kterΘ zajiÜ¥ujφ korektnφ p°φstup vφce ·loh k takov²m systΘmov²m zdroj∙m, kterΘ nelze sdφlet.

Aby vÜak mohl b²t multitasking rozumn²m zp∙sobem vyu₧it i pro soub∞₧nΘ provozovßnφ ·loh, pat°φcφ r∙zn²m u₧ivatel∙m, musφ vedle n∞j existovat a fungovat °ada dalÜφch mechanism∙ a opat°enφ. Nap°φklad musφ b²t zaveden samotn² pojem u₧ivatele, kter² jednou₧ivatelskΘmu DOSu zcela chybφ. Teprve pak je toti₧ mo₧nΘ uva₧ovat o tom, jak vy°eÜit otßzku p°φstupov²ch prßv, otßzku vlastnictvφ systΘmov²ch zdroj∙ (nap°φklad soubor∙), jak implementovat pot°ebnΘ mechanismy, kterΘ dbajφ na korektnφ dodr₧ovßnφ p°φstupov²ch prßv a dalÜφch p°φpadn²ch konvencφ atd.

K Φemu je dobr² vφceu₧ivatelsk² DOS?

Typick²m zp∙sobem vyu₧itφ vφceu₧ivatelskΘho DOSu bude z°ejm∞ jeho nasazenφ na poΦφtaΦi, kter² mß vystupovat v roli hostitelskΘho poΦφtaΦe (a b²t tudφ₧ provozovßn podle modelu host/terminßl) - jde tedy o takov² zp∙sob, jak² byl typick² p°ed nßstupem osobnφch poΦφtaΦ∙, v dob∞ vlßdy st°ediskov²ch poΦφtaΦ∙ a minipoΦφtaΦ∙. V tomto ohledu je vφceu₧ivatelsk² DOS obdobou historicky mnohem starÜφho operaΦnφho systΘmu Unix, jeho₧ koncepce se rodila na p°elomu Üedesßt²ch a sedmdesßt²ch let, a takΘ vychßzφ z modelu host/terminßl.

Mß ovÜem takto koncipovan² operaΦnφ systΘm smysl jeÜt∞ i dnes, v dob∞ vlßdy osobnφch poΦφtaΦ∙, lokßlnφch sφtφ a aplikacφ s architekturou klient/server? ZvlßÜt∞ kdy₧ si jeÜt∞ navφc uv∞domφme, ₧e prßv∞ operaΦnφ systΘm Unix se stßle vφce stßvß spφÜe systΘmovou platformou pro nejr∙zn∞jÜφ druhy server∙ (tj. je vyu₧φvßn jako file server, aplikaΦnφ server apod.) a jako operaΦnφ systΘm v²konn²ch pracovnφch stanic (a tudφ₧ jako jednou₧ivatelsk²), zatφmco jeho vyu₧itφ v duchu modelu host/terminßl v²razn∞ ustupuje do pozadφ!

Odpov∞∩ na tuto kardinßlnφ otßzku jako by cht∞la zd∙raznit skuteΦnost, ₧e sv∞t nikdy nenφ Φernobφl² a ₧e vÜeobecnΘ trendy nejsou v₧dy a za vÜech okolnostφ tφm optimßlnφm °eÜenφm - v naÜem konkrΘtnφm p°φpad∞ je nutnΘ si uv∞domit, ₧e z°ejm∞ v₧dy budou existovat takovΘ aplikace a takovΘ situace, pro kterΘ bude °eÜenφ ve stylu host/terminßl (navφc s vyu₧itφm vφceu₧ivatelskΘho DOSu) v²hodn∞jÜφ.

D∙vody jsou p°edevÜφm ryze praktickΘ:

• V²voj vφceu₧ivatelsk²ch aplikacφ na platform∞ DOSu je v²razn∞ jednoduÜÜφ, rychlejÜφ a lacin∞jÜφ ne₧ v²voj srovnateln∞ nßroΦn²ch aplikacφ nap°φklad v prost°edφ Unixu Φi na jinΘ vφceu₧ivatelskΘ platform∞. Nezanedbatelnß p°itom nenφ ani otßzka lidsk²ch zdroj∙ - Φlov∞ka, kter² dob°e rozumφ DOSu a dokß₧e se vyrovnat se specifikami jeho vφceu₧ivatelskΘ verze, najdete mnohem snßze ne₧ nap°φklad kvalifikovanΘho odbornφka na Unix.
• CentralizovanΘ umφst∞nφ systΘmov²ch zdroj∙ (p°edevÜφm soubor∙, ale takΘ nap°φklad tiskßren) na hostitelskΘm poΦφtaΦi, s mo₧nostφ jejich sdφlenφ vφce u₧ivateli, je co do v²slednΘho efektu shodnΘ s jejich umφst∞nφm na file serveru lokßlnφ sφt∞ a p°inßÜφ i stejnΘ v²hody - mo₧nost centrßlnφ sprßvy, centrßlnφho zßlohovßnφ apod.
• Chcete-li v lokßlnφ sφtφ serverovΘho typu Φi v sφti peer-to-peer provozovat aplikace, kterΘ nevychßzφ z modelu klient/server (ale z modelu file server/pracovnφ stanice), pak musφme pat°iΦn²m zp∙sobem dimenzovat jednotlivΘ pracovnφ stanice - co do v²konu procesoru, objemu pam∞ti RAM apod. Dßle musφte poΦφtat s tφm, ₧e pokud tyto aplikace zpracovßvajφ n∞jakΘ datovΘ soubory (nap°φklad databßzovΘ soubory), pak si je v₧dy budou celΘ nejprve p°enßÜet z file serveru po sφti a₧ na vlastnφ stanici, a teprve zde je budou zpracovßvat. P∙jde-li nap°φklad o n∞jakou nßroΦn∞jÜφ databßzovou aplikaci, m∙₧e b²t tφmto zp∙sobem celß sφ¥ velmi rychle zahlcena. Naproti tomu obdobnß aplikace °eÜenß podle modelu host/terminßl "pob∞₧φ" p°φmo na hostitelskΘm poΦφtaΦi a vÜechny datovΘ soubory bude zpracovßvat v mφst∞, kde se nachßzφ.
• Nezajφmav² nenφ ani finanΦnφ aspekt. Nap°φklad pro vybudovßnφ sφt∞ serverovΘho typu pot°ebujete zakoupit samotn² server, pro n∞j vhodn² sφ¥ov² operaΦnφ systΘm (nap°φklad NetWare 3.11 a₧ 4.01 nebo Unix) v cen∞ desφtek a₧ stovek tisφc (podle platformy a poΦtu u₧ivatel∙) a dßle pak pat°iΦn² poΦet dostateΦn∞ v²konn²ch pracovnφch stanic, kabelß₧, sφ¥ovΘ karty atd. V p°φpad∞ °eÜenφ s vφceu₧ivatelsk²m DOSem uÜet°φte sφ¥ov² operaΦnφ systΘm a mφsto n∞j si zakoupφte vφceu₧ivatelsk² DOS (kter² ve verzi DR Multiuser DOS pro max. 64 u₧ivatel∙ stojφ cca 18 000) a mφsto v²konn²ch pracovnφch stanic vystaΦφte s nejjednoduÜÜφmi PC (nap°φklad i vy°azen²mi XT) v roli emulovan²ch terminßl∙ nebo s klasick²mi jedno·Φelov²mi terminßly (kterΘ zbyly po zruÜenφ centrßlnφho poΦφtaΦe).

Vφceu₧ivatelsk² DOS v provedenφ DR Multiuser DOS od firmy Digital Research m∙₧ete doplnit takΘ o sφ¥ovou nadstavbu DR NET, kterß vßm z hostitelskΘho poΦφtaΦe vytvo°φ navφc file server plnohodnotnΘ sφt∞ serverovΘho typu - za cenu cca 15 000 KΦ (bez omezenφ poΦtu u₧ivatel∙).

Ale o t∞chto konkrΘtnφch mo₧nostech ji₧ ve druhΘm Φlßnku.