Ji°φ Peterka

Samotn² termφn "kompatibilita" vd∞Φφ za svΘ rozÜφ°enφ (ale nikoli za sv∙j vznik) osobnφm poΦφtaΦ∙m, kterΘ vymyslela a uvedla na trh firma IBM. Kdy₧ se tyto poΦφtaΦe prosadily a otev°ely dosud netuÜenΘ trhy, ostatnφ firmy to nemohlo nechat indiferentnφ. Nßhle se snad ka₧d² sna₧il na tomto trhu co nejvφce p°i₧ivit - Ülo to ovÜem pouze tak, ₧e se v maximßlnφ mo₧nΘ mφ°e p°izp∙sobil tomu, co otev°elo stavidla pohßdkov²ch zisk∙. Ka₧d² se tedy sna₧il napodobit vlastnosti a chovßnφ poΦφtaΦ∙ IBM PC do takovΘ mφry, aby jeho produkty mohly ve vÜem a bez jak²chkoli ·prav Φi dalÜφch zßsah∙ nahradit skuteΦnΘ poΦφtaΦe PC od VelkΘ ModrΘ. Reklamnφ slogan, kter² m∞l tuto skuteΦnost pat°iΦn∞ zd∙raznit, zn∞l: naÜe poΦφtaΦe jsou "pln∞ kompatibilnφ s IBM PC". Pro u₧ivatele to m∞lo b²t signßlem, ₧e kdy₧ si takov²to PC-kompatibilnφ poΦφtaΦ koupφ od danΘho v²robce mφsto od firmy IBM, vyjde mu to vlastn∞ na stejno - poΦφtaΦ mu bude slou₧it naprosto stejn∞ (a jen jeho cena bude z°ejm∞ ni₧Üφ ne₧ by byla u originßlnφho PC p°φmo od firmy IBM).

Praxe ovÜem b²vala Φasto trochu jinß a tak n∞kte°φ v²robci zaΦali o sv²ch v²robcφch tvrdit, ₧e "jsou 100% kompatibilnφ" s originßlnφm IBM PC. Tφm vlastn∞ jen potvrdili to, co se ji₧ delÜφ dobu v∞d∞lo - ₧e ono to s tou kompatibilitou zase nebude a₧ tak horkΘ. Kolik u₧ivatel∙ mezitφm zjistilo, ₧e jejich PC-kompatibilnφ poΦφtaΦe jsou nekompatibilnφ prßv∞ tam, kde to nejvφce pot°ebujφ, ji₧ asi nikdo nespoΦφtß.

Kompatibilitu bychom tedy m∞li chßpat jako relativnφ veliΦinu, resp. jako mφru toho, jak urΦit² programov² Φi technick² prost°edek vyhovuje urΦitΘmu standardu - a¥ ji₧ je tento reprezentovßn reßln∞ existujφcφm vzorem (nap°φklad poΦφtaΦem PC od firmy IBM), nebo existuje pouze "na papφ°e".

Vedle tohoto asymetrickΘho v²znamu termφnu "kompatibilita" vÜak existuje jeÜt∞ n∞kolik dalÜφch, vφce Φi mΘn∞ souvisejφcφch v²znam∙. O kompatibilit∞ se nap°φklad hovo°φ i v p°φpad∞ dvou v zßsad∞ rovnocenn²ch prvk∙, kterΘ si "navzßjem rozumφ", neboli: jsou vzßjemn∞ kompatibilnφ. Jako nap°φklad tehdy, kdy₧ si vßÜ poΦφtaΦ rozumφ s tiskßrnou, kterou k n∞mu p°ipojφte nebo kdy₧ si dva r∙znΘ programy dokß₧φ navzßjem ·sp∞Ün∞ p°edßvat data.

O kompatibilit∞ se Φasto hovo°φ samostatn∞ v souvislosti s hardwarem, a samostatn∞ v souvislosti se softwarem. ╚ist∞ hardwarovou kompatibilitou je nap°φklad situace, kdy zßsuvn² modul (kartu), urΦen² pro jeden poΦφtaΦ, m∙₧ete pou₧φt i pro jin² poΦφtaΦ. Softwarovou kompatibilitou je pak zase mo₧nost provozovßnφ program∙, urΦen²ch pro jeden poΦφtaΦ, na poΦφtaΦi druhΘm. ZajφmavΘ p°itom je, ₧e softwarovß kompatibilita nemusφ b²t nutn∞ spojena i s kompatibilitou hardwarovou - nap°φklad dφky r∙zn²m emulßtor∙m m∙₧ete na jednom poΦφtaΦi provozovat programy urΦenΘ pro jin², hardwarov∞ zcela nekompatibilnφ poΦφtaΦ.

N∞kdy se takΘ hovo°φ o tzv. zp∞tnΘ kompatibilit∞ (downward compatibility) neboli o schopnosti ·sp∞Ün∞ pracovat i s d°φv∞jÜφmi verzemi (a¥ ji₧ danΘho poΦφtaΦe, operaΦnφho systΘmu Φi jinΘho programu apod.) - co₧ se dß realizovat vcelku snadno tφm, ₧e se nebudou pou₧φvat ₧ßdnß rozÜφ°enφ a vylepÜenφ, kterß nov∞jÜφ verze p°inßÜφ. Existuje ovÜem i tzv. dop°ednß kompatibilita, neboli schopnost pracovat s takov²mi verzemi, kterΘ se teprve v budoucnu objevφ - cestou k dosa₧enφ takovΘhoto cφle je pak d∙slednΘ dodr₧ovßnφ konvencφ a standard∙. To je ostatn∞ zßkladem pro jak²koli druh kompatibility.