Ji°φ Peterka

AnglickΘ slovφΦko hop mß mnoho r∙zn²ch v²znam∙: jednφm z nich je surovina, ze kterΘ se vyrßbφ u nßs tolik oblφbenΘ pivo neboli chmel. Od toho jsou pak odvozena dalÜφ spojenφ typu: hop-field Φi hop-garden neboli chmelnice, hop-picking Φili Φesßnφ chmele apod. P°itom v hovorovΘm slangu anglickΘ hop znamenß drogu, narkotikum Φi jin² omamn² prost°edek a jako sloveso ynamenß dopovat, roznφtit, rozpßlit, nadchnout se atd.

╪ada dalÜφch mo₧n²ch v²znam∙ anglickΘho hop pak souvisφ s Φinnostφ, kterou toto slovφΦko implikuje jak v angliΦtin∞, tak i v ΦeÜtin∞: s poskakovßnφm, naskakovßnφm, seskakovßnφm, p°eskakovßnφm apod.

S r∙zn²m "hopsßnφm" se vÜak m∙₧eme setkat i ve sv∞t∞ poΦφtaΦ∙, p°esn∞ji ve sv∞t∞ poΦφtaΦov²ch sφtφ. Ty toti₧ nejΦast∞ji fungujφ na principu store and forward, v rßmci kterΘho p°enßÜenß data postupn∞ "p°eskakujφ" z jednoho uzlovΘho poΦφtaΦe na druh²: ka₧d² z nich je nejprve p°ijme a ulo₧φ do svΘ vyrovnßvacφ pam∞ti (anglicky: store) a v zßp∞tφ je zase p°edß dßl (anglicky: forward). Ka₧dß takovßto p°estupnφ stanice, resp. ka₧d² takov²to p°eskok je pak oznaΦovßn jako jeden hop. PoΦet p°eskok∙, resp. poΦet mezistup≥∙, kter²mi data postupn∞ proÜla, je pak p°edstavßn tzv. metrikou hop count.

Hop count m∙₧e b²t jednou z mo₧n²ch metrik, kter²mi se ohodnocujφ cesty v poΦφtaΦov²ch sφtφch (aby se pak mezi nimi mohla hledat ta nejkratÜφ). Pou₧ijeme-li takovouto metriku, pak nejkratÜφ cestou bude ta, kterß prochßzφ p°es nejmenÜφ poΦet mezilehl²ch uzl∙, resp. p°estupnφch stanic. V mnoha p°φpadech ale takto chßpanß "nejkratÜφ" cesta zdaleka nemusφ b²t nejv²hodn∞jÜφ: nap°φklad cesta, kterß vede postupn∞ p°es deset uzlov²ch poΦφtaΦ∙, spojen²ch vysokorychlostnφmi p°enosov²mi cestami (tj. cesta majφcφ hop count = 10), m∙₧e b²t pro p°enos naÜich dat mnohem v²hodn∞jÜφ ne₧ p°φmß cesta mezi dv∞ma poΦφtaΦi realizovanß pomocφ relativn∞ pomal²ch okruh∙ ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞ - pak je nutnΘ pou₧φt jinou, vhodn∞jÜφ metriku ne₧ hop count.

PoΦet p°eskok∙ (hop count) m∙₧e b²t vyu₧it takΘ v rßmci r∙zn²ch technik zamezujφcφch zacyklenφ p°enßÜen²ch dat v sφti. V d∙sledku n∞jakΘ chyby Φi jinΘ nestandardnφ situace se toti₧ m∙₧e vcelku snadno stßt, ₧e urΦitß data se znovu dostanou do uzlu, kter²m ji₧ jednou proÜla, a odsud putujφ dßle stejnou cestou jako poprvΘ - tedy ₧e se zacyklφ. Pokud se pak nepodniknou n∞jakß vhodnß nßpravnß opat°enφ, m∙₧e se stßt, ₧e tato data budou putovat sφtφ ve v∞ΦnΘm cyklu a p°itom samoz°ejm∞ budou spot°ebovßvat urΦitou Φßst celkovΘ p°enosovΘ kapacity sφt∞.

Jednou z mo₧nostφ, jak mo₧nΘmu zacyklenφ zabrßnit, je postupn∞ p°ipojovat k p°enßÜen²m dat∙m informaci o uzlech, kter²mi ji₧ proÜla. Pak je vcelku snadnΘ rozpoznat, ₧e se informace do urΦitΘho uzlu dostala podruhΘ.

V praxi se ovÜem pou₧φvß spφÜe jinΘ °eÜenφ - ka₧dΘmu bloku dat (rßmci Φi paketu) se p°id∞lφ urΦitß doba ₧ivota, m∞°enß obvykle v poΦtech p°eskok∙ (hop countu). Tato doba ₧ivota je vyjßd°ena stavem ΦφtaΦe, kter² je souΦßstφ p°enßÜenΘho bloku dat (p°esn∞ji: jeho hlaviΦky). P°i ka₧dΘm novΘm p°eskoku je tento ΦφtaΦ v₧dy dekrementovßn (zmenÜen o jedniΦku), a jakmile klesne na nulu, je blok nemilosrdn∞ sprovozen ze sv∞ta. Je-li toti₧ poΦßteΦnφ hodnota ΦφtaΦe vhodn∞ zvolena, dojde k jeho vynulovßnφ prßv∞ a pouze p°i zacyklenφ.