Ji°φ Peterka

TakΘ se vßm n∞kdy stßvß, ₧e na n∞koho mluvφte a p°itom mßte neodbytn² pocit, ₧e vßs v∙bec nevnφmß? Äe myslφ na n∞co ·pln∞ jinΘho a na vaÜe slova jen nez·Φastn∞n∞ p°itakßvß, ani₧ je v∙bec bere na v∞domφ?

╚eÜtina mß pro tuto situaci trefnΘ rΦenφ: dotyΦnΘmu jdou vaÜe slova "jednφm uchem tam, a druh²m zase ven". V angliΦtin∞ se zase °φkß: "talk to the front end" neboli: mluvit k n∞Φemu, co je jen vn∞jÜφ slupkou, co jeÜt∞ nenφ tφm hlavnφm, podstatn²m, skuteΦn²m Φi v²znamn²m.

Obdobn² v²znam mß anglickΘ front end i ve sv∞t∞ poΦφtaΦ∙. P°φvlastkem Φi substantivem "front end" se zde mφnφ n∞co, co zajiÜ¥uje p°edzpracovßnφ Φi jinΘ poΦßteΦnφ akce, kterΘ lze ud∞lat p°edem, p°ed vlastnφm (skuteΦn²m, hlavnφm) zpracovßnφm, co mu m∙₧e n∞jak²m zp∙sobem odlehΦit nebo co vhodn²m zp∙sobem zp°φstup≥uje "to, co je vzadu" (a co se pak oznaΦuje jako "back end").

Velmi Φasto je termφn 'front end" pou₧φvßn v oblasti komunikacφ, v souvislosti se st°ediskov²mi poΦφtaΦi (mainframes). Ty byly vybavovßny specißlnφmi p°ed°azen²mi procesory, kterΘ zajiÜ¥ovaly maximum rutinnφch Φinnostφ spojen²ch s vlastnφ komunikacφ (nap°. navazovßnφ a ruÜenφ spojenφ, vlastnφ p°enos dat), zatφmco "hlavnφ" poΦφtaΦ (n∞kdy oznaΦovan² takΘ jako "back end") se mohl v∞novat d∙le₧it∞jÜφm v∞cem. D∞lba prßce mohla jφt a₧ tak daleko, ₧e p°ed°azen² (front end) procesor p°ed sv²m hlavnφm (back end) procesorem zcela zakr²val existenci jak²chkoli komunikacφ.

Pon∞kud obecn∞jÜφ v²znam termφnu "front end" je svßzßn s takov²m hardwarem, kter² je urΦen k vykonßvßnφ urΦit²ch funkcφ, ale kter² nelze vyu₧φvat bez vhodnΘho "obalu": nap°φklad srdcem ka₧dΘ laserovΘ tiskßrny je samotn² tiskov² agregßt (v angliΦtin∞ oznaΦovan² jako engine, doslova: stroj), kter² ale nenφ mo₧nΘ pou₧φvat samostatn∞. V₧dy musφ b²t umφst∞n v n∞jakΘ sk°φ≥ce, vybaven ovlßdacφmi prvky a dodateΦnou °φdicφ elektronikou, napßjecφm zdrojem apod. A prßv∞ tomuto "obalu", bez kterΘho by samotn² agregßt (engine) nemohl fungovat, se takΘ °φkß front end.

Termφn "front end" ovÜem nenφ vßzßn jen na technickΘ vybavenφ. S podobnou d∞lbou prßce se lze Φasto setkat i v oblasti softwaru . Nap°φklad v databßzφch se velmi Φasto hovo°φ o databßzov²ch strojφch (database engines) jako o tom, co skuteΦn∞ zajiÜ¥uje vlastnφ databßzovΘ funkce. Takov²to databßzov² stroj pak b²vß "obalen" r∙zn²mi p°ed°azen²mi (front end) programy, v∞tÜinou v roli klient∙, se kter²mi teprve u₧ivatel komunikuje, kterΘ mu vytvß°ejφ jeho u₧ivatelskΘ rozhranφ a souΦasn∞ s tφm zprost°edkovßvajφ p°φstup k databßzovΘmu stroji. Obecn∞ vÜak m∙₧e jφt o jakΘkoli "front end" programy, kterΘ zprost°edkovßvajφ p°φstup k jin²m (back end) program∙m.

Tφm ovÜem nenφ repertoßr mo₧n²ch v²znam∙ anglickΘho termφnu "front end" zdaleka vyΦerpßn. Jako "p°ed°azenΘ" (front end) b²vajφ obecn∞ oznaΦovßny takΘ vÜechny programy, kterΘ jin²m program∙m zajiÜ¥ujφ n∞jakΘ p°edzpracovßnφ. Typick²m p°φkladem zde mohou b²t nejr∙zn∞jÜφ preprocesory, kterΘ zpracovßvajφ zdrojovΘ programy jeÜt∞ d°φve, ne₧ se jich ujmou vlastnφ p°ekladaΦe.