Ji°φ Peterka

Podvßd∞t se nemß - ani vydßvat se za n∞koho jinΘho. Alespo≥ ve sv∞t∞ lidφ by tomu tak rozhodn∞ m∞lo b²t. Ale co ve sv∞t∞ poΦφtaΦ∙?

TakΘ zde m∙₧e dochßzet k tomu, ₧e se n∞kdo se zl²m ·myslem vydßvß za n∞koho jinΘho, ne₧ k²m ve skuteΦnosti je. Nap°φklad v poΦφtaΦovΘ sφti m∙₧e urΦit² uzel p°edstφrat, ₧e je jin²m uzlem, a p°ijφmat jemu urΦenß data. Nebo i u₧ivatel se m∙₧e vydßvat za n∞koho jinΘho, znß-li jeho u₧ivatelskΘ jmΘno i k n∞mu p°φsluÜejφcφ heslo.

Na druhΘ stran∞ ovÜem existujφ ve sv∞t∞ poΦφtaΦ∙ i takovΘ situace, kdy zßm∞rnΘ klamßnφ, p°edstφrßnφ a vydßvßnφ se za n∞koho jinΘho je motivovßno dobr²mi ·mysly. Nap°φklad v prost°edφ operaΦnφho systΘmu MS DOS existuje program SETVER, kter² mß za ·kol klamat ostatnφ programy - sna₧φ se jim namluvit, ₧e pracujφ s jinou verzφ operaΦnφho systΘmu, ne₧ jakß je na danΘm poΦφtaΦi skuteΦn∞ nainstalovßna. Mß to svou logiku: mnohΘ programy (utility) se operaΦnφho systΘmu dotazujφ na jeho verzi, a je-li tato verze jinß (obecn∞ nov∞jÜφ), ne₧ pro kterou jsou urΦeny, odmφtajφ pracovat. Je samoz°ejm∞ mo₧nΘ vytvo°it novΘ verze t∞chto program∙, ale Φasto je v²hodn∞jÜφ je jednoduÜe "oblafnout" - za°φdit v∞ci tak, aby na jejich dotaz o verzi operaΦnφho systΘmu reagoval program SETVER a odpov∞d∞l jim tφm, co cht∞jφ slyÜet (tedy takov²m Φφslem verze operaΦnφho systΘmu, pro jakou byly p∙vodn∞ vytvo°eny).

DalÜφ oblastφ, ve kterΘ se s ·sp∞chem vyu₧φvß podobnΘ "podvßd∞nφ", je vzßjemnΘ p°izp∙sobenφ sφ¥ov²ch program∙ a nejr∙zn∞jÜφho sφ¥ovΘho hardwaru, zejmΘna pak sφ¥ov²ch adaptΘr∙. Ka₧d² sφ¥ov² program se toti₧ musφ n∞jak²m zp∙sobem dorozum∞t s tφm sφ¥ov²m hardwarem, kter² mß k dispozici. Pokud nap°φklad "neznß" p°φsluÜn² sφ¥ov² adaptΘr, nem∙₧e si dovolit jej ovlßdat p°φmo a sßm. Mφsto toho musφ vyu₧φt slu₧eb ovladaΦe, kter² v²robce sφ¥ovΘho adaptΘru dodal spolu se sv²m produktem. V dneÜnφ dob∞ existujφ t°i hlavnφ druhy ovladaΦ∙ sφ¥ov²ch adaptΘr∙: tzv. paketovΘ ovladaΦe (packet drivers), NDIS ovladaΦe (NDIS drivers), a ODI ovladaΦe (ODI drivers). VÜechny t°i jsou samoz°ejm∞ jinΘ, a vytvß°ejφ vlastnφ specifickΘ rozhranφ k sφ¥ov²m program∙m, kterΘ jejich prost°ednictvφm pracujφ se sφ¥ov²mi adaptΘry. Na druhΘ stran∞ vÜak s konkrΘtnφm typem ovladaΦe musφ poΦφtat i samotn² sφ¥ov² program. MnohΘ z t∞chto program∙ dokß₧φ pracovat se vÜemi z nich, ale na druhΘ stran∞ je i velmi mnoho t∞ch, kterΘ vy₧adujφ jen jeden konkrΘtnφ typ ovladaΦe (nebo dva, ale ne vÜechny t°i).

No a podle nepsanΘho zßkona schvßlnosti se prßv∞ vßm poÜt∞stφ ta nejmΘn∞ ₧ßdoucφ kombinace: vßÜ sφ¥ov² program bude vy₧adovat takov² ovladaΦ, jak² ke svΘmu sφ¥ovΘmu adaptΘru nemßte - nap°φklad bude vy₧adovat tzv. NDIS ovladaΦ, zatφmco vy jste ke svΘ kart∞ dostali jen tzv. ODI ovladaΦ. NaÜt∞stφ ale nenφ nic ztraceno, proto₧e dnes ji₧ existujφ i takovΘ programy, kterΘ dokß₧φ vzφt ovladaΦ jednoho typu a ·sp∞Ün∞ jej vydßvat za ovladaΦ jinΘho typu. Dosahujφ toho tak, ₧e p∙vodnφ ovladaΦ "p°ekryjφ", a samy se pak vydßvajφ za po₧adovan² druh ovladaΦe. Sφ¥ov² program, kter² vy₧aduje urΦit² konkrΘtnφ druh ovladaΦe, si tak p°ijde na svΘ, zatφmco se sφ¥ovou kartou bezprost°edn∞ pracuje ten ovladaΦ, kter² je k dispozici.

Program, zajiÜ¥ujφcφ prßv∞ naznaΦenΘ p°ekrytφ ovladaΦe jednoho typu a p°edstφrßnφ typu jinΘho, se v angliΦtin∞ oznaΦuje jako shim (co₧ v doslovnΘm p°ekladu znamenß: vlo₧ka, podlo₧ka, odÜt∞pek, klφnek apod.). K dispozici p°itom ji₧ jsou shim-y pro p°evod mezi kteroukoli dvojicφ ovladaΦ∙ ze t°ech v²Üe uveden²ch typ∙.

AnglickΘ "shim" se p°itom pou₧φvß i jako sloveso (to shim), ve smyslu: p°edstφrßnφ, p°evßd∞nφ, vyrovnßvßnφ.