| VyÜlo v t²denφku: | COMPUTERWORLD |
| ╚φslo: | 30/93 |
| RoΦnφk: | 1993 |
| Rubrika/kategorie: | Co (ne)najdete ve slovnφku |
Jeden nejmenovan² krßl kdysi a kdesi prohlßsil, ₧e by za kon∞ dal i celΘ krßlovstvφ. Byl z°ejm∞ v situaci, kdy jej pot°eboval opravdu nalΘhav∞.
V dneÜnφ dob∞ u₧ lidΘ nedisponujφ krßlovstvφmi, kterß by mohli nabφzet, a ani kon∞ u₧ nejsou tak v kurzu, ale o zoufalΘ situace stßle nenφ nouze. StaΦφ nenßvratn∞ p°ijφt o jedin² d∙le₧it² soubor, a hned budete ochotni dßt "krßlovstvφ za backup". Jen jej mφt.
O pronikßnφ poΦφtaΦ∙ snad do vÜech oblastφ lidskΘ Φinnosti se hovo°φ neustßle. I o tom, jak poΦφtaΦe dokß₧φ lidem pomßhat a usnad≥ovat jim prßci. U₧ mnohem mΘn∞ se vÜak zd∙raz≥uje i ten fakt, ₧e lidΘ se stßvajφ stßle vφce zßvislφmi na sprßvnΘm fungovßnφ sv²ch poΦφtaΦ∙. Ne snad p°φmo ₧ivotem (krom∞ n∞kter²ch poΦφtaΦem °φzen²ch lΘka°sk²ch p°φstroj∙), ale dost Φasto i sv²m v²d∞lkem. Nap°φklad kdy₧ n∞kdo napφÜe Φlßnek do novin a jeÜt∞ p°ed jeho odevzdßnφm do redakce p°ijde o p°φsluÜn² soubor, m∙₧e si chvφli rvßt vlasy na hlav∞, pak se uklidnit a Φlßnek napsat znovu. H∙°e na tom bude podnikatel, kter² nenßvratn∞ p°ijde o soubory, ve kter²ch mß veÜkerΘ svΘ ·Φetnictvφ. Jak to vysv∞tlφ kontrole z "ber≥ßku", to si nedovedu p°edstavit. A co takhle banka, kterß by nßhle p°iÜla o stavy ·Φt∙ sv²ch klient∙?
PoΦφtaΦe samoz°ejm∞ nejsou, a nikdy nebudou stoprocentn∞ spolehlivΘ - v₧dy se ke stoprocentnφ spolehlivosti budou jen blφ₧it, a¥ ji₧ vßm v²robci tvrdφ cokoli. Nelze proto opomφjet mo₧nost, ₧e v d∙sledku technickΘ zßvady, opot°ebenφ, ·navy materißlu Φi p°ekroΦenφ jeho ₧ivotnosti nßhle p°ijdete o svΘ soubory na pevnΘm disku, na disket∞ Φi na pßsce. A podle nepsanΘho "zßkona schvßlnosti" p∙jde o takovΘ soubory, kterΘ jsou pro vßs ₧ivotn∞ d∙le₧itΘ.
PoΦφtaΦe sice nejsou zcela spolehlivΘ, ale na druhΘ stran∞ zase nemusφ b²t p°φliÜ nespolehlivΘ. To lidsk² Φinitel z°ejm∞ bude mφt mnohem v∞tÜφ mφru nespolehlivosti, kterΘ pak p∙jde na vrub v∞tÜφ procento ztrßt nejr∙zn∞jÜφch dat. Jak snadnΘ je ztratit disketu, necht∞n∞ si smazat n∞jak² soubor, pustit ke svΘmu poΦφtaΦi zvφdavΘho potomka Φi nedat si pozor na poΦφtaΦov² virus.
Jak ale p°φpadn²m ztrßtßm Φelit? I zde platφ, ₧e nej·Φinn∞jÜφ je prevence - vΦas si vytvo°it zßlo₧nφ kopii. V angliΦtin∞ se v tΘto souvislosti pou₧φvß termφn backup, a to hned ve t°ech v²znamech: jako sloveso, oznaΦujφcφ vlastnφ vytvß°enφ zßlo₧nφ kopie (to back up data - zßlohovat data), dßle jako p°φvlastek (a backup copy - zßlo₧nφ kopie), a koneΦn∞ i jako substantivum (to have a backup - doslova: mφt zßlohu, zßlo₧nφ kopii).
Zßlo₧nφ kopie se obvykle vytvß°φ na jin²ch mΘdiφch, ne₧ na kter²ch jsou uchovßvßna p∙vodnφ data. Nap°φklad obsah pevnΘho disku se m∙₧e zßlohovat na diskety, ale p°i v∞tÜφch objemech dat p°estßvß b²t manipulace s velk²m poΦtem disket ·nosnß. Proto se pro zßlohovßnφ v∞tÜφch objem∙ dat pou₧φvajφ specißlnφ magnetopßskovΘ jednotky, kter²m se v angliΦtin∞ °φkß streamers. Existujφ v celΘ ÜirokΘ Ükßle kapacit - od desφtek megabyt∙ a₧ po celΘ gigabyty.
Vytvo°it zßlo₧nφ kopii lze i pouh²m kopφrovßnφm cel²ch soubor∙ z jednoho mΘdia na jinΘ. Pot°ebujeme-li si takto zazßlohovat na disketu n∞kolik mßlo soubor∙, je to jist∞ zp∙sob pln∞ postaΦujφcφ. Pot°ebujeme-li zßlohovat stovky Φi tisφce soubor∙, p°ijde nßm velmi vhod komfort specializovan²ch program∙ pro zßlohovßnφ, kterΘ se samy starajφ o mnoho v∞cφ. Nap°φklad o v²b∞r soubor∙ k archivaci podle r∙zn²ch kritΘriφ, o kompresi archivovan²ch dat, o mo₧nost automatickΘho vytvß°enφ zßlo₧nφch kopiφ (nap°φklad v noΦnφch hodinßch) a samoz°ejm∞ i o mo₧nost obnovy dat ze zßlo₧nφch kopiφ (v angliΦtin∞ se v tΘto souvislosti pou₧φvß termφn restore).
Komfort a schopnosti program∙ pro zßlohovßnφ jsou samoz°ejm∞ r∙znΘ. Zßle₧φ na tom, jak² program (utilitu) si koupφme nebo jak² nßm v²robce p°ibalφ k magnetopßskovΘ zßlohovacφ jednotce (streameru) Φi kter²m standardn∞ vybavφ ji₧ samotn² operaΦnφ systΘm. Nejpropracovan∞jÜφ programy pro zßlohovßnφ umo₧≥ujφ provßd∞t a₧ t°i r∙znΘ druhy zßloh:
Rozdφl mezi t∞mito t°emi druhy zßloh je dob°e patrn² ze zp∙sobu obnovy: pokud jsme si od poslednφ ·plnΘ zßlohy vytvß°eli diferencißlnφ zßlohy provedeme nejprve obnovu z poslednφ ·plnΘ zßlohy, a pak z naposledy provedenΘ diferencißlnφ zßlohy. Pokud jsme si vytvß°eli inkrementßlnφ zßlohy, musφme nejprve obnovit data z poslednφ ·plnΘ zßlohy a pak postupn∞ ze vÜech po sob∞ jdoucφch inkrementßlnφch zßloh.
Vytvo°enφ zßlo₧nφ kopie jak²chkoli dat samoz°ejm∞ nenφ stoprocentnφ zßrukou toho, ₧e o n∞ nep°ijdeme. Ztratit Φi poÜkodit se samoz°ejm∞ dß i disketa se zßlo₧nφmi kopiemi, kazeta s pßskou do streameru Φi jinΘ mΘdium, na kterΘ si zßlo₧nφ kopii vytvo°φme. Tak₧e je v principu mo₧nΘ p°ijφt souΦasn∞ jak o p∙vodnφ data, tak i o jejich zßlo₧nφ kopii. V tomto ohledu je tomu vÜak obdobn∞ jako s ot°el²m vtipem o bomb∞ v letadle: mßte-li strach, ₧e v letadle, kter²m poletφte, bude bomba, vezm∞te si do tohoto letadla bombu sami. Pravd∞podobnost, ₧e v letadle budou bomby dv∞, je u₧ zanedbateln∞ malß.
V∞tÜφm nebezpeΦφm ne₧ ztrßta zßlo₧nφ kopie b²vß jejφ neexistence. Mnoho u₧ivatel∙ nedoce≥uje v²znam zßlohovßnφ sv²ch dat - dokud poprvΘ nep°ijdou o n∞co opravdu d∙le₧itΘho. To u₧ je asi v lidskΘ povaze. Sßm jsem na tom nebyl jinak. Pak se mi ale v poslednφ dob∞ dvakrßt t∞sn∞ po sob∞ "zhroutil" pevn² disk mΘho poΦφtaΦe a s nφm se nenßvratn∞ ztratil i jeho obsah. A tak jsem rychle p°iÜel na chu¥ zßlohovacφ utilit∞, kterou firma Microsoft p°ibaluje ke svΘ novΘ verzi MS DOSu, a zvykl jsem si na pravidelnΘ zßlohovßnφ. Tak₧e te∩ ji₧ mohu v klidu p°em²Ület, co vlastn∞ dostalo m∙j pevn² disk na kolena. Byla to technickß zßvada, moje vlastnφ chyba, nebo se o to postaral onen bßjeΦn² zdvojovaΦ disku (DBLSPACE) z MS DOSu 6.0, kter² jsem si nedlouho p°ed prvnφm "zhroucenφm" nainstaloval?