Ji°φ Peterka

Zp∙sob vzßjemnΘ komunikace dvou uzlov²ch poΦφtaΦ∙ v poΦφtaΦovΘ sφti m∙₧e mφt dv∞ zßkladnφ podoby. Prvnφ z nich je analogiφ b∞₧nΘho telefonnφho spojenφ: p°i n∞m musφte nejprve vytoΦit telefonnφ Φφslo ·Φastnφka, se kter²m chcete hovo°it, a on musφ vaÜi ₧ßdost o navßzßnφ spojenφ p°ijmout - tj. musφ sv∙j telefon "zvednout". Pak spolu hovo°φte, a nakonec hovor ukonΦujete zav∞Üenφm mikrotelefonu, co₧ ruÜφ d°φve vytvo°enΘ spojenφ. Podobn∞ je tomu v p°φpad∞ dvou uzlov²ch poΦφtaΦ∙, kterΘ spolu majφ komunikovat. Ten z nich, kter² je inicißtorem takovΘto komunikace, si nejprve vy₧ßdß vytvo°enφ pot°ebnΘho spojenφ s druh²m uzlov²m poΦφtaΦem. Ten mß mo₧nost jeho ₧ßdost o navßzßnφ spojenφ odmφtnout, nebo ji naopak p°ijmout, a nechat tak vzniknout vzßjemnΘ spojenφ. Tφm pak mohou proudit v podstat∞ jakßkoli data - podstatnß je p°itom skuteΦnost, ₧e takto vytvo°enΘ spojenφ mezi dv∞ma uzlov²mi poΦφtaΦi se chovß v jistΘm smyslu jako roura: odesilatel do nφ z jednΘ strany vklßdß svΘ zprßvy, rßmce Φi pakety, a p°φjemce si je na druhΘ stran∞ zase ve stejnΘm po°adφ odebφrß. Jakmile jsou vÜechna data p°enesena, je d°φve vytvo°enΘ spojenφ zase zruÜeno.

DalÜφm charakteristick²m rysem tΘto varianty komunikace - v angliΦtin∞ oznaΦovanΘ p°φvlastkem connection-oriented - je zp∙sob p°echodu p°es mezilehlΘ uzly. TakΘ zde je analogie s telefonnφ sφtφ tΘm∞° dokonalß: volßte-li ·Φastnφka v jinΘm telefonnφm uzlu, prochßzφ vßÜ hovor p°es vφce telefonnφch ·st°eden. O tom, kterΘ z nich to budou, se rozhoduje v okam₧iku navazovßnφ spojenφ (tj. v dob∞, kdy vytßΦφte Φφslo druhΘho ·Φastnφka), zatφmco v pr∙b∞hu hovoru se jeho "trasa" nem∞nφ. ┌Φastnφci hovoru obvykle ani netuÜφ, p°es kolik ·st°eden jejich hovor vlastn∞ prochßzφ, a kterΘ ·st°edny to jsou - jim se jejich spojenφ jevφ jako p°φmΘ a nezprost°edkovanΘ. Obdobn∞ je tomu i v p°φpad∞ naÜφ prvnφ varianty komunikace dvou uzlov²ch poΦφtaΦ∙ - pokud mezi nimi nevede ₧ßdnß p°enosovß cesta p°φmo, je po₧adovanΘ spojenφ vytvo°eno tak, aby prochßzelo p°es vhodnΘ mezilehlΘ uzly. O jejich v²b∞ru se p°itom rozhoduje prßv∞ jednou, p°i navazovßnφ spojenφ. B∞hem vlastnφho p°enosu dat se pak takto vzniklß "trasa" nem∞nφ, a chovß se jako jedin² (p°φm²) logick² kanßl.

Alternativnφ zp∙sob komunikace je v angliΦtin∞ oznaΦovßn p°φvlastkem connectionless, a mß svou analogii v b∞₧nΘ listovnφ poÜt∞. U nφ nezvnikß ₧ßdnΘ p°φmΘ spojenφ mezi p°φjemcem a odesilatelem - ka₧d² jednotliv² dopis je odesφlßn v dobrΘ vφ°e, ₧e bude moci b²t doruΦen, tedy ₧e jeho adresßt v∙bec existuje, a ₧e bude ochoten a schopen dopis p°ijmout. Podobn∞ i v p°φpad∞ p°enosu dat - takΘ zde jsou data odesφlßna bez toho, ₧e by bylo p°edtφm navßzßno spojenφ mezi odesilatelem a p°φjemcem.

Listovnφ poÜta nezaruΦuje, ₧e dva dopisy, odeslanΘ souΦasn∞ tΘmu₧ adresßtovi, budou takΘ souΦasn∞ doruΦeny. M∙₧e se dokonce stßt, ₧e postupn∞ odesφlanΘ dopisy dojdou na tutΘ₧ adresu v jinΘm po°adφ, ne₧ v jakΘm byly p∙vodn∞ odeslßny. D∙vodem je skuteΦnost, ₧e ka₧d² dopis je doruΦovßn samostatn∞ a nezßvisle na ostatnφch. Pro ka₧d² dopis je v₧dy znovu p°ijφmßno rozhodnutφ, kudy bude doruΦen. Analogicky i v p°φpad∞ naÜφ druhΘ varianty komunikace dvou uzlov²ch poΦφtaΦ∙: takΘ zde je ka₧d² p°enßÜen² blok dat (zprßva, paket, rßmec) p°enßÜen v₧dy samostatn∞ a nezßvisle na jin²ch blocφch dat, i kdy₧ tyto majφ stejnΘho odesilatele i p°φjemce. Obdobn∞ jako v p°φpad∞ dopis∙ listovnφ poÜty je ka₧d² takov²to blok opat°en ·plnou adresou svΘho p°φjemce, a v ka₧dΘm mezilehlΘm je podle tΘto adresy v₧dy znovu p°ijφmßno rozhodnutφ, kudy poslat dan² blok dßle tak, aby se nakonec dostal ke svΘmu koneΦnΘmu adresßtovi. I zde se tedy m∙₧e stßt, ₧e p°i doruΦovßnφ vφce blok∙ nebude dodr₧eno po°adφ, v jakΘm byly p∙vodn∞ odeslßny.

Jak ale vhodn∞ p°elo₧it oba anglickΘ p°φvlastky - connection-oriented a connectionless - do ΦeÜtiny? Jednu mo₧nost nabφzφ anglicko-Φesk² v²kladov² slovnφk v²poΦetnφ techniky: p°φvlastek "connection-oriented" p°eklßdß jako spojov², a "connectionless" jako bezespojov². Sßm vÜak pova₧uji za vhodn∞jÜφ i v²sti₧n∞jÜφ termφny spojovan² resp. nespojovan², kterΘ se v odbornΘ literatu°e objevujφ Φast∞ji.