Ji°φ Peterka

Starß programßtorskß moudrost pravφ, ₧e v ka₧dΘm programu je chyba. Pomineme-li n∞kolika°ßdkovΘ triviality, platφ tato pouΦka v neztenΦenΘ mφ°e i pro programy, kterΘ majφ za sebou i n∞kolikalet² rutinnφ provoz. ╚asto toti₧ a₧ nßhoda, omyl, nezkuÜenost u₧ivatele Φi jinß nestandardnφ situace dokß₧e odhalit chybu, kterß se p°i b∞₧nΘm rutinnφm provozu v∙bec neprojevuje, a kterou tv∙rce programu p°i nejlepÜφ snaze nedokßzal sßm najφt a vΦas odstranit.

Bylo by skuteΦn∞ naivnφ domnφvat se, ₧e dneÜnφ rozsßhlΘ a slo₧itΘ programovΘ celky jsou zcela prostΘ jak²chkoli chyb. Otßzkou je spφÜe jejich relativnφ Φetnost, dßle mφra, do jakΘ komplikujφ pou₧itφ celΘho programovΘho produktu, a v neposlednφ °ad∞ takΘ to, jak se k jejich existenci stavφ autor, resp. dodavatel programu.

Psßt programy absolutn∞ bez chyb je jist∞ snem ka₧dΘho programßtora a o to vφce pak ka₧dΘho, kdo se jejich prodejem ₧ivφ. Existuje dokonce disciplφna teoretickΘ informatiky, kterß se touto problematikou (tzv. verifikacφ program∙) zab²vß: sna₧φ se dokßzat, ₧e dan² program skuteΦn∞ d∞lß to, co by d∞lat m∞l. Mo₧nosti verifikace program∙ vÜak zatφm staΦφ jen na velmi krßtkΘ ukßzkovΘ p°φklady. Pro prakticky pou₧iteln² software tudy cesta (alespo≥ prozatφm) nevede.

DneÜnφm tv∙rc∙m softwaru proto zb²vß pouze d∙kladnΘ testovßnφ jejich produkt∙. To sice nedokß₧e zaruΦit absolutnφ bezchybovost, ale m∙₧e zredukovat Φetnost chyb na rozumnou mφru. I zde vÜak platφ starΘ znßmΘ: vφce oΦφ vφce vidφ. Vlastnφ testovßnφ nov²ch program∙ se proto obvykle provßdφ ve dvou etapßch. Prvnφ si zajiÜ¥uje vlastnφmi silami firma, kterß s nov²m programov²m produktem p°ichßzφ. Ve druhΘ etap∞ pak tato firma poskytuje nov² produkt vybranΘ skupin∞ sv²ch zßkaznφk∙ resp. u₧ivatel∙, kte°φ jej dßle testujφ - v rßmci tzv. beta test∙ (zatφmco test∙m v prvnφ etap∞, kterΘ si zajiÜ¥uje tv∙rce programu, se °φkß alfa testy). Teprve potΘ, po absolvovßnφ beta test∙, oprav∞ zjiÜt∞n²ch chyb a zapracovßnφ p°φpadn²ch p°ipomφnek beta-testovatel∙, b²vß nov² programov² produkt uveden na trh a b∞₧n∞ prodßvßn vÜem zßjemc∙m.

Termφn "beta test", kter² je dnes hojn∞ pou₧φvan², mß sv∙j zßklad v p∙vodnφ terminologii firmy IBM, pozd∞ji p°evzatΘ i dalÜφmi firmami. Alfa test p°edstavoval ve v²robnφm cyklu tu fßzi, ve kterΘ byly testovßny jednotlivΘ komponenty n∞jakΘho v∞tÜφho celku a beta test pak testovßnφ tohoto celku, jakmile ji₧ byl z jednotliv²ch komponent slo₧en. Ani tyto termφny vÜak nebyly p∙vodnφ, ale vychßzely z jeÜt∞ starÜφch oznaΦenφ pro testy hardwaru. Tzv. A-test byl vlastn∞ vyhodnocenφm toho, zda se n∞jak² systΘm v∙bec dß realizovat a vyplatφ se vyrßb∞t. Teprve pak (v p°φpad∞ ·sp∞chu) nßsledovala fßze nßvrhu a v²voje, ze kterΘ vzeÜlo urΦitΘ technickΘ °eÜenφ. To pak muselo prokßzat svou schopnost fungovat tak, jak to bylo na zaΦßtku po₧adovßna - v rßmci tzv. B-test∙. Jakmile pak byly vyrobeny prvnφ funkΦnφ vzorky, provßd∞ly se tyto B-testy na nich. Teprve pak se rozjφ₧d∞la sΘriovß v²roba, a mohl zaΦφt i odbyt nov²ch v²robk∙.