Ji°φ Peterka

Äe na sv∞t∞ nenφ zdaleka jenom MS-DOS, to asi tuÜφ v∞tÜina u₧ivatel∙ osobnφch poΦφtaΦ∙. P°esto je vliv tohoto operaΦnφho systΘmu obrovsk² - mimo jinΘ i v tom, ₧e velkΘ v∞tÜin∞ u₧ivatel∙ vÜt∞puje svou p°edstavu o tom, jak poΦφtaΦe fungujφ a jak se pou₧φvajφ. Kdy₧ pak takov² u₧ivatel, odkojen² prßv∞ MS DOSem, p°ejde nap°φklad na operaΦnφ systΘm UNIX, nelze se mu snad ani divit, ₧e si p°ipadß jako v jinΘm sv∞t∞. Tomu, kdo je zvykl² na "u₧ivatelskou p°φtulnost" MS DOSu, musφ UNIX zcela zßkonit∞ p°ipadat jako nep°φliÜ p°ßtelsk² a pln² nejr∙zn∞jÜφch nßstrah a zßludnostφ. JedinΘ drobnΘ "Ülßpnutφ vedle" zde m∙₧e mφt dalekosßhlΘ nßsledky, kterΘ se zdaleka nespravφ jen nov²m p°ebootovßnφm jako v MS DOSu.

Nejv∞tÜφ odliÜnostφ UNIXu od MS DOSu je ji₧ jeho samotnß koncepce. Zatφmco MS DOS je jedno·lohov² operaΦnφ systΘm, tedy vlastn∞ jak²si sv∞t jen pro jednoho obyvatele, UNIX je od zaΦßtku vφce·lohov²m a vφceu₧ivatelsk²m operaΦnφm systΘmem. Tedy sv∞tem pro vφce obyvatel∙ souΦasn∞, pou₧ijeme-li stejnou metaforu jako u MS DOSu. Zajφmav² prvek nadp°irozenosti pak UNIXu dodßvß skuteΦnost, ₧e mezi jeho "obyvateli" se lze b∞₧n∞ setkat i s dΘmony. Nev∞°φte?

Vφce·lohov² charakter operaΦnφho systΘmu UNIX znamenß, ₧e zde m∙₧e existovat vedle sebe vφce r∙zn²ch v²poΦt∙ (p°esn∞ji: proces∙), realizujφcφch jednotlivΘ ·lohy. Ka₧dß ·loha dßvß vzniknout jednomu Φi vφce proces∙m, vedle kter²ch ale existujφ jeÜt∞ takΘ procesy systΘmovΘ, kterΘ nevytvo°ila ₧ßdnß u₧ivatelskß ·loha, ale kterΘ si pro svΘ pot°eby vytvo°il operaΦnφ systΘm. N∞kterΘ z t∞chto systΘmov²ch proces∙ p°itom nemusφ b²t "z vn∞jÜku" v∙bec viditelnΘ, nebo¥ s u₧ivatelem nijak nekomunikujφ, ani nevznikajφ z jeho p°φmΘho podn∞tu (ale z podn∞tu operaΦnφho systΘmu). Prßv∞ takovΘto procesy se pak oznaΦujφ jakΘ dΘmoni (anglicky: daemons).

P°φkladem dΘmona m∙₧e b²t proces, kter² zajiÜ¥uje tisk na tiskßrn∞ (tzv. tiskov² dΘmon). Jeho Φinnost je v principu velmi jednoduchß - Φekß, ne₧ se objevφ n∞jak² po₧adavek na tisk (ve form∞ souboru v urΦitΘm konkrΘtnφm adresß°i). Jakmile se tak stane, dΘmon se postarß o jeho °ßdnΘ zpracovßnφ (obsah souboru p°edß tiskßrn∞), naΦe₧ op∞t Φekß na dalÜφ po₧adavek. Z pohledu u₧ivatele pak tisk vlastn∞ p°edstavuje jen p°enesenφ p°φsluÜnΘho v²stupnφho souboru do urΦenΘho adresß°e - o skuteΦn² tisk na tiskßrn∞ se pak ji₧ sßm postarß tiskov² dΘmon.