Ji°φ Peterka

Mezi bohat²rskΘ historky opravdov²ch programßtor∙ pat°φ i barvitΘ lφΦenφ t∞₧kostφ p°i lad∞nφ ·loh na takovΘm poΦφtaΦi, jeho₧ chovßnφ se m∞nilo podle toho, kdy byl p°edchozφ den vypnut.

Ano, i takovΘto v∞ci se mohly stßvat. V dob∞, kdy se pro realizaci operaΦnφ pam∞ti poΦφtaΦ∙ pou₧φvala tzv. feritovß jßdra, staΦilo pom∞rn∞ mßlo: zapomenout provΘst poΦßteΦnφ nastavenφ (inicializaci) urΦitΘho pam∞¥ovΘho mφsta, a Φφst z n∞j jeho obsah. Ten ovÜem u feritov²ch pam∞tφ nebyl nßhodn², ale odpovφdal naposledy zapsanΘmu obsahu - jednotlivΘ bu≥ky feritovΘ pam∞ti si toti₧ sv∙j obsah podr₧ely i po vypnutφ celΘho poΦφtaΦe. Jestli₧e pak byla takov²mto zp∙sobem pou₧ita pam∞¥, kterß p°ed vypnutφm poΦφtaΦe slou₧ila jako ΦφtaΦ Φasu (resp. uchovßvala se v nφ aktußlnφ hodnota systΘmovΘho Φasu), byla zdßnliv∞ nemo₧nß zßvislost na dob∞ p°edchozφho vypnutφ naopak zcela zßkonitß.

Schopnost podr₧et si sv∙j obsah i po vypnutφ poΦφtaΦe (p°esn∞ji: po ztrßt∞ napßjecφho nap∞tφ) vÜak nenφ v²sadnφ domΘnou dnes ji₧ nepou₧φvan²ch feritov²ch pam∞tφ. Stejnou vlastnost vykazujφ obecn∞ vÜechny magnetickΘ pam∞ti (tj. krom∞ feritov²ch pam∞tφ i nap°. pam∞ti bublinkovΘ a vÜechny druhy magnetick²ch pßsek, disk∙ a disket), dßle pam∞ti mechanickΘ (d∞rnΘ pßsky, Ütφtky), pam∞ti optickΘ (nap°. systΘmy CD ROM), a v neposlednφ mφ°e takΘ polovodiΦovΘ pam∞ti pouze pro Φtenφ (tj. pam∞ti ROM, PROM a EPROM) Φi p°evß₧n∞ pro Φtenφ (tj. pam∞ti EAROM a EEROM).

Alternativou jsou pak takovΘ pam∞ti, kterΘ sv∙j obsah po vypnutφ poΦφtaΦe (ztrßt∞ napßjecφho nap∞tφ) nenßvratn∞ ztrßcφ. Pat°φ mezi n∞ vlastn∞ jen polovodiΦovΘ pam∞ti pro Φtenφ i zßpis (sprßvn∞: pam∞ti RWM, lidov∞ oznaΦovanΘ jako pam∞ti RAM), a to jak statickΘ, tak i dynamickΘ. OperaΦnφ pam∞¥ dneÜnφch poΦφtaΦ∙ je vÜak dnes realizovßna v²hradn∞ tφmto druhem pam∞tφ.

Pam∞ti, kterΘ p°i ztrßt∞ napßjecφho nap∞tφ p°ichßzφ o sv∙j obsah, se v angliΦtin∞ oznaΦujφ p°φvlastkem volatile (Φesky: nestßlΘ, nebo tΘ₧: volatilnφ). Pam∞ti alternativnφ kategorie, kterΘ si sv∙j obsah dokß₧φ podr₧et i po dobu nep°φtomnosti napßjecφho nap∞tφ, se pak oznaΦujφ jako non-volatile (stßlΘ, nevolatilnφ).

N∞kdy je ovÜem zapot°ebφ, aby si jinak nestßlß (volatilnφ) pam∞¥ podr₧ela sv∙j obsah i po vypnutφ poΦφtaΦe, tedy aby se vlastn∞ chovala jako pam∞¥ stßlß (nevolatilnφ). P°φkladem mohou b²t poΦφtaΦe PC/AT, kterΘ si ve zvlßÜtnφ vyhrazenΘ pam∞ti udr₧ujφ d∙le₧itΘ systΘmovΘ ·daje o vlastnφ konfiguraci (nap°. o poΦtu a typu pevn²ch disk∙ a disketov²ch mechanik, V/V adresßch sΘriov²ch a paralelnφch rozhranφ i r∙zn²ch °adiΦ∙, druhu videoadaptΘru, rozsahu a zp∙sob organizace operaΦnφ pam∞ti apod.). Z technick²ch i dalÜφch d∙vod∙ se ale nevyplatφ Φi dokonce nenφ mo₧nΘ uchovßvat tato data v pam∞ti, kterß je stßlß (nevolatilnφ) ji₧ sv²m fyzikßlnφm principem - nap°φklad na disku Φi dokonce nastavenφm p°epφnaΦ∙ a propojek na systΘmovΘ desce, jako tomu bylo jeÜt∞ poΦφtaΦ∙ kategorie PC/XT. Mφsto toho je nejv²hodn∞jÜφ pou₧φt malou (nap°. 64-bytovou) volatilnφ pam∞¥, a vybavit ji vlastnφm trval²m zdrojem napßjenφ. Nejv²hodn∞jÜφ jsou pro tento ·Φel polovodiΦovΘ pam∞ti, vyrobenΘ technologiφ CMOS. Ty majφ toti₧ tak zanedbatelnou spot°ebu, ₧e i velmi malΘ baterie je dokß₧φ napßjet nep°etr₧it∞ i n∞kolik let. Z nestßlΘ (volatilnφ) pam∞ti se tak stßvß pam∞¥ stßlß (nevolatilnφ), a u₧ivatel Φasto ani netuÜφ, ₧e jeho poΦφtaΦ je vlastn∞ "na baterky".