Ji°φ Peterka

Kde₧e jsou ty Φasy prvnφch poΦφtaΦ∙, kterΘ byly tak velkΘ, ₧e pror∙staly patrov²mi budovami, a obΦas se pod jejich tφhou i prolomila podlaha. S pokrokem technologiφ se tato monstra postupn∞ zmenÜovala - jakmile se objevily tranzistory, bylo mo₧nΘ vt∞snat cel² procesor poΦφtaΦe do n∞kolika st°edn∞ velk²ch sk°φnφ. S p°φchodem integrovan²ch obvod∙ se poΦet t∞chto sk°φnφ postupn∞ redukoval a₧ na sk°φ≥ jedinou, resp. na n∞kolik mßlo desek s integrovan²mi obvody. S p°ib²vajφcφ hustotou integrace se i poΦet t∞chto desek sni₧oval, a₧ se cel² procesor veÜel na desku jedinou. DalÜφm v²vojov²m stßdiem pak bylo vt∞snßnφ celΘho procesoru do jedinΘho integrovanΘho obvodu. To se poda°ilo v prvnφ polovin∞ sedmdesßt²ch let, kdy sv∞tlo sv∞ta spat°il prvnφ mikroprocesor.

Mikroprocesor je ovÜem pouze konstrukΦnφ souΦßstka. Aby mohla plnit svou funkci, musφ b²t obklopena celou °adou dalÜφch podp∙rn²ch obvod∙ - od budiΦ∙ a p°ijφmaΦ∙ sb∞rnic Φi zdroje hodinov²ch signßl∙ a₧ po r∙znΘ °adiΦe (°adiΦe sb∞rnic, °adiΦe p°eruÜenφ apod.). K realizaci celΘho poΦφtaΦe je pak nutnΘ jeÜt∞ p°idat operaΦnφ pam∞¥, pevn² disk a disketovΘ jednotky, a takΘ p°ipojit nezbytnß vstupn∞-v²stupnφ za°φzenφ (klßvesnici, displej, myÜ atd.).

KonstrukΦnφ uspo°ßdßnφ, kterΘ se v₧ilo u dneÜnφch osobnφch poΦφtaΦ∙ (ale nejen u nich), p°edpoklßdß umφst∞nφ mikroprocesoru se vÜemi jeho nezbytn²mi podp∙rn²mi obvody na jednΘ desce s ploÜn²mi spoji, kterΘ se v angliΦtin∞ °φkß motherboard (a v ΦeÜtin∞ systΘmovß deska). Je na nφ obvykle pamatovßno i na mo₧nost dodateΦnΘ instalace numerickΘho koprocesoru, pro kter² je zde p°ipravena specißlnφ objφmka (tzv. patice). Dßle b²vß na systΘmovΘ desce umφst∞na mj. i operaΦnφ pam∞¥, a takΘ mφsto pro dodateΦnΘ rozÜφ°enφ pam∞ti. Na systΘmovΘ desce mohou b²t i dalÜφ nezbytnΘ obvody, kterΘ ka₧d² poΦφtaΦ pot°ebuje - nap°φklad °adiΦ pevn²ch a pru₧n²ch disk∙, videoadaptΘr, obvody sΘriovΘho a paralelnφho rozhranφ, obvody pro p°ipojenφ k lokßlnφ sφti atd. ╚ast∞ji jsou ale tyto obvody realizovßny ve form∞ samostatn²ch desek (tΘ₧: karet), kterΘ se zasouvajφ do specißlnφch konektor∙ na systΘmovΘ desce. Krom∞ Φist∞ technick²m a konstrukΦnφch d∙vod∙ je v²hodou i v∞tÜφ variabilita - u₧ivatel si nap°φklad m∙₧e zvolit takov² videoadaptΘr, jak² nejlΘpe vyhovuje jeho pot°ebßm, nainstalovat si takovou sφ¥ovou kartu, jako pot°ebuje k p°ipojenφ na urΦitou lokßlnφ sφ¥ apod. V angliΦtin∞ se tyto samostatnΘ desky n∞kdy oznaΦujφ takΘ jako daughterboards (doslova: dce°innΘ desky), co₧ v²sti₧n∞ symbolizuje jejich vztah k systΘmovΘ desce neboli motherboard-u (doslova: mate°skΘ desce).